(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 785/1 až 5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Jan Chvojka, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nejsem si jist, že jsem schopen odůvodnit všechny pozměňovací návrhy a myslím, že ani podle jednacího řádu nemusím.
Nicméně přečtu usnesení ústavněprávního výboru ze 74. schůze ze dne 6. října 2016, kdy po vyjádření ministra spravedlnosti doktora Roberta Pelikána, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance doktora Jana Chvojky, ne Ph.D., a po rozpravě ústavněprávní výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky - které máme všichni na svých stolech a v systému mají nějakých dvanáct stran. Ten zákon je poměrně komplikovaný a ta jednání se vedla asi na třech ústavněprávních výborech. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi v ústavněprávním výboru. Za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní prosím zpravodaje výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku ze 43. schůze, která proběhla dne 23. června 2016, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 785.
Po odůvodnění ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, zpravodajské zprávě poslance Víta Kaňkovského a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 182/21006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 785, s těmito změnami a doplňky - tady bych odkázal na sněmovní tisk 785/2. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do té eviduji dvě přihlášky. První vystoupí pan poslanec Borka a připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, zpravodajové nás seznámili s usnesením, které přijaly výbory a kterým se tedy mění zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Vládní návrh zákona svou kvalitou snad odstartuje snižování méně kvalitních nových zákonů, a tím omezení počtu novel zákonů již přijatých. Vláda této republiky a potažmo příslušné ministerstvo by tak zareagovaly na úpěnlivé volání jak odborné veřejnosti, tak občanů této republiky o ustálení přijatých zákonných norem, neboť ve změnách se těžko orientuje odborník, natož laik.
V současné době je trendem podání nepravdivého insolvenčního návrhu, jež může zcela ochromit činnost právnické osoby, a poškodit tak její podnikání mnohdy i nenávratným způsobem, což může v krajním případě vést až k její likvidaci. Stejně tak mohou být postiženy i fyzické osoby, kdy nepravdivý insolvenční návrh může způsobit takto stižené osobě značné majetkové, ale i nemajetkové problémy. Obrana je sice možná, avšak zdlouhavá a důkazní situace je mnohdy nejednoznačná a problematická. Na svoji obranu může postižený nepravdivým, respektive šikanózním insolvenčním návrhem již v průběhu zahájení insolvenčního řízení v možnosti podat návrh na vydání předběžného opatření (?). Na základě tohoto návrhu může insolvenční soud podle § 82 odst. 2 insolvenčního zákona omezit z důvodů hodných zřetele způsobem stanovení předběžného opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.
Další možností, jak se může postižený bránit postiženého subjektu (?), mají spíše refundační charakter směřující k náhradě újmy vzniklé postiženému podáním šikanózního insolvenčního návrhu a vedeným insolvenčním řízením. Jedná se zejména o žalobu na ochranu dobré pověsti, neboť šikanózním insolvenčním návrhem může být jak fyzická, tak i právnická osoba dotčena na své pověsti, dobrém jméně či ochranné značce. Touto žalobou se může dotčený subjekt domáhat vůči každému ochrany a žádat, aby se ten, kdo takovou poruchu či zásah způsobil, zdržel dalšího protiprávního jednání, aby zavedený stav byl odstraněn a ten, kdo takový zásah vyvolal či způsobil, se zdržel dalšího jednání, vydal bezdůvodné obohacení a nahradil vzniklou újmu či poskytl zadostiučinění.
Nedostačující ochranu před podáním věřitelských šikanózních insolvenčních návrhů, to je tedy před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení s cílem jiného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje, navrhuje i Ministerstvo spravedlnosti (chybí sloveso?) například předběžným posouzením věřitelského insolvenčního návrhu nebo zvýšením horní hranice pokuty na 500 tisíc z původních 50 tisíc.
Dámy a pánové, výše naznačené možnosti obrany proti šikanózním insolvenčním návrhům lze však doposud uplatnit pouze cestou civilního práva, neboť trestní právo se touto cestou prozatím neubíralo. Navrhovaná novela, kterou jsem předložil, si tak klade za cíl tuto mezeru vyplnit. Jsem toho názoru, že právě trestněprávní ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy bude mít efektivní generální preventivní účinek.
Pane ministře, dovolte, abych použil vaše slova při projednávání sněmovního tisku 886, který tato Sněmovna projednávala na minulé schůzi, a ocitoval vás. Učinit z toho zvláštní skutkové podstaty výrazně zvýší pravděpodobnost, že pokud k něčemu takovému dojde, tak jednak to má odstrašující efekt, protože v zákoně se potenciální pachatel dočte, že mu za to hrozí trest, a jednak se tím zjednoduší prokazování té trestné činnosti, a tím se zvýší pravděpodobnost, že to bude skutečně postiženo a že to nezůstane v teoretické rovině.
Tímto tedy oznamuji, že se později přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než udělím další slovo, přečtu omluvu. Od 16.45 do konce jednacího dne se omlouvá pan premiér Sobotka.
Jako další vystoupí paní poslankyně Válková. ***