Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

166.
Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 411/ - třetí čtení

Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru, to je rozpočtový výbor, pan poslanec Václav Votava. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 411/6, který vám byl doručen 9. září. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 411/7.

Nyní se táži navrhovatele pana místopředsedy vlády a ministra financí, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře? Ano, máte zájem. (Opět hluk v sále.)

Nemohu dát panu místopředsedovi vlády ještě slovo, protože je tady nesmírný hluk. Žádám kolegy a kolegyně, kteří chtějí diskutovat něco jiného, než je tisk 411, aby tak činili v předsálí.

Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, opět projednáváme balíček předpisů týkající se rozpočtové odpovědnosti. To znamená návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a v návaznosti na něj návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a změnový zákon. Jak víte, jedná se o právní předpisy zastřešující národní rozpočtový rámec, ve kterém jsou definovány jeho hlavní principy a zásady.

Předkládané právní normy jsou koncipované jako předpisy definující dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Zároveň však poskytují dostatečnou flexibilitu pro realizaci odpovědné hospodářské politiky vlády. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu, která měla proběhnout již koncem roku 2013.

Hlavním cílem úpravy je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Návrhy by měly posílit také transparentnost a efektivnost veřejných financí.

Těžiště navrhované úpravy pak spočívá v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základě zakotvena na úrovni ústavního zákona. Návrh ústavního zákona pak také na ústavní úrovni zavazuje veřejné instituce k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účinnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávní celky, které v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez definovanou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel, která se promítne v nárůstu zadluženosti sektoru veřejných institucí, je navrženo pravidlo regulující úroveň podílu dluhu tohoto sektoru na HDP. Návrhem ústavního zákona je zavedena hranice 55 % HDP, při jejímž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Stejně jako u předchozích číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definovaná zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Ústavním zákonem je dále navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky, bude sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která také bude hodnotit.

Ve druhém čtení byly k návrhu předpisů načteny četné pozměňovací návrhy, ke kterým se vyjádřím později. V zásadě mám za to, že je stále žádoucí v případě dosažení ústavní většiny přijmout návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Já bych jenom zopakoval, že tento zákon jsme se zavázali přijmout do konce roku 2013. Jsme poslední v Evropě a je škoda, když naše veřejné finance mají skvělou kondici a jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě, a ten navrhovaný strop je 55 %, a my jsme někde kolem 35,5, takže vlastně toto je určitá negativní image v Evropě, že tento zákon nemáme schválen. Takže pevně doufám, že dneska k tomu dojde.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek.

A i tady znovu žádám Sněmovnu o klid. Páni kolegové, paní kolegyně, prosím.

Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové.

Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti - jak důstojně to zní. Parlament, který přijme takový zákon, se zcela jistě chce chovat rozpočtově odpovědně. A ten zákon je opravdu potřebný, prosazovala ho i naše vláda. Já jsem strávil téměř dva roky diskusemi napříč politickým spektrem, abychom dohodli nějaký kompromis. Nepodařilo se to, protože jediný kompromis, na který byli ochotni kolegové zleva přistoupit, byl zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by se tak sice jmenoval, ale který by ani vládu, ani Parlament k žádné rozpočtové odpovědnosti nezavazoval. To znamená, obsah neodpovídá názvu. Něco takového jsme samozřejmě předložit nemohli. To, co jsme předložili, pak neprošlo Poslaneckou sněmovnou.

Nyní v tomto volebním období máme pokus číslo dvě a na stole je přesně to, co nemá žádnou cenu - obsah, který naprosto neodpovídá názvu. Budeme mít ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, která umožní vládě chovat se naprosto rozpočtově neodpovědně - nejenom této, ale klidně i té v dalším volebním období. Neomezuje ji v podstatě vůbec ničím, už to tady řekl i pan ministr. Jsme absolutním dluhem někde mezi 35 až 40 procenty podle toho, zda počítáme čistý, nebo ne. A první signální je nastavena na 55 %. Další dvě tři vlády si mohou dělat absolutně, co chtějí, a ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti jim v tom vůbec bránit nebude. To přece nemá žádnou cenu.

Projednáváme to také poměrně dlouho, takže my jsme již více než před rokem vládě nabídli, že v okamžiku, kdy přistoupila k fiskálkompaktu na úrovni Evropské unie, že bude-li respektovat hlavu tři tohoto fiskálkompaktu, ke kterému přistoupila, to znamená, strukturální deficit se bude snižovat tempem minimálně půl procenta ročně, tak podpoříme ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, protože chování vlády bude v souladu s tím názvem a s tím fiskálním kompaktem, ke kterému vláda přistoupila. Pokud vím, ještě nenašla odvahu předložit ho k ratifikaci. Ale přistoupila. V takovém případě i tento obsah, který by neodpovídal názvu, bychom byli ochotni předložit, protože alespoň chování vlády by tomu názvu odpovídalo. Ale chování vlády je přesně opačné. Je to asi náhoda, ale přesně o to půlprocento, které podle fiskálkompaktu by vláda měla konsolidovat svůj strukturální deficit, tak přesně o to půlprocento vláda rozpočet na rok 2017 zhoršuje. Tento zákon ústavní odpovědnosti, i kdyby už byl přijat, jí v tom nijak nebrání. A mohla by to udělat i další rok. Koneckonců ve střednědobém výhledu předpokládá další zhoršení strukturálního deficitu. A vlády, které přijdou po ní, by to mohly dělat taky a pořád by se spolehlivě vešly do tohoto návrhu.

Platí stále - už jenom teoreticky samozřejmě - naše nabídka, že pokud by se vláda skutečně zavázala ke snižování strukturálního deficitu tempem půl procenta ročně, jsme ochotni ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti podpořit. Jinak nemůžeme, protože pokud ho schválíte, nestane se nic jiného, než že dáte do té výlohy - jak říkal pan ministr, že je to ostuda, že naše země ještě takový zákon nemá, což je jistě pravda - ale do té výlohy schválených zákonů dáte plechovku s krásným barevným nápisem kaviár, ale uvnitř budou prošlé sardinky, nebude tam kaviár. A my prostě prošlé sardinky vydávané za kaviár podpořit nemůžeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Připraví se pan kolega Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Nejdřív chci říct, že pokud by vláda myslela vážně, že je to důležitý programový bod a že ho chce prosadit, tak ty lavice za mnou jsou plné. Víte, že u ústavního zákona je potřeba 120 hlasů pro, a pokud dobře počítám, v této chvíli jsou přítomni tři členové vlády. Nemluvím o členech vlády, kteří nejsou poslanci. Ti nemohou pomoct kromě toho, že by vystoupili v debatě a podpořili tuto důležitou normu. Ale ostatní ministři, kteří jsou současně poslanci, nejsou přítomni. A sami si odpovězte na otázku, jak je to klíčový bod.

Název oficiální je ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ve veřejném prostoru se tomu už roky říká finanční ústava. A aby ta finanční ústava byla, tak musí být dluhové brzdy a ostatní parametry v Ústavě. A vláda tady ani bosá, ani obutá, ani oblečená, ani nahá nám dala návrh ústavního zákona - mluvím o tom původním sněmovním tisku 411 - který má přibližně 500 slov, ve kterém, když to trošku parafrázuji, je napsáno: budeme hospodařit dobře a my tomu věříme. Nic jiného tam v zásadě není.

Po prvém čtení proběhla politická jednání. Chci připomenout, že finanční ústava je dlouhodobý programový cíl Občanské demokratické strany. Už tady bylo řečeno, že jsme se to pokusili prosadit v minulém volebním období jako ústavní zákon a s dluhovou brzdou v tomto ústavním zákoně. Nenašli jsme podporu tehdejší opozice. To je legitimní, nikomu nic nevyčítám, jenom konstatuji, že jsme se o to snažili.

Hlasovali jsme v tomto volebním období o návrhu, který předložil kolega z topky, který byl velmi podobný tomu minulému vládnímu návrhu, vládnímu návrhu z minulého funkčního období Poslanecké sněmovny. Tento návrh Poslanecká sněmovna zamítla. Opět říkám, je to legitimní, nikomu to nevyčítám.

My jsme na ta politická jednání o finanční ústavě šli s tím, že kromě kritiky, kterou jsem už tady řekl, že ten návrh je v podstatě bezzubý, jsme přinesli i návrh nějakého řešení a kompromisu, tak abychom byli schopní v Poslanecké sněmovně najít ústavní většinu. Tento svůj pohled ke kompromisu jsme formulovali do čtyř základních pozměňovacích návrhů, které jsem podal jménem našeho klubu. My jsme je projednávali na rozpočtovém výboru a jeden z nich získal v rozpočtovém výboru podporu. Je to ten nejměkčí, ale přesto jsme říkali, pokud jeden z těchto čtyř návrhů najde podporu v Poslanecké sněmovně, jsme připraveni dodat své opoziční hlasy ústavnímu návrhu zákona.

Já jenom připomenu, že my jsme navrhovali ve dvou případech, aby se ta hranice, kdy nastupuje dluhová brzda a ostatní opatření, snížila ze zadlužení 55 % veřejných rozpočtů vůči HDP na 50 %, a pak jsme navrhovali, aby místo té evropské formulace, že vláda v tom případě, pokud to nastane, má předložit návrh rozpočtu, který vede k trvale udržitelným financím, aby tam bylo explicitně napsáno, že vláda má předložit přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet. A pokud se podíváme na dosavadní průběh letošního plnění státního rozpočtu, tak to není žádný idealistický či nesplnitelný cíl.

Ten nejměkčí návrh, který prošel rozpočtovým výborem - my jsme tu většinu našli a jsme tomu skutečně rádi - v zásadě dělá jenom jednu věc. Nemění parametry vládního návrhu, pouze je dává z běžného zákona, který se dá změnit jakoukoli většinou v Poslanecké sněmovně, do ústavního zákona. Pokud tento návrh projde i v Poslanecké sněmovně, dodržíme své slovo a politickou dohodu a podpoříme ústavní zákon jako celek.

Nicméně je třeba říci, že zejména sociální demokracie ve skutečnosti žádnou finanční ústavu nechce. V minulém volebním období to dokázala tím, že v opozici nebyla připravena podpořit ani kompromisní návrhy a dlouhodobě nám vyčítala naši realistickou evropskou politiku.

Připomeňme si trošku historii. V okamžiku, kdy jsme poprvé přišli s ideou už vyrovnaných státních rozpočtů nebo finanční ústavy, tak se mnozí smáli. Pak to mnozí odmítali. Pak najednou v Evropě, v rámci debaty v rámci Evropské unie, vzniklo něco, co by se dalo nazvat jako povinnost států, členských zemí, přijmout finanční ústavu. A naši sociální demokraté, protože oni patří k tomu hlavnímu jádru a to je hlavní bod jejich evropské politiky, to znamená být hlavně mezi těmi, kteří mají většinu, a je celkem jedno, co ta většina říká, tak říkali: ano, to je ono, teď už se k tomu přihlásíme my. Ale to jsou pouhá slova. Dneska se ukáže na hlasování, jestli ta slova myslí vážně, anebo to jsou jen taková slova, která se lehce vyřknou, ale k plnění se nikdo nemá.

Chci připomenout - a určitě o tom bude mluvit i pan kolega Vilímec, který bude formulovat ve svém pozměňujícím návrhu obavy měst a obcí z neústavních zásahů do samosprávy. Pokud totiž neprojde finanční ústava a možnost zadržovat peníze z rozpočtového určení daní bude v pouhém běžném zákonu, je to evidentně protiústavní. A říkám všem, kteří jsou připraveni pro to hlasovat, že ústavní stížnost bude podána a bude úspěšná. Nebude podána z důvodu, že se to nelíbí opozici, ale bude podána, protože chceme hájit zájmy samosprávy. A v čele samospráv stojí reprezentanti všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Takže důvodem té případné ústavní stížnosti není to, že opozice neprosadila své, ale to, že tady dochází k pokusu omezovat běžným zákonem ústavní práva na samosprávu. Říkám to dopředu, aby pak někdo neříkal jo, to kdybychom věděli, tak bychom to třeba nepodpořili. Takhle přesně to je a určitě pan kolega Vilímec bude přesněji formulovat i stanovisko Svazu měst a obcí a případně dalších organizací.

Teď mi dovolte, stala se mi nemilá věc, když jsem psal ty pozměňující návrhy, tak tam došlo k písemné chybě, takže mi dovolte, abych načetl k tomuto tisku dvě legislativně technické opravy.

Podle jednacího řádu § 95 odst. 2 navrhuji legislativně technickou opravu, v tomto případě písemnou chybu, a to tak, kdy v pozměňovacím návrhu pod bodem C, sněmovní tisk 4849, se v bodě 1 písm. d) nahrazuje číslovka 50 číslovkou 55. Totéž platí o pozměňovacím návrhu pod bodem D, sněmovní dokument 4850, kdy se opět v bodě 1 písm. d) nahrazuje číslovka 50 číslovkou 55. Pokud si někdo přečte stenozáznam z mého vystoupení, kdy jsem odůvodňoval tyto pozměňující návrhy ve druhém čtení, tak jasně musí potvrdit, že se jedná o písemnou chybu. Já jsem mluvil o dvou pozměňovacích návrzích, kde ta hranice je 50, a o dvou pozměňovacích návrzích, kde ta hranice je 55. V těchto dvou uvedených pozměňovacích návrzích se ta číslovka vyskytuje dvakrát a na jednom místě omylem při přepisu zůstala číslovka 50, takže to bezesporu splňuje předpoklady legislativně technické opravy.

Rozpočtový výbor podpořil ten pozměňovací návrh pod písmenem D s vědomím toho, že musí být načtena a schválena legislativně technická oprava, protože jinak by ten pozměňovací návrh obsahoval dvě hranice a to nemá žádný smysl. Takže pak poprosím pana zpravodaje, aby o tom nechal hlasovat ještě před ostatními pozměňujícími návrhy.

Chci zopakovat - šli jsme ve svém stanovisku až na úplnou mez toho, co my můžeme podpořit v otázce finanční ústavy. Ten programový ústupek je poměrně velký. Přesto jsme to udělali s vědomím, že je lepší, pokud finanční ústavu budeme mít, než že ji mít nebudeme. V okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh neprojde, ani A, ani B, ani C, ani D, který má největší šanci díky stanovisku rozpočtového výboru, tak budeme samozřejmě hlasovat proti návrhu finanční ústavy, protože v tom případě to už není finanční ústava, ale je to pouze nadpis.

Oblíbený argument v minulém volebním období byl, že finanční ústava je past na příští vládu. V tomto případě to neplatí. Takže pokud by chtěl někdo argumentovat tím, že v přijetí finanční ústavy s tím poměrně vysokým číslem 55 % HDP (je past?), tak vůbec nemluví o příštím volebním období a nepoužívá pravdivý argument. Není to past na příští vládu. Dokonce si myslím, že to není ani past na přespříští vládu. A pokud ty vlády budou hospodařit, tak to zůstane jenom jako pojistka v naší Ústavě, v našem ústavním pořádku, a nebude využita. Pokud přijdou vlády, které budou rozpočtově nezodpovědné, tak pak si můžeme říci, že jsme nastavili tu brzdu, za kterou stát zatáhne v okamžiku, kdyby k tomu došlo.

Tohle je celé stanovisko poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Přestože jsme opoziční strana, která velmi často kritizuje návrhy této vlády, tak v tomto bodě nabízíme kompromis a jsme připraveni ho podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem ještě pan zpravodaj Václav Votava. Připraví se pan kolega Grospič. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já musím zcela zásadně odmítnout to, co říkal pan kolega Stanjura, že sociální demokracie si nepřeje, aby byla schválena finanční ústava. Je to nesmysl, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že sociální demokracie ve vládě, v koaliční vládě, se chová s celou koaliční vládou tak, že opravdu je rozpočtově odpovědná. Tomu odpovídají i výsledky vlády, tomu odpovídá snižování deficitu, tomu odpovídá snižování zadlužení České republiky. Takže pane kolego, je to naprostý, naprostý nesmysl.

Pokud mluvíte o ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti, ano, v rozpočtovém výboru byl prohlasován pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, který do ústavního zákona dává další parametry té dluhové brzdy. Ona ta výše dluhové brzdy už v ústavním zákonu je, ale rozšiřuje to i o ten soubor opatření, která je povinna udělat vláda, a tak dále.

Náš názor je ten, že tyto parametry do ústavního zákona prostě nepatří. Ústavní zákon má být obecný a parametry patří do běžného zákona. A tím běžným zákonem jsou pravidla o rozpočtové odpovědnosti. Má to i praktický důvod. Samozřejmě my jsme povinni implementovat evropské předpisy, i co se týká fiskální politiky. A např. fiscal compact se bude znovu projednávat v roce 2018, budou se možná měnit některé parametry. Pak samozřejmě, pokud se přijmou takto natvrdo ta opatření v ústavním zákoně, pak je samozřejmě těžko implementovat evropské předpisy, evropské směrnice, evropskou legislativu. Takže to je i jeden z důvodů. Ale znovu říkám, do ústavního zákona patří pouze obecné principy, ne to rozšíření, tak jak to navrhuje Občanská demokratická strana.

Pokud neprojde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, tak my samozřejmě podpoříme ústavní návrh, tak jak jej vláda dala do Poslanecké sněmovny, tak jak jej schválila vláda. Pokud ovšem projde ten pozměňovací návrh Občanské demokratické strany, pak tuto ústavu, tento ústavní zákon podpořit nemůžeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan kolega Václav Votava. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury a stále připravený je pan kolega Grospič. Máte slovo k faktické poznámce, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Někdy je hezké, jak ten řečník dá vlastně nechtě za pravdu svému oponentovi. Jediný parametr, který je v našem pozměňovacím návrhu, je 55 % vůči HDP a pan předseda rozpočtového výboru, pan zpravodaj, říká: ten už tam je. Takže žádné parametry neměníme, parametr je tam pouze jeden. Ano, jsou tam opatření, ne parametry, protože ve vašem podání, kdyby to prošlo tak, jak to říkají sociální demokraté, tak je sice pravda, že při založení 55 % se určí pravidla rozpočtování běžným zákonem. A například umím si představit vládu, v jejímž čele stojí sociální demokracie, která řekne: musíme ještě víc utrácet a naším lékem bude větší schodek státního rozpočtu, protože si myslíme, že je to správné. Vy jste přece příznivci dlouhodobě - a já to respektuji - expanzivních rozpočtových výdajů. Je to dlouhodobě politický postoj všech sociálně demokratických stran v Evropě. Takže pokud to není v Ústavě, tak to je vlastně bezcenné, protože běžná většina vlastně určí, co se má dělat v okamžiku, kdy bude zadlužení vůči 55 %.

A docela mě pobavila slova o tom, jak sociální demokraté jsou rozpočtově odpovědní. Já bych citoval ministra financí, ne opozičního politika: "Kdyby to bylo na mně, tak příští rok je navržen vyrovnaný státní rozpočet. Ale díky rozhazování ČSSD a KDU musí být ten schodek 60 mld., to je koaliční shoda. Ale kdyby to bylo na ministru financí, tak tam není minus 60 mld., ale nula." A současně ten, který prosadí o těch 60 mld. větší schodek, říká: "Vždyť vidíte, jak jsme rozpočtově odpovědní." A říkám, ani jednou jsem nepoužil slova kteréhokoli opozičního politika, pouze jsem citoval názory a vyjádření koaličních či vládních politiků. Takže si to nejdřív ujasněte doma, ve vládě, a pak můžete protestovat. Protože když opozice cituje vládního ministra, ministra vlády, tak je velmi těžko říci opozici no ale to je taková opoziční rétorika, pravda je jiná. To je pouhá citace a žádné nové parametry tam nezavádíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kalouska, faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom stručné vystoupení na pana zpravodaje, když říkal, že ta formulace musí být v běžném zákoně, nikoli v ústavním. Upřímně řečeno, ve vší úctě, i kdyby ten pozměňovací návrh kolegů z ODS byl přijat, i tak je ten ústavní zákon dost bezzubý. Ale alespoň by někde v dáli ten roll-stop přece jenom byl. Pokud to v tom ústavním zákoně nebude, tak to bude mít asi stejný význam jako výdajové limity v rozpočtových pravidlech republiky. Ty jsme tam také kdysi dali s tím, že když budou příjmy vyšší, tak se snižuje deficit, nesníží se výdaje. A nepamatuji si jedinou socialistickou vládu, která by to dodržela a každý rok by si ty výdajové limity neposunula a nezměnila. Jediné vlády, které výdajové limity dodržovaly, byly vlády Nečasova a Topolánkova. Pokud by to bylo v běžném zákoně, probíhalo by to úplně stejně jako u výdajových limitů, to znamená, fakticky to nemá vůbec žádnou cenu, je to jenom nálepka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, faktická poznámka pana zpravodaje, faktická poznámka pana kolegy Fialy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom - nechci se dohadovat s panem kolegou Stanjurou, při vší úctě, o tom, co to je parametr. Já si myslím, že ten základní parametr je 55 % u té dluhové služby, ale další parametry jsou samozřejmě i ta opatření, tak to vnímám. Možná že to není tak úplně přesně řečeno, ale to jsem myslel, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího. Jestliže jsem řekl parametry, další parametry, tak jsem myslel samozřejmě ta opatření, která vyplývají z aktivace dluhové brzdy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Fiala také k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já jsem chtěl jenom zpochybnit tezi pana zpravodaje, že naše Ústava obsahuje pouze principy a že ústavní zákon má obsahovat pouze principy. To samozřejmě není pravda. Prostým pohledem do Ústavy zjistíte, že předepisuje věci velmi konkrétně včetně čísel, předepisuje třeba naprosto přesně, jak mají vypadat volby nebo jakou má mít podobu volební mechanismus do Poslanecké sněmovny a Senátu, což některé ústavy nepředepisují. Naše Ústava třeba stanovuje i počet občanů, který je potřeba k tomu, aby mohli navrhnout kandidáta na prezidenta republiky, a další a další věci. Jsou tam naprosto konkrétní čísla, naprosto konkrétní údaje, které by mohly být řešeny běžnými zákony, ale nejsou, protože ta ústavní definice je prostě závažnější a podstatnější. Takže není žádný problém a neodporuje to žádným principům Ústavy a vytváření ústavního řádu, abychom teď do ústavního zákona vložili i ta čísla, tak jak to navrhuje předseda našeho poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za využití času k faktické poznámce. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Stanislav Grospič, připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážení kolegové, já budu asi poměrně stručný. Není žádným tajemstvím, že nejsem žádný příznivec uvedeného návrhu zákona o finanční ústavě, a to ani jeho doprovodného zákona, to znamená toho zákona, který tedy by měl provádět tento zákon v praxi, ten ústavní zákon, který máme pod tiskem číslo 411. A právě proto, že si myslím, že ten tisk 411 jde nad rámec současné platné Ústavy České republiky a ten tisk 412 rovněž a že v praxi přivede řadu otázek, které neumožní efektivní fungování a čerpání veřejných financí a zabránění dluhové brzdy, ať už ve vztahu k vládním institucím, či institucím územně samosprávných celků, ať už to jsou kraje, nebo obce, ale naopak to tu situaci výrazně zkomplikuje.

Musíme si v této souvislosti také trošku připomenout, a bylo by to dobré, kdy se tyto věci a podněty k nim v rámci Evropské unie rodily. Bylo to v době velké hospodářské krize v letech 2008 a následujících a ztrácely postupně na smyslu z hlediska jejich faktické realizovatelnosti a schopnosti vlád jim dostát. Čili v tomto případě si myslím, že oba ty zákony trpí hlubokými rozpory, které bohužel třetím čtením není možné odstranit.

Nicméně si myslím, že jsou to věci tak závažné, že nepřispějí ke zklidnění ani ke stabilizaci ekonomické stránky České republiky. A bohužel to se bude odvíjet od toho, zda tu bude konjunktura, nebo zda tu bude hospodářská krize, a bude ovlivňována zcela jinými parametry, nebo například politikou České národní banky.

Z tohoto pohledu bych znovu chtěl podotknout a vyzdvihnout onen rozpor, který je mezi Ústavou, ústavním zákonem na jedné straně, a zákonem, který jej má naplňovat, prováděcím zákonem. Z tohoto pohledu si myslím, že není možné, kdo se nad tím trošičku logicky zamyslí, aby předložené návrhy zákona podpořil. (Potlesk členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan kolega Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Dočkali jsme se. Budeme dneska hlasovat. Je otázka, jestli si od toho hlasování příznivci či odpůrci slibují něco, co vlastně ani není reálné. Faktem je, že dluhové brzdy jsou jistým tématem v Evropě možná déle než 15 let a že za tu dobu to téma doznalo jednak jistého vývoje, ale zažilo i konkrétní praxi dluhové krize v Evropě. A potvrdilo se, do jaké míry tento nástroj má, či nemá smysl, jak je vymahatelný. A to, co máme na stole, přiznejme si... A generální ambice vládní koalice, tady zazněla myslím z úst pana ministra, je být v klubu těch, kteří mají aspoň formálně takovýto nástroj schválený.

Je otázka, co je nám to platné. Protože pochopitelně pokud jsme se přihlásili k evropskému fiskálnímu kompaktu, tam jsou konkrétní mechanismy, ale jiného typu, kde navíc hraje určitou roli i strukturální deficit. Těchto debat si nepochybně užijeme, až budeme projednávat v prvním čtení návrh státního rozpočtu. A potvrzuje se, že upínat veškeré naděje pouze k jednomu maastrichtskému kritériu, což je tedy podíl dluhu na HDP - připomenu, že maastrichtské kritérium hovoří o 60 procentech -, je do jisté míry pofidérní v tom smyslu, že větší část zemí Evropské unie toto kritérium hluboce, ale hluboce nesplňuje, že by tedy na něj měly být uplatňovány příslušné sankce, a díky těmto sankcím se stane celá Evropská unie a zejména země eurozóny fiskálně zdravé, budou přímo sršet zdravím a budou v podstatě vzorem pro zbytek světa. Děje se tak? Neděje. Když se podíváte přinejmenším na jižní křídlo Evropské unie, eurozóny, tak to, co je v Itálii, v Portugalsku, ve Španělsku, rozhodně nevypovídá o tom, že by tam bylo nějaké fiskální zdraví.

Takže k čemu nám tento typ dluhové brzdy vůbec je? Mně prostě absentuje, a to nechci vinit pouze Českou republiku a současnou českou vládu, ale celkově v tom milieu různých brzd a jiných nástrojů, které se v Evropě staly módní, absentuje debata, která by vyhodnotila právě ten problém, o kterém hovořím. A to se bohužel, bohužel neděje.

My teď budeme řešit základní problém, a to, že vládní koalice spíše po nediskusi než diskusi se rozhodla tedy to dotáhnout do určitého konce, nevím, jak vítězného, ale uvědomuje si, že nemá k dispozici ústavní většinu, a tudíž loví v opozičních řadách. A tím je vystavena bych řekl ani ne tak koncepční jako spíš ideologické debatě, jestli jaksi to štěstí, spása a fiskální zdraví se nám spíš dostaví z těch politických končin, kde plédují pro co největší škrtání. Opět se k tomu vrátíme nepochybně nad návrhem státního rozpočtu, kde se mluví o tom, že už jsme dávno mohli mít rozpočet vyrovnaný. Já pamatuju různé termíny, o kterých se tady hovořilo, kdy se rozpočet dostane do nulového salda. Padaly termíny za Topolánkovy, Nečasovy vlády. Za této vlády, musím říci, se to posunulo v politické dikci až za horizont jejího mandátu. Ale paradoxně se může stát, že letošní rok se tomu bude blížit, ale nikoliv plánovaně, což vystavuje určitou vizitku kvalitě rozpočtovacího procesu. Protože když se nám to stane omylem, tak to asi nevypovídá o tom, že rozpočet používáme jako aktivní nástroj hospodářské politiky.

Čili to je situace. V té situaci zapadá trošičku debata o ústavnosti. To zmiňoval předřečník kolega Grospič. A možná i to je výrazem toho, že ÚPV, který tuto věc projednával, musel přerušit a jsme ve stadiu, kdy nám tento klíčový orgán pro hodnocení ústavnosti nedal své stanovisko.

Jsou tady i jiné aspekty. Rovněž byly zmiňovány i v minulém volebním období. Do jaké míry to případné, zdůrazňuji v českých poměrech aktuální, případné břemeno dopadne na součást toho bloku veřejných financí, tedy zejména územní rozpočty. Velice se obávají omezování poskytování veřejné zdravotní služby, tedy představitelé zdravotních pojišťoven. To je zase důvod, proč to nedoprojednal zdravotní výbor, který k tomu nebyl schopen dát nějaké stanovisko.

A takovýchhle vad na kráse vyjednávacího procesu je celá řada. Takže se nabízí otázka, co vůbec s tím. Jestli tedy formálně pro nějaký povrchní a nepříliš trvanlivý umělecký dojem tedy tam přilepíme to velmi měkké kritérium 55 procent. Připomínám, že aktuálně jsme na 49 procentech, a že tudíž aktivovat tento mechanismus není zrovna jaksi dramatický požadavek. Ale je vůbec otázka z mého pohledu, zda to takto stavět. Zda to takto stavět, zúžit to pouze na toto jedno jednoduché kritérium.

Řekněme si, že my vykazujeme nějaké rozpočtové parametry, tak jsme na tom v podstatě zcela odlišně než třeba Slovenská republika, která nešla do tak dramatických škrtů v době, kdy vládli kolegové u pravé zdi, a vykazovala menší propad. Teď když jsme ožili a slavíme tedy úspěchy této vlády - nevím, jak zaviněné - tak opět Slovenská republika má jiné, tedy lepší, mám na mysli lepší, lepší ukazatele hospodářského výkonu.

Mám pocit, že se prostě míjíme tou podstatou, a to je kvalitnější rozpočtová politika vlády. Jedna strana to zužuje na to proškrtat se ke štěstí. Druhá zvolí určitou ekvilibristiku, která je nesena určitou vlnou oživení, které ale vláda příliš nezavinila, nepřispěla k němu. A na tomto poli máme schválit nástroj, který mi připomíná prostě pokusy legendárního knížete Potěmkina, když projíždějící carevna Kateřina chtěla vidět, jak hezky vypadá ruská širá země, a z umakartu, nebo z čeho se tehdy stavělo, tam postavili jakési vizuální symboly úspěšnosti. Myslím si, že takový vizuální symbol úspěšnosti nepotřebujeme. A tím tak v podstatě v kostce říkám, proč stanovisko frakce KSČM je v tomto případě zamítavé.

Děkuji za pozornost. (Potlesk členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. Nyní faktická poznámka pana kolegy Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To jsou paradoxy. Ale já skutečně musím říct, že poslanci za KSČM rozumí tomu, co to jsou Potěmkinovy vesnice. Vždyť je tady stavěli desítky let. Takže není žádný důvod nevěřit, když komunisté popisují, co to jsou Potěmkinovy vesnice, když s tím mají letitou a dlouholetou zkušenost.

Já chci jenom říct, že pan kolega Dolejš chybně interpretuje naši politiku. Vůbec nemluvíme o škrtání. Pokud chceme něco omezovat, tak zbytečné provozní výdaje a ty peníze investovat do dálnic, škol, penzí a podobně. Vím, že to je zjednodušené, že se to dobře poslouchá, ale není to v žádném případě pravda.

To, že komunisté dlouhodobě odmítají finanční ústavu, já plně respektuji. Myslím i tím, že jste žádný pozměňovací návrh nevytvořili. Vám i ten princip připadá špatný. To je vaše stanovisko. Nám to nijak nevadí, nás to nijak nepřekvapuje.

Ale to základní. Kdybych použil ty argumenty, že teď to máme nižší a jestli to budeme vůbec někdy potřebovat. Ale tím zpochybňujete vlastně princip pojištění. Protože dluhová brzda je vlastně nějaké pojištění, ať to můžeme zatáhnout. Taky si můžeme říct: Už tady nebyly povodně sto let, proč se máme pojišťovat proti povodním? Proč máme dělat protipovodňová opatření? Právě proto, že vytváříte nějakou prevenci a snažíte se minimalizovat budoucí rizika. A finanční ústava v zásadě je taky pojištění proti rozpočtově neodpovědným vládám. To je celé.

Já souhlasím s tím, že nemůžeme zužovat debatu o ekonomice na jeden jediný parametr, ať je to kterýkoliv. Kolegové zejména z levé strany spektra velmi rádi říkají, že slovenská ekonomika padala méně nebo že byla úspěšnější v letech hospodářské krize než naše. No v HDP ano, ale pro mě osobně je mnohem klíčovější parametr výše nezaměstnanosti. Počet lidí, kteří najdou práci. Tak srovnejte ve všech letech od roku 2008 výši nezaměstnanosti na Slovensku a v České republice. Pohybujeme se už roky někde v první šestce. Někdy jsme druzí, někdy jsme první, někdy jsme šestí. Srovnejte to s kolegy. Já jsem tady nevytahoval mezinárodní příklady. Ale vy jste zrovna použil jeden jediný parametr, a to HDP, zvednout ho o jedno procento není žádný problém. Prostě pošlu někam 40 mld. (nesrozumitelné), mám jedno procento HDP nahoru. Není mnohem důležitější parametr například počet nezaměstnaných?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. K panu předsedovi klubu ODS prostřednictvím pana předsedajícího: Že vás, pane kolego, ústa nebolí! Nebolí. Co byste potom privatizovali, kdyby tady byly pouze Potěmkinovy vesnice? (Silný potlesk z lavic KSČM.) Jen tak připomínám, že dodneška je řada nevyřešených případů z toho temného období privatizace. Dokonce natolik nevyřešených, že občané velmi vítají náš nový návrh na nepromlčitelnost trestných činů z období privatizace. A jsem zvědav, jak se k tomu postavíte. Prosím pěkně, alespoň trošku objektivity při hodnocení minulosti a souzení historie by přece jenom slušelo.

Víte, ten starý vtip: Co byl největší zločin komunismu? No přece že tady nechali majetek jenom na 20 let! No a pak už se musely stavět ty Potěmkinovy vesnice novodobého typu. Prosím, pojďme trošku věcněji k těm věcem. Já si myslím, že otázka privatizace, otázka toho rozkradení, co tady byla, to přece se tady nekradly jen ty papundeklové vesnice, po tom by ani pes neštěkl. To vás nezajímalo, nebo by vás nezajímalo a vaše přátele, že je jen papundekl, jen Potěmkinova vesnice. Tady byl vytvořen obrovský majetek! Co jste vytvořili za tu dobu vy? Na to mi odpovězte! Děkuji. (Potlesk především poslanců KSČM, kladně reaguje např. i poslankyně Lorencová.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Ještě jedna faktická poznámka pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pak kolega Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže v debatě o finanční ústavě jsme se dostali k ekonomickým úspěchům komunistické éry. Já tomu důvodu nerozumím, tleskají i někteří poslanci vládní koalice, tak vždycky je třeba se podívat na nějaký proces na začátku a na konci. A nechci dneska mluvit a vyjmenovávat ty mrtvé, zavřené, ty, kteří byli donuceni nebo museli emigrovat nebo chtěli emigrovat. Nebudu připomínat zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který přijal demokratický Parlament České republiky a který jasně a správně pojmenoval období od února 1948 do roku 1989. Ale kde bylo Československo v roce 1948 v mezinárodním srovnání a kde bylo v roce 1989?

Ústa mě nebolí. Vždy budu kritizovat období nesvobody, zločinů, a taky ekonomických zločinů. To se nemůžete zlobit. A nemalujte nám tady minulost narůžovo. Mně tedy fronty na všechno nechybí! Opravdu ne. A mnozí zapomněli a možná by stačilo jeden den v roce mít ekonomickou úroveň z dob komunismu, abychom nezapomínali. A nesnažili se přepsat historii. Ani politickou, ani ekonomickou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě dvě faktické poznámky pana poslance Kováčika a paní kolegyně Lorencové. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Já bych nerad, kolegyně a kolegové, abychom se tady znovu začali natahovat o věci, které jsou podle mě některé vyřešeny a některé na vyřešení čekají. Já jen připomínám, že za doby privatizace občané vidí, co všecko bylo vybudováno, co všecko se samozřejmě někdy i dobře podařilo, taky něco bylo takové, ale co všecko se tady rozkradlo při tom, když se zhaslo a takzvaně ekonomika byla před právem.

A o těch mrtvých, víte, já bych taky mohl vzpomínat stovky, možná tisíce sebevražd ze sociálních důvodů. Taky bych mohl připomínat dlouhé fronty v uvozovkách na úřadu práce. Protože je sice hezké, že máme, na co si vzpomeneme, tedy šanci mít. Ale mnozí z nás, z našich spoluobčanů, na to nemají. Protože buď mají práci velmi špatně placenou, pod hranicí lidské důstojnosti, to odměňování není za skutečně odvedenou práci, anebo tu práci v některých regionech zvláště, a ve vašem, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Stanjuro, zejména, marně dlouhá léta hledají.

A co se týká speciálně privatizace v tom vašem kraji, tak dodneška tady máme jakousi vyšetřovací komisi, resp. jakýsi bod, který nemáme úplně dojednaný. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní kolegyně Jany Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, chci jenom připomenout panu předsedovi Stanjurovi, že měli jistě důvod a podklady pro to, když se přijímaly zákony, které tu obrovskou privatizaci umožnily a připravily. Tak si dovolím připomenout zákony, které přikryly trestnou činnost, kterou každý z nás cítil. Každý občan této země věděl, že je to rozkrádání, že je to obrovský nájezd na kapsy každého z daňových poplatníků. Když jste přijímali zákony, které se týkaly lihu, které se týkaly lehkých topných olejů versus nafty. Které se týkaly nadhodnocených kamenů. Zákony, které vlastně přikryly ten obrovský nebojím se říct zločin, který tady byl spáchán na majetku každého daňového poplatníka! Každého jednotlivého daňového poplatníka!

Já se divím odvaze, s jakou tady dnes vystupujete. Divím se! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Janě Lorencové a nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Vrátím se zpět k tématu fiskální brzdy a odůvodním pozměňovací návrh klubu Úsvit, který budeme hlasovat pod písmenem C.

Plně se ztotožňujeme s tím, že Česká republika potřebuje ústavní zakotvení vedoucí k vyšší rozpočtové odpovědnosti. Nicméně máme důvodnou obavu, že fiskální brzda v případě, že bude aktivována, povede pouze k tupému zvyšování daní. To je totiž pro každou vládu to nejjednodušší řešení. Proč hledat bolestné úspory, proč se snažit šetřit, když se dají zvýšit daně?

Abychom tomuto zabránili, navrhujeme do sněmovního tisku 412 vložit podmínku, že vláda v rámci opatření, která uskutečňuje, po spuštění mechanismu fiskální brzdy nesmí navrhovat zvyšování daní z příjmu. Vycházíme primárně z toho, že ekonomika státu, která je natolik zadlužená, že je pro ni nutné spustit mechanismus fiskální brzdy, není v žádném případě schopna unést další zvyšování daní. Zvyšování sazby daní by sice v krátkém horizontu mohlo zvýšit výběr, ale z dlouhodobého hlediska povede jen ke snížení ekonomické aktivity, a tím také k poklesu daňového inkasa. Zvyšování daní právě v takové chvíli by mohla být pro ekonomiku jen rána.

Opakuji, chceme tímto pozměňovacím návrhem dosáhnout toho, že v případě aktivace fiskální ústavy vláda nesáhne k nejjednoduššímu kroku, kterým je opravdu, a to slovo je namístě, tupé zvyšování daní. Vláda naopak v takovém případě má realizovat nápravné strukturální kroky, které povedou dlouhodobě k udržitelnému zdravému vývoji veřejných financí. Chtěl bych zároveň deklarovat, že tímto pozměňovacím návrhem není dotčena obecná kompetence vlády zvyšovat daně z příjmu a že omezení vyplývající z tohoto návrhu se vztahují pouze na kroky vlády vynucené fiskální brzdou.

Na závěr, jak už zde bylo řečeno, je to určitá pojistka a myslím si, že se dá přirovnat trošku k současné migrační krizi a problému. Není to problém, který možná zatěžuje dnes, ale může zatěžovat za několik let. Je potřeba na to být připraven. Děkuji. (V sále je velký hluk!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje s přednostním právem. Potom vnímám přihlášku pana předsedy klubu TOP 09 a potom kolegu Vilímce. Prosím, pane zpravodaji. Ještě než vám dám slovo, prosím kolegy a kolegyně o klid! Projednáváme návrh ústavního zákona a rád bych, aby ti, kteří diskutují jiné téma, ho diskutovali v předsálí. Myslím to úplně vážně zleva doprava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Koukám se na pana kolegu Černocha, tak si zřejmě uvědomil, že trochu předběhl, protože projednáváme tisk 411 a ten jeho pozměňovací návrh se týká tisku 412, pravidel. Jenom aby to nemátlo ostatní kolegy. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní tedy pan kolega Vilímec s faktickou. S řádnou přihláškou, v tom případě přednostní právo. (Poslanec Laudát dal přednost poslanci Vilímcovi.) Máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Pane místopředsedo, děkuji panu kolegovi Laudátovi.

Já jsem nepodával pozměňovací návrhy k tisku, který teď projednáváme. Podával jsem ke dvěma dalším tiskům. Když jsem je podával, tak jsem to podával s vírou a také jsem i přislíbil, že budu moci, až budeme projednávat další dva tisky, návrh stáhnout, protože jsem předpokládal, že bude schválena finanční ústava. Dnes jsem pochopil, že to je asi jinak. Jednak nevím, jaká je účast členů vládní koalice na jednání Poslanecké sněmovny, ale pochopil jsem z vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru, že vlastně žádná ústava asi schválena nebude, protože v okamžiku, kdy nebude schválen ani ten nejkompromisnější návrh, který jsme podali, tak samozřejmě nemůže vládní koalice počítat s tím, že v tomto případě Občanská demokratická strana dodá nějaké hlasy.

Takže bohužel musím vystoupit v rozpravě teď, nikoliv v dalších dvou tiscích, protože nastane to, před čím jsem varoval. A to se týká především územních samosprávných celků, protože jsem avizoval i na jednání Sněmovny, i na rozpočtovém výboru, že pokud nebude schválena finanční ústava, ústava o rozpočtové zodpovědnosti, a bude snaha protlačit běžným zákonem zadržování například legálně zákonem garantovaných příjmů v případě rozpočtů obcí a krajů, tak je to zjevně protiústavní. O tom zde dnes mluvil i pan kolega Stanjura.

Já nejsem vykladačem stanovisek Svazu měst a obcí, přesto myslím, že je potřeba, aby tady zazněl minimálně nějaký výtah z tiskové zprávy Svazu měst a obcí i z dopisu, kterým se Svaz měst a obcí obrátil na členy a členky rozpočtového výboru. Chtěl bych zde odcitovat, že skutečně Svaz měst a obcí považuje za protiústavní, pokud by poslanci chtěli restrikce vůči obcím zavést běžným, nikoliv vládou předloženým ústavním zákonem.

Na konto restrikcí bych chtěl také uvést jednu věc. Pokud projde, a ona asi neprojde, ale pokud by teoreticky prošla ústava ve vládou navrhovaném znění, tak co vláda říká? Když se dostaneme na hranici 55 %, tak budeme jaksi něco dělat. Jinak tam není žádné konkrétní opatření, které by vláda musela ústavním zákonem dodržet. Ale v případě obcí je to jinak. Obce bez ohledu na to, nebo i kraje, jestli bude hranice dluhu 55 %, nebo 30 %, nebo 35 %, budou muset, ať už od roku 2018, anebo od roku 2020, jak to navrhuje ve svém pozměňovacím návrhu pan poslanec Stanjura, dodržet velmi restriktivní opatření, které je nastaveno. Já ho teď nechci rozebírat, je velmi tvrdé především vůči obcím, méně vůči krajům. Ale chtěl bych na to upozornit pana ministra financí, že až půjde na finanční konferenci, jestli se tam chystá v listopadu, určitě dostal pozvánku, že zatímco před rokem oznámil, že obce a města hospodaří nejlépe z celého segmentu veřejných financí, a na tom se shodneme, proto nemohou dostat přidáno, jako dostaly kraje, protože tam je to komplikovanější, tak ještě k tomu bude muset dodat, že obce a města hospodaří nejlépe, proto kromě toho, že jsme nepřidali zvýšení podílu na DPH, tak jsme vám připravili další dáreček, který skutečně může přinést problémy u mnoha obcí.

Jenom bych chtěl, aby tady zaznělo, že podle informací Ministerstva financí, nikoliv podle informací Svazu měst a obcí, parametr 60 % zadlužení vůči ročním příjmům, který je tam nastaven běžným zákonem, dneska nesplňuje 445 obcí. Nejsou to malé obce, jsou to i velká statutární města, která mají 80 i 100 % výše dluhu vůči ročním příjmům. To znamená, že to není marginální záležitost, není to triviální záležitost a starostové s tím nesouhlasí. Přesto vnímají, že rozpočty obcí, rozpočty územních samosprávních celků musí nějakým způsobem také dýchat, řekněme, protože jsou součástí veřejných financí, i se státem. Nikoliv ale způsobem, že stát si schválí případně ústavu, kde nebude vůbec nic, ale řekne, že zatímco my v případě, že dluh se navýší na 55 %, nemusíme dělat nic, nic nás nezavazuje, žádná ústava, tak obcím budeme zadržovat 5 % a budou muset podstoupit velmi restriktivní opatření.

Vystupuji proto, abych toto i oznámil, aby ti, kdo mají zkušenosti z komunální politiky, věděli, že to není tak jednoduchá záležitost splnit podmínky, které jsou běžným zákonem připraveny, a že pokud se tak stane zákonem běžným, nikoliv ústavním, tak ministr financí nebo vláda může očekávat, že obce, nebo Svaz měst a obcí určitě podá ústavní stížnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Budeme pokračovat. Pan poslanec František Laudát se hlásil. Ruší, v tom případě nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, ale ještě v rozpravě pan ministr financí, když jsem nemohl rozpravu ukončit, tak ještě v rozpravě, pane místopředsedo vlády. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Jen pár slov na předcházejícího řečníka. K obcím. My jsme se snažili, takže stát určitě bude tento rok lépe hospodařit než obce, už to vlastně neplatí. Já tomu rozumím. Obce žijí z peněz daňových poplatníků a z evropských peněz a potom máme také dvě obce, které jsou myslím v platební neschopnosti, a potom to samozřejmě zase spadne na stát. Takže proto si myslím, že obce by tam určitě patřit měly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, nyní ještě faktická poznámka předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom pro vysvětlení, protože podle mě pan ministr financí úplně nepochopil, co navrhujeme. My říkáme: Pokud bude omezení obcí v Ústavě, v ústavním zákonu, tak je to v pořádku. Pokud ovšem nebude v Ústavě, v ústavním zákonu, tak si myslíme, že to je porušení ústavního práva na samosprávu. Náš pozměňovací návrh nesměřuje k tomu, aby obce byly vyjmuty z dluhové brzdy, ale jenom v případě běžného zákona, protože tam vidíme konflikt s Ústavou. Jenom ať si to vysvětlíme. Takže my jsme navrhovali i v minulé vládě, v minulém volebním období, aby dluhová brzda platila i pro samosprávy. Takže spor nebo spíše obava nebo naše upozornění: Pokud to nebude v Ústavě, možnost omezení zadluženým obcím podílet se ve 100 % na rozpočtovém určení daní, tak je to v konfliktu s Ústavou. Pokud to v tom ústavním zákoně bude, jsme připraveni pro to hlasovat a je to v pořádku. Tak jenom vysvětlení toho pozměňovacího návrhu a našeho přístupu k tomu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo další v rozpravě? Pokud nikdo, rozpravu ve třetím čtení končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, pane ministře? Pan zpravodaj? A zpravodajové ostatních výborů, nikoli garančního? Není tomu tak. V tom případě prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Vždy požádám o stanovisko ministra financí. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pozměňovací návrhy, o kterých budeme hlasovat, byly podány na plénu, tedy ve druhém čtení, vyjadřoval se k nim tedy garanční výbor, tj. rozpočtový výbor. Budu tedy sdělovat stanoviska rozpočtového výboru.

Nebyl podán návrh na zamítnutí, takže o tom hlasovat nebudeme. Ve stručnosti bych vás seznámil s hlasovací procedurou, která není složitá, kterou přijal nebo navrhl rozpočtový výbor. Budeme nejdříve hlasovat o legislativně technických úpravách, tak jak je načetl pan kolega Stanjura, poté bychom hlasovali D2, tj. posunutí termínu účinnosti. Je to naprosto identické s návrhy A2, B2 a C2, tzn. když D2 schválíme, tak není třeba hlasovat o těch zbývajících třech. Pak bychom postupně hlasovali o pozměňovacích návrzích pana kolegy Stanjury, které právě přesouvají z pravidel rozpočtové odpovědnosti opatření do toho ústavního zákona, a to variantně. Mění se tam v některých výše dluhové brzdy. Pokud bude schválen jeden z nich, tak pak samozřejmě není třeba hlasovat o dalších. Nakonec bychom hlasovali o návrhu zákona jako o celku.

Ptám se, zdali je souhlas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Slyšeli jste návrh procedury hlasování. Má k tomu někdo nějakou připomínku? Není tomu tak. Než to odhlasujeme, ještě konstatuji, že pan kolega Karamazov má náhradní kartu číslo 69.

 

Nyní budeme hlasovat o proceduře hlasování, kterou přednesl zpravodaj a kterou nikdo nezpochybnil.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 28 a ptám se, kdo je pro přijetí této procedury. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 28, z přítomných 172 pro 166, proti nikdo. Procedura byla schválena, můžeme podle ní postupovat.

 

Pan zpravodaji, první návrh.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali o legislativně technických úpravách, tak jak je předložil pan kolega Stanjura. Stanovisko je souhlasné. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 29 a ptám se, kdo je pro tyto legislativně technické úpravy. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 29, z přítomných 173 pro 170, proti nikdo. Legislativně technické úpravy byly schváleny.

 

Můžeme pokračovat, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Tím pádem nebudeme hlasovat o A2, B2 a C2.

Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A1, což je návrh pana kolegy Stanjury. Pardon, D2, což je změna účinnosti zákona z roku 2016 na rok 2017. Tam je stanovisko souhlasné. Pokud bude přijat, nebudou právě hlasovatelné A2, B2 a C2. Řekl jsem to předtím špatně, moc se omlouvám. Stanovisko je souhlasné. (Ministr: D2 souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 30, z přítomných 174 pro 140, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Ještě než budeme pokračovat, pane zpravodaji - paní kolegyně Kailová hlasuje s náhradní kartou číslo 71. Pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu A1, což je pozměňovací návrh pana kolegy Stanjury. Stanovisko garančního výboru je nesouhlasné. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 31 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 31, z přítomných 175 pro 40, proti 90. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali o druhém pozměňovacím návrhu pana kolegy Stanjury pod písmenem B1. Stanovisko je nesouhlasné. (Ministr: B1 nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 32 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 32, z přítomných 175 pro 43, proti 89. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní budeme hlasovat o návrhu C1 pana kolegy Stanjury. Stanovisko je nesouhlasné. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 33 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 33, z přítomných 175 pro 43, proti 88. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali o čtvrtém pozměňovacím návrhu pana kolegy Stanjury pod písmenem D1. Zde jsem povinen vyjádřit stanovisko garančního výboru, které je souhlasné, byť mé stanovisko je jiné. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 34 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 34, z přítomných 174 pro 95, proti 33. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Václav Votava: Tím jsme vyčerpali všechny návrhy a měli bychom hlasovat o návrhu ústavního zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Protože bylo o všech návrzích hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Jedná se o ústavní zákon, je zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců. Už je nastaven potřebný počet 120.

 

Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, sněmovní tisk 411, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahájil jsem hlasování číslo 35 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 35, z přítomných 171 poslanců pro 75, proti 34. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že s návrhem ústavního zákona nebyl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 166. (Velký hluk v sále.)

 

Pokračovat budeme bodem číslo 167. Pan ministr a pan zpravodaj zůstávají na svých místech.

Ještě před zahájením dalšího bodu se hlásí s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, ještě než vám dám slovo, požádám sněmovnu o klid. Žádám kolegy a kolegyně, aby debaty, které se netýkají nadcházejícího bodu, přenesli do předsálí! Aby jednotliví poslanci mohli v klidu přednést své návrhy případně svůj projev. (Sál se ztišila.) Děkuji. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem jenom chtěl říct, že to dopadlo jako vždycky, když se někdo snaží o nějakou dlouhodobější rozpočtovou odpovědnost a vizi. Ale nemusíme zoufat, protože ten pokus, který ležel před námi na lavicích, byla opravdu jenom prázdná slupka. Mohlo to marketingově vypadat hezky, že máme ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale každý, kdo by se chtěl podívat pod tu poklici, by se jenom smál a my bychom měli ostudu. Ten návrh opravdu nebyl skutečnou rozpočtovou odpovědností.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme tedy pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.