(15.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Takže omezování byrokracie, rušení zbytečných předpisů, otevření veřejné služby není nic proti úřednictvu. Naopak. Myslím si, že oni sami vědí nejlépe, kolik zbytečných předpisů zejména směrem k centrálním orgánům musí vyplňovat. My, kteří máme zkušenost ze samosprávy, bychom mohli vypočítávat desítky zbytečných hlášení, která se musejí neustále někam posílat. Možná se ta data někde kumulují. Možná to někdo i sečte. Ale to je tak úplně všechno. Nic dál se z toho neděje.

Druhá otázka, kterou znovu otevřeme v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona, a z toho je jasné, že podporujeme propuštění do dalšího jednání, je možnost smluvních platů. Velmi často slyšíme z úst některých, nebo mnoha ministrů, že nemohou zaměstnat skutečné odborníky, protože jsou specializované profese, kde současný systém odměňování zabraňuje, aby úspěšní a kvalifikovaní sloužili státu. A v takové té horlivosti zejména kolegů z levice, že smluvní plat je něco špatného, jsme to šmahem odmítli, a pak vznikají opět praktické problémy.

Určitě se vrátíme i k tomu, že pokladník místní organizace z České strany sociálně demokratické nebo Občanské demokratické strany, říkám pokladník místní organizace, což je funkce nevděčná, velmi těžko se obsazuje, nemůže současně vykonávat ani vedoucí oddělení, protože v té až fundamentalistické interpretaci služebního zákona je politicky angažován a mohl by stranit některé z politických stran. A jsou další věci, ke kterým se určitě v debatě vrátíme.

Doporučuji, aby to kromě ústavněprávního výboru projednal i výbor pro veřejnou správu, protože tam jsou i ty praktické zkušenosti. A poprosil bych a požádal bych kolegy z vládní koalice, aby to projednávání zkusili nebrat prestižně, ale prakticky, aby i případné podané pozměňovací návrhy neposuzovali, zda je to vládní poslanec, nebo opoziční, protože tu negativní zkušenost přece vidíme všichni. Anebo je druhá možnost, že tady budou defilovat vládní poslanci a ministři a budou říkat: je to skvělé, zákon skvěle funguje, nemusíme ho měnit.

Já nevím, která je to novela, ale určitě to není první novela, kterou projednáváme. To, že to řeší jeden konkrétní problém, neznamená, že nemůžeme debatovat o jiných problémech, které jsme tam ať už vědomě, nebo nevědomě způsobili. Ale protože ty praktické zkušenosti jsou, tak za náš klub říkám, že podporujeme propuštění do druhého čtení. Je nám líto, že tady není pan senátor Oberfalzer, že mu vládní většina ubrala možnost to tady obhajovat. A současně říkáme, že předneseme pozměňovací návrhy a předneseme věcnou a racionální debatu, zejména v druhém čtení. A pak očekáváme i věcné posouzení těch návrhů, protože naší společnou snahou by mělo být ten zákon zlepšit a zlepšit fungování státní správy. Volby se blíží. A pro každého člena vlády je přece ideální, pokud jeho úřad je profesionální a dobře pracuje. To, že pak vykonává politická zadání a politickou vůli konkrétní vlády, je naprosto jasné a přirozené.

Takže neměl bych obavy z těch změn. Neměl bych vůbec obavy z otevření státní služby úspěšným lidem z jiných oborů, čemuž zatím úspěšně bráníme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného. Potom se připraví pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přidat se k tomu, co tady řekl pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Hospodářský výbor prakticky každé zasedání naráží na problémy, které tady byly v diskusi řečeny: to je otázka výběrových řízení, to je otázka smluvních platů. Několikrát jsme vyzývali vládu a ministra vnitra, aby k novelizaci služebního zákona z tohoto důvodu přistoupili. Takže já to velmi vítám.

A chtěl bych jenom říct, že je mi bohužel líto, že když se měla otevřít výběrová řízení, když se projednával služební zákon, tak k poslancům ANO, kteří hlasovali pro otevření výběrových řízení i pro pracovníky z podnikatelské sféry, z akademické sféry, chybělo několik hlasů právě třeba poslanců ODS.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Tejce, potom s faktickou... (Hlásí se poslanec Stanjura.) Přiznám se, viděla jsem to, tak já vás pustím, ale je to asi tak vteřinové. Omlouvám se, pane zpravodaji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu zpravodaji za pochopení. Chtěl bych jenom reagovat na... Pane předsedo hospodářského výboru prostřednictvím paní předsedající, dokažte to. To není žádná pravda. Byly to naše pozměňovací návrhy. A my nejsme v tak schizofrenní situaci jako mnozí vládní poslanci, kteří v dobré vůli něco navrhnou, pak se vládní většina domluví že ne, a pak ani pro svůj vlastní návrh nehlasují. Takže to fakt není pravda. Opravdu ne. A protože jsem podepsaný pod některými pozměňovacími návrhy, tak jsem si jist, že to není pravda.

Ale to není úplně důležité. Pokud to společně změníme, tak je to dobře. Ale těším se na to, až mi ukážete tu sjetinu. Nemusí to být na mikrofon, protože si myslím, že nemáte přesné informace. To je všechno. Omlouvám se panu zpravodaji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím pana zpravodaje s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Nejdříve bych chtěl uklidnit pana předsedu Stanjuru, že jsem nikdy nebyl zaměstnancem státu s výjimkou mandátu, ale to se nedá považovat za zaměstnanecký poměr. Předtím jsem buď podnikal, nebo jsem byl advokátem. A přiznám se, že nemusí mít podezření, že bych se chtěl do služeb státu kdykoli v tomto smyslu jako úředník hlásit. Proto mi to dává určitou svobodu vyjadřovat se k návrhu zákona tak, jak se vyjadřuji, a vidět ho možná bez zaměření na to, abych rozhodoval sám o sobě. Takže nikdy neříkej nikdy, ale na 99 % vás, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím paní předsedající, mohu ubezpečit, že se do státních služeb v tomto smyslu a podle tohoto zákona nechystám. Ani potom, ani potom, jak na mě gestikuluje pan předseda Stanjura.

Druhé ujištění, a to si prosím, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, ověřte u členů ústavněprávního výboru za ODS. My rozhodně jako celek, nikoli jako koalice, ale jako celek jako výbor neposuzujeme jednotlivé návrhy podle toho, kdo je předkládá. A myslím, že úspěšnost opozičních návrhů pozměňovacích, podaných v našem výboru, je rozhodně větší, než tomu bývalo v minulosti, než tomu bývalo za vlády ODS a TOP 09. A já to nepovažuji za něco mimořádného. Považuji to za samozřejmé, abychom věci posuzovali podle obsahu, nikoli podle toho, kdo zrovna v tu chvíli má většinu v daném výboru. Koneckonců nápady opozice, to je rozum zadarmo. A já si toho cením.

Poslední věc - krátce se vyjádřím ke smluvním platům. Určitě tu debatu veďme. Já bych snad ani neměl problém s tím principem, ale bohužel zkušenost mluví jasně. V minulosti tady byly smluvní platy. Byli tady lidé, kteří měli výjimečně vysoké platy, které přesahovaly standardní tabulky. Ale upřímně řečeno, většinou to nebyli žádní odborníci. Podívejte se na Ministerstvo práce a sociálních věcí za pana Drábka. Podívejte se na další ministerstva. Rozhodně nejsem přesvědčen, že institut smluvních platů by se osvědčil. Bohužel byl zneužit. Byla zneužita dobrá myšlenka, která měla umožnit to, aby někteří lidé, kteří by jinak pro stát nepracovali, získali odměnu, za kterou byli ochotní státu sloužit. Ale proto se na tu věc dívám velmi opatrně. Ale nebráním se té debatě. A myslím, že se jí nebrání nikdo. Ale osobně ta negativní zkušenost mě natolik zasáhla, že takový návrh zatím nepovažuji za ten, který bychom měli v tuto chvíli podpořit. Ale veďme tu debatu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Pokud někdo dosáhl extrémní výšky ve zneužívání smluvních platů, tak to byla sociální demokracie za dob ministerského předsedy pana Paroubka, pokud si všichni dobře pamatujeme. Nicméně chtěl bych se právě přimluvit za to, aby smluvní platy našly nějakou rovnováhu, abychom nešli ode zdi ke zdi, to znamená od té Paroubkovy doby k tomu, že tady zase bude úplná nula.

My jsme hodně limitováni například ve městě. Řeknu naprosto konkrétní příklad. Máme teď poměrně velkou investiční výstavbu a chceme najít člověka, který se tomu bude věnovat jako stavební dozor, jako projektový manažer. A my toho člověka prostě ze soukromé sféry nejsme schopni zaplatit a nejsme ho schopni přitáhnout. Samozřejmě ten člověk může nastoupit za nějaké tabulkové platy, můžeme to tam řešit nějakými osobními ohodnoceními, může možná pracovat jako externista a pak se tam na to vztahují nějaká výběrová řízení atd.

Takže se přimlouvám za to, aby skutečně cesta možností smluvních platů byla v nějakém kompromisu nalezena, to znamená od té Paroubkovy éry a od té nulové éry, která je teď. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP