(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)
A podotýkám, že mi nestačí, promiňte mi, nestačí mi záruka, že nesnižujeme naše standardy, když ve skutečnosti sníženy jsou. A tou smlouvou CETA by sníženy byly. Pokud nebude TTIP uzavřeno, tak samozřejmě ty velké nadnárodní korporace ve Spojených státech amerických přenesou své sídlo přes Kanadu, a přes smlouvu CETA to sem prostě dostanou. Nejsme naivní, abychom si mysleli, že to je něco tak složitého v tom systému Spojených států amerických a Kanady.
Ale já si, pane předsedo vlády, dovolím doplňující otázky, které mi z té vaší odpovědi nějak nevyplynuly.
Jakým způsobem připravuje vláda České republiky analýzu dopadu přijetí smlouvy CETA nebo TTIP na zemědělskou produkci? To je podle mého soudu zásadní. To se týká právě těch geneticky modifikovaných potravin.
Druhá otázka doplňující, která zase nevyplývá z té vaší odpovědi, nebo jsem se o ní nic nedozvěděl. Jaký bude upravený systém arbitráží, který je navrhován Komisí, která představuje vznik nového soudního systému, který bude nad národními soudy. Co to bude znamenat pro systém subsidiarity soudní soustavy v Evropské unii. Já osobně jsem byl v době rakouského předsednictví součástí toho velkého panelu o subsidiaritě soudní soustavy, která v Rakousku probíhala. Pak ještě byla jedna konference ve Švédsku, protože subsidiarita, to znamená to, že akceptujeme rozhodnutí soudů jednotlivých zemí Evropské unie v rámci Evropské unie, to je věc, která je. Ale tady bude nadnárodní soud, který nebude mít žádnou oporu v rozhodování národních soudních institucí. A to z toho nevyplývá. Čili opravdu jestli ten systém naruší, nebo nenaruší princip subsidiarity.
Třetí doplňující otázka. Na proběhlých seminářích Ministerstva průmyslu a obchodu, které jste zmínil - já jsem rád, že je organizovalo. To, že o to byl malý zájem, to je také otázka toho, jestli se o tom vůbec vede veřejná debata a jestli by nebylo vhodné, aby vláda organizovala tu veřejnou debatu. Nebyli proporčně zastoupeni zastánci a kritici smlouvy, aby informovali občany a podnikatelskou veřejnost. Já teď neberu, jenom že to může poškodit občany. Já si myslím, že to může poškodit vážným způsobem české podnikatelské subjekty. Ono už stačí, jakým způsobem se vypořádáváme, resp. nevypořádáváme s tím, jaký je evropský patent a jaké je patentové právo, jestli můžeme český patent kdykoliv uplatnit v Evropské unii s tím, že patentová ochrana je od chvíle, kdy je zaregistrován u Českého patentového úřadu. Víte, že jsme se tady o tom při debatě o evropském patentu poměrně silně pohádali napříč Sněmovnou, a nebyla to debata levo-pravá, byla věcná. Myslím si, že tu jednostrannost je třeba odstranit, že to je věcí vlády, aby říkala, jaká jsou tam rizika a jaká je pozice té vlády.
Čtvrtá doplňující otázka je, jestli ten expertní tým jednostranně neinformuje o pozicích MPO. Jak budete měnit podstatu tohoto týmu, aby námitky a návrhy oponentů byly zapracovány do pozic, které bude Česká republika při vyjednání prosazovat?
A pátá doplňující otázka k TTIP. Proč a na základě jaké analýzy prosazuje Česká republika větší otevřenost vůči americkému importu, pokud jde o Českou republiku i Evropskou unii, kdy je čistým vývozcem do USA? Více produktů vyveze než doveze. Jakou výhodu v tom Česká republika spatřuje?
Pokud jde o tu CETA, která je pravděpodobně nejblíže k dojednání, na základě jaké debaty a analýzy jsou mezi chráněnými geografickými indikátory pouze dvě komodity, a to české pivo a žatecký chmel? To opravdu nemáme jinou komoditu, kterou bychom měli vůči té Kanadě vyjednat? Já jsem hrdý na české pivo. Nakonec jsem z Českých Budějovic a oba pivovary jsou světoznámé a Budvar je nějaká značka. Mimo jiné jsme pořád nedokončili jednání, které tady navrhl ministr zemědělství, vymanit národní podnik Budvar z té nesmyslné zákonné povinnosti, kterou mu ukládá tzv. registr smluv, který poškozuje veřejné podniky vůči soukromým. A znovu opakuji, že něco takového jsme tady ještě neměli, abychom tady ze zákona dávali více povinností veřejnoprávním korporacím než solárním baronům. To už je neuvěřitelné, co tady děláme!
A jakým způsobem hodlá vláda České republiky informovat o smlouvě CETA? Jaký způsob schvalování v České republice v rámci Evropské unie prosazovat a proč? A jak se staví i v té smlouvě CETA právě Česká republika k té arbitráži, která nesplňuje podmínky, které si stanovil Evropský parlament ve své rezoluci 2014/2228-INI, a jaké kroky hodlá podniknout? A jaká je - a to je ta nejzásadnější otázka - jakou má vláda České republiky analýzu dalších možných dopadů.
Nezlobte se na mne. Chápu, že v rámci písemné interpelace se tady domáhám debaty, která se tady prostě veřejně nevede. Ale jiná šance, žel, není, protože nikdy jsme si tady neotevřeli debatu o české pozici v této záležitosti, a tak mi nezbylo nic jiného než to udělat právě písemnou interpelací s informacemi, které mám i z Evropského parlamentu. Takže tyto doplňující otázky, pane premiére, pokud byste mi zodpověděl.
Já v tuhle chvíli nemohu navrhnout nic jiného, než že skutečně žádám Poslaneckou sněmovnu, aby do zodpovězení těchto doplňujících otázek tu vaši odpověď Poslanecká sněmovna nepřijímala. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S přednostním právem pan premiér. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že rozhodně bychom se neměli bránit diskusi na půdě Poslanecké sněmovny, a já i na základě interpelace pana místopředsedy Filipa požádám ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby ve spolupráci s hospodářským výborem a zemědělským výborem Poslanecké sněmovny uspořádal seminář na půdě Poslanecké sněmovny ke smlouvě CETA, protože tady si myslím, že už je o čem diskutovat. Máme tady návrh. Ta vyjednávání byla v zásadě dokončena v roce 2014 a v tuto chvíli je před námi schvalovací proces.
My jsme zastávali názor jako Česká republika, že to je smíšená dohoda, to znamená, měly by se k ní vyjádřit jednotlivé členské země, jejich národní parlamenty. Očekávám tedy, že pokud jde o schvalování CETA, to je ta dohoda s Kanadou, tak že by poté, co se k ní vyjádří Evropská rada, kdy se k ní vyjádří Evropský parlament, tak samozřejmě se k ní vyjádří také parlamenty jednotlivých členských zemí Evropské unie. To znamená, že i tato Poslanecká sněmovna a Senát se budou k této smlouvě vyjadřovat a bude předmětem diskuse na půdě této Poslanecké sněmovny. Ale domnívám se, že bychom měli debatu začít co nejdříve. Navrhoval bych, abychom uskutečnili seminář, a požádám, aby si to Ministerstvo průmyslu a obchodu vzalo na starost.
Stejně tak děkuji za konkrétní dotazy a připomínky, které zde zazněly v ústní interpelaci. Požádám o to, aby byla připravena reakce a odpověď pro pana místopředsedu Filipa k jednotlivým oblastem, na které teď ještě položil doplňující otázky.
V každém případě platí, že budeme pro tu smlouvu hlasovat a budeme ji podporovat pouze tehdy, pokud nebude poškozovat české občany a české firmy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Pilný. Prosím.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Cítím nutnost vyjádřit se k tomu jako předseda hospodářského výboru.
Za prvé, smlouva TTIP je u ledu, a to nejen z důvodu americké strany, kde se mění administrativa, ale také proto, že vznikají rozpaky nad ratifikací smlouvy, která pro Spojené státy je důležitější, a to je smlouva s Asií. V Evropě je také u ledu, protože máme úplně jiné starosti.
CETA je trošku dál, ale zase na druhou stranu, pokud se na to podíváme, že to bude proces ratifikace jednotlivých národních parlamentů, tak předpokládám, že to, co tady bylo zmíněno a co nemá vůbec s těmi smlouvami nic společného, to znamená snižování standardu potravin s karcinogeny, tak na ně umřeme dřív, než tyhle dohody budou uzavřeny. Naše zemědělství zmírá, ale není to proto, že se připravuje dohoda TTIP, ale protože je tady nesmyslný systém dotací, který nás prostě ohrožuje. Tyhle věci sem prostě nepatří. ***