(12.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Tímto bodem jsme se zabývali 23. října roku 2015 na 33. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili jeho projednávání po vystoupení navrhovatele a zpravodaje pro prvé čtení, a to do další schůze Poslanecké sněmovny. Jde o usnesení č. 938.
Žádám tedy pana kolegu Antonína Seďu, který je zástupcem navrhovatelů, a pana poslance Martina Sedláře, který je zpravodajem pro prvé čtení. Ptám se pana kolegy Sedi, jestli chce doplnit své úvodní vystoupení. (Ano.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Nejprve bych chtěl poděkovat vám, vážené kolegyně, vážení kolegové, za zařazení a možnost dokončit v prvním čtení tento sněmovní tisk. (Hluk v sále.)
Jak tady bylo řečeno, svoji stručnou zpravodajskou zprávu jsem přednesl 23. října loňského roku. Mám pro vás připraveny odpovědi na výtky vlády uvedené ve sněmovním tisku číslo 378/1. Ale protože nechci váženou Poslaneckou sněmovnu -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám kolegy a kolegyně o klid. Pokud diskutujete onen složitý zákon, který jsme měli předtím, tak prosím v předsálí a nechte kolegu Seďu odůvodnit tento návrh, abychom neskončili jako posledně, kdy jsme to přerušili a nedokončili. Prosím, pokračujte.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Protože nechci váženou Poslaneckou sněmovnu zdržovat, reagoval bych prosím až na případné dotazy přednesené v rozpravě. Přesto si pro připomenutí návrhu zákona dovolím dvě poznámky.
Za prvé nárok na odškodnění za ztrátu zaměstnání formou kompenzačního příspěvku k důchodu má občan České republiky, který byl z důvodu politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 rozhodnutím příslušného orgánu ozbrojených sil propuštěn ze služebního nebo pracovního poměru a o této skutečnosti bylo vydáno osvědčení podle § 22 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Příspěvek je navrhován ve výši 1 500 Kč osobě, které vznikl nárok, a 750 Kč vdově či vdovci po této osobě.
A druhá poznámka týkající se nákladů na toto odškodnění. Původní návrh vycházel z počtu oprávněných osob za první pololetí roku 2014, kdy se uvažovalo o celkem 2 627 osobách. Po více jak dvou letech projednávání tohoto návrhu tento počet klesl na méně než 1 100 osob. A protože průměrný věk oprávněných osob překračuje 80 let, obávám se, že přijetí tohoto návrhu zákona bude opravdu spíše morální než finanční satisfakcí.
Z tohoto důvodu děkuji vám všem, kteří podpoří projednat tento návrh ve výboru pro obranu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Seďovi a prosím pana poslance Martina Sedláře, aby se ujal své zpravodajské zprávy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Martin Sedlář: Dobrý den, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolte mi lehce zrekapitulovat, a v podstatě to již učinil můj kolega Seďa, o co v tomhle návrhu jde. Hlavní data. Tento návrh byl doručen poslancům již 22. 12. 2014, to je třeba si uvědomit. A jak říkal kolega Seďa, a přimlouvám se za to, organizační výbor navrhl přikázat tento návrh zákona výboru pro obranu a přikláním se k tomu odhlasovat tento fakt. A poslední důležitá věc, kterou bych rád připomněl k tomuto návrhu je, že vláda vyjádřila již 19. ledna 2015 nesouhlas s tímto návrhem proto, že se s takovou kapitolou rozpočtově nepočítalo, kvůli administrativní zátěži. Ale je určitě faktem i to, že podobných skupin postižených bývalým režimem by se v naší společnosti našlo mnoho dalších. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které ale nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Prosím. Pan poslanec Josef Hájek jako první přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, někdy při přijímání zákonů člověk má takové dilema řídit se pocitem, anebo řídit se legislativou. Tady já pocitově cítím, že určitě ti vojáci mají morální právo a tady i nějaké finanční právo být kompenzováni. Ale to je ten morální pocit. Z druhé strany, už to tady nastínil kolega Sedlář zpravodaj, že tady hrozí velké riziko otevření Pandořiny skříňky. (Hluk v sále.)
Já patřím do té generace, která si pamatuje rok 1968. 1948 ne. Rok 1948 a 50. léta znám z historie. Ale rok 1968 si pamatuji velmi zřetelně, velmi jasně. Pamatuji si i učitele, kteří byli vyhazováni ze zaměstnání. Pamatuji si vedoucí pracovníky, kteří také byli vyhazováni. Byly to tisíce policistů, kteří byli vyhazováni. Takže skutečně ten dopad období vlády komunistů od roku 1948 do roku 1989 se dotkl možná statisíců lidí. Morálně tady chápu kolegu Seďu a další poslance, kteří tady dávají tento návrh, který se dneska dotýká zhruba 2 500 lidí. Je to relativně malá skupina. Ale těch skupin tady máme celou řadu.
I já patřím k těm, kteří byli postiženi. Byl jsem vyloučen z vojenské školy, bylo mi zakázáno z politických důvodů studovat vysokou školu. Taky mě to poznamenalo. A taky bych cítil, že mohu podpořit tady tuto skupinu. Ale z těch důvodů, že je tu opravdu nebezpečí otevření Pandořiny skříňky, tak tady to morální hledisko z mé strany jaksi musím upozadit, protože tady opravdu hrozí to, že by se zcela oprávněně mohly ozývat další skupiny obyvatelstva.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. Kdo dál do rozpravy? Vidím, že se hlásí paní poslankyně Rutová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miloslava Rutová: Velmi vám děkuji za slovo. Ráda bych oslovila Poslaneckou sněmovnu. Měla jsem tu čest mluvit s mnoha těmi lidmi, kteří byli postiženi po roce 1948 a po 1968, protože už toho taky pamatuji hodně. A vím, že ta skupina je čím dál menší. A když za mnou byli ti staří lidé v mé poslanecké kanceláři a prosili mě, aby až se bude tento zákon projednávat, který tady leží už přes dva roky, abych ho podpořila, tak tím toto činím. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, naší povinností je děkovat lidem, kteří nějakým způsobem bojovali, kteří se nějakým způsobem zasloužili o to, abychom tady mohli být tak, jak jsme tady teď. A ti vojáci, ačkoli nebojovali v první linii, ačkoli nebojovali zbraněmi, tak se významným způsobem zasloužili o to, že naše republika vypadá, tak jak vypadá. A myslím si, že oni byli určeni k tomu, aby v případě konfliktu nasazovali svoje životy. Při vší úctě ke všem ostatním povoláním, myslím si, že vojáci jsou určeni k tomu, aby bojovali, aby nasazovali svoje životy. Oni byli připraveni ty svoje životy nasazovat. A jak tady řekla paní kolegyně, ano, leží to tady dva roky. Za tu dobu z těchto lidí, kteří o toto žádají, je jich výrazně méně než polovina. Náklady na státní rozpočet jsou minimální, jsou marginální. A myslím si, že alespoň jako gesto bychom měli toto udělat a toto schválit. Děkuji. (Potlesk některých poslanců ČSSD.) ***