(10.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A podobné dohody, jako máme s Tureckem, bychom v budoucnu měli mít s Egyptem, měli bychom mít s Tuniskem, měli bychom mít s Libyí, až tam bude nějaká stabilní vláda. I s Libyí se musíme dohodnout, aby tedy byla zřetelná návratová politika, kterou budeme schopni v rámci Evropské unie realizovat. To je jediná možnost, jak zvládnout migrační krizi. Možnost není legalizovat nelegální migraci, to není ta cesta. Musíme zabránit nelegální migraci a musíme se opírat o mezinárodní dokumenty, o mezinárodní závazky, které jasně říkají, kdo má právo na azyl v zemích Evropské unie, jakým způsobem má fungovat schengenský prostor, a na dodržování pravidel v rámci schengenského prostoru musíme trvat. A česká vláda to dělá od samého počátku.
Tolik jenom několik poznámek k poměrně obsáhlému vystoupení pana poslance Grebeníčka, které tedy začalo na minulé schůzi Poslanecké sněmovny a pokračovalo dnes. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že i když máme rozdílné názory na to, jaký přínos pro nás má členství v Severoatlantické alianci nebo v Evropské unii, domnívám se, že vláda může jednat pouze tak, aby respektovala důvěru, kterou jí dala Poslanecká sněmovna, aby respektovala programové prohlášení vlády, se kterým tuto důvěru na půdě Poslanecké sněmovny dostala, a já jsem přesvědčený o tom, že pokud jde o zahraniční politiku a kroky, které jsme v zahraniční politice za posledních více než dva a půl roku volili, tak se pohybovaly v rámci mandátu, který vláda má na základě důvěry této Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se... Pan poslanec Grebeníček si přeje vystoupit. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové, premiér Sobotka opět nezklamal. Vše nasvědčuje tomu, že jeho vláda chce skutečně s ohledem na zájmy velmocí Severoatlantické aliance a na její doktrínu preventivních válek mimo rámec Charty Organizace spojených národů být jen ubohou loutkovou vládou, která namísto zájmů českých občanů hájí zájmy mocenských elit protektorských velmocí. Kdyby se mohl opřít o referendum, kdyby se mohl opřít o názory většiny našich spoluobčanů ve věci vstupu do Severoatlantické aliance, nemohl bych dnes tady pokládat otázky, které jsou mu nepříjemné. Takové referendum se neuskutečnilo a je to nezodpovědné vůči našim občanům!
Ne, nepovažuji za normální, že česká vláda slepě a poslušně přenáší na české občany důsledky a náklady agresivní a expanzivní politiky Spojených států a Severoatlantické aliance. Současný předseda vlády nemá odvahu věci měnit. Prostě to není český Chirac. Nemá dostatek odvahy ani jen k tomu, aby přiznal a nepopíral skutečné příčiny migrační krize a bezpečnostních hrozeb. A tak se vůbec nedivím, že jsou i tací, kteří ho považují, a já se dopředu za ně omlouvám, za údajně tedy slabou a ustrašenou protektorátní figurku. To jsem citoval.
Osobně se však domnívám, že u premiéra Sobotky nelze vyloučit ani to, čemu se říká bonapartismus. Na nedávné poradě českých velvyslanců totiž prohlásil, že časy relativního klidu v Evropě jsou minulostí a změněná bezpečnostní situace v Evropě si prý žádá náležité odpovědi, včetně vytvoření společné evropské armády. Jeho prohlášení mě docela rozhodilo. Patřičnou rovnováhu jsem nabyl až poté, co ministr obrany Martin Stropnický v následné reakci na Sobotkovo bombastické prohlášení konstatoval, že vytvořit nadnárodní evropskou armádu je v zásadě nemožné. A tak se ptám, jaká může být bezpečnostní politika a jaká je míra odpovědnosti vlády za republiku a občany, když předseda vlády a jeho kabinet nejsou ochotni a schopni přiznat pravdu ani sami sobě, když nejsou ochotni poskytnout Poslanecké sněmovně a občanům ani jen pouhé informace o podstatných příčinách - opakuji, o podstatných příčinách - současné migrační krize a bezpečnostních rizik. Vše nasvědčuje tomu, že současný předseda vlády toho schopen není, a tak raději účelově mlží. A je stále víc zřejmé, že tak jak na změnu pštrosí politiky kabinetu k lepšímu pod jeho vedením čekáme marně už třetím rokem, že se jí do konce volebního období stěží dočkáme. A mojí maličkosti nezbývá nic jiného než to vzít na vědomí a neucházet se o novou odpověď.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Rozumím tomu tak, že nebudete navrhovat žádné usnesení. Děkuji.
Pan poslanec Ondráček.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou dobrý den. Já jsem pečlivě vyslechl ten dlouhý monolog, předlouhý monolog pana premiéra, který v podstatě vychválil všechno, exkurzem jsme se dostali do všech států v Evropě, ať už to bylo kvůli pracovním vízům, nebo čemukoliv jinému. Trochu mi chyběla Latinská Amerika a Austrálie, ale budiž, na to dojde někdy příště, určitě tady najdeme prostor.
Kdybych měl rozebírat a vyvracet vaše vyjádření pravdy, polopravdy až někdy i záměrné nepravdy, tak bychom tady asi strávili další hodiny a můžeme tu diskusi nechat na někdy jindy.
Jediné, co mě docela zaujalo, kdybych chtěl znát vaši odpověď, pane premiére, je to, když jste mluvil o Blízkém východu a jak tak výborně podporujete ty státy, které bojují proti Islámskému státu, a zmínil jste, myslím, Irák, Írán a kurdské milice, jestli byste mi byl schopen říci, jak je možné, že, myslím, že právě kurdské milice našly u Islámského státu české zbraně. České zbraně, které odsud vyvážíte a dodáváte je každému, kdo se z nich řeže. A je vám v podstatě jedno, kdo tam umírá. Protože kdyby tomu tak nebylo, tak určitě už budete vyšetřovat, jak je možné, že české zbraně jsou v rukou teroristů. Vy tak nečiníte, pouze tady dokážete o věcech hovořit, možná vám to ještě někdo... no, výraz si dosaďte sami. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím a vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh na usnesení, končím i projednávání této interpelace.
Další interpelací je interpelace pana poslance Fiedlera, který je ale omluven, takže tím pádem tato interpelace se projednávat nebude. Další interpelací je interpelace pana poslance Fiedlera na paní ministryni Valachovou, ale oba jsou omluveni, takže také nic.
Interpelace pana poslance Vojtěcha Filipa na předsedu vlády Bohuslava Sobotku ve věci vyjednávání o smlouvách TTIP a CETA je tedy další, je to číslo 827, a já v této věci otevírám rozpravu a prosím pana místopředsedu Filipa, aby se ujal slova. ***