(9.30 hodin)
(pokračuje Votava)
Pokud mluvíte o ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti, ano, v rozpočtovém výboru byl prohlasován pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, který do ústavního zákona dává další parametry té dluhové brzdy. Ona ta výše dluhové brzdy už v ústavním zákonu je, ale rozšiřuje to i o ten soubor opatření, která je povinna udělat vláda, a tak dále.
Náš názor je ten, že tyto parametry do ústavního zákona prostě nepatří. Ústavní zákon má být obecný a parametry patří do běžného zákona. A tím běžným zákonem jsou pravidla o rozpočtové odpovědnosti. Má to i praktický důvod. Samozřejmě my jsme povinni implementovat evropské předpisy, i co se týká fiskální politiky. A např. fiscal compact se bude znovu projednávat v roce 2018, budou se možná měnit některé parametry. Pak samozřejmě, pokud se přijmou takto natvrdo ta opatření v ústavním zákoně, pak je samozřejmě těžko implementovat evropské předpisy, evropské směrnice, evropskou legislativu. Takže to je i jeden z důvodů. Ale znovu říkám, do ústavního zákona patří pouze obecné principy, ne to rozšíření, tak jak to navrhuje Občanská demokratická strana.
Pokud neprojde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, tak my samozřejmě podpoříme ústavní návrh, tak jak jej vláda dala do Poslanecké sněmovny, tak jak jej schválila vláda. Pokud ovšem projde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, pak tuto ústavu, tento ústavní zákon podpořit nemůžeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan kolega Václav Votava. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury a stále připravený je pan kolega Grospič. Máte slovo k faktické poznámce, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Někdy je hezké, jak ten řečník dá vlastně nechtě za pravdu svému oponentovi. Jediný parametr, který je v našem pozměňovacím návrhu, je 55 % vůči HDP a pan předseda rozpočtového výboru, pan zpravodaj, říká: ten už tam je. Takže žádné parametry neměníme, parametr je tam pouze jeden. Ano, jsou tam opatření, ne parametry, protože ve vašem podání, kdyby to prošlo tak, jak to říkají sociální demokraté, tak je sice pravda, že při založení 55 % se určí pravidla rozpočtování běžným zákonem. A například umím si představit vládu, v jejímž čele stojí sociální demokracie, která řekne: musíme ještě víc utrácet a naším lékem bude větší schodek státního rozpočtu, protože si myslíme, že je to správné. Vy jste přece příznivci dlouhodobě - a já to respektuji - expanzivních rozpočtových výdajů. Je to dlouhodobě politický postoj všech sociálně demokratických stran v Evropě. Takže pokud to není v Ústavě, tak to je vlastně bezcenné, protože běžná většina vlastně určí, co se má dělat v okamžiku, kdy bude zadlužení vůči 55 %.
A docela mě pobavila slova o tom, jak sociální demokraté jsou rozpočtově odpovědní. Já bych citoval ministra financí, ne opozičního politika: "Kdyby to bylo na mně, tak příští rok je navržen vyrovnaný státní rozpočet. Ale díky rozhazování ČSSD a KDU musí být ten schodek 60 mld., to je koaliční shoda. Ale kdyby to bylo na ministru financí, tak tam není minus 60 mld., ale nula." A současně ten, který prosadí o těch 60 mld. větší schodek, říká: "Vždyť vidíte, jak jsme rozpočtově odpovědní." A říkám, ani jednou jsem nepoužil slova kteréhokoli opozičního politika, pouze jsem citoval názory a vyjádření koaličních či vládních politiků. Takže si to nejdřív ujasněte doma, ve vládě, a pak můžete protestovat. Protože když opozice cituje vládního ministra, ministra vlády, tak je velmi těžko říci opozici no ale to je taková opoziční rétorika, pravda je jiná. To je pouhá citace a žádné nové parametry tam nezavádíme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kalouska, faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom stručné vystoupení na pana zpravodaje, když říkal, že ta formulace musí být v běžném zákoně, nikoli v ústavním. Upřímně řečeno, ve vší úctě, i kdyby ten pozměňovací návrh kolegů z ODS byl přijat, i tak je ten ústavní zákon dost bezzubý. Ale alespoň by někde v dáli ten roll-stop přece jenom byl. Pokud to v tom ústavním zákoně nebude, tak to bude mít asi stejný význam jako výdajové limity v rozpočtových pravidlech republiky. Ty jsme tam také kdysi dali s tím, že když budou příjmy vyšší, tak se snižuje deficit, nesníží se výdaje. A nepamatuji si jedinou socialistickou vládu, která by to dodržela a každý rok by si ty výdajové limity neposunula a nezměnila. Jediné vlády, které výdajové limity dodržovaly, byly vlády Nečasova a Topolánkova. Pokud by to bylo v běžném zákoně, probíhalo by to úplně stejně jako u výdajových limitů, to znamená, fakticky to nemá vůbec žádnou cenu, je to jenom nálepka.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, faktická poznámka pana zpravodaje, faktická poznámka pana kolegy Fialy. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom - nechci se dohadovat s panem kolegou Stanjurou, při vší úctě, o tom, co to je parametr. Já si myslím, že ten základní parametr je 55 % u té dluhové služby, ale další parametry jsou samozřejmě i ta opatření, tak to vnímám. Možná že to není tak úplně přesně řečeno, ale to jsem myslel, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Jestliže jsem řekl parametry, další parametry, tak jsem myslel samozřejmě ta opatření, která vyplývají z aktivace dluhové brzdy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Fiala také k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já jsem chtěl jenom zpochybnit tezi pana zpravodaje, že naše Ústava obsahuje pouze principy a že ústavní zákon má obsahovat pouze principy. To samozřejmě není pravda. Prostým pohledem do Ústavy zjistíte, že předepisuje věci velmi konkrétně včetně čísel, předepisuje třeba naprosto přesně, jak mají vypadat volby nebo jakou má mít podobu volební mechanismus do Poslanecké sněmovny a Senátu, což některé ústavy nepředepisují. Naše Ústava třeba stanovuje i počet občanů, který je potřeba k tomu, aby mohli navrhnout kandidáta na prezidenta republiky, a další a další věci. Jsou tam naprosto konkrétní čísla, naprosto konkrétní údaje, které by mohly být řešeny běžnými zákony, ale nejsou, protože ta ústavní definice je prostě závažnější a podstatnější. Takže není žádný problém a neodporuje to žádným principům Ústavy a vytváření ústavního řádu, abychom teď do ústavního zákona vložili i ta čísla, tak jak to navrhuje předseda našeho poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za využití času k faktické poznámce. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Stanislav Grospič, připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážení kolegové, já budu asi poměrně stručný. Není žádným tajemstvím, že nejsem žádný příznivec uvedeného návrhu zákona o finanční ústavě, a to ani jeho doprovodného zákona, to znamená toho zákona, který tedy by měl provádět tento zákon v praxi, ten ústavní zákon, který máme pod tiskem číslo 411. A právě proto, že si myslím, že ten tisk 411 jde nad rámec současné platné Ústavy České republiky a ten tisk 412 rovněž a že v praxi přivede řadu otázek, které neumožní efektivní fungování a čerpání veřejných financí a zabránění dluhové brzdy, ať už ve vztahu k vládním institucím, či institucím územně samosprávných celků, ať už to jsou kraje, nebo obce, ale naopak to tu situaci výrazně zkomplikuje.
Musíme si v této souvislosti také trošku připomenout, a bylo by to dobré, kdy se tyto věci a podněty k nim v rámci Evropské unie rodily. Bylo to v době velké hospodářské krize v letech 2008 a následujících a ztrácely postupně na smyslu z hlediska jejich faktické realizovatelnosti a schopnosti vlád jim dostát. Čili v tomto případě si myslím, že oba ty zákony trpí hlubokými rozpory, které bohužel třetím čtením není možné odstranit. ***