Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - prvé čtení

Měli jsme za sebou vystoupení paní ministryně, měli jsme za sebou vystoupení paní zpravodajky a rozprava nebyla otevřena. Ptám se, jestli se paní ministryně a paní zpravodajka chtějí ještě vyjádřit ke svým úvodním slovům. Není tomu tak. Mohu tedy okamžitě otevřít rozpravu. Rozpravu otevírám.

Jako první je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová, připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona o státní sociální podpoře by měl, jak je uvedeno v důvodové zprávě, přispět k lepšímu sladění práce a rodinného života. Tento záměr má naši podporu, neboť naprostá většina mladých rodin podporu ze strany státu rozhodně potřebuje. A nejenom v souvislosti s rodičovským příspěvkem, ale také pokud jde o ekonomické zajištění, bydlení, práci, pro děti finanční dostupnost vzdělávání, mimoškolní zájmové činnosti a zdravotní péče. Tato komplexní systémová pomoc mladým rodinám s dětmi však řešena touto novelou není. To platí tedy o tomto návrhu, který se zabývá spíš kosmetickými úpravami místo toho, aby pomohl těm mladým rodinám, které se propadají do existenčních problémů.

Dnes jsou u rodičovského příspěvku při rychlosti čerpání na dva, tři a čtyři roky. Novelou se celková částka, tedy 220 tisíc, nemění, ale bude moci být čerpána za kratší dobu. Co vidíme jako pochybné, je to, že je zacílena především na vysokopříjmové skupiny obyvatel, tedy na ty, kteří vydělávají nad 81 tisíc korun. Právě oni budou moci čerpat nejvyšší možnou částku, konkrétně 32 640 korun. Tuto částku vyčerpají za šest měsíců a pak jim de facto říkáme - můžete nechat dítě doma a běžte do práce. Jinak samozřejmě mohou pracovat i v průběhu těch šesti měsíců. A tady se ptám: Nedostává se tak dítě poněkud na vedlejší kolej? Nezapomíná se na jeho potřeby a zájmy? Ve věku pouhých šesti měsíců je pro jeho zdravý vývoj velmi důležitý stálý kontakt s blízkou osobou, s matkou či otcem, prostě péče rodiny.

Uvědomuji si, že brzký návrat do práce je pro mnohé maminky velmi důležitý, a to z různých důvodů. Pro některé je to důležité vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci rodiny, pro jiné z důvodu obavy o ztrátu zaměstnání, pro další z důvodu budování kariéry, případně obav o vývoj v oblasti, který je předejde. V žádném případě nezpochybňuji potřebu těchto rodičů do práce jít. Ale v době, kdy je dítěti pouze půl roku, je to opravdu brzy. Vláda by se měla zaměřit na takovou podporu, aby kvůli mateřství rodina nestrádala a nepropadala se do nebo pod hranici chudoby, aby se potřebné péči o malé dítě mohla věnovat.

Přitom znovu zdůrazňuji, že zapojení žen do pracovního procesu považujeme za velmi důležité. Slaďování rodinného a pracovního života je významné téma, kterému je nutno věnovat stálou pozornost z důvodu ekonomického zajištění, ale také proto, aby žena neztratila kontakt s pracovním prostředím a se změnami, k nimž v profesní oblasti dochází, aby se měla kam vrátit, seberealizovat se, uplatnit své vzdělání, znalosti a dovednosti a zároveň aby měla možnost pečovat o své dítě. Problém, kdy žena vypadne z pracovního procesu, se odráží mimo jiné i v následném platovém ohodnocení, v pozdějším věku pak ve výměře důchodu, který je podle statistik mnohem nižší než u mužů, ale má v sobě i další problémy, jichž je v souvislosti s mateřstvím celá řada. Ne náhodou se mluví o tom, že mateřství a odchod do důchodu jsou vstupenkami do chudoby.

Vláda se proto musí zaměřit v prvé řadě na prevenci, na to, aby se rodiny nedostávaly do situace, kdy se musí zadlužovat, jen aby zaplatily nájem, pomůcky do školy, zájmovou činnost, školní obědy či prázdniny. A to považuji v činnosti vlády za nedostatečné.

Za důležité také považuji to, aby byl posílen princip solidarity, který byl za Nečasovy vlády výrazně ponížen. Nejde jen o problematiku, kterou právě probíráme, ale také například o daňové zákony, konkrétně o progresivní zdanění. Pokud jde o zrušení omezení pro nevýdělečně činné občany, jako jsou například studenti, OSVČ, nezaměstnaní, neplatící si sociální pojištění, nebo ti, kdo mají denní vyměřovací základ malý či minimální, myslím si, že ano, tento návrh pomůže v dané době pobírání rodičovského příspěvku, ale je nutno zabývat se i následnou dobou, co bude potom, aby po rychlejším vyčerpání příspěvku nenastal propad do hmotné nouze.

Takže těch otazníků v souvislosti s předloženou novelou vidíme jako klub KSČM celou řadu a bude nutné návrh v průběhu legislativního procesu řádně prodiskutovat. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Slova se ujme paní poslankyně Jitka Chalánková a připraví se pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, pane předsedající. Jedná se o vládní návrh zákona, sněmovní tisk 854, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Novela se týká úprav v oblasti jedné dávky státní sociální podpory, a to rodičovského příspěvku. Deklarovaným cílem je maximálně flexibilní dávka přizpůsobená situaci rodiny.

Chtěla bych říci, že ani jedno z opatření nemůže žádným způsobem pozitivně přispět ke sladění pracovního a rodinného života, protože rodičovský příspěvek není překážkou slaďování. Novela umožní rychleji vyčerpat rodičovský příspěvek a nárok na rodičovský příspěvek budou mít i rodiče, jejichž nemluvňata budou celý den v jeslích. To není opatření na podporu rodin.

Stručné představení rodičovského příspěvku dle současné úpravy. Rodičovský příspěvek není totéž jako rodičovská dovolená. Dávka státní sociální podpory není navázána na čerpání rodičovské dovolené u zaměstnavatele. A kdo čerpá rodičovský příspěvek, nemusí být ani dnes uvázán u dítěte doma bez možnosti realizovat se v zaměstnání. Zde je nutné zdůraznit, že u dětí do dvou let je možné pobývání v kolektivní péči pouze za přísných omezených podmínek a u dětí nad dva roky se docházka do kolektivního zařízení nesleduje.

Rodičovský příspěvek lze pobírat při zaměstnání a není omezen výdělek. To je vlastně i situace, kdy dochází neustále k dalšímu a dalšímu rozvolňování podmínek pro pobírání rodičovského příspěvku. O dítě, na které rodič pobírá rodičovský příspěvek, se může starat pobírající rodič osobně, zajistit péči jinou fyzickou osobou, může to být druhý rodič, ale také dnes i babička nebo chůva, nebo dítě může navštěvovat kolektivní zařízení, jak jsem řekla, u dětí mladších let pouze na 40 hodin v měsíci do dvou let. Nad dva roky se docházka nesleduje. Rodičovský příspěvek může pobírat kterýkoli z rodičů a mohou se také v čerpání vystřídat.

Celková částka rodičovského příspěvku je 220 tisíc korun a existují různé varianty, výše, rychlost čerpání, které se odvíjejí od peněžité pomoci v mateřství, resp. od denního vyměřovacího základu kteréhokoli z rodičů, který si vyberou, který je pro ně výhodnější. Když ani jeden z rodičů neměl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, resp. mu nelze stanovit denní vyměřovací základ, týká se to především studentů, ale také osob samostatně výdělečně činných bez nemocenského pojištění, ekonomicky neaktivní osoby a nezaměstnaní, pobírá v dnešní době rodičovský příspěvek v pevných dávkách po dobu čtyř let bez možnosti volby, 7 600 do devátého měsíce věku a pak 3 800 do čtyř let. A je tam další a další, nebudu už všechny podrobnosti číst.

Hlavní body této novely: Za prvé - zrušení horní hranice výše rodičovského příspěvku, která je v dnešní době 11 500. Za druhé - osoby bez denního vyměřovacího základu by mohly čerpat až do výše 7 600. Za třetí - úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení pro nárok na dávku. A za čtvrté - neposkytovat rodičovský příspěvek pěstounům na přechodnou dobu.

K té první části. Jak už tady bylo hovořeno, osobám s vyššími příjmy se umožní vyčerpat rodičovský příspěvek rychleji. Jde o to, že výše rodičovského příspěvku se bude stanovovat stejně jako u peněžité pomoci v mateřství, to znamená až do výše 32 640 korun. Tady v tomto případě se týká toto opatření nebo tento návrh celkem 179 950 rodičů, takový počet má třicetinásobek ze 70 % denního vyměřovacího základu nad 11 500. U těchto lze předpokládat, že využijí zrušení horního limitu. Tato možnost zde prostě je a bude. Zde nemáme striktně negativní náhled.

Za druhé za TOP 09. Osoby bez denního vyměřovacího základu budou moci vyčerpat rodičovský příspěvek dříve, to znamená do tří let, ne až do těch čtyř, jak to bylo dříve, nebo jak je to v současnosti. Opatření pomůže především studentkám nebo studentům, pokud by to pobíral otec. Jedná se celkem za rok 2015 o 69 981 příjemců rodičovského příspěvku. K tomuto máme postoj neutrální, nejsme proti.

Za třetí - a toto považuji za velmi důležité upozornění: Nárok na rodičovský příspěvek bude mít každý, komu se narodí dítě a má je v péči, tedy dítě není v péči kolektivního zařízení. Jedná se o individuální péči o dítě. Je to takové dá se říci v uvozovkách vyšší porodné na splátky - na 6 až 36 splátek. Úplně se ztratil původní smysl rodičovského příspěvku ocenit osobní péči rodičů o děti. Roční dítě může být celé dny v jeslích, rodič v zaměstnání vydělávat, kolik chce, a za půl roku má celý rodičovský příspěvek doma. Tento konkrétní bod - a to se liší od toho prvního, jak jsem říkala, že pokud má dítě zajištěnu individuální péči do dvou let, tak nemáme námitek - tento konkrétní bod znamená úplnou rezignaci na odměnění osobní péče rodiče o dítě a deklaruje, že je pro batolata stejně dobré, když se jim věnuje maminka, jako když jsou osm hodin denně v kolektivním zařízení. Je to symbol, kdy vlastně vidíme úplnou rezignaci na nejlepší zájem dítěte.

Za TOP 09 mohu říci, že postoj máme kategoricky negativní. V žádném případě to neznamená, že by maminky nemohly chodit do zaměstnání, ale musí do dvou let, aspoň do dvou, já osobně jako pediatr bych byla do tří let, zajistit individuální péči o dítě, ať je to chůva, ať je to babička, což v dnešní době všechno možné je, ale nikoliv kolektivní zařízení. Za sebe bych se přimlouvala za tři roky. Když už se stalo, že docházka dětí do kolektivního zařízení se nesleduje nad dva roky, tak je to opravdu, doufejme, ta poslední hranice, kterou se sociální demokracie bude pokoušet zbořit. Za nás postoj kategoricky negativní.

Za čtvrté. Pěstouni na přechodnou dobu v současné době dostávají štědrou odměnu a ještě v co nejrychlejší variantě vyčerpají rodičovský příspěvek biologickým rodičům, takže když se k nim dítě vrátí, už nemají tito biologičtí rodiče nárok na rodičovský příspěvek, anebo k dlouhodobým pěstounům, kteří dostávají za výkon pěstounské péče výrazně nižší odměnu, jak naše pracovní skupina, o které jsem zde na plénu již hovořila, opakovaně upozorňuje jak ministerstvo, tak výbor pro sociální politiku. Toto opatření takové praxi zamezuje. Za TOP 09 je postoj pozitivní.

Vzhledem k tomu, jak jsem prošla jednotlivé oddíly tohoto návrhu, doufám, že se nám podaří ve výborech vybrat z toho pouze to, co je prospěšné a pozitivní, a na druhou stranu, že se nepodaří prosadit to, co je kategoricky nevýhodné pro nejlepší zájem dítěte, a to je především rozvolnění možnosti docházky do kolektivních zařízení pod dva roky věku dítěte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, také já mám určité výhrady k tomu, co předkladatel zákona vydává za prospěšné. Mám na mysli větší flexibilitu v pobírání rodičovského příspěvku. Myslím možnost zkracovat dobu bezprostřední péče rodiče o dítě a zvyšovat tak měsíční rodičovský příspěvek. Novela umožňuje zkrátit péči matky o dítě na půl roku jeho věku, řekl bych v ideálním, nebo tom nejhorším případě. Sice to může prospět trhu práce, může to být také finančně výhodné pro samotné rodiny, o jejich odpovědnosti bych si ale dovolil pochybovat. Otázkou do diskuse je, nakolik je to v zájmu dítěte samotného, právní mluvou cui bono, komu to poslouží. Dětem těžko.

Vezměme na pomoc rady odborné. Nejsem takový odborník a specialista, tak jsem se snažil poučit. V prvních šesti měsících života dítěte dochází ke zrodu attachmentu, kdy zhruba od 12. týdne věku dítěte začíná dítě rozlišovat osoby a na své nejbližší začíná reagovat úsměvem nebo mimikou. Období od 6. měsíce věku do zhruba dvou let života bývá označováno jako fáze vyhraněného attachmentu. Dítě je na matce plně závislé, na matce, oddělení od ní je pro něj obtížné, v dítěti vyvolává protest, pláč a zoufalství. To říká odborná literatura. Příznaky poruchy připoutání - podle amerického psychoanalytika doktora Sandy Andersona takové dítě může tvořit povrchní kontakty, je náchylné k nehodám a úrazům, má slabou kontrolu impulsivního chování. Teprve mezi druhým a třetím rokem věku se závislost na matce snižuje a dochází k postupnému osamostatňování se, proto dítě ve třech letech již zvládne nastoupit do mateřské školky, i když je to pro něj zpočátku velmi těžké. Jeho vývoj však může jít dál, protože svět je obohacen o kontakty s vrstevníky, o nové věci ve velkém světě. Zároveň tříleté dítě již ví, že i když matka odchází pryč, nezmizí napořád. Dokáže si v hlavě vyvolat představu matky, která ho má ráda a myslí na něj, i když s ním zrovna není.

Větší flexibilita je při rozhodování o čerpání rodičovského příspěvku poněkud problematická. Předkladatel může namítnout, že doba čerpání rodičovského příspěvku nesouvisí s mateřskou dovolenou, ale víme, jak to chodí. Jako poněkud problematický vidím i návrh, podle kterého nemají mít nárok na čerpání rodičovského příspěvku přechodní pěstouni. V zásadě je to krok správným směrem. Opravdu se vyskytly případy, kdy pěstouni za rok vyčerpali na úkor náhradních rodin i dalších trvalých pečovatelů celou částku. Stojí ovšem za zamyšlení, co je k tomu vedlo. Nedávno mě navštívila v poslanecké kanceláři přechodná pěstounka. Jako odměnu za svoji službu dostává měsíčně něco kolem 20 tis. korun. Jako příspěvek na dočasně svěřené dítě, takzvaný příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 4 500 tis. korun. Když mi předložila účty, kolik činí skutečné náklady, musel jsem jí dát za pravdu, že je z této částky možné zaplatit tak plenky a dětskou výživu. Ta paní má navíc dítě s vývojovou vadou. Kde má vzít na časté cestování k lékaři? Kde má vzít na oblečení, kočárek, dopravu, nejrůznější vyšetření? Dopočítali jsme se, že příspěvek na úhradu potřeb by měl být asi tak dvakrát vyšší. Ta žena dotuje rozdíl z pěstounské odměny a z dalších příjmů do rodinného rozpočtu, tedy na úkor svých vlastních dětí. To je ovšem těžko myslitelné u samoživitelek, které, jak ukazuje zkušenost, patří k nejlepším přechodným pěstounkám.

Tolik úvahy nad dvěma problémy, nad kterými se budeme muset, řekl bych, ve druhém čtení a především při projednávání ve výboru zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Vít Kaňkovský. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, v souvislosti s projednávanou novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vnímám rizika směrem k naplnění nesmírně důležité role matky, ale i otce v raném vývoji dítěte. Už zde o tom hovořil kolega Soukup, kolegyně Chalánková i další předřečníci.

Musím konstatovat, že na jedné straně chápu finanční či jinou potřebu některých rodin k brzkému návratu matky do zaměstnání či požadavek na větší flexibilitu v čerpání částek rodičovského příspěvku, přesto jsem ale přesvědčen, že stále větší tlak na brzký návrat matek do zaměstnání je výrazným rizikem pro harmonický vývoj našich dětí. Rozhodně proto stojí z mého pohledu za to, abychom tato rizika vnímali a při legislativním procesu provedli úpravu z mého pohledu až příliš liberálního způsobu navrženého čerpání rodičovského příspěvku. I pro mne je tou hranicí pro přechod z individuální péče o dítě ke kolektivní hranice dvou let věku.

Nechci se dnes při prvním čtení podrobně zabývat všemi aspekty předložené novely zákona, také již předřečníci o řadě z nich hovořili, ale dotknu se novelizačního bodu 8, který mimo jiné ruší opatření týkající se osob, u kterých nelze vyměřit denní vyměřovací základ a které mohly doposud čerpat rodičovský příspěvek pouze v pevných částkách bez možnosti volby. Nově se těmto osobám umožňuje volitelné čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7 600 korun za kalendářní měsíc. Původní úprava byla především ze strany dotčených osob, kterými jsou, jak už zde zaznělo, například studenti, osoby samostatně výdělečné činné nehradící si nemocenské pojištění či osoby ekonomicky neaktivní, chápána jako diskriminující s ohledem na nemožnost volby výše a doby čerpání rodičovského příspěvku. S touto výtkou mohu v jádru souhlasit, ale zároveň vidím rizika, která rozvolněné čerpání rodičovského příspěvku pro tyto skupiny dotčených osob přináší. Zejména u studentů či osob ekonomicky neaktivních hrozí reálně riziko, že vyčerpají celkovou částku rodičovského příspěvku, která je stanovena na 220 tis. korun, ve zrychleném režimu, přičemž jimi budou sanovat jiné potřeby než ty, pro které jsou zákonem určeny. Reálně pak hrozí situace, že v dalším období budou tyto rodiny, páry, řešit svou neutěšenou finanční situaci požadavky na jiné sociální dávky. Dle mého názoru jsou tato rizika poměrně vysoká, a proto považuji diskusi nad vypuštěním této části novelizačního bodu č. 8 za důležitou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si vzpomínám, když jsme tady v roce 2005 nebo 2006 jako poslanci KDU-ČSL navrhovali zvýšení rodičovského příspěvku z částky 3 800 na 7 600 korun za měsíc, že jsme byli předmětem velké kritiky. O tomto návrhu, tehdy pozměňovacím návrhu jednoho z našich kolegů, se hlasovalo několikrát opakovaně. A když bylo zřejmé, že tento návrh má velkou podporu, tak i sám předchůdce paní ministryně, tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, se přihlásil a zpochybnil hlasování a řekl, že když je taková vůle tento návrh podpořit, že i on ho chce podpořit.

Tím chci jenom dokreslit, že tady v té době byla vůle ocenit péči matky o dítě, ale chci taky říct, že ty peníze jsou peníze za to, že se matka tomu dítěti věnuje. A to, že ten rodičovský příspěvek bylo umožněno čerpat po dobu čtyř let, mělo svůj racionální základ. Myslím si, že lékaři sami nejlépe vědí, a zejména psychologové, že čas matky s dítětem, čas, kdy se matka může plně věnovat svému dítěti, je pro dítě a pro jeho budoucí zdravý vývoj to nejlepší. Říká se, že taková doba by měla být minimálně tři roky. Když se ve volebním období 2006 až 2010 umožnilo rychlé čerpání rodičovského příspěvku, kdy se ta doba zkrátila vlastně na dva roky, tak si myslím, že to je hranice, za kterou by se nemělo jít.

Proto nemohu podporovat návrhy, které zkracují dobu čerpání na pouhých šest měsíců. Myslím si, že to je vyloženě asociální opatření, které se vymstí celé společnosti. Proto skutečně tento návrh nepodporuji a řekl jsem to již paní ministryni při jedné z rozhlasových debat. Velmi vás proto prosím, abychom to nedělali, abychom neumožňovali to čerpání po dobu šesti měsíců. Je to degradace rodičovského příspěvku a zejména je to degradace toho, že společnost rezignuje na to, že matka nebude mít dost času věnovat se svému dítěti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Požádám kolegyni Adamovou ještě o strpení. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já bych ve faktické poznámce jenom upozornil na jednu věc, že máme proti sobě jdoucí dva důležité demografické trendy. První je, že se nám průměrný věk narození prvního dítěte pohybuje už okolo třicátého věku matky, tzn. ve velmi vysoké fázi už profesní přípravy výkonu apod. Za druhé, podíl dětí, které se rodí samoživitelkám a kde odpovědnost matky nejenom za péči a výchovu, ale za obživu, je prostě klíčová. A třetí, a to si neodpustím, čistě profesně si myslím, že paní ministryně by měla vyndat data, která jsou o struktuře využití mateřské dovolené, a ukázat, jak jednotlivé kategorie matek vdaných, nevdaných, s partnery v jednotlivých regionech čerpají. A že kdyby toto Sněmovna měla, tak tady nemusí hauzírovat s určitými apriorními, podle mého názoru hodnotovými stanovisky a můžeme se na ta data podívat. Je zřejmé, máme luxus jedné z nejdelších mateřských dovolených v Evropě. Opravdu luxus i v tom pásmu šesti měsíců. Takže je potřeba také vnímat, že musíme a chceme, aby se společnost, ekonomika dynamizovaly, modernizovaly, a součástí toho je rostoucí podíl žen, které rodí děti bez soužití v manželství nebo partnerském vztahu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. Ještě kolegyni Adamovou požádám o strpení. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Asi pro vysvětlení té poslední věty, kterou říkal pan poslanec Gabal. Zřejmě měl na mysli rodičovský příspěvek, a ne mateřskou, strukturu, jak to kdo čerpá, tak jenom na vysvětlení. A aby ta debata nebyla úplně jednoduchá, tak jste to popsal dobře, že roste počet dětí, které se rodí mimo manželství, ale mnohé jsou v partnerském vztahu, přestože se tváří, že ta žena je samoživitelka, a to je velký problém. A víte proč? Pro ty skutečné samoživitelky pak peněz v tom systému zůstává málo a to je věc, kterou bychom měli nějak řešit. Ony to řeší docela dobře některé okolní státy, kde skutečně prověřují, zda je to samoživitelka, nebo nesezdaná, což je úplně jiný problém. Určitě ta struktura čerpání rodičovského, nevím, jestli profesního zařazení matky nebo podle věkové skupiny může být nějakým vodítkem, ale určitě to nebude vodítkem v tom počtu samoživitelek. Mám názor, že ty skutečné samoživitelky si zaslouží vyšší podporu, než mají dnes. Ale pokud to nebudeme rozlišovat a budeme to mít jako dneska, tzn. de facto na nějakém vlastním prohlášení, když to trošku zjednoduším, tak si tu vyšší podporu nemůžeme dovolit, protože to je příliš mnoho Trpí tím ale ti, kteří si tu podporu zaslouží více než dnes, a to je věc, které bychom se měli věnovat, a tam si myslím, že můžeme najít shodu. Je to obecně problém, protože tohle není sociální dávka, ale je to skutečně podpora rodiny a výchovy dítěte. Ale ten problém je podobný, že když je příliš široký okruh těch, kteří to dostávají, tak ti nejpotřebnější nedostávají tolik, kolik si zaslouží. To je logické, protože ten objem je zhruba stejně daný a to je podle mě mnohem důležitější, abychom se tímto směrem zaměřili (upozornění na čas) a pokusili se to identifikovat a popsat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, začátkem července minulého roku jsem předložila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, najdete ho pod sněmovním tiskem 535. K tomuto návrhu dala vláda negativní stanovisko. Jedním z důvodů bylo, že chce přichystat vlastní návrh, který bude mít pravidla vyplácení rodičovského příspěvku. V opozici se tedy časem člověk bohužel musí zvyknout na to, že jeho návrhy se nedostanou v projednání ani do prvního čtení a že leží dlouhé řady návrhů, na které měsíce, či dokonce i roky pouze sedá prach. Pro vaši informaci, takových návrhů má jen v současné chvíli náš klub 30. A když se pak podíváme na to, kolik je celkově bodů na programu schůze, aktuálně kolem 260, je asi každému, tedy i mně, jasné, že na opozici se dostane až v poslední řadě, což dnes znamená už prakticky vůbec.

Proto bych mohla mít možná radost, že i ministerstvo si uvědomilo, že je vhodná změna tohoto zákona, a trochu alibisticky bych si mohla myslet, že má iniciativa byla pro Ministerstvo práce a sociálních věcí pomyslným nakopnutím a díky tomu konečně uspíšili práci na vlastním návrhu. Radost však nemám, protože návrh přináší jen některé z vhodných změn, které mohou rodičům malých dětí ulehčit život, a naopak obsahuje několik změn, které jsou nevhodné a u nichž se lze důvodně obávat negativního dopadu.

Návrh, který teď projednáváme, např. rozvolňuje vyplácení rodičovského příspěvku natolik, že všem, u kterých nelze v den narození dítěte stanovit denní vyměřovací základ, umožňuje zvolit si jeho výši až do příspěvku 7 600 korun měsíčně, což jsou např. i lidé dlouhodobě nezaměstnaní. Stávající úprava zákona jasně stanovuje, že těm, kdo dlouhodobě neplatili do systému nemocenského pojištění, se od desátého měsíce věku dítěte stanovuje povinně maximální délka vyplácení příspěvku, tedy na čtyři roky v současné době, a to odpovídá měsíčně příspěvku ve výši 3 800 korun. Chápu, že např. pro studující je současná úprava poměrně nevýhodná, avšak věřím, že pokud chceme pro ně vytvořit přívětivější systém, lze to učinit i jiným způsobem. Tím, že umožníme čerpat úplně všem rodičovský příspěvek v nejrychlejší lhůtě, a navrhováno je prakticky do jednoho roku věku dítěte. Dá se očekávat, že i toho budou využívat lidé sociálně slabší a důsledkem bude jejich tíživá situace po rychlém vyčerpání plné výše příspěvku. Nicméně o tom tady už řada předřečníků a i zpravodajka ve svém úvodním slově hovořila, takže to nebudu více rozvádět.

Další změna, kterou nepovažuji za šťastnou, je úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení, tedy u dětí mladších dvou let. Když jsem mluvila o svém návrhu zákona, tak musím říci, že i já jsem navrhla upravit tuto podmínku, nicméně ne ji úplně zrušit. Úprava, kterou považuji za lepší a doporučuji ji, odpovídá polovičnímu úvazku, což považuji za dostatečné. V mém návrhu byla také podstatná změna, kterou návrh ministerstva nenabízí, která by však pomohla slaďování rodinného a profesního života a pomohla by zapojení prarodičů v rodinách, kde je to možné, kde se mohou a chtějí podílet na péči o nejmenší. Tuto změnu jsem nazvala rodičovská pro prarodiče. Je to takový pracovní název. Nicméně podpora by vznikla rozšířením okruhu osob, pro které by nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a za které je plátcem pojistného stát, právě tedy pro prarodiče. Věřím, že tato změna, která státní rozpočet výrazně nezatíží, může mnohým skutečně pomoct vyřešit situaci, kdy nechtějí dítě svěřovat do péče kolektivních zařízení, což také nepovažuji za vhodné, ale z jakéhokoli důvodu se chtějí dříve vrátit do zaměstnání, a zároveň jim může pomoci jeden z prarodičů, který je ještě v produktivním věku.

Domnívám se, že rodina by měla mít možnost se svobodně rozhodnout o péči pro své děti. V druhém čtení proto budu ráda předkládat pozměňovací návrhy, které budou rodinám skutečně pomáhat, a nikoliv naopak. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Adamové. Ta byla poslední písemně přihlášená do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy z místa. Pokud nikdo, rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně? Není tomu tak. Paní zpravodajka? Závěrečné slovo ano. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já děkuji všem, kdo se zúčastnil v prvním čtení diskuse. Děkuji kolegu poslanci Soukupovi, který se naučil dětský věk od novorozence, batolete a kojence a řekl nám psychomotorický vývoj. Jsem ráda, že i jako zpravodajka jsem upozorňovala na to, že pokud projde tento návrh do druhého čtení, že se musíme opravdu zaměřit na to, aby nám ten zákon nevyšel hůř proto, aby byl zatížen náš státní rozpočet tím, že zkrátíme dobu čerpání vlastně nezaměstnaným, jak se nazývají, ekonomicky sociálně slabým, a tím se nám dostanou do dávek hmotné nouze. Takže určitě i já budu iniciovat pozměňovací návrh, aby se tento bod vypustil.

Musím souhlasit s kolegou Stanjurou, co se týče matek samoživitelek, protože osobně mám zkušenost právě z ciziny, kde když přijde na kontrolu k matce samoživitelce někdo -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajko, já vás přeruším. Požádám sněmovnu o klid. Závěrečné slovo zpravodajky k tomuto tisku. Prosím v klidu, kolegové. Já jistě nechám prostor, abyste případně rozhovory z předsálí přesunuli v tichosti na hlasování do sálu. Ještě chviličku... (Stále hluk v sále.) Žádám o to kolegy zleva doprava i zprava doleva... Tak ještě jednou. (Ozývá se: Haló! A sál se postupně ztišuje.) Děkuji. Pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Takže ty kontroly u nás asi neprobíhají. Tady maminky teď chtějí, aby stát vyplácel např. alimenty. Ale máme tady opravdu tzv. samoživitelek mnoho, a to jenom tím, že jejich partneři jsou přihlášeni např. u svých rodičů, tedy nejsou u nich v domácnosti. Když přijde kontrola, tak v cizině, když tam najde jediné jeho ponožky, tak jim to sebere. Tady tomu tak bohužel není. Takže v tomto máme také rezervy. Protože maminky samoživitelky, jak říká kolega Stanjura prostřednictvím vaším, ty pravé samoživitelky opravdu mají málo financí a na tyhle, které vlastně čerpají zase další dávky z našeho systému, to nepadne. Takže si myslím, že v nastavení všech těchto dávek máme v našem státě ještě co dohánět, aby se vše napravilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

Rozhodneme v hlasování číslo 172, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru sociálnímu jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 172, z přítomných 139 pro 118, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na jiný výbor, který by to projednal? Není tomu tak. A pardon, kolega Soukup se hlásí. Omlouvám se, že jsem vás přehlédl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Já bych doporučil přikázat tenhle tisk také komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to je legitimní návrh přikázat komisi pro rovné příležitosti a rodinu.

Rozhodneme v hlasování 173, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání této stálé komisi Poslanecké sněmovny. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 173, z přítomných 140 pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán také komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti.

 

Tím jsme vyčerpali všechny návrhy. Lhůta k projednání zůstala podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 33.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.