(12.30 hodin)
(pokračuje Černoch)
A jedná se samozřejmě i o různé neziskovky, kterých je čím dál víc a které velmi často čerpají peníze na věci, které rozhodně nepatří do nějaké pracovní náplně lidí, kteří říkají: chceme se starat o ty, kteří to potřebují, a abychom mohli pracovat, tak je tady vytvořena nějaká nezisková organizace. Dneska těch neziskových organizací je spousta a opravdu jsou to většinou neziskovky, nebo ne většinou, ale je tam spousta neziskových organizací, kde peníze jenom mizí. Bohužel.
Co se týče práva na rovnost před zákonem. Já tedy musím říct, že se zeptám na otázku, jestli to myslíte, paní eurokomisařko, vážně. Rovnost před zákonem je to, co si myslím, že každý rozumný a inteligentní člověk by si strašně přál a co by tady mělo být, ale rovnost před zákonem rozhodně není. Vymahatelnost práva pro všechny rozhodně není. A myslím si, že každý, kdo se nad tím jenom trochu zamyslí, tak mi dá za pravdu. A bylo by to to, co si myslím, že by mělo opravdu fungovat, protože jestliže se bavíme o právním státu, jestliže se bavíme o právní společnosti, tak právo je něco, na co by měl každý člověk mít opravdu bez toho, v jaké je pozici, právo. Ale bohužel nefunguje to.
Migrace. Dnes jsme měli výbor evropských záležitostí, kde byl pan premiér před jednáním v Evropské unii. Ptali jsme se na spoustu věcí, na některé jsme dostali odpovědi, na některé jsme nedostali odpovědi. Já se tím tématem opravdu zabývám. A nechci teď jakékoliv populistické řeči, ale fakt jezdím do té Evropy, jezdím na semináře, na konference, a ta realita je úplně jiná. Evropská unie do dneška nebyla schopna udělat téměř nic mimo dohody s Tureckem v rámci řešení migrační krize. Je to dva roky, kdy jsme se bavili o hotspotech. Dodnes to skoro nefunguje. A dnes jsme slyšeli: mělo by to fungovat a musíme dělat všechno pro to, aby to fungovalo. Dva roky to je, kdy v Bruselu padla slova: od října to bude fungovat a všechno bude v pořádku. Nefunguje. To samé platí o společné pohraniční stráži, jak řekl dneska kolega, pobřežní hlídce. O té se mluvilo před rokem a půl. Před rokem a půl jsme byli přesvědčováni, že teď už to pojede a že bude a že to bude fungovat. Rok a půl se o tom mluví a dnes jsme se dozvěděli, že bude mít 1 500 lidí na délku hranice, vnější hranice. Tisíc pět set lidí je nic. Beru to jako začátek s tím, že se to bude rozšiřovat. Ale dodnes vlastně není žádná efektivní forma, protože když i pohraniční stráž někoho vyloví, tak stejně, kam ho odveze? Odveze ho sem do Evropy a bude to vlastně fungovat dál stejně. Nehledě na problémy, které budou nastávat mezi jednotlivými státy, mezi Řeckem, mezi Itálií. Dodnes to bohužel brání nějaké spolupráci, kdy jeden stát něco udělá a druhý mu na to odmítne dát posvěcení. Takže rozhodně si nemyslím, že by Evropská unie byla efektivní, že by měla pokračovat dál v tom systému, který do dnešního dne funguje a který se nezměnil ani po tom vykřičníku s brexitem, kdy dnes spousta lidí v České republice opravdu říká, že v Evropské unii být nechtějí. Kdyby tam byl alespoň náznak změny systému, kdyby tam byl náznak toho, že se to bude dělat jinak.
A na výboru evropských záležitostí vy jste říkala, že nejsou směrnice a nařízení. Jsou. Vidíme to tam, dostáváme je a velmi často s nimi už nelze nic dělat a je to hodnoceno jako pouze informace. Ale jestliže to je jako informace, tak v té chvíli to bereme jako nějaké nařízení. Jestli to prochází přes vás, to už je druhá věc, ale tady v České republice na výboru, který je zodpovědný za evropskou politiku, tak už je to pouze v rámci nařízení, se kterým se nedá nic dělat.
A úplně na závěr. Evropská unie tím směrem, kterým bude asi kráčet dále, protože žádná změna není vidět, tak rozhodně si nemyslím, že by byla přínosem, pokud to bude tak, jak to je teď. Teď jsme se vrátili z Rady Evropy. Ačkoliv to není výkonná moc, výkonná instituce Evropské unie, je to instituce, která má obrovskou váhu a velký vliv, a kde se schvalovala rezoluce, že jsme ne povinni, ale abychom využili a podpořili imigrační krizi lidí z Afriky a ze Středního východu pro populační vlnu v Evropské unii a zaplnění pracovních míst. Místo aby evropské státy vytvářely opravdu prorodinnou politiku, aby vycházely vstříc mladým lidem, aby jim dávaly důvod mít děti a hlavně tu jistotu, že je uživí, tak přichází Rada Evropy s touto rezolucí. Kolegové, kteří tam byli se mnou, byli svědky, byli jsme jediní, kteří byli proti. Zbytek poslanců tleskal a děkoval ostentativně za návrh takové rezoluce. To považuji za cestu do pekla a ne k těm hodnotám, o kterých jste mluvila.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče, potom řádně přihlášený pan předseda Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já samozřejmě nebudu zdržovat a chtěl bych se vaším prostřednictvím paní eurokomisařky zeptat, nebo položit jí pár takových otázek, které mě vedly v jejím vystoupení k zamyšlení. Na rozdíl možná od vás kolegů mě její vystoupení nepřekvapilo, ani mě nepřekvapilo to, že nebylo avizováno tematicky, obsahově zaměření jejího vystoupení, protože si myslím, že tomu odpovídá její profil a její zaměření a faktická práce v Evropské komisi. Chtěl bych se zeptat, zda vlastně hájí národní zájmy České republiky, zda má zájem vážně řešit emigrační krizi, která může potenciálně velice ohrožovat i Českou republiku, zda má zájem o to, aby byly ukončeny válečné konflikty, které vyvolaly Spojené státy americké za aktivní účasti západoevropských velmocí včetně Evropské unie, a zda také v tento moment cítí více svou sounáležitostí s Evropskou unií, nebo s Českou republikou. Pokud je tomu jinak, tak pak samozřejmě je to velice dobrý obraz, který si mohou voliči udělat o hnutí ANO.
Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám tady další faktické poznámky, pana poslance Benešíka a pana poslance Gabala. Takže vážení pánové, pan kolega Benešík, faktická poznámka.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, paní eurokomisařko, vážení členové vlády, jenom velmi technicky. To, co tady se ptal pan předřečník kolega Grospič. Paní eurokomisařka nemůže hájit zájmy České republiky, protože je to eurokomisařka. Bylo by dobré, abychom si předtím, než vstoupíme do této diskuse, nastudovali, kdo za co odpovídá. Paní eurokomisařka a každý eurokomisař z podstaty věci má hájit zájmy Unie jako celku, nikoliv české národní zájmy. To, že je delegována českou vládou, podpořena českým Parlamentem a nakonec schválena Evropským parlamentem, který reprezentuje občany Evropské unie, neznamená, že by měla hájit zájmy České republiky. To je prostě technicky vyloučeno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Gabala. Pan ministr také faktickou poznámku? Dobře, tak v tom případě nyní pan poslanec Gabal, pan poslanec Grospič a potom pan ministr obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, pane předsedající, paní komisařko, já bych si dovolil spíš položit dvě otázky, nebudu tady pokračovat v tom nářku. (Hlas z pléna: To není faktická poznámka.) Tak ta faktická je. Prosil bych paní komisařku: detailnější informace o průběhu jednání se Spojenými státy o obchodní smlouvě. To je jedna věc. A druhá věc: postup reorganizace direktoriátu Evropské komise. A dovolím si ještě třetí: pokud dojde k novému formátu spolupráce s národními parlamenty. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, já bych prosil pány kolegy, aby nezneužívali faktické poznámky k rozpravě, kde jsou řádně přihlášeni lidé.
Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Grospiče, poté pan ministr obrany. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***