Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
/sněmovní tisk 873/ - prvé čtení

Znovu prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí, aby se ujal slova a zákon uvedl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

V návrhu zákona jsou obsaženy změny celkem sedmi daňových zákonů. Tím, že jsme tyto změny spojili do jednoho zákona, sledujeme hlavně přehlednost pro adresáty těchto změn. Novelou zákona o daních z příjmů chceme především zvýšit daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. Na druhé dítě se sleva zvyšuje o 200 korun měsíčně, to je 2 400 korun ročně, a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně, to je 3 600 korun ročně v porovnání s rokem 2016.

Dále je obsahem převedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu, do 2 500 korun, do režimu srážkové daně, aby poplatníci nemuseli kvůli těmto příjmům podávat daňové přiznání. Odejmutí daňové podpory doplňkového penzijního spoření v případě výplaty částečného odbytného a vypuštění možnosti splnit limit pro získání daňového bonusu prostřednictvím příjmů z kapitálu a z nájmu.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty přináší také řadu věcných změn. Předně jde o zavedení institutu nespolehlivé osoby, jehož cílem je zamezit účelovému rušení registrace plátce se záměrem očistit se, v uvozovkách, od označení nespolehlivý plátce. Také dochází k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na všechna zdanitelná plnění, která umožňuje Evropské unie. V návrhu zákona je také obsaženo zrušení specifické úpravy zdaňování společností, dříve sdružení bez právní subjektivity, nebo zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění pro poskytnuté úplaty virtuální měnou.

Nejdůležitější změnou zákona o místních poplatcích je zvýšení maximální sazby z poplatků za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst - 20 korun a 200 korun za každý započatý den. Změna je navržena v návaznosti na vládou schválený národní program snižování emisí České republiky.

Změna daňového řádu se týká zejména úpravy úroku z daňového odpočtu, rozšíření oznamovací povinnosti správce daně vůči živnostenským úřadům, rejstříkovým soudům a jiným orgánům veřejné moci a usnadnění umožnit hradit daně, cla, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění platební kartou či obdobným platebním prostředkem.

Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2017. S ohledem na čas zbývající do konce roku jsem připraven podpořit pozměňovací návrh na změnu účinnosti na 1. dubna 2017 s tím, že vybraná ustanovení by byla použitelná již od 1. ledna 2017 a některá od 1. ledna 2018. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Registruji přihlášku pana poslance Kalouska, ale nechám ještě vystoupit zpravodaje. Tím je pan poslanec Votava. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás v krátkosti seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Pan ministr tady hlavní principy sněmovního tisku 873 - což je změna některých daňových zákonů, konkrétně zákonů daně z příjmů jak fyzických, tak právnických osob, DPH, ale týká se to i místních poplatků, správních poplatků, daňového řádu, vymáhání práv duševního vlastnictví, je to tedy širší soubor, širší problematika - již uvedl. Jak pan ministr správně uvedl, cílem toho, že tam jsou všechny změny v jednom zákonu, je, aby byl přehledný, aby to nebylo roztříštěné do jednotlivých novel zákonů.

Chci říci, že rozpočtový výbor, aniž tedy dosáhl přikázání jako garanční výbor, což předpokládám, že bude, iniciativně otevřel tento tisk, tento návrh, s tím, že po obecné diskusi, obecné rozpravě projednávání přerušil s tím, že byl stanoven termín na pozměňovací návrhy. Potom budu také navrhovat, aby byla zkrácena lhůta na projednání o 30 dnů na 30 dnů.

Možná že stojí za zmínění samozřejmě, jak to vidím, a je to i priorita této koalice, zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Nepochybně je to priorita vlády, prorodinná politika, ale jsou tam i opatření, jak bylo řečeno, v oblasti DPH, zavedení institutu nespolehlivé osoby, opatření proti daňovým únikům, rozšíření přenesené daňové povinnosti pro případ hrazení obchodů takzvanou virtuální měnou. Daňový balíček obsahuje i přísnější podmínky pro vyplácení daňového bonusu. Myslím, že je to důležité, protože právě v tomto se občas vyskytly podvody. Do limitu příjmů se nebudou moci již započítávat příjmy z nájmů a z kapitálového majetku. Je třeba si říci, že daňové bonusy mohou činit až 60 tis. korun. To je určitě také významné opatření.

Snižuje se určitá administrativní zátěž, a to v tom, pan ministr o tom již hovořil, že u těch malých příjmů, přivýdělků do 2 500 tis. korun měsíčně, se bude moci danit srážkovou daní ve výši 15 %. Nebude tedy muset daňový poplatník dělat daňové přiznání, srážkovou daň v podstatě odvede ten, kdo vyplácí daňového poplatníka, tedy plátce. U místních poplatků je potom možnost obcím dát zvýšení poplatku za vjezd ze současných 20 korun na 200 korun, tedy řada opatření.

Pane předsedo, nechtěl bych zneužívat svého postavení zpravodaje. Já bych se proto, protože v dalším budu mít určitou připomínku, přihlásil do rozpravy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. První přihláška je od pana poslance Kalouska, potom pan poslanec Stanjura, potom tedy pan zpravodaj a potom další.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Zvýšení slev na dani pro druhé a třetí dítě je určitě přijatelnější a efektivnější cesta než zvyšování sociálních dávek. V tomto případě může vláda počítat s naší podporou. Mrzí nás však, že daňové změny neobsahují věci, které, domníváme se, je vláda stále občanům České republiky dlužna, a sice vrácení prostředků, které byly zvýšeny buď přechodně, anebo ve vazbě na nějaký účel. Připomenu tři základní.

V souvislosti s penzijní reformou a se zavedením druhého pilíře byla zvýšena snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Z tohoto vyššího inkasa DPH se předpokládalo, že bude financováno snížení příjmu do prvního pilíře, a současně nedocházelo ke zvýšení daňové kvóty, protože prostředky ukládané do druhého pilíře nejsou předmětem složené daňové kvóty. Vláda zrušila druhý pilíř, bohužel nepřišla s žádnou jinou alternativou penzijní reformy, došlo prostě k prostému zrušení. A je naprosto nelogické, proč když se zavedením druhého pilíře byla zvýšena snížená sazba na jeho financování, proč se zrušením druhého pilíře nebyly občanům České republiky jejich prostředky vráceny, protože už výpadek spojený s druhým pilířem není potřeba financovat. To je první příklad.

Druhý příklad jsou dvě operace, které byly uzákoněny na přechodnou dobu, a sice tří let. V souvislosti s krizí byly o jeden bod zvýšeny základní i snížená sazba DPH ze 14 na 15 a za 20 na 21 % a byla zavedena takzvaná solidární přirážka, které můžeme klidně říkat i druhá sazba u daně z příjmů fyzických osob. Tam bylo jasně řečeno a slíbeno občanům České republiky, že toto vyšší inkaso bude vybíráno pouze tři roky, a bylo uzákoněno, přímo v platném zákoně byla účinnosti těchto opatření omezena datem 1. 1. 2015.

Jakkoli všechny tři současné vládní strany to opatření dramaticky kritizovaly, tak jednou z prvních věcí, které udělaly, bylo, že účinnost k 1. 1. 2015 zrušily a ponechaly si ty peníze navěky. Teď s tím hrají různé kosmetické hry týkající se třetí sazby DPH. Víme, jaké to mělo důsledky. Probíhají dramatické diskuse, zda tam spadne, nebo nespadne točené pivo, ale to, že bylo platnou součástí právního řádu, že to má k 1. 1. 2015 skončit a lidé mají dostat ty peníze zpátky, o tom se nemluví. V podstatě jste jim ty daně zvýšili de iure, nikoli de facto, ale de iure jste jim k 1. 1. 2015 naprosto zbytečně a neodůvodněně ty daně zvýšili. A já stále setrvávám na svém, že mělo platit to, co bylo v zákoně, tedy aby ti lidé k 1. 1. 2015 dostali peníze zpátky. Budeme se o to snažit aspoň v rámci tohoto zákona. Bylo by hezké, kdyby to třeba platilo aspoň od 1. 1. 2017, když už jste si to zrušili k 1. 1. 2015.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana předsedu Stanjuru, potom pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Vlády se mění, ale zvyk projednávat daňové zákony na poslední chvíli se nemění. Všimněte si, že jsem použil mnohé číslo, že jsem říkal: vlády se mění. A není to dobře pro nikoho.

Chci polemizovat s názorem pana předsedy rozpočtového výboru, že tento návrh zákona je jasný, přehledný a srozumitelný. Má 566 stran, zasahuje do mnoha zákonů, jen u dani z příjmů přináší 200 změn. To není ani jednoduché, ani srozumitelné, a hlavně je to pozdě.

Já mám spíš dotaz, proč vládní koalice řeší natřikrát zvýšení slevy na druhé a další dítě. To se dalo vyřešit najednou i s tím, že pokaždé by byla účinnost toho dalšího zvýšení o rok později. V této chvíli je to věc, která má podporu i nás jako opoziční strany. Nijak překvapivě, protože to jsme podporovali i loni i předloni. Mohli jsme to vzít najednou. Nyní tak trošku jakoby rukojmím toho návrhu zákona je tohleto zvýšení odpočtu. A znovu opakuji, že to má naši podporu. Musím konstatovat, že mírné zlepšení termínu proti loňsku tu je, loni jsme to projednávali ještě později.

Ale úplně vážně. Máme dva a půl měsíce do konce roku a začínáme prvé čtení zákona, který má 560 stran, a v jeho návrhu je napsaná účinnost od 1. ledna. Nemáme problém s posunutím účinnosti na 1. dubna, to říkám rovnou, to avizoval ve své úvodní řeči pan ministr. Ale je to dobře? Měnit k 1. dubnu daňové zákony? Jak chceme vyžadovat po daňových poplatnících, aby se na nové povinnosti připravili? A i kdyby to bylo od 1. dubna, tak ten čas je mimořádně krátký. Mimořádně krátký. A opravdu zaslouží podrobnou debatu nejenom to, co má podporu, tzn. zvýšení slevy na druhé a další dítě, to si myslím, že se v tom názory jednotlivých klubů shodují a k tomu debata bezesporu nebude.

My se chceme vrátit k našemu návrhu, který už jednou Poslanecká sněmovna zamítla, to je třeba připomenout a přiznat. My jsme samostatným návrhem zákona novely o dani z příjmů navrhovali vrátit možnost uplatnit slevu na manželku či manžela a děti i pro živnostníky, kteří uplatňují paušál ve více než 50 %. Myslíme si, že možnost uplatnit slevu na manželku či manžela, děti je součástí prorodinné politiky státu a je to nástroj, který má podporu občanských demokratů. Jenom nerozumíme tomu, že ta podpora rodin a podpora dětí by neměla záviset na tom, jakým způsobem se živí rodiče. Zaměstnanci mohou čerpat tuto výhodu, živnostníci, kteří používají paušály méně než v 50 % nebo nepoužívají vůbec, ji mohou také čerpat, a ti ostatní ji čerpat nemohou. Nevidím žádný důvod. Musím za nás opakovaně odmítnout tezi, že ten, kdo používá paušály, nechce platit daně a vyhýbá se placení daní. Tak to přece není. Paušály, navíc když jsou omezené tou částkou dva miliony, slouží pro ty drobné a nejmenší a mají jim ulehčit od byrokratické povinnosti. A oni sami si mohou rozhodnout, zda budou platit daně z předem stanoveného základu podle výše příjmů, nebo ne.

A už jsem to říkal jednou. Představme si u právnických osob, kdybychom zavedli paušály bez limitů. I ten nejvýhodnější znamená, že 80 % příjmů byl daňový základ. Tak se podívejte i na velké nadnárodní korporace, které mají desetimiliardové obraty v České republice, jestli daňový základ je 20 % příjmů. Počítejte se mnou. Z 10 miliard příjmů je při nejvyšším 80% paušálu daňový základ 2 miliardy a z toho daň z příjmů činí 19 %, což je bratru nějakých 380 milionů korun. Kdybychom použili 60% paušál, ten nejběžnější u těch řemeslných živností, tak u desetimiliardového obratu vám zůstává daňový základ každý rok 4 miliardy a z toho 19 % příjmů je takřka 800 milionů, resp. 780 milionů daně z příjmů. A nikomu není divné a nikdo jim nevyčítá, dáváme jim daňové úlevy, nabídky, investiční pobídky, a to nemyslím ironicky, a jsme rádi, když tady investují a vytvářejí pracovní místa. To je v pořádku. A najednou ti nejmenší, kteří využívají, když mluvím o těch třeba řemeslných, 60% paušál, jsou podezřelí, že platí málo daně. Přitom ten základ je 60 % z jejich příjmů. Takže nevidíme žádný důvod, aby se jim slevy na partnera či partnerku - která nemá příjmy, to je třeba říct - a na děti vrátily. A opravdu není dobrý nápad, který znám z médií, že vláda se dohodla na kompromisu, resp. ne vláda, ale vládní koalice, že tedy ano, ale ty paušály znovu ještě snížíme. To v logice těchto čísel nemá žádný význam. V mém pohledu a v našem pohledu je to jenom další důkaz toho, že vládní koalice ty drobné, malé podnikající živnostníky prostě nemá ráda.

Kolegové z KDU se na mě budou možná zlobit, oni se tváří v médiích, že jsou to oni, kteří tuto slevu prosazují, a když jsme o tom hlasovali, tak to nepodpořili.

Ten kompromis je podle mě nevýhodný a zbytečně opět snižuje paušály. Chci avizovat, že určitě nebudeme navrhovat žádné zamítnutí, jsme pro propuštění do druhého čtení, v rámci druhého jeden z našich základních pozměňovacích návrhů bude právě vrácení možnosti uplatnit slevu na partnera, manžela či manželku či děti beze změny paušálu. Myslím si, že to je věc, na které bychom se mohli shodnout. Pokud vládní koalice předložila návrh státního rozpočtu s plánovaným schodem 60 miliard a současně na začátku října pan ministr financí oznámí výsledky hospodaření za devět měsíců, které jsou opravdu příznivé, více než 70 miliard přebytek, s prognózou ministra financí, že na konci roku bude přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet, tak mi prosím vás neříkejte, že nejsou peníze pro to, aby nejmenší živnostníci mohli uplatnit svou slevu. Tato tři čísla prostě nejdou dohromady. Vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet očekávaný za dva a půl měsíce, plánovaný schodek příštího fiskálního roku 60 miliard a tzv. nemožnost a velké výpadky státního rozpočtu při znovuzavedení slevy pro živnostníky, kteří uplatňují paušály více než 50 %, abych to říkal úplně přesně. Tak jako jsme loni kritizovali schodek a našli jsme úspory, tak garantuji, že najdeme mnohem větší úspory v letošním rozpočtu, a předneseme je v rámci druhého čtení, které několikanásobně převýší možný výpadek příjmů při uplatňování těchto slev.

Podpořme rodiny s dětmi. To je podle mě správný směr daňové úlevy a slevy pro ty, kteří se starají o své rodiny, a nerozlišujme je podle toho, v jakém postavení jsou rodiče, zda jsou živnostníci, nebo zaměstnanci.

Myslím, že ale i k mnoha dalším věcem musíme vést debatu, protože ten zákon je poměrně komplikovaný. Nesouhlasím s tím, že je jednoduchý a přehledný. Říkám, bohužel to, na čem je shoda, sleva na druhé a další dítě, mohlo být dávno vyřešeno. Ale respektuji to, chtěli jste to politicky prodat třikrát, politický marketing k politice patří, každá vláda se chlubí tím, co se jí povedlo, na tom není nic špatného. Ale tady jsme to mohli mít třikrát, mohli jste se třikrát pochlubit, vždycky v listopadu už to máte schválené a od 1. ledna budou všichni. Byly by na to připraveny účetní softwary, byli by na to připraveni účetní. Ale hlavně by na to byli připraveni ti, kterým zůstane více peněz a zvýší se jim čisté příjmy.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Ještě než dám slovo panu poslanci Vilímcovi, s přednostním právem pan zpravodaj a potom bude řada na vás. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Jestli je ten zákon přehledný, nebo není přehledný - k panu kolegovi Stanjurovi vaším prostřednictvím, pane předsedo. Tak já si myslím, že pokud změny jsou v jednom zákoně, člověk se nemusí hrabat s prominutím v dalších zákonech, ale má to v jednom. A jestli je počet stran 100, 120 nebo 130, no dobře. Tak to bylo aspoň z mé strany myšleno a myslím, že i ze strany pana ministra, že daňová opatření z více oblastí jsou v jedné zákonné normě.

Co se týká slevy na dani na děti, manželku atd. pro OSVČ, které používají výdajové paušály. Ano, potvrzuji. Koalice se domluvila - možná to bude potvrzovat ještě i pan ministr - je to i to snížení toho limitu ze 2 mil. na 1 mil., kdy je možné používat výdajové paušály. To pravda je, to tam takto je.

Já bych si ale dovolil jednu poznámku, kterou jsem nechtěl zmiňovat ve své zpravodajské zprávě a která určitě zaslouží podrobnější debatu. My jsme v loňském roce schválili jako Poslanecká sněmovna zákon o doplňkovém penzijním spoření, ve kterém jsme umožnili - a bylo to na základě, hlásím se k tomu, mého pozměňovacího návrhu a pozměňovacího návrhu společného s panem kolegou Zavadilem, který dává možnost, aby mohly spořit již děti, a zároveň dává možnost, aby po lhůtě spoření 10 let a dovršení věku 18 let si mohly jednu třetinu vybrat jako částečné odbytné, použít to třeba na studia nebo na řešení nějakých dalších věcí. Ten daňový balíček v podstatě zavádí odejmutí daňové podpory tomuto produktu včetně ztráty možnosti čerpat daňové osvobození příspěvku zaměstnavatele i do budoucna. Myslím si, že to není správné. My jsme chtěli právě motivovat tím třetím pilířem, tím doplňkovým penzijním spořením, tím, že jsme tam dali děti, aby si spořily, aby si myslely na důchod, byť tedy si můžou tu jednu třetinu v podstatě po splnění těch podmínek vybrat např. pro studium. I to je zajištění na stáří svým způsobem - vystudovat, uplatnit se na trhu práce, a tím samozřejmě si zvýšit také prostředky pro to, aby je mohly použít v penzi. Takže myslím, že to stojí za zamyšlení, abychom toto upravili, a aby pokud si chce ten mladý člověk vybrat po dovršení 18 let a 10 let, kdy spoří, část těch prostředků, jednu třetinu, potom nebyl už daňově zvýhodňován. To si myslím, že správné asi není. Je to otázka další diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, pane zpravodaji.

Přečtu dvě omluvy, které dorazily. Dnes od 14 hodin do konce jednacího dne se z naléhavých pracovních důvodů, povinností v resortu Ministerstva vnitra, omlouvá pan ministr Chovanec a dále z pracovních důvodů dnes od 15 do 16.30 se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová.

Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já mám jen několik poznámek spíš obecných a pak poznámku k novele zákona o místních poplatcích.

Tak nechci debatovat o tom, nakolik návrh zákona, jak byl předložen, je přehledný, nebo není přehledný. Myslím, že když se všichni podíváme do daňových zákonů a hlavně do zákona o dani z příjmů, tak běžný smrtelník se v tom zákoně nemůže orientovat. To je obecný poznatek a proti tomuto tvrzení tady těžko bude někdo protestovat. Víte, on problém je v tom, naznačil to i pan Kalousek a ostatní, že to, co mělo platit, neplatí, a to, co platí letošní rok, příští rok platit nebude, a to, co platí příští rok, zase neplatí přespříští rok a tak je to stále dokola. Samozřejmě největší profit z toho mají daňoví poradci nebo ti, co školí a organizují školení apod. To je ta obecná poznámka. Víte, předvídavost legislativy v daňové oblasti v průběhu tohoto volebního období je velmi obtížná.

A pak několik poznámek konkrétnějších, abych jenom nekritizoval. Jako letitý komunální politik považuji za dobré, že konečně po mnoha letech Ministerstvo financí přistoupilo na daňovou uznatelnost odpisů příspěvkových organizací - to tady myslím ještě nepadlo - u majetku svěřeného do správy těch územních samosprávních celků. Teď je po okresních volbách, zvláště kraje s tím měly velké problémy, protože mají stovky příspěvkových organizací, nota bene některé organizace ani jiné být nemohou než jako příspěvkové, jako školy, takže to je pozitivní. Je vidět, že případný dopad do státního rozpočtu je zanedbatelný, jak jsem se díval. Takže když si promítnu ty debaty ještě v dobách, kdy jsem býval náměstkem hejtmana Plzeňského kraje před deseti lety, nebo kolika, tak i ve světle těch dopadů ty argumenty byly málo validní.

Považuji také, a to tady již také zaznělo z úst pana ministra, za rozumné zdanění srážkovou daní příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu. Myslím, že také dopad do rozpočtu, jak jsem se díval, je zanedbatelný.

Některé věci samozřejmě vyžadují diskusi. Nejsem úplně přesvědčen, že by se mělo nějak omezovat uplatňování daňových bonusů v případě příjmů z kapitálového pronájmu. Ale pan předseda rozpočtového výboru mluvil o tom, že se to nějak zneužívá, dokonce je to i v důvodové zprávě, nevím. Já nerad rozděluji příjmy na tzv. aktivní a neaktivní. A když bych zůstal u této terminologie, tak ty příjmy tzv. neaktivní z nájmu přece jsou spojeny s nějakými investicemi, to tak vždycky je. Pokud se někdo rozhodl pořídit nemovitost, kterou pronajímá, tak to považuji za legální příjem a nemyslím si, že by se tyto příjmy neměly uznávat. Ale to je víceméně připomínka, která je konkrétní, a myslím si, že by se to skutečně mělo zvážit ještě ve výborech nebo ve výboru. Navíc ten rozpočtový dopad, když jsem se podíval, je skutečně také zanedbatelný.

Ono těch změn v daňových zákonech nebo v tomto tisku je hodně. Ale když jsem si promítl, jaký konkrétní důsledek to má, tak pro daňového poplatníka s výjimkou onoho zvýšení daňového zvýhodnění u vyživovaných dětí tam velké změny nejsou, byť těch dílčích rozdílů je mnoho. Ale samozřejmě ta debata proběhne na rozpočtovém výboru.

Ale chci se zastavit u jedné věci, kterou považuji za docela zásadní, a ona tady byla jenom vzpomenuta tak letmo, a to je novela zákona o místních poplatcích. My jsme tady nedávno, nebo nedávno, už je to asi rok a půl, schvalovali novelu zákona o místních poplatcích a teď tu máme další novelu. Když jsem se díval, co je předmětem té novely, tak jsou to zase spíše takové jaksi věci řekněme dílčí, které mohou a nemusí být. Kvůli tomu se nemusí měnit zákon o místních poplatcích, až na to poměrně razantní navýšení maximální možné sazby poplatku za povolení vjezdu vozidel do některých částí obcí nebo měst. Vím, že ten poplatek 20 korun za den je poměrně nízký, ale zvýšit to na desetinásobek, na 200 korun, to je velmi odvážné a nevím, jestli je to úplně namístě. A ten poplatek není nic jiného než daň, koneckonců mluvíme o daňových zákonech. Tady já jsem vždycky na straně obcí, nebo většinou. Jsem také mnohá léta komunálním politikem, přesto to desetinásobné zvýšení považuji za velmi razantní a neobvyklé. Nepamatuji si, že by se nějaký poplatek zvyšoval na desetinásobek jedním zákonem. A může to také přivodit v některých případech velké problémy. Samozřejmě když se podíváte na znění toho poplatku, záleží na obecně závazné vyhlášce, tak tam jsou určití lidé osvobozeni - ti, co mají trvalé bydliště v obci, ti, co vlastní nemovitost v obci, a ti, co podnikají, nebo tam mají nějakou provozovnu, ale ti, co třeba v té obci pracují a nemají tam trvalé bydliště, tak to je pro ně poměrně velký problém, výrazný problém. Já jsem pro rozumné nakládání s výší tohoto poplatku. Nemělo by to prostě být spojeno pouze se snahou o navýšení příjmů měst za každou cenu. Myslím si, že by to tak nemělo být, a považuji to za ne úplně vybalancované navýšení. A určitě já jsem se dotazoval Svazu měst a obcí, jestli to nebyl jejich návrh. Ujistili mě, že sice nedrželi hladovku ve vztahu k tomuto návrhu, ale z jejich strany takový návrh nezazněl.

To znamená, avizuji, že určitě u tohoto místního poplatku ve druhém čtení využiji práva na nějaký pozměňovací návrh, protože si nemyslím, že desetinásobné navýšení maximální sazby tohoto poplatku je odpovídající. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Řádně je přihlášen pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom poznámku k panu kolegovi Vilímcovi. Sazba 200 korun za den je maximální, to je strop. Záleží samozřejmě na obci, jak to posoudí, jestli se jedná o takovou část obce, kde opravdu není velký zájem, aby vjezd vozidel byl, je to nějaká chráněná oblast, samozřejmě část toho města, tak to může jít až na 200 korun. Ale třeba tam nemusí být poplatek žádný. Pokud se obec rozhodne, že neuplatní poplatek nikde na území své obce, tak ho neuplatní. Záleží samozřejmě, jak to posoudí vlastní obec. Takto to bylo asi myšleno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku neeviduji. Jestli je tomu tak, tak končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo zpravodaj chce vzít závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Já jsem avizoval, že budu navrhovat zkrácení lhůty pro projednání o 30 dnů na 30 dnů tedy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zazněl tento návrh v obecné rozpravě?

 

Poslanec Václav Votava: Zazněl, když jsem hovořil o své zpravodajské zprávě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě bude asi nutné požádat některého z pánů ministrů (Posl. Votava: Tak to se omlouvám.), zda by byl ochoten otevřít opět rozpravu, abyste mohl tento návrh načíst. Pane ministře kultury? Nebo pan navrhovatel. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dovolím si požádat o otevření rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tom případě otevírám, resp. jest otevřena obecná rozprava a prosím, načtěte svůj návrh.

 

Poslanec Václav Votava: Moc se omlouvám za to nedopatření. Takže navrhuji, aby došlo ke zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím a opět se táži, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nepadl návrh ani na vrácení, ani na zamítnutí, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda má někdo jiný návrh proti tomuto návrhu. Nikoho nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 141, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Žádný takový návrh nevidím.

Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy nejprve všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

A já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro návrh 101, proti 34. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dní.

 

Tím jsme odhlasovali všechny návrhy, končím projednávání tohoto bodu a děkuji vám.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.