(18.20 hodin)
(pokračuje Němeček)
S ohledem na skutečnost, že návrh zákona zapracovává i předpis Evropské unie, a to směrnici o tabákových výrobcích, kde transpoziční lhůta uplynula již 20. května 2016, a zároveň vzhledem k tomu, že návrh vychází ze znění předchozího vládního návrhu, které bylo upraveno tak, aby bylo vyhověno naprosté většině pozměňovacích návrhů podpořených Poslaneckou sněmovnou v rámci jeho projednávání, dovoluji si jménem vlády požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že tato právní úprava přispěje ke zlepšení situace v oblasti ochrany před návykovými látkami a bude mít pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva. Proto věřím, že návrh zákona podpoříte.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Asi nikoho nepřekvapím, když zde vznesu veto dvou poslaneckých klubů, a to klubu ODS a TOP 09.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano. Nyní již prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, budu dneska neobyčejně krátce mluvit, protože 25. května jsem tady mluvil 40 minut a myslím, že jsem všechno důležité o kouření, jak škodí zdraví, jaké jsou statistické údaje, řekl. Pozměňovací návrhy shrnul pan ministr Němeček, takže nebudu se opakovat, nebudu zdržovat.
Na závěr krátké zpravodajské zprávy chci říct, že kouření prokazatelně škodí zdraví a normální není kouřit, ale normální je nekouřit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Klána, připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové.
Opět zde máme médii nazývaný protikuřácký zákon, i když ten zákon je samozřejmě o ochraně veřejného zdraví. Musím říct, že tento návrh, který sem nyní doputoval po minulém ztroskotání, je už lépe propracován, kde jsou zapracovány i jednotlivé pozměňovací návrhy, které tady byly touto Poslaneckou sněmovnou přijaty. Nicméně já pro ten zákon stejně asi nebudu moci hlasovat, pokud neprojde nějaký pozměňovací návrh, který bude upravovat regulaci zákazu kouření v restauracích. Neumím si představit, že by jednak v našich podmínkách existovala úplná regulace zákazu kouření v restauracích, barech, hospodách, v těchto různých zařízeních.
Co mě k tomu vede? Jednak mě k tomu vedou zahraniční zkušenosti. Já jsem se byl přes letní měsíce, červenec a srpen, podívat na Slovensku, v Rakousku a v Německu, jakým způsobem to tam upravují oni. Mám to tady před sebou.
Samozřejmě hned dostanu tu první výtku určitě z Rakouska, protože Rakousko má od roku 1995 zákonnou úpravu, federální zákon č. 431, o výrobě, prodeji a reklamě tabákových produktů a ochraně nekuřáků, tzv. tabákový zákon, ve znění pozdějších změn. V něm se praví, že v barech a restauracích platí obecný zákaz kouření s následujícími výjimkami. Za prvé, v provozovnách větších než 50 m2 mohou existovat oddělené a izolované kuřárny. Nesmějí ovšem zabírat více než 50 % plochy určené pro nekuřáky. Za druhé, v provozovnách představujících jednu místnost mezi 50 a 80 m2 je možné povolit kouření, pokud majitel prokáže, že vytvoření oddělené a izolované kuřárny není z důvodu stavebních předpisů možné. Za třetí, provozovny menší než 50 m2 se mohou rozhodnout, zda budou plně kuřácké, či nekuřácké.
Poté jsou tam další ustanovení, jako že těhotné ženy a osoby mladší 18 let nesmějí pracovat v prostorách, ve kterých mohou přijít do styku s tabákovým kouřem. Zaměstnanci mohou požadovat výplatu odstupného, pokud ukončí pracovní poměr z důvodu vystavení tabákovému kouři.
Vím, že tady někteří lékaři řeknou, že Rakousko bude mít od května 2018 úplný zákaz kouření. Ale dámy a pánové, trvalo to Rakousku více než 20 let, než došli k úplnému zákazu kouření. A já si neumím představit, že když my tady zavedeme naprostý zákaz kouření, že by se opravdu plošně dodržoval. Podle mého názoru se stejně nebude dodržovat a ten zákaz bude jenom formální. Protože mně to přijde jako plošné regulace z Evropské unie. Je to něco na podobném principu. Proto bych se nějakým způsobem přimlouval za rakouský model. Přece jenom máme s nimi historické konsekvence, i kulturní. Poté vám ukážu, že i na příkladu Slovenska, Polska, Německa máme spolu historické a kulturní vazby, takže by bylo asi podle mého názoru jednodušší zavést nějakou takovou regulaci. A poté udělat třeba nějaký průzkum, jakým způsobem to mělo dopady na provozovatele, majitele, ale i na samotné návštěvníky těchto různých zařízení.
A i když si Rakousko zavedlo od května 2018 úplný zákaz kouření, tak stejně bude existovat jedna výjimka, a to že hotely si budou moci zřídit 30 % kuřáckých pokojů, samozřejmě bez obsluhy, tak stejně tam bude existovat určitá výjimka.
Ale u nás od roku 2005 existuje určitá benevolence, kdy si majitelé mohou dělat v podstatě, co chtějí, a ani nemusejí mít úplně označeno před vstupem do zařízení, o jaké zařízení se jedná. Zda je kouření povoleno, nebo kouření zakázáno, nebo že existuje stavebně oddělený prostor pro kuřáky a nekuřáky. Existuje benevolence. A já jsem jasně řekl už v médiích někdy v létě, že mně vadí, že jdeme od jednoho extrému k druhému extrému. To znamená, nyní máme naprostou benevolenci, a teď půjdeme ke druhému extrému, úplnému zákazu. Mně to přijde právě proto, že by se ten úplný zákaz, i když já s tím nemám osobně problém, protože jsem nekuřák a kouření samozřejmě škodí zdraví, tak si neumím představit, že by toto bylo dodržováno. Respektive kdo by to kontroloval?
A já tady uvedu pak ještě nějaký příklad. Například jedna vesnice, máte tam jednu hospodu, nebudu říkat jaké cenové kategorie, třeba páté, a ve vesnici je řekněme sto lidí, z toho 90 kuřáků. My budeme nařizovat majiteli nebo provozovateli, jaké má mít zařízení? Nevím, je to také možné. Nebráním se tomu, ale zkusme se i nad touto variantou zamyslet. Vím, že je to poměrně extrémní příklad, ale je i reálný. Poté, když zavedeme úplný zákaz, tak samozřejmě bude nějaká snaha to trošičku obejít. A z hospod se třeba stanou kluby. Můžu říct zkušenost ze své vlastní vesnice, kde se z hospody stal klub. Každý dostal čipovou kartu, dostal klubovou kartu a chodilo se do uzavřené společnosti, kde se stejně kouřilo jak na běžícím páse. A já jsem tam šel s vědomím stejně, že načichnu a stejně si tam budu kazit zdraví, že jdu za těmi přáteli, které chci vidět, a jsou to kuřáci. Takže podle mého názoru z hospod vzniknou kluby.
Ale pojďme se třeba podívat na Slovensko. Já jsem byl také na Slovensku v létě a tam existuje zákonná úprava, zákon č. 377/2004 Sb., o ochraně nekuřáků, ve znění pozdějších předpisů. Slovenská úprava rozlišuje režim pro restaurace, zařízení veřejného stravování a pro bary. Kouření v restauracích je možné v oddělených místnostech, které nesmějí zabírat více než 50 % plochy restaurace a musí být izolované od zbytku provozovny. V zařízeních, ve kterých není servírováno jídlo - bary - kouření zakázáno není. Mohou se ovšem rozhodnout, že budou nekuřáckým zařízením.
Můžu říct, že když jsem se tam ptal v jedné restauraci, jak to tady je se zákazem kouření, tak mi řekli, že zakázáno je tady kouřit do 21 hodin, poté se uzavře kuchyň, uzavře se ta část té restaurace a vznikne z toho bar a už se tam kouřit normálně může. Takže další varianta, jakým způsobem to upravují naši sousedé.
Přes léto jsem si ještě nechal vypracovat analýzu Parlamentního institutu, kdy jsem je požádal, aby mi vypracovali, jak to vypadá v Německu, Dánsku, Polsku, Švédsku a Švýcarsku. Abychom se podívali i samozřejmě směrem na západ, abych tady nebyl osočen, že jsme se zase obrátili někam na východ, protože tahle diskuse už se tady taky vedla, když se ten zákon tady poprvé projednával.
Když se podíváme na Dánsko, tak Dánsko opět rozlišuje restaurace - bary. Restaurace, zákaz kouření s výjimkou kuřáren nebo kuřáckých kabin. Kouření je zakázáno v provozovnách větších než 40 m2. Kouření může být v těchto prostorách umožněno pouze v kuřárnách nebo kuřáckých kabinách. V kuřárnách nebo kuřáckých kabinách se nesmí servírovat jídlo. Provozovny do 40 m2 mohou kouření povolit dle svého uvážení. ***