(17.50 hodin)
(pokračuje Fiala)
A navíc tu máme velké komplikace, pokud se týká Turecka, protože Turecko, a někteří z nás, kteří byli proti té dohodě, varovali už dávno před pučem, že Turecko představuje v mnoha směrech problém. Problém z hlediska našeho chápání demokracie, ale také problém z hlediska bezpečnosti. A teď tu máme Turecko po puči, které rozhodně nepředstavuje stát, se kterým by Evropská unie mohla spolupracovat tak, že mu otevře přístupová jednání nebo že bude uvažovat o liberalizaci vízové politiky.
Pokud jsem správně informován, ale nevím to od vás a rád bych se to dozvěděl i od vás, tak na neformální summit do Bratislavy jedete s takovou představou, že jednoticím prvkem veškerých kroků v Evropské unii by měla být bezpečnost. Ale pokud je to tak, a s tím já do značné míry mohu souhlasit, tak pak přece jakékoli oživování úvah o liberalizaci vízové politiky nejenom s Tureckem, ale třeba i s Gruzií nebo Kosovem, je opravdu v protikladu s tímto cílem a v této chvíli by k tomu Evropská unie neměla přistupovat. Já bych očekával od české strany nebo od české vlády, že takovou pozici bude na summitu tlumočit. A to, že se ta liberalizace víz s Tureckem neustále oživuje nejrůznějšími kličkami, jako je třeba záchranná brzda, suspenzivní režim atd. atd., to je přece pravda. A to jde i proti druhému záměru české vlády, a to je depolitizovat činnost Evropské komise. Ale jestliže se otevírají tato opatření, jako je suspenzivní režim, tak samozřejmě tento cíl nemůže být naplněn.
A Turecko, a to jste, myslím, řekl i vy sám, neplní podmínky k vízové liberalizaci. Nastal tady jakýsi oddechový čas do konce roku. Nemusíme se bát, že by nám sem Turecko poslalo uprchlíky v této fázi, protože mezitím na ně dostalo velké finanční prostředky, na stavbu infrastruktur, škol, nemocnic, silnic atd., a to, co se pravděpodobně stane, je, že ten oddechový čas využijí Turci k tomu, aby nadále vydírali Evropskou unii a řekli si o další balík peněz, požadovali urychlení liberalizace vízové povinnosti a požadovali otevření přístupových kapitol. A to je podle mě politika, kterou je nemožné realizovat a ke které by se česká vláda neměla v žádném případě připojit. Jsem přesvědčen, že kdybychom se bavili o tom, opravdu bavili o tom, jaká bude pozice České republiky, že zrovna na tom bychom se mohli sjednotit a váš mandát v této věci by mohl být mnohem silnější a mnohem jasnější.
Ale nechme Turecko Tureckem a vraťme se na chvíli k migraci. Už jsem tady řekl, že ty cesty, kterými jdou uprchlíci do Evropy, jsou jiné, samozřejmě jiné než ty, které byly, když jsme neměli tu dohodu s Tureckem, to připouštím, ale příliv uprchlíků do Evropy se významným způsobem neoslabil. Dokonce i tlak na Řecko, který se snížil, se znovu oživuje prostřednictvím egyptské cesty a dalších cest, které se tady nově objevují. V této souvislosti a s ohledem na tento tlak se vlastně ukazuje jako nejúčinnější nikoli forma řešení, jako byla dohoda s Tureckem, ale třeba kaskádovitá ochrana hranic Makedonie, Bulharsko, Maďarsko atd. Tyto instrumenty. Ale stejně to neřeší ten problém, protože ti uprchlíci na evropské území přicházejí, Evropa zatím nebyla schopna udělat to, o čem jsme se bavili, což jsou třeba hotspoty na území severní Afriky a jinde, abychom ten problém neřešili až tady.
A když to takhle všechno je a když to takto všechno víme, tak nám musí být jasné, že ty kvóty, které teď nefungují, jsou pořád ještě nebezpečím, které je na stole a které se týká i České republiky. A já vám, když jste tady říkal ta čísla, jak podle kvót do České republiky skoro nikdo nepřichází, tak samozřejmě máte pravdu a mohu vám dát další číslo, že z těch 160 tisíc lidí, které se měli v Evropě přemístit podle kvót, se jich přemístily asi čtyři tisíce, takže je jasné, že ty kvóty teď nefungují. Ale to neznamená, že ta hrozba kvót při dalším tlaku nebude sílit. Z tohoto hlediska já také považuji za chybu a také to považuji za důsledek toho, že jsme nehledali sjednocenou českou pozici, že jsme nepodali žalobu proti kvótám, tak jak to udělaly některé jiné země, protože bychom měli do budoucna silnější argumenty. A já jsem přesvědčen, že kdybyste hledal tu podporu napříč politickým spektrem, takže byste ji pro jasný postoj i v této věci nakonec získal.
Ale je tu jiná otázka, která mi připadá v této souvislosti podstatná a na kterou se vás musím zeptat, a to je, jak budeme postupovat ve věci těch návrhů, které leží na stole a týkají se nové azylové a migrační politiky. Chápu a doufám, že některé věci tam pro českou vládu jsou nepřijatelné, ať už oživování kvót, nebo ten mechanismus, že budeme platit za někoho, koho nepřijmeme, ale že jsou tam nepřijatelné i další věci, jako je sjednocování sociálních podmínek pro uprchlíky a další a další věci. A pokud se shodneme na tom, že tyto věci jsou nepřijatelné, tak bychom měli mít nějaký plán, jak se budeme snažit tomu zabránit, jak se budeme snažit zabránit tomu, abychom nebyli v této věci znovu přehlasováni, abychom si třeba vyjednali výjimku.
Znovu říkám, nabízím a vyzývám, pane premiére, svolejte jednání, ale ne úředníků, ne úředníků, vrcholných reprezentantů hlavních politických sil v této zemi a pojďme najít společnou pozici. Budete mnohem silnější a my vám dáme všichni mandát překračující volební období této vlády na jasný postup v evropských záležitostech. Protože ty problémy, které tu jsou, překračují mandát vaší vlády a je potřeba, aby Česká republika tady měla jednotnou, jasnou pozici a mohli jsme postupovat a mluvit v Evropě silným hlasem. V azylové a migrační politice, tak jak je ten návrh dnes na stole, vidím velké nebezpečí pro budoucnost České republiky, ale i Evropské unie, a jsem přesvědčen, že musíme udělat všechno pro to, abychom v této věci buďto nebyli přehlasováni, nebo si vyjednali výjimku, nebo měli nějakou jinou strategii. Ale pojďme se na té strategii domluvit a pojďme v této věci jednat.
Pokud jde o flexibilní solidaritu, tam jsem připraven k nějaké debatě, ale musím za sebe říct, že jsem v této věci velmi skeptický a nejsem si jist, jestli na tomto principu můžeme v Evropě problém migrace nebo nějaký další problém řešit. Ale já mám opravdu obavy o to, jak se bude na bratislavském summitu a na všech dalších jednáních, která už nebudou neformální a budou opravdu o něčem rozhodovat, chovat Česká republika, česká vláda, s čím tam pan premiér pojede, o čem tam bude mluvit, a hlavně, čí to budou názory.
Dámy a pánové, teď bez ohledu na to, ze které části politického spektra jste, přece si musíme všichni uvědomit, že v příštích měsících a letech, pardon. (Premiér Sobotka odešel, poslankyně Černochová ukazuje poslanci Fialovi papír, kde ho upozorňuje, že ve sněmovně není nikdo z vlády.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Nechtěla jsem vás přerušovat. (Poslanec Fiala: To je správné přerušení.) Vidím, že tady nemáme zástupce vlády, tak já v tuto chvíli přerušuji jednání do přítomnosti někoho z vlády, někoho z ministrů.
(Jednání přerušeno v 17.59 hodin.) ***