Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

65.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 715/ - prvé čtení

Žádám připraveného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, aby se ujal slova.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Cílem tohoto návrhu je upravit stávající systém přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Návrh vychází z programového prohlášení vlády, v němž vláda deklarovala záměr zavést spravedlivý model přerozdělení pojistného, který zohlední skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nákladných diagnóz.

Podle návrhu by se pojistné mezi zdravotní pojišťovny přerozdělovalo nejen podle skladby věku a pohlaví pojištěnců dané pojišťovny jako dosud, ale také podle toho, kolik má zdravotní pojišťovna pojištěnců trpících chronickými nemocemi, které jsou spojeny s vyšší spotřebou léčivých přípravků, a tedy s vyššími náklady zdravotní pojišťovny na jejich léčbu. Současný model přerozdělení pojistného tak bude obohacen o příslušnost pojištěnců do farmaceutickonákladových skupin, pharmacy-based cost groups, zkráceně FCG. Tento návrh nezmění celkový objem finančních prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění. Přerozdělení těchto prostředků ale bude lépe reflektovat faktory determinující spotřebu hrazených zdravotních služeb.

Dopady návrhu na zdravotní pojišťovny jsme pečlivě vyhodnotili na základě dat z minulých let. Při samotném zavádění nového modelu přerozdělování se neočekávají vyšší dopady na příjmy zdravotních pojišťoven než maximálně v řádu stovek milionů ročně. Změny v příjmech zdravotních pojišťoven budou provedeny citlivě a fungování zdravotních pojišťoven nebude nějak ohroženo.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že tento návrh v dalším legislativním procesu podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jaroslava Krákoru, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ten zákon je samozřejmě jasný a poměrně krátký, takže pan ministr vyčerpávajícím způsobem v několika větách řekl, o co jde.

Já bych řekl za prvé, že cílem návrhu zákona je upravit stávající systém přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Musíme si to umět představit tak, že v současnosti se pojistné přerozděluje pouze podle věku a pohlaví. Jiná kritéria nejsou. Toto dostatečně nezohledňuje skutečnou nákladovost pojištěnců zvláště v chronických a závažných onemocněních, která vyžadují vyšší spotřebu léčivých přípravků. Dopad na státní rozpočet je vyčíslen asi na 900 tisíc korun ročně, protože by to znamenalo zavést na Ministerstvu zdravotnictví dva nové pracovníky. Dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven v závislosti na struktuře a nemocnosti pojistného kmene pojišťoven budou změny na příjmové stránce jednotlivých pojišťoven v řádu stovek milionů korun ročně. To znamená, že některé pojišťovny budou mít o desítky až stovky milionů víc a jiné zase méně. Ta celková částka bude stejná, akorát dojde k jinému přerozdělení.

Na závěr bych chtěl říct, že návrh se pozitivně projeví u chronicky nemocných pojištěnců. Díky zohlednění chronických nemocí přerozdělování budou chronicky nemocní pojištěnci pro pojišťovny v průměru finančně neutrální, nikoliv ztrátoví. Zdravotním pojišťovnám se už nebude tolik vyplácet upřednostňování zdravých pojištěnců před chronicky nemocnými pacienty. Takže je to určitá korekce, která vede k větší spravedlnosti v přerozdělení finančních prostředků u zdravotních pojišťoven.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Jaroslavu Krákorovi. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásil pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Vnímám další přihlášky. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl polemizovat s vyjádřením pana zpravodaje. Že ten zákon je poměrně krátký, s tím souhlasím. Že je poměrně jednoduchý, s tím naprosto nesouhlasím. Pokud pan zpravodaj bude trvat na svém, tak začnu zkoušet z těch iterací, které tam jsou.

Já nemám nic proti tomu zákonu. Důvodová zpráva mi přijde logická. Jenom mám několik dotazů. Pokud jsem dobře počítal trojčlenkou, tak maximální roční dopad je v objemu na VZP kolem půl miliardy a na zaměstnanecké zdravotní pojišťovny taky půl miliardy. Číslo na první poslech opravdu vysoké. V okamžiku, když jsem vyšel z plnění za osm měsíců v důvodové zprávě, vydělil jsem to dvěma a vynásobil třemi, tak už to bylo 250 miliard ročně - a z toho řešíme 500 milionů, což je zhruba dvě promile. Dvě desetiny promile dokonce. Dvě desetiny procenta, pane zpravodaji, jsou dvě promile. Tak bych prosil, abychom si aspoň ujasnili, když ten zákon je tak jednoduchý, co jsou procenta a promile... Takže jsem se nespletl, jsou to dvě promile, nebo chcete-li, dvě desetiny procenta.

Ten můj dotaz zní, jestli ty naprosto nesrozumitelné výpočty a vzorce mají být v zákoně. To je můj základní dotaz. Protože ono to zní velmi dobře, a já tomu rozumím, že chceme spravedlivěji rozdělovat veřejné peníze, které všichni ti, kteří mají povinnost platit veřejné zdravotní pojištění, platí. Ale celý ten zákon bude o 0,2 %. Tváří se, jako že by zavedl mnohem vyšší spravedlnost. Říkám, já ten princip vůbec nezpochybňuji, ale když jsem si to přečetl - a málokdy vystupuji k zákonům ve zdravotnictví, to nechávám jiným, kteří se v té oblasti lépe orientují, ale protože jsem inženýr a matematiku mám rád, zaujalo mě, že v tom zákoně jsou neuvěřitelné vzorce, kterým podle mě nemůžeme rozumět. Já za sebe říkám, že jim nerozumím. Tak protestuji proti tomu, že to je jednoduchý zákon. Pochopil bych, kdyby tam bylo zmocnění Ministerstva zdravotnictví tyhle vzorce vydat, příp. upravovat, protože až v praxi se ukáže, zda ty výpočty jsou dobré. Jsou to složité matematické modely. Zřejmě vycházejí z nějaké zaběhané praxe a k tomu se hledaly modely, které popíší ty zvýšené náklady zejména těch, kteří bohužel trpí chronickou nemocí. Tak pochopte mé vystoupení spíš k zamyšlení, zda ještě nemůžeme raději zmocnit vládu, než to mít přímo v zákoně. Protože ten zákon je tím pádem samozřejmě srozumitelný jenom pro ty, kteří ovládají matematické vzorce. A to nejsou fakt trojčlenky.

Jenom pro zajímavost, když si přečtu jenom první větu oddílu M přílohy č. 2 toho zákona, Výpočet nákladových indexů. Nákladové indexy se určí postupem popsaným v bodech 1 až 6. Jeho součástí je iterační výpočet, zahrnující opakování bodů 2 až 5, až do splnění konvergenční podmínky v bodu 5. Indexem v pravém horním rohu jednotlivých veličin, uzavřeným v závorkách, označujeme číslo iterace k, ke které se tato veličina vztahuje. A nejjednodušší bod číslo 1 zní: Definuje se k=0 a Y(1)=y... A pak jsou mnohem složitější matematické vzorce a výrazy.

Takže poprosím pana ministra, aby to zvážil. Protože fakt i při mírné úpravě, když se to namodeluje matematicky jinak, bychom museli novelizovat zákon. A pak ta změna nemusí být 500 milionů, ale ta samotná změna, která taky bude spravedlivá, může být řádově pouhých desítek milionů v objemu 250 miliard. Tak to berte, kolegové a kolegyně, kteří jste ve zdravotním výboru, jako podnět pro vaše projednání.

My určitě budeme hlasovat pro přikázání výborům a propuštění do dalšího čtení, ale chtěl bych, aby to neprošlo s tím - my tomu nerozumíme, tak to rychle schválíme. Podle mě je lepší cesta to z toho zákona vyndat a zmocnit vládu, aby to mohla případně upravovat. Protože pokud se shodneme - a já myslím, že ano -, že zákony mají být jednoduché a srozumitelné, tak ta příloha č. 2 je naprosto nesrozumitelná nejenom nám, ale naprosté většině veřejnosti. Ale myslím, že i např. nemocničnímu managementu. Oni pak dostanou na základě toho, že vyplní tabulky, na základě těchto podle mě složitých vzorců, číslo, resp. zdravotní pojišťovny, o kolik se zvýší jejich podíl na vybraném zdravotním pojištění.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Než se ujme slova další přihlášený pan poslanec Leoš Heger, jenom přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 12 hodin se omlouvá z jednání pan poslanec Milan Šarapatka.

Nyní pan kolega Leoš Heger, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl ten zákon podpořit svým vystoupením, protože princip přerozdělovací je prostě nezbytný v systému mnoha zdravotních pojišťoven. A vzhledem k vystoupení pana předsedy Stanjury jsem chtěl k tomu ještě dodat, že problémy, které on tady zmiňoval, jsou spíš než na straně Ministerstva zdravotnictví asi na straně legislativců a na straně budování právního státu. On ten právní stát má prostě řadu výhod, po kterých jsme toužili, aby tady existovala nějaká spravedlnost. Ale jak se postupně ukazuje, řadu nevýhod, protože vede k postupné byrokratizaci, a to z důvodů, že podle různých úmluv prostě musí být všechno důležité v zákoně. A jak to pan předseda Stanjura zmínil, když to nebude v zákoně a bude to moci vláda nebo Ministerstvo zdravotnictví ovlivňovat v nějakém podzákonném předpisu, tak potom může velmi silně manipulovat s příjmy jednotlivých pojišťoven.

Já samozřejmě těm vzorcům také nejsem schopen rozumět, ale poslouchal jsem ty debaty od roku 2010, kdy se o přerozdělování systémem nákladů na léčiva pacientů začalo mluvit, a začal se přebírat z Holandska. Ty přípravy byly strašně dlouhé a v podstatě kontinuálně pokračovaly celých pět nebo šest let až doteď. Analytici to různě modelovali, zabývali se tím. Drobnými změnami opravdu mohou ten systém ovlivnit. Takže nakonec zákonodárci, kteří to mají schválit, jsou nezávislí tak trošku na jejich vyjádření a na výsledcích toho modelování. Ono je to problém. V důvodové zprávě jsou čtyři varianty, ze kterých si ministerstvo v analýze RIA vybralo jednu, a pro jistotu tam dalo tabulku jenom k tomu jednomu přerozdělení, které si vybralo, a neukázalo tam, jak dopadly ty tři další. A já bych to docela rád viděl, jak to bylo. Ale vím, že ty přípravy byly velmi seriózní, a samozřejmě jednotlivé pojišťovny si to velmi hlídají, protože to je jejich klíčový chleba, dostávat peníze.

Poslední věc k této problematice, kterou zmíním, je ta, že to přerozdělování se vyvíjelo. Ono bylo úplně jiné na začátku vzniku zdravotního pojištění a vedlo k extrémním rozdílům mezi zdravotními pojišťovnami v tom smyslu, že ty pojišťovny, které měly bohaté a zdravé pacienty, byly strašně bohaté a ty pojišťovny, které měly chudé a nemajetné pacienty, byly také chudé. Takže postupně se ta indexace zpřesňovala. Ještě my za náměstka Noska jsme upřesňovali indexy pro vysoce náročné pacienty a stále to nebylo dost. A tenhle systém podle zkušeností z Holandska by to měl doladit. Proto už to doladění po tom dlouhodobém upřesňování teď dělá jenom ta promile, která pan poslanec Stanjura zmiňoval.

Tolik tedy k pohledu na ten systém, který je dobrý v tom, že prostě zvýhodňuje pro pojišťovny ty nejhorší, nejnemocnější, nejdražší pacienty a ti jsou potom předmětem boje těch pojišťoven o ně, takže se vlastně nebojuje o ty bohaté, ale o ty, kteří nejvíc potřebují péči pojišťoven.

A dovolte mi, abych zmínil ještě jednu věc, a udělám to takovým malým rýpnutím do ministerstva. V důvodové zprávě je velmi důkladně popsáno, jak strašně opatrně se zachází s osobními daty a jak jsou dobře chráněna. Protože ta data živá, ostrá, s rodnými čísly jdou z pojišťovny nejdříve na ÚZIS, ten je anonymizuje a pak už s nimi nikdo na tom ministerstvu nemůže dělat nic, co by je mohlo zneužít. Tak mně přišlo tohle zdůvodňování trošku legrační, protože samozřejmě ÚZIS je podřízenou organizací ministerstva a může si s nimi dělat, co chce. Je to důvod, proč my jsme protestovali proti zavedení toho velkého bratra, toho obřího registru. Ale je to passé, registr prošel, takže to je jenom postesknutí ex post nad touhle problematikou. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Leoši Hegerovi. Ještě než budeme pokračovat, došlo omluva ministra vnitra Milana Chovance od 12.30 hodin z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů.

Dále v rozpravě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Stanjura, poté pan kolega Plzák. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Není úplně jednoduché pro mě argumentovat proti dvěma ministrům zdravotnictví, současnému a bývalému. Ale mluvil jsem pouze o tom vzorci a myslím si, že nemusí být a nehrozí zneužití ze strany vlády či Ministerstva zdravotnictví, že si nakreslí zase úplně jiné vzorce, protože by se zesměšnily v té odborné obci a mezi těmi, kteří to modelují. Ty povinnosti, jak to má vypadat a která data se mají předávat, jsou definovány v samotném zákoně, ne v té příloze. Takže já věřím, že se o tom ještě povede debata a že možná najdeme cestu, protože jinak, ruku na srdce, hlasujeme úplně naslepo. V této části, pokud to tam zůstane, hlasujeme úplně naslepo. A to není potřeba. A jediné, a to dávám k úvaze a jsem v tom laik, ale prostě pouhá dvě promile z celkového objemu mi přijde, že je to skoro jedno. Já se omlouvám, vím, že je to půl miliardy. Překvapilo mě, jak je to málo. Očekával jsem, že to číslo bude vyšší, že ti spoluobčané, kteří bohužel trpí chronickou nemocí, nikdo jim to nepřeje, že pouhá dvě promile mi nepřijde, že to spustí souboj těch pojišťoven, aby zrovna tito... Možná že ano, jen říkám, že jsem překvapený, že to číslo je poměrně malé. Jako laik bych očekával číslo vyšší, ale nijak ho nezpochybňuji, jestli si rozumíme. Nechci o tom vést polemiku, jestli to číslo je dobře, nemám důvod tomu nevěřit. Jen to berte jako konstatování, že to není tolik. Člověk by očekával... Ten zákon se složitě vyjednával, pokud se chystá šest let a bavíme se o dvou promile, tak si myslím, že to není úplně očekávatelný výsledek. Ale jak říkám, nezpochybňuji to.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Plzáka, poté řádnou přihlášku pan ministr zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem se přihlásil k poznámce, protože jsem čekal, že to, co chci říct, zazní z úst mých předřečníků.

Tento zákon je přesně dokladem toho, že bychom si mohli projednávání takovýchto zákonů ušetřit, pokud bychom měli opravdu systém, že peněžní prostředky shromážděné v systému veřejného zdravotního pojištění bude obhospodařovat jeden orgán, ať tomu říkáme pojištění, nebo daň, všichni víme, o čem mluvím.

Chtěl jsem se zeptat pana ministra, jestli už nepřišel čas na širší politickou diskusi i tady ve Sněmovně směřovat systém tímto směrem. On nám opravdu slíbil, že se pokusí předložit něco ve smyslu dobrovolné spoluúčasti, kde by potom bylo pole pro působení komerčních pojišťoven. Chtěl bych se pana ministra zeptat, jaký je jeho názor na tuto věc a jestli do budoucna o tom uvažuje, protože to trošku slíbil i nám na klubu, a kdy ten čas přijde. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Plzákovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr Němeček, ještě předtím došlá omluva od poslance Tomio Okamury do konce jednacího dne. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si zareagovat na některé poznámky, které tady byly vyřčeny v rámci debaty, co se týká toho, jestli tam skutečně musí být ten výpočet v tom zákoně, nebo nemusí. Já se přiznám, já to nevím, já jsem tu skutečně dal na doporučení legislativců, kteří byli vedeni tou logikou, kterou tady uvedl už pan docent Heger, že skutečně z těch výpočtů a vzorců vyplývá povinnost platby a povinnost musí být v zákoně. Nicméně slibuji, že se znovu zeptám, jestli tomu tak skutečně musí být, a v rámci debaty ve výboru se té věci budeme věnovat.

Jestli ta změna není příliš malá z hlediska motivace. Přiznám se, že jsme v tomto trochu konzervativní, že jsme skutečně nechtěli tu změnu z hlediska kvalitativní změny kvantitativně poměrně výrazně rozšířit, aby to náhodou nezpůsobilo nějaké zásadnější otřesy v systému. Tak tady skutečně ano, je to menší změna, ale myslím si, že je to takto správné, že bychom úplně neměli to brát metodou pokus - omyl. Nicméně na základě zkušeností, a myslím si, že kolegové mi dají za pravdu, že pro zdravotní pojišťovny i ty sumy v řádu stovek milionů korun budou zajímavé k tomu, aby je motivovaly. To, co je podle mě na tom zákoně úplně nejpodstatnější, aby se začaly konečně starat o ty chronicky nemocné pacienty, aby začaly přicházet s aktivními programy péče o chroniky, jako jsou diabetici, jako jsou další velké skupiny, tak jako to dělají zdravotní pojišťovny v jiných zemích. A to si myslím, že je na tom to nejdůležitější. Pokud toto úspěšně zavedeme a nevyvolá to nějaké zásadní otřesy v systému, tak si myslím, že po čase přijde prostor na to, aby např. ta změna byla větší i z hlediska objemu, ale myslím, že takto je to správné.

Co se týče toho zákona, který by nějakým způsobem podobně, jako je tomu u léků, i u zdravotnických prostředků vymezoval to, co se hradí, a to, co se nehradí, tak ta změna bohužel narazila na poměrně výrazné připomínky ze strany i organizací zdravotně postižených, z organizací dalších, takže předpokládáme, že teď na podzim bychom ji dokončili a předložili. To je odpověď, ke které jsem byl vyzván. Takže je to bohužel komplikovanější, než jsme si mysleli, a ohlas veřejnosti, které se to týká, je veliký. Takže si myslím, že ještě letos na podzim s tímto zákonem přijdeme.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví za vystoupení v rozpravě. Ptám se, kdo další, protože žádnou další písemnou přihlášku nemám. Z místa se nikoho hlásit nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. Nebyl žádný návrh na hlasování k vrácení nebo zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Není tomu tak, můžeme tedy rozhodnout.

Protože se změnil stav ve sněmovně, všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Jakmile se ustálí počet přihlášených, vím, že část je ještě v předsálí, tak rozhodneme v hlasování číslo 141 o přikázání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu.

Zahájil jsem hlasování číslo 141 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 141. Z přítomných 100 poslanců pro 98, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Výpočty se určitě odehrají ve výboru zdravotním, nikoli rozpočtovém, takže nikdo nic nenavrhuje. Můžeme tedy skončit tento bod. Děkuji panu ministru zdravotnictví, děkuji zpravodaji a konstatuji, že tento návrh byl přikázán zdravotnímu výboru jako výboru garančnímu a nebyl přikázán žádným dalším výborům. Lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dnů.

Dalším bodem našeho jednání v prvním čtení je přerušený bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.