(18.20 hodin)
(pokračuje Klán)

Dalším okruhem podstatného zdržování staveb, které se pro některé účastníky stalo již specializací, je odvolání proti vydanému rozhodnutí, kde nejsou respektovány žádné lhůty a (které) může svým opakováním realizaci stavby zdržet až o několik let. To je v našich podmínkách také poměrně běžný jev. Tento problém je z hlediska času také v novele poměrně neřešen.

Další problém dle našeho názoru spočívá v tom, že stávající stavební zákon má příliš širokou řadu způsobů povolování staveb, a ta je návrhem novely dokonce ještě zvětšena. Jsme toho názoru, že příliš rozsáhlé spektrum možností bude vést ke zmatení, většímu riziku chyb, a tedy zpomalení procesu.

Ve velké novele stavebního zákona nám kromě jiného chybí definice zastavěné plochy, které podle současné právní úpravy zahrnuje například přesahující římsu domu. Pokud stojí dům na uliční čáře, tak zastavěná plocha zasahuje do ulice a měla by se tak objevit v katastrální mapě, což je nesmyslné řešení.

Dále se děsíme změn zvláštních právních předpisů, které vyvolá tato velká novela stavebního zákona.

Toto je stanovisko jednoho menšího stavebního úřadu na jednom menším městě.

Dále se chci ještě dotknout liniových staveb. Proto tento návrh zákona samozřejmě doporučím, aby to projednal hospodářský výbor, protože ten se tím lépe zabývá, než je výbor pro veřejnou správu, který bude garančním výborem.

Jak to bude s nevládkami? Do které doby se budou moci vyjadřovat v tom procesu? Zda to bude jednou a dost, nebo budou moci ještě vícekrát vstupovat do toho povolování? Tohle je jedna věc, která mě poměrně zajímá, protože často to jsou právě ty nevládky, které zdržují, někdy i účelově zdržují, výstavbu například dálnic nebo rychlostních komunikací, železničních tratí a čehokoli dalšího.

Paní ministryně řekla ve svém vystoupení, že se tento zákon nedotkne malých stavebních úřadů. Ale já bych rád slyšel, jestli se to jich opravdu nedotkne. Mám obavu, že někde v tom zákoně, jelikož se tam mění poměrně dost zákonů, bude schováno někde, že budou eliminovány malé stavební úřady právě na těch malých obcích. Už tady jednou ta snaha rušit tyto malé stavební úřady byla. (Zprava se ozývá paní ministryně.) Aha, ono to pořád je. Paní ministryně mi napovídá, že to pořád je. Takže já se proti tomu samozřejmě stavím, protože přesunutí kompetencí malých stavebních úřadů například na stavební úřady obcí s rozšířenou působností nic neřeší. Samozřejmě argumentace, že dneska máme digitální technologie, že se dá komunikovat poměrně rychle, je jedna věc, ale ti úředníci na velkém stavebním úřadě na obci s rozšířenou působností často ani nevědí, co se na těch malých obcích děje. Takže podle mého názoru je lepší zachovat malé stavební úřady. Je to jenom můj názor, můj pohled. Potom z tohoto důvodu říkám, problém budu hlídat.

Potom, jelikož se to týká samozřejmě EIA, tedy posuzování vlivu stavby na životní prostředí, tak by bylo záhodno, kdyby to projednal také výbor pro životní prostředí, protože ten do tohoto procesu také bude určitým způsobem vstupovat. A jak je ta novela hodně rozsáhlá, tak je to potřeba prodiskutovat i v těchto výborech, abychom našli různý konsenzus.

Původně jsem uvažoval o tom, že by se u tohoto zákona měla prodloužit doba jeho projednávání o 30 dnů, ale já to neudělám. Neudělám to. Nechám to na normální klasické lhůtě 60 dnů. O to samozřejmě důslednější budu v té diskusi a budu si zjišťovat stanoviska jednotlivých stavebních úřadů od malých obcí až samozřejmě po města, jak se na tu novelu dívají, abychom tady měli pohled i ze samotné praxe.

To je ode mě takto ve stručnosti všechno. A pak si počkám i na odpovědi paní ministryně. Děkuji za pozornost.

 

: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi za jeho vystoupení. Nyní pan poslanec Karel Rais. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, poslanci, nejprve bych volně navázal na to, co říkala paní ministryně. Na procesu schvalování zákona o veřejných zakázkách, který spadá plně do kompetence paní ministryně, jsem oceňoval v tom procesu zejména formu projednávání toho návrhu, kdy vznikly dva poradní sbory. Jeden byl politicky orientovaný, to byli politici, a druhý byl spíš odborně orientovaný, tam byli zástupci nejrůznějších stakeholderů. Připomínky z obou stran se potom zpracovaly v rámci ministerstva. To si myslím, že je způsob velice příkladný. A jsem rád, že se uvažuje tímto směrem, že se půjde dál. To považuji za velmi důležité říct na začátku.

Co se týká vlastního mého, řekl bych už obsahového příspěvku, tak ten je orientován do oblasti posunu časové hranice tvorby územně plánovací dokumentace zejména velkých měst, konkrétně tedy Brna, ale co mám informace, tak se to týká i ostatních velkých měst, protože podle § 188 odst. 1 zákona č. 183 stavebního zákona v platném znění územní plán obce schválený před 1. 1. 2007 pozbude dnem 1. 1. 2021 platnost, pokud nebude samostatným postupem podle této novely upraven, v rozsahu úpravy projednán a vydán. Posunutí doby pro úpravu územně plánovací dokumentace řeší problém zejména velkých měst, jak jsem říkal, která díky liknavosti krajů s vydáním nadřazené dokumentace a nové rozhodovací praxe správních soudů nemohou dostát zákonné povinnosti v původně navrženém termínu, a hrozí tak, že od roku 2021 by se octla bez jakékoli platné územní dokumentace.

Jako příklad mohu uvést právě příklad statutární město Brno, kde negativní roli sehrála nečinnost orgánů Jihomoravského kraje. Statutární město Brno má platný územní plán města Brna schválený v roce 1994. Ale jak jsem již říkal, hrozí tam nebezpečí, že pozbude platnost. To, jak Jihomoravský kraj fungoval, ty orgány byly nečinné, tak si myslím, že to taky mohl být jeden z důvodů volebního fiaska stávající krajské jihomoravské nomenklatury, která investovala s dnes již bývalým hejtmanem Michalem Haškem miliony korun ze státních fondů do jejich vlastního předvolebního marketingu, a přesto zásluhou normálních voličů v Jihomoravském kraji nevyhrála a totálně propadla.

Důvodem k vložení časového omezení účinnosti územních plánů byly teze, že dřívější územní plány neodpovídají dnešním potřebám a musí být nahrazeny novými územními plány a regulačními plány. Přirozeným předpokladem bylo, že pořízení územních plánů včetně územních plánů velkoměst je v reálném čase možné a vždy realizovatelné. V době skládání (vkládání?) časového omezení územních plánů do zákona však tehdy ještě nefungovalo přezkoumávání územních plánů správními soudy. To začalo reálně fungovat až od roku 2011, které zásadním způsobem modifikovala praxi územního plánování. Nesrovnatelné oproti minulosti jsou zejména dva zásadní faktory - doba pořízení územního plánu, v minulosti to bylo přibližně dva roky, v současné době je to u velkých měst přibližně pět šest let, a za druhé skutečnost, že záměry republikového významu musí být nejprve zakotveny v krajské územní plánovací dokumentaci, takzvané zásady územního rozvoje ZÚR, jinak hrozí zrušení územního plánu soudem.

V případě města Brna došlo ještě navíc ke zrušení nadřazených zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které neexistují do současné doby, takže ani rozpracovaný nový územní plán města Brna nebylo možno dokončit. Blokační, časové a právní okolnosti nebyly přitom v době vkládání časového omezení územních plánů známy. Kombinace obou uvedených faktorů znamená obrovskou časovou prodlevu, která neumožní přípravu nového územního plánu stihnout. A existuje, jak už jsem se zmiňoval, vážné riziko, že město Brno bude od roku 2021 bez územního plánu. Je třeba uvést, že reálně je posun termínu novelou stavebního zákona jediná šance, jak zabránit ukončení platnosti územního plánu.

Z výše uvedených důvodů je logické, že jsem připravil příslušný pozměňovací návrh, který by uvedenou chybu v procesu přípravy novely napravil. To jsem učinil a v rámci druhého čtení se samozřejmě ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím.

Děkuji vám za pozornost.

 

: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho vystoupení. Pokračovat budeme v diskusi vystoupením pana poslance Petra Bendla. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP