(16.40 hodin)
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu, který tady byl vznesen, musím uvést, že jsem dal připomínku k návrhu zákona o pobytu cizinců, jejímž smyslem bylo, aby cizinci s trvalým pobytem na území České republiky mohli volit v komunálních volbách.
Trvalý pobyt nemá automaticky každý cizinec, který přijde do České republiky. Podmínkou pro udělení trvalého pobytu je, že cizinec žije na území České republiky zpravidla minimálně pět let. Do této doby se ještě některé typy pobytu nezapočítávají vůbec, nebo ne zcela. Podmínkou je rovněž, že kromě těch zákonných náležitostí posoudí tuto žádost Ministerstvo vnitra včetně případných bezpečnostních hledisek a rozhodne, že takový člověk dostane povolení k trvalému pobytu, tedy k tomu, že v České republice může v zásadě navždy zůstat. To se doopravdy netýká jakéhokoliv cizince, přistěhovalce, azylanta, uprchlíka, nebo jak se na tyto kategorie budeme dívat. Smyslem této připomínky je, že u lidí, kteří tady mají v zásadě povolení k definitivnímu trvalému pobytu, je dobré dělat všechno pro to, aby byli maximálně integrováni do společnosti. Pokud na území obce žijí déle než pět let, často jsou tam aktivní i v různých veřejně prospěšných aktivitách, tak tento způsob jejich zapojení může k jejich integraci velmi významně přispět.
Není to vůbec nic originálního, protože podobnou právní úpravu má řada evropských zemí. Zmínil bych zejména Slovensko, které úplně identickou úpravu volebního práva cizinců s trvalým pobytem přijalo ještě před vstupem do Evropské unie. Myslím, že to bylo v roce 2002, v každém případě před rokem 2004. Od té doby se tam cizinci s trvalým pobytem voleb účastní a žádné drama se na Slovensku nekoná, nevyvolává to tam žádné napětí, žádné protesty. Jediné, co se tomu dá vytknout, je to, že by bylo dobré, kdyby i tam se cizinci ve větším počtu voleb účastnili. Nicméně část cizinců tohoto práva využívá bez jakýchkoliv potíží nebo napětí, jak jsem uvedl.
Čili moje připomínka k předloženému návrhu zákona z dílny Ministerstva vnitra se týkala této kategorie cizinců s trvalým pobytem.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Vím, že institut trvalého pobytu je v podstatě evidenční záležitost. A za sebe říkám, že jsem přesvědčený, že volební právo má mít občan České republiky, ten, kdo má občanství, platí zde daně, a ne člověk, který není občanem České republiky. V tomhle se pravděpodobně rozcházíme v názoru a děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře. Vaše doplňující odpověď.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Samozřejmě je to váš názor. Nicméně chtěl bych upozornit na to, že už ani dnes to tak v České republice není. Protože podle smluv, které tvoří primární právo Evropské unie v komunálních volbách, stejně tak jako ve volbách do Evropského parlamentu, má volební právo každý cizinec z evropské země, budeme-li tuto skupinu osob považovat vůbec za cizince. Nicméně volební právo čistě občanů je prolomeno už zde.
A já jsem tady argumentoval ve vztahu k osobám s trvalým pobytem právě k jejich lepší integraci na území České republiky, protože si myslím, že pokud už se my sami rozhodneme, že tady povolíme nějakému cizinci natrvalo zůstat, je naším vlastním zájmem, aby nezůstal odstrčen na okraji, ale aby byl maximálně integrován do společnosti. Je to na komunální úrovni. A jenom pro úplnost bych dodal, že v současné době je právo účasti v obecních volbách přiznáno všem dlouhodobě usazeným cizincům v těchto zemích v Evropské unii: v Irsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemí, Maďarsku, Finsku, Estonsku, Slovensku, Slovinsku, Lucembursku, Lotyšsku a Belgii. Takže je to poměrně běžná úprava, a jak jsem říkal, jde tam o integraci cizinců, u nichž jsme se my sami rozhodli, že jim udělíme právo trvalého pobytu. A není to pouze evidenční záležitost. Je to rozhodnutí Ministerstva vnitra na základě poměrně tvrdě nastavených podmínek v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci, osmou, přednese pan poslanec Radim Holeček a bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci EET a výjimek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, před týdnem jsem se vrátil s dětmi z Chorvatska, kam jsem jel mimo jiné na vlastní kůži testovat EET. Poobědval jsem dvakrát v průběhu pobytu čevabčiči. Jednou v kamenné restauraci, jednou ve stánku. Na základě vytištěného paragonu spojeného s řádným odesláním informace do centrály vím, že jsem za tyto čevapy zaplatil v restauraci 55 kun, zatímco u stánku 45 kun. DPH u prvního oběda činilo 7,15 kuny, u levnějšího stánkového 5,85 kuny. Chuťově bylo jídlo ze stánku s tím z restaurace zcela srovnatelné.
Stánkový prodej chápu jako nedílnou součást stravovacích služeb. Vy nikoliv, pane ministře? Proč jste posunuli EET pro stánky s občerstvením až na březen 2018? Podle čeho interpretujete, že stánkový prodej není restaurační služba, ale maloobchod? To by mě zajímalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a velmi mu přeji, ať se to opravdu dozví.
Devátou interpelaci přednese pan poslanec Vít Kaňkovský, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kauzy Křižanov. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Koncem dubna tohoto roku byla na území městyse Křižanov v kraji Vysočina odhalena jedna z největších varen pervitinu v České republice. Bylo zabaveno rozsáhlé množství metamfetaminu a dalších toxických látek. Už při samotném zásahu byla konstatována enormní kontaminace samotného objektu, okolní půdy a zejména vodních zdrojů se značnými riziky pro místní obyvatele včetně dětí.
Vedení Křižanova okamžitě oslovilo představitele Kraje Vysočina se žádostí o vyhlášení krizového stavu, což však orgány kraje odmítly. O součinnost při likvidaci následků tohoto nebezpečného stavu byly také požádány orgány ochrany životního prostředí a orgány ochrany veřejného zdraví. V prvé fázi se jednalo zejména o toxikologickou analýzu vodních zdrojů, půdy a zhodnocení zdravotních rizik pro obyvatele. Bohužel ani krajská hygienická stanice ani později oslovený odbor hlavního hygienika občanům Křižanova nepomohly. Tento fakt vyústil v situaci, kdy si někteří občané na vlastní náklady nechali provést laboratorní vyšetření krve a rozbory vodních zdrojů a půdy. Podezření na závažnou kontaminaci toxickými látkami bylo potvrzeno. Bohužel ani toto příslušné orgány k činnosti nepřivedlo. I proto jsou občané Křižanova nadále vystaveni expozici toxických látek, byť již dále neužívají vlastní vodní zdroje. A tak dále obchází Křižanovem strach o zdravotní následky, zejména u dětí. Obyvatelé jsou zoufalí, zvažují právní kroky. Jak najít 40 milionů na sanační opatření, když všechny oslovené orgány tvrdí, že nemohou nic činit?
Vážený pane ministře, postoje orgánů ochrany veřejného zdraví k této kauze jsou pro běžného občana i pro mne jako pro lékaře nepochopitelné. Jaký postoj k této vysoce nebezpečné situaci zaujme Ministerstvo zdravotnictví? Děkuji alespoň za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci nepřetržitého nasazení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátila se na mě přítelkyně vojáka a stěžovala si na zneužívání § 31b zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, což je nepřetržité nasazení na území České republiky. Podle korespondence se obrátila i na vás, pane ministře, a na sekci dozoru a kontroly odboru inspekce ministra. Ta částečně přiznala oprávněné námitky týkající se spravedlnosti zákonné úpravy odměny za práci v tomto režimu a byla navržena změna současné právní úpravy.
Nicméně problém, který se v tomto konkrétním případě týká příslušníka, či příslušníků ochranné služby vojenské policie, stále zůstává. Tím je možné zneužívání institutu nepřetržité vojenské služby z důvodu nenaplněnosti vojenských útvarů, fyzické a psychické přetížení vojáků z povolání. I když připouštím, že bychom museli posuzovat každý konkrétní případ. ***