(15.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Kučery. Mám faktickou poznámku pana poslance Klána. Je ale další na řadě v rozpravě, tak jestli chce využít faktickou, nebo využije rozpravy. Prosím, máte slovo, jste v rozpravě.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Nebudu tedy už využívat faktické poznámky, i když jsem se přihlásil, protože jsem chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Kučeru. On tady zmiňoval, že smluvní platy nejvíce zneužívala vláda Jiřího Paroubka. Mě to jaksi docela pobavilo, protože smluvní platy zneužívala pravicová vláda. Ještě v minulém volebním období se to tady řešilo. Pan poslanec Kučera tady sice, vaším prostřednictvím, nebyl, takže ho to omlouvá, ale jistě v politice nějakým způsobem působil, takže o tom musel vědět, že jsou platy zneužívány. Proto jsme tady služební zákon dělali. A byla to i vaše vláda, ale v tomhle volebním období to byla právě pravicová opozice, která služební zákon udělala tak, aby vyhovoval i jí. A vy si tady potom furt stěžujete, že za to může někdo jiný, nebo že za to může levice nebo kdokoliv jiný, ale zamyslete se taky samozřejmě sám trošku nad sebou, kdo to tady vlastně v roce 2014 všechno tvořil a jakým způsobem to tady všechno blokoval. Smluvní platy zneužívala i pravicová vláda jako na běžícím pásu, proto se tomu chtělo zamezit, protože tam docházelo k takovým nešvarům, až to nebylo hezké. A když se to dostalo všechno ven, tak se tomu všichni akorát divili. To jenom v rámci té faktické, kterou jsem si jakoby udělal v tomto svém řádném vystoupení.
Nyní mi dovolte, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, abych vás seznámil s několika svými poznámkami k senátnímu návrhu zákona o státní službě.
Zákon o státní službě, když jsme ho tady schvalovali v roce 2014, byl přijímán s velkým očekáváním. Úředníci si od něj slibovali mnoho: za prvé stabilitu a perspektivu v jednotlivých resortech, za druhé zajištění odbornosti ve vedení na vysokých postech a za třetí, to zejména, také snížení negativního politického vlivu na práci ministerstev souvisejícího s politickým cyklem.
Služební zákon, který jsme samozřejmě měli schválený od roku 2002, nikdy nenabyl účinnosti, respektive jeho jednotlivé části, byl poté tady nějakým způsobem připravován. Řešilo se tady Generální ředitelství státní služby, potom pod nátlakem pravicové opozice se to nakonec přendalo pod Ministerstvo vnitra. Potom se jezdilo vysvětlovat do Evropské unie, jak to vlastně tady máme, co se bude dít. Služební zákon byl dáván jako rukojmí k tomu, že nám můžou být zastaveny dotace z Evropské unie. Ale já jsem tady zjistil, že už mnoho zákonů je tady předkládáno tak, že se tam něco vpašuje, že to musí být schváleno a že nám Evropská unie něco zakáže, zastaví. Je to tam podle mě dáváno dost často naschvál. Ale služební zákon jsme samozřejmě potřebovali.
Již od samého počátku tvorby a projednávání tohoto zákona se ukazovalo, že existují systémové chyby při přípravě a projednávání zákona, které vedou k tomu, že zákon je po svém přijetí v tom, co je v něm dobré, doslova vykastrován a obvykle špatné věci jsou k němu dodávány.
Chyby vidím následovně:
1. Připravovatel zákona, samozřejmě tehdejšího zákona, nemyslím teď předkladatele ze Senátu, ale ať to byla vláda, nebo to bylo Ministerstvo vnitra, nebo to byla tenkrát skupina poslanců, která předkládala zákon o státní službě, neměl a pravděpodobně ani nemá dodnes odborné kapacity či schopnost připravit kvalitní návrh zákona. A to se ukazuje s tím, že se tady pořád budeme handrkovat o tom, jak státní služba má nebo nemá vypadat. Připravovatel návrhu vládního zákona se ukázal jako doslova a do písmene odborný diletant. To potvrdil i další vývoj v projednávání samotného zákona.
2. Předkladatel zákona nedovedl obhájit předlohu vládního návrhu zákona, což spolu právě s politickými hrátkami pravicové opozice, o kterých jsem tady mluvil na začátku, vedlo k tomu, že se vytvořil určitý časový tlak, a to celé ukázalo, že se jedná o zákon vysloveně zmetek a že sám nesplní očekávání, která do něj byla vkládána. Ke zmetku, který později byl schválen, jsou pak doslova a do písmene přidávány samé inovace. Ale ze zmetku nelze udělat přece špičkový produkt, když tam přidáme veškeré inovace.
Ale abych tady nemluvil jen obecně, tak nyní několik slov k navrhovaným změnám, o kterých tady mluvil pan senátor.
Podíváme-li se z tohoto pohledu na navrhované změny, patří tyto navrhované změny spíše do série špatné praxe. Nemám nic proti setrvání zkušených pracovníků na finančních a sociálních úřadech. Nemám nic proti tomu, předpokládám, upřímnému úsilí Senátu zabránit odchodu byť nekvalifikovaných, ale zkušených pracovníků z finanční a sociální správy. Novela však otevírá dveře různým nepravostem. Politici si zabetonují své ideově oddané, ale neschopné lidi do struktur státní správy. To tady, dámy a pánové, reálně hrozí. Jak už tady v diskusi mnohokrát zaznělo, tak se sem postupně nahrnou různé pozměňovací návrhy a opět budeme vytvářet určitý nový typ služebního zákona.
To, že odejdou zkušení lidé, se již dávno naplnilo. Citát "ti, co měli zůstat, odešli, ti, co měli odejít, zůstali", se začíná pomalu ale jistě naplňovat. Potvrzuje se, že zákon je zmetek. Ani bych se nedivil, kdyby další politická garnitura, která přijde po příštích volbách do Poslanecké sněmovny příští rok, zákon zrušila. Dá-li se něco zachránit, pak jsou to jasně stanovené regule bez výjimek a k tomu podrobná prováděcí metodika, která neumožní politické machinace se zákonem.
Na závěr si položme několik otázek. Nejprve jsme udělali výjimku pro velvyslance, pro paní Klausovou a paní Filipi, kterým bylo 70 let, protože věk 70 let je jasně dán jako strop odchodu ze státní služby. To je první výjimka, kterou jsme tady udělali před rokem. To byla první výjimka. Nyní vytváříme další výjimku, zase výjimka pro výjimku, řekneme znovu, že nebude platit pro nějaké úředníky 70 let. Pak přijde nějaké další ministerstvo s tím, že má problém, a budeme potřebovat udělat další výjimku. Další výjimka bude třeba zase 70 let. Tak se musím zeptat, jestli nebude lepší věk úplně zrušit, protože pokud tam bude, tak ten problém nastane, protože některé věci se na jednotlivých ministerstvech řeší nekoncepčně. Pořád se to řeší nekoncepčně a není jasná dlouhodobá strategie, jakým způsobem se to má dělat.
Jak je vidět, tak zákon o státní službě přináší stále více problémů a je nutné jej komplexně novelizovat. Buďto novelizovat, nebo připravit úplně nový, protože ten, co byl tady schvalován tenkrát narychlo ještě pod tlakem pravicové opozice, tak vedl k úplnému zmetku. Jde o to, aby se státní správa zprofesionalizovala. Zatím tomu moc nic nenasvědčuje ohledně toho, že v zákoně je plno výjimek. Zákon se samými výjimkami, netvrdím, že výjimka je něco špatného, ale pokud je tam výjimek mnoho a ještě pak tvoříme další výjimku pro výjimku, tak se v tom musí všichni ve finále ztrácet a zákon ztrácí podstatu, že má zprofesionalizovat celou státní správu.
O smluvních platech jsem tady mluvil na začátku. Chápu, že některé pracovníky nedokáže ve své podstatě služební zákon zaplatit. Jedná se třeba o problém zaměstnanců v oblasti IT, kde opravdu jsou odměňováni třeba i špatně, respektive spadají do různé platové třídy. To je potřeba samozřejmě všechno vykomunikovat a všechno si vyříkat a vyřešit. To je jeden ze základních problémů, jakým způsobem je odměňovat.
Vzhledem k tomu, že se tento zákon týká právě veřejné správy, navrhnu samozřejmě i přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Já vám děkuji za pozornost. To jsou ode mě takové postřehy z reality, která je poměrně složitá v oblasti státní služby. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) ***