Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 413/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ve druhém čtení pokračuje projednávání vládního návrhu zákona, který je doprovodným právním předpisem k návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, v němž provádí ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, která měla proběhnout již do konce roku 2013. Návrh taky reaguje na povinnost řádně transponovat do vnitrostátního právní řádu směrnici Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Předkládaným návrhem zákona se mění 19 právních předpisů, a to zejména v souvislosti se zavedením nových číselných fiskálních pravidel, uložením povinnosti veřejným institucím sestavovat návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu a zveřejňovat je a zřízením Národní rozpočtové rady a zejména volbou jejího předsedy a členů.

Zároveň si dovolím vyslovit souhlas s pozměňovacími návrhy, které byly schváleny při projednávání tohoto sněmovního tisku v rozpočtovém výboru. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Iniciativně tento tisk projednal výbor pro zdravotnictví. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 413/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 29. schůze ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti, sněmovní tisk 413.

Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě poslance Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti, sněmovní tisk 413, schválila ve znění pozměňovacích návrhů. Já si dovolím tyto dva pozměňovací návrhy nečíst, jsou uvedeny v usnesení v písemném vyhotovení, samozřejmě. Pan ministr se o nich zmínil, jsou víceméně technického rázu. Za druhé, zmocnil zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což také samozřejmě učinil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Vyzula. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte, abych vám přednesl usnesení výboru pro zdravotnictví z 24. schůze ze dne 14. října roku 2015.

Po úvodním slově ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, dále ředitelky odboru financování kapitoly státního rozpočtu Ministerstva financí Ing. Marie Bílkové a zpravodajské zprávě poslankyně Soni Markové a po rozpravě výbor pro zdravotnictví přerušuje tento bod v obecné rozpravě bez jakéhokoli závěru.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, a v tuto chvíli otevírám sloučenou obecnou rozpravu k bodům 8, 9 a 10.

Sloučená rozprava k bodům 8, 9, 10
/sněmovní tisky 411, 412, 413/

Registruji dvě přihlášky, pana poslance Votavy a pana poslance Plíška. Poprosím nejprve pana poslance Votavu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Já děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, velice krátce.

Nacházíme se ve druhém čtení ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy, i souvisejícího zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákonech s tím souvisejících. Vracejí se na plénum po více než roce a půl.

Chci říci, že Česká republika je povinna implementovat směrnici Rady 211 85 - o tom tady hovořil i pan ministr Babiš -, a ta implementace měla být již do konce roku 2013, takže jsme v určitém zpoždění.

K přijetí ústavního zákona je třeba třípětinové většiny Poslanecké sněmovny. Vládní koalice tři pětiny nemá, chybí jí možná devět hlasů, možná osm hlasů, možná deset hlasů, s tím, jak se mění poměry a jak přecházejí někteří poslanci z jednoho klubu do druhého - v čemž se pomalu už sám neorientuji, kam kdo patří a jak budou hlasovat -, nicméně hlasy koalici chybí.

Já jsem tady zmínil, že proběhla schůzka zástupců jednotlivých klubů, a to už v prosinci loňského roku. Zmínil jsem i ve svém posledním vystoupení, kdo se té schůzky účastnil, a tam jednotliví zástupci jednotlivých klubů přednesli své požadavky, kdy podmiňují vlastně přijetím těchto požadavků to, aby přidali své hlasy k tomu ústavnímu zákonu.

Je třeba říci také, že Evropská unie nevyžaduje striktně, aby byl přijat ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jsme povinni přijmout zákon o rozpočtové odpovědnosti, může to být tedy i běžný zákon. Nicméně samozřejmě ústavní zákon má svoji vážnost a nelze ho tak jednoduše měnit, rušit atd., budoucí politické reprezentace by neměly možnost tak snadno do toho zasahovat, kdežto normální zákon tuto možnost dává. Ale bohužel nedošlo zatím k dohodě. Mohu přivítat i návrh pana kolegy Plíška, aby se znovu začalo jednat. Samozřejmě my se tomu nebráníme, naopak, jak říkám, byli bychom rádi, kdyby došlo k přijetí toho ústavního zákona a bylo to tedy schváleno ústavní většinou.

Jenom bych se zmínil možná k těm požadavkům poslaneckých klubů jednotlivých parlamentních stran, možná že mě doplní nebo budou o tom hovořit sami, abych to třeba nezkresloval, ta vyjádření, jsou obsažena v zápisu z toho jednání. Například Občanská demokratická strana požadovala - řeknu to velice stručně -, aby to, co je uvedeno v pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bylo také uvedeno v ústavním zákonu, což je ale legislativně problém. Proto jsme řekli na základě vyjádření našich legislativců, že to možné naprosto není, že bychom neměli ústavní zákon zaplevelovat, že by měl být obecný a to ostatní by mělo být tedy v pravidlech. Ale vidím, že pan kolega Stanjura kroutí hlavou, takže zřejmě si k tomu řekne své.

Co se týká TOP 09, tak TOP 09 měla zásadní požadavek přistoupení u smlouvy tzv. fiskálkompaktu k hlavě tři rozpočtového paktu - (hlas z pléna) a čtyři, ano, děkuji za připomenutí -, kde jsme, a teď mluvím za sociální demokracii, řekli ano, budeme povinni tak učinit, až budeme v eurozóně. Že nevidíme v současné době důvod, proč bychom k tomu přistupovat měli, nikdo nás k tomu nenutí. Až vstoupíme do eurozóny, bude naší povinností do toho vstoupit. I když jsme se přihlásili k fiskálkompaktu.

Zástupce Úsvitu vznesl požadavek v podstatě formou pozměňovacího návrhu - on je dán i do systému -, aby byla opatření související s návrhy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů a jejich výsledků doplněna o zákaz zvyšování daně z příjmů.

Zástupci Komunistické strany Čech a Moravy se toho jednání nezúčastnili, nevím, zdali byli pozváni, nebo nebyli pozváni, to nevím. Nicméně jejich názory samozřejmě znám a znám je i z projednávání v rozpočtovém výboru, kdy tedy - pokud to budu zkreslovat, zase mě doplňte - byli toho názoru, že ta úprava je příliš tvrdá pro celý veřejný sektor, a především chtěli vyjmout zdravotní pojišťovny ze sektoru veřejných institucí. To znamená, aby se ty požadavky netýkaly, co se týká dluhové brzdy, zdravotních pojišťoven.

Takže jenom velice stručně jsem shrnul ty podmínky jednotlivých parlamentních stran. Pokud tedy nedojde k tomu, aby prošel ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, koalice má sílu, aby prohlasovala - věřím tomu, že má sílu, aby prohlasovala - ta pravidla, obecný zákon, takže by platil obecný zákon. Já jsem už společně s kolegy z KDU-ČSL a ANO připravil pozměňovací návrh, resp. pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny v systému a které by na to reagovaly. To znamená, že by některé věci, které jsou v tom ústavním zákonu, přenesly do toho zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V podrobné rozpravě se potom k těmto pozměňovacím návrhům přihlásím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím s přednostním právem pana předsedu klubu ODS Zbyňka Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mé vystoupení bude poněkud delší. Chtěl bych představit a podrobně zdůvodnit pozici Občanské demokratické strany a nabídnout vládě kompromis, který by mohlo podpořit více než 120 poslanců naší Sněmovny.

Chci říct, že finanční ústava - pokud mohu používat tento podle mého názoru přesnější a ne úplně právně formální název - je naším dlouhodobým programovým cílem. V minulém volebním období jsme ve vládě prosadili a do Poslanecké sněmovny poslali návrh finanční ústavy, pak jsme vedli jednání s tehdejší opozicí, nedospěli jsme ke kompromisu, tudíž ten zákon po rozpuštění Sněmovny skončil.

V dnešní době můžeme debatovat a za to období posledních čtyř pěti let vznikly čtyři návrhy. První byl návrh naší vlády. K tomu se scházeli zástupci politických stran na Ministerstvu financí, kde vyjasňovali své pozice. Potom v tomto volebním období vznikl návrh kolegů z TOP 09. To byl sněmovní tisk číslo 24, který Poslanecká sněmovna zamítla. Potom vznikl návrh Ministerstva financí, který poslal pan ministr financí v květnu 2014 do připomínkového řízení, a výsledkem byl návrh Sobotkovy vlády z února 2015 a to jsou tři sněmovní tisky, které dnes projednáváme.

Pokud se podíváme dovnitř všech čtyř návrhů, tak všechny čtyři pracují se třemi nástroji. První je vznik Národní rozpočtové rady, druhý je zavedení dluhové brzdy a třetí je, jak se vypořádat s hospodařením samosprávných celků. Já bych se postupně věnoval těmto třem oddílům nebo třem problematikám.

Národní rozpočtová rada. Já bych řekl, že tady je v zásadě nejjednodušší dohoda. Všechny čtyři návrhy se liší velmi mírně. Jejím úkolem má být sledování vývoje hospodaření v sektoru veřejných institucí, hodnocení pravidel rozpočtové odpovědnosti, zejména dodržování číselných fiskálních pravidel. Počet členů se u jednotlivých návrhů pohybuje od tří do pěti, volit je má Poslanecká sněmovna, počet zaměstnanců se odhaduje na 10 až 15, roční náklady do 50 mil. Kč. Hradit se mají z rozpočtu České národní banky. Když zhodnotíme ty čtyři návrhy, tak se liší velmi nepatrně a my jsme připraveni podpořit návrh, který předložila tato vláda. Rozdíly jsou skutečně velmi malé a nemá cenu vést vážnou debatu k finanční ústavě o tom, jestli členové budou tři, nebo pět a kdo je bude volit, kdo je bude navrhovat. Účel bude splněn. Rozpočtové náklady jsou skutečně v řádu desítek milionů korun ročně, což není žádná vysoká částka.

Druhá oblast, a tam jsou největší názorové rozdíly, je dluhová brzda. Pokud porovnáme čtyři návrhy, o kterých jsem mluvil, tak nejprve řeknu naši výchozí pozici.

ČR podle našeho názoru musí mít nižší poměr veřejného dluhu k HDP, než stanovují pravidla EU, protože jsme malá otevřená ekonomika a jako malá otevřená ekonomika jsme citlivější na vnější šoky, a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky. V původním vládním návrhu z minulého volebního období jsme vlastně zavedli pět pásem a jednotlivá opatření podle výše dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP. První pásmo pod 40 % - tam se vlastně nedělalo nic. V druhém pásmu 40-45 % bylo omezování poskytování nových státních záruku s tím, že ve zdůvodnění při předložení rozpočtu vláda zdůvodní Sněmovně zvyšování zadlužování. Třetí pásmo bylo při zadlužení mezi 45 a 48 % HDP, kdy vláda měla rozhodnout o vázání min. 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu. Pokud by se to opakovalo, vláda zmrazí výdaje státního rozpočtu, státních fondů i zdravotních pojišťoven apod. Pokud by byl veřejný dluh mezi 48 a 50 %, vláda by měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a zdravotních pojišťoven. To samé by platilo pro rozpočty územně samosprávných celků. A pokud by to překročilo 50 %, tak by vláda musela požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. V okamžiku, kdy koalice funguje, tak bezesporu je normální, že koalice si tu důvěru v Poslanecké sněmovně udrží.

Pokud to srovnám se sněmovním tiskem 24, který Poslanecká sněmovna již zamítla v tomto volebním období, tak byl v podstatě stejný, jenom ty hranice byly o 5 % posunuty směrem nahoru, což byl kompromis vůči kolegům z levice, kteří ta původní čísla považovali za příliš nízká. Takže mechanismus zůstal stejný, jenom se o 5 % dluh zvedl, kdy se jednotlivé instrumenty dluhové brzdy nastartovaly.

Pak přišel návrh Ministerstva financí, který byl poslán do vnějšího připomínkového řízení, kde už byla jenom jedna hranice, nebylo to postupné a ta hranice byla stanovena na 55 % dluhu vůči HDP. Nástroje byly ale podobné. Byly koncentrovány do jednoho. Takže vláda by měla za povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu, stejně tak rozpočtů státních fondů, zdravotních pojišťoven. Územní samosprávný celek by musel schválit svůj rozpočet na příští rok jako vyrovnaný nebo přebytkový, veřejné instituce by nesměly přijímat nové dlouhodobé závazky a stát by poskytoval státní záruky pouze na základě zákona platného v den vyhlášení schodku 55 %. Nakonec z toho vznikl návrh, který prošel vládou, a to jsou sněmovní tisky 411 až 413, kde bylo sice zachováno 55 % - jedna hranice, ale místo jasné formulace vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet byl použit oblíbený eurospeak, to znamená, vláda by měla povinnost předložit návrh rozpočtu, který vede k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Sami uznáte, že to je skutečně bruselština, že pod tím si může kdekdo představit lecco. A ostatní nástroje v zásadě jako vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven zůstaly zachovány.

Ve všech variantách v zásadě byly zakotveny výjimky z tohoto přísného režimu, které de facto jsou stejné ve všech návrzích - v případech živelních katastrof, také rok po volbách, že přichází nová vláda a nemůže okamžitě reagovat a podobné věci.

Když porovnáte dluhovou brzdu a všechny čtyři návrhy, tak v zásadě jak původní návrh minulé vlády, návrh z dílny kolegů TOP 09, ale i návrh, který poslal pan ministr financí do připomínkového řízení, jsou v zásadě stejné. Jsou tam sice jinak postaveny jednotlivé hranice, nebo naopak už v tom posledním případě byla jenom jednotná hranice, ale nástroje jsou přibližně stejné. Nejhůř vychází z našeho pohledu kompromis, který vznikl na vládě a který dneska projednáváme. A pokud použiji trošku ostřejší přirovnání, tak zůstal z finanční ústavy jenom nadpis, nic jiného. Je to pravděpodobně pod vlivem pana ministra Dienstbiera a jeho legislativců, kteří tvrdí, že nemůžeme mít parametry finanční ústavy v Ústavě. Podle mě ten názor je chybný. A když se podíváme do okolních zemí, tak bychom to klidně v Ústavě mít mohli, protože v okamžiku, kdy bychom schválili ty zákony, jak jsou předloženy, už to není finanční ústava, je to obyčejný zákon, jehož změnu přijímá prostá většina v Poslanecké sněmovně.

My jsme se jednání, které svolal pan ministr financí, účastnili. Přišli jsme s vlastním kompromisním návrhem, který vám teď představím. Mám s sebou čtyři, resp. šest pozměňovacích návrhů, které jsou ke všem třem tiskům, nicméně v zásadě se jedná pouze o dvě věci, jsou tam varianty.

Za prvé navrhujeme, a nechceme přesvědčovat vládní koalici, aby zaváděla zpátky těch pět pásem, respektujeme názor vládní koalice, že to pásmo má být jedno, nebo ta číslovka má být jedna. Variantně ovšem nabízíme, aby to nebylo 55 % zadlužení vůči HDP, ale pouze 50 %. "Pouze" je myslím nepatřičné, takže 50 % nebo 55 %. Současně navrhujeme, aby nástroje dluhové brzdy, které jsou dneska ve sněmovním tisku 412, to znamená v normálním zákoně, byly přeneseny do ústavního zákona, to znamená do sněmovního tisku 411. Pak samozřejmě navrhujeme posunout účinnost vždycky o jeden rok, protože vzhledem k dlouhému projednávání tam lhůty, třeba 1. leden 2016, už uplynuly apod., to je spíš technická věc.

A pak navrhujeme, aby opatření, která se týkají hospodaření samosprávných celků, neplatila od 1. ledna 2016, ale od 1. ledna 2020. Vysvětlím to poměrně jednoduše. Příští komunální volby budou právě v roce 2018 a já si myslím, že nové politické reprezentaci je třeba dát zhruba rok a čtvrt, aby se připravila na účinnost a na pravidla, která může obsahovat finanční ústava.

Teď představím naše pozměňovací návrhy. K sněmovnímu tisku 411, to je ústavní návrh zákona, jsem připravil jménem našeho klubu celkem čtyři pozměňovací návrhy. Od toho, který nám vyhovuje nejvíce, až po ten, který se nejvíce blíží návrhu vlády. A pracuji tam s dvěma parametry. První je změna z 55 % na 50 % HDP. To jsou první dva návrhy. Třetí a čtvrtý variantně zachovávají hodnotu dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP ve výši 55 %.

A druhá změna - zase je tam variantně promítnutá, že místo té bruselské, gumové definice ve dvou variantách navrhujeme, aby vláda měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu. Když to zjednoduším, první pozměňovací návrh říká: vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet v okamžiku, kdy dosáhneme té hodnoty. Hodnota je 50. Druhý návrh říká: nechávat tu bruselskou formulaci a současně říká, hodnota je 50 %. Třetí variantní návrh říká: zachovejme vládou navrženou hodnotu 55 % a k tomu navrhujeme vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet. A čtvrtá varianta, to už opravdu je sama mez, kam my můžeme ustoupit. Je to v ústavním zákonu. Zachováváme hranici 55 % HDP, jak navrhuje vláda, a zachováme bruselskou gumovou definici, co má vláda v takovém okamžiku předložit.

Myslím si, že to je velký krok směrem k vládní koalici. A pokud zejména členové sociální demokracie myslí vážně svá slova o tom, jak i oni si přejí finanční ústavu, tak v jednom ze čtyř návrhů se můžeme potkat a můžeme najít dostatečnou většinu pro přijetí tohoto zákona.

Pokud v těchto čtyřech pozměňovacích návrzích přesouváme dluhovou brzdu z normálního zákona do ústavního, tak logicky u normálního zákona přichází můj pozměňovací návrh, který otázky dluhové brzdy z toho zákona vyjme. Nemůžeme je mít ústavním i v normálním zákonu.

A k tisku 413, tam je pouze pozměňovací návrh technického charakteru, který posouvá účinnost. Nic jiného není.

Až skončím své vystoupení, všechny svoje návrhy předám panu zpravodaji. Jsou uvedeny v systému. V podrobné rozpravě je načtu.

Abych to shrnul. Občanská demokratická strana považuje finanční ústavu za důležitou věc. To přijetí je pro nás tak důležité, že jsme připraveni k velkým ústupkům a kompromisům, protože i ta samotná hodnota i v těch podle nás horších parametrech je lepší než nemít žádnou finanční ústavu. Ale neděláme to pro to, že to po nás chce Brusel a EU. My jsme o tom přesvědčeni, že to je dobře, protože to je dobře pro Českou republiku. V době, kdy jsme s tím přišli poprvé, tak se nám mnozí z politických konkurentů a z politických soupeřů smáli. Následně, zejména eurohujeři, když zjistili, že podobnou směrnici přijala EU, tak najednou se k tomu hlásí. Ale hlásí se jenom slovně. Tady je konkrétní návrh, konkrétní krok směrem k vládnímu návrhu a věřím, že ho nezahodíte. Pokud nebudete ochotni přemístit dlouhou brzdu z normálního do ústavního zákona, tak to není žádná finanční ústava. Je to nějaký normální finanční zákon, který může kdykoliv změnit běžná většina. To znamená většina přítomných v okamžiku hlasování. A pokud takový návrh zákona nevrátí ani Senát nebo prezident, tak k tomu nepotřebujete ani 101 hlas v Poslanecké sněmovně. Pokud ovšem najdeme kompromis v jednom z těch čtyř. A ty varianty jsou pro nás logicky jedna, dvě, tři, čtyři. V tomto pořadí jsou pro nás nejvíce vyhovující, říkáme to otevřeně. Jsme připraveni zákony podpořit, i když projde pro nás ta nejméně výhodná varianta pozměňovacího návrhu, to znamená největší kompromis směrem k vládní koalici.

Pokud nepřijmete ani to, milí kolegové ze sociální demokracie, a mluvím k vám, tak jasně ukážete to, co já si myslím dlouho, že vy slovně chcete fiskálkompakt a chcete finanční ústavu, ale prakticky ji vlastně nechcete. Když jsme vyjednávali o prvním návrhu zákona ještě v dobách naší vlády, tak jsem použil takový bonmot na vyjednávání s tehdejším expertem sociální demokracie, dnes s ministrem průmyslu a obchodu, po těch debatách. Vy, sociální demokraté chcete fiskálkompakt, a nechcete ho plnit, ty parametry. My jako občanští demokraté chceme plnit parametry kvůli ČR, a nechceme fiskálkompakt. To jsou paradoxy české politiky. Tak to prostě je. A pokud využijete naší nabídky a podané ruky, tak mě přesvědčíte, že jsem se mýlil. Že jsem byl vůči vám příliš příkrý a že i členové sociální demokracie skutečně nějakou finanční ústavu chtějí přijmout.

Pokud ovšem setrváte na svém stávajícím názoru, že ústavní zákon o finanční ústavě je vlastně jenom nadpis, tak to se na nás nezlobte, takovou hru s vámi hrát nebudeme. Dávat nadpis do ústavy je... Možná se to líbí Jiřímu Dienstbierovi, ale nám se to skutečně nelíbí a v takovém případě naše hlasy získat nemůžete. A v takovém případě naše hlasy nezískáte.

Myslím, že jsem jasně dokumentoval, že to není pouhá kritika a že přinášíme kompromisy. A věřím, že si před třetím čtením, ať už bude kdykoliv v tomto volebním období, najdeme čas ke společnému jednání a že jeden z pozměňovacích návrhů v bodě 411 přijmeme. Pak logicky musíme přijmout i ty de facto technické úpravy ve sněmovních tiscích 412, 413.

Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě se k pozměňovacím návrhům samozřejmě přihlásím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS. Dalším řádně přihlášeným je pan ... Pardon, s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolil bych si jenom trochu zareagovat na pana předřečníka, pana kolegu Stanjuru. Trošku mě překvapil s limitem 55 %, že teď to trochu zpochybňuje. Protože vím vyjádření, když jsme byli na schůzce, tak jejich vyjádření bylo, že samozřejmě by byli raději pro přísnější, ambicióznější. Ale že toto není hlavní důvod, pro který by nemohli dodat hlasy pro ústavní zákon.

On tady hovořil o pojmu dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí. To není nic imaginárního, co jsme si vymysleli. Dovolil bych si tady odcitovat: Pojem dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí navazuje na terminologii používanou přímo v aplikovatelných právních předpisech EU. Vychází z článku 140 Smlouvy o fungování EU, kde jsou vymezena kritéria pro přijetí společné měny, přičemž dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí je patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu článku 126 odst. 6 smlouvy. To je 3 %. To se týká deficitu rozpočtu. A 60 %, to se týká zadlužení, tedy nadměrné schodky veřejných financí.

Myslím, že je to naprosto jasný pojem. To není nějaký pojem, který visí ve vzduchu a nikdo by si podle něho neuměl nic představit. Ano, je to tak, jak jsem přečetl.

Znovu bych zopakoval, že sociální demokracie, a teď můžu hovořit i za celou koalici, má zájem, abychom přijali ústavní zákon. Ano, ten má svoji váhu. Nelze ho tak snadno měnit, to je pravda. Ale pokud se nám nepodaří hlasy sehnat - a já chci, abychom jednali. Myslím si, že je třeba jednat dále a dospět k nějaké buď dohodě, anebo potom k nedohodě. A pak samozřejmě budeme mít pouze pravidla, která se dají, ano, to je pravda, snadno potom nějakým způsobem měnit. Záleží, jaká reprezentace bude zrovna u vesla, když to takto řeknu.

Chci říci, že současná vládní koalice se chová rozpočtově odpovědně. Chci připomenout, že snižujeme deficity rozpočtu. Snižujeme zadlužení. A o tom hovoří jak poměry k hrubému domácímu produktu, tak i v absolutních číslech. Takže nás nikdo obviňovat nemůže, že nemáme snahu se chovat rozpočtově odpovědně. Chceme se chovat rozpočtově odpovědně. Chceme samozřejmě k tomu přijmout i příslušnou legislativu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom na upřesnění, pan zpravodaj mě špatně pochopil, tak jenom vysvětlím. Jsou to čtyři pozměňovací návrhy. Ve dvou pracujeme s výší zadlužení 50 %, ve dvou respektujeme 55. To jsou vlastně varianty. Proto platí to, co jsme říkali na té schůzce. My si myslíme, že 50 je lepší. Pokud by dohoda byla na 55, není to pro nás důvod pro ten zákon nehlasovat. Proto je to takhle variantně připraveno. A v každé té variantě 50 a 55 % je buď navržena ta úplně jasná formulace vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, a v druhé variantě ta bruselská, sami jste slyšeli, jak je jednoduchá a přehledná. Doufám, že byly slyšet v mém hlase i ty uvozovky před adjektivy jednoduchá a přehledná.

Nic z toho, co jsme na schůzce avizovali, jsme nezměnili. Už tam jsem říkal, že předložíme i ty dvě varianty, o kterých hovořím, k jednání, ale pokud by prošel například ten čtvrtý pozměňovací návrh, což je ten sněmovní tisk 4850, tak tam je zachována jak bruselská definice, tak výše HDP. Jenom, a pro nás to není jenom, to je ta zásadní změna, není to v normálním zákonu, ale v ústavním zákonu.

To, že navrhneme podle nás lepší parametry, to jsem na té schůzce avizoval, svůj slib jsme splnili. Ale pokud kterýkoli z těch čtyř pozměňovacích návrhů bude podpořen vládní koalicí, tak jsme připraveni a budeme hlasovat pro ústavní zákon jako celek. Pokud neprojde ani jeden, tzn. že dluhová brzda se vůbec nedostane do Ústavy, tak pro něj hlasovat prostě nemůžeme.

Tak jenom na vysvětlenou, asi jsem to neřekl úplně přesně. To, že navrhujeme zlepšení parametrů, je jedna věc, ale i u parametrů, které nastavuje vláda, pokud to dáme do ústavního zákona, tak ten návrh zákona jsme připraveni podpořit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také krátce vyjádřil v rámci sloučené rozpravy. Pan zpravodaj Votava tady připomněl, že uvedený návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a navazující tisky jsou rok a půl zaparkované v Poslanecké sněmovně. Rok a půl. A během tohoto roku a půl proběhlo pouze jedno jednání se zástupci poslaneckých klubů zastoupených v Poslanecké sněmovně, byť vládní koalice ví, že k přijetí ústavního zákona potřebuje třípětinovou většinu poslanců. Zdaleka tedy nebylo vyčerpáno jednání poslaneckých klubů, a jak jsem se dozvěděl z médií, vládní koalice rezignovala na ústavní zákon, chce ho tzv. vykostit a přesunout ustanovení z ústavního zákona do prostého zákona a ten tady odhlasovat. Bylo by dobré, aby to tady bylo jasně řečeno, protože v tuto chvíli ústavní většina nějaké dohody k ústavnímu zákonu o pravidlech v rozpočtové odpovědnosti není a jsou tady již připraveny pozměňovací návrhy, které přesouvají část z ústavního zákona do prostého zákona. To znamená, že je tady nezájem jednat s opozicí a s opozičními poslaneckými kluby.

Samozřejmě se nevyslyšela ani výzva ústavněprávního výboru. Já proto podávám procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna za prvé přerušila projednávání tisku 411, ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, a ve smyslu usnesení ústavněprávního výboru abychom současně pověřili předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, aby svolal setkání zástupců všech poslaneckých klubů k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Dávám tento návrh jako procedurální návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, pokusím se ho reprodukovat. Máme dvě podmínky. První je dokdy, tzn. do doby, než se sejdou zástupci poslaneckých klubů s předsedou Poslanecké sněmovny, bude přerušení tohoto návrhu. Ano? Dobře. To je podmínka, o které se dá hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Plíška, který navrhuje přerušení tohoto bodu do doby, než předseda Poslanecké sněmovny svolá schůzku zástupců jednotlivých frakcí Poslanecké sněmovny, na které se dohodnou, jak dál s tímto zákonem.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 96, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro 49, proti 60, návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat. Nejprve s faktickou poznámkou pan zpravodaj, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš a pan poslanec Volný. Prosím, pane zpravodaji, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Nevidím důvod, proč bychom přerušovali projednávání. Chci se důrazně ohradit proti tomu, a teď mluvím opravdu za sociální demokracii, nechám na kolezích z ANO a KDU-ČSL, aby se k tomu třeba také vyjádřili: My máme zájem, aby byl schválen ústavní zákon, nerezignovali jsme na nic, nerezignovali jsme na to, že to bude pouze v pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale realita je taková, že zatím k žádné shodě nedošlo. Není pravda, že se jednalo jenom na té společné schůzce, samozřejmě jsme si vyměňovali názory i mezi jednotlivými kluby na toto téma. Jednat chceme a nevidím důvod, proč bychom přerušovali legislativní proces projednávání. Proto jsme také hlasovali proti tomu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní faktické poznámky pana poslance Dolejše, pak pana poslance Volného. Pan ministr chce faktickou poznámku? Faktickou poznámku. Takže po panu poslanci Volném. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji. Chápu, že koalice chce mít toto za sebou, ale je otázka účel toho všeho. Problém dluhových brzd a finančních ústav se diskutuje, řekněme, 15 let. Za tu dobu doznal určitého vývoje a přinesl určité zkušenosti. A ty zkušenosti jsou rozporné a dávají tak trochu za pravdu těm, kteří upozorňují, že dluhová brzda nemusí vždycky být přesně tím, co pomůže. Protože to, co může pomoci kromě, řekněme, fiskální odpovědnosti, je také umět najít určitý optimální mix mezi strukturálními a proticyklickými opatřeními a také zbytečně nehodit vidle do důležitých segmentů veřejných financí, jako jsou územně správní celky nebo veřejné zdravotní pojištění.

Debaty opakovaně vznášíme a není na ně slyšet. Intenzivní debata ve volebním období po roce 2010 probíhala a narazila tvrdě nejenom na politické poměry, mocenské poměry, ale také na to, co se stalo s vládou Petra Nečase. A teď toto téma jako bychom oprášili, dalo se to do programového prohlášení a plní se to tak, aby se to splnilo. Aby ten pověstný vlk dostal svou porci a koza nám vesele běhala po světě dál. A to si myslím, že není účel.

Když se podíváme na evropský kompakt, je vymáhán, a jak. Jižní křídlo eurozóny se burcuje. Přinejmenším Portugalsko bojuje proti tomu, aby na ně byly uplatněny příslušné kroky. Itálie, tam to hrozí rovněž, a země, kde bezprostředně nehrozí uplatnění evropského kompaktu, tak si vymýšlí bezobsažný zákon, který pravděpodobně, jak to tak poslouchám, protože ten kompromis není kompromisem až tak příliš, skončí tím, že se schválí normální zákon (upozornění na čas) a ten normální zákon se bude přehlasovávat, kdy se to bude hodit. A jak znám poměry, tak možná někdy se to zkusí i podle devadesátky.

Takže tohle fakt trochu ztrácí smysl. Myslím si, že debata by měla být delší (další upozornění na čas) než jenom do třetího čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, že jsem vás nemusel opět vypnout. Jste hodný.

Pan poslanec Volný s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, kolegyně, dávám trošičku za pravdu panu kolegovi Dolejšovi, nicméně jsme poslední v Evropě, kdo tento zákon nemá, a je to pro nás velká ostuda. Jsem rád, že v této Sněmovně my jako koalice máme kromě naprosto destruktivní opozice, což je TOP 09, i konstruktivní opozici, což je ODS, kterou tímto chci pochválit. Protože ano, oni dali svoje návrhy a dali na stůl opět něco, o čem se dá jednat. A já osobně, a věřím tomu, že i ANO bude rádo o tomto jednat. Máme ještě dostatek času do třetího čtení případný kompromis na získání té sto dvacítky sehnat. A my budeme pro to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře. Připraví se pan poslanec Klaška a pan předseda Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Za mě samozřejmě asi je dobré, že Evropská komise nám říká, že máme být rozpočtově odpovědní. My jsme, někteří už od přírody. Takže já vás chci poprosit, abychom to fakt schválili. Je to ostuda, jsme poslední v Evropě, zhoršuje nám to image. Dneska máme zadlužení veřejných rozpočtů 35,5 %, stáhli jsme to o šest bodů od začátku. Takže 55, 50 - pro mě je to úplně jedno, jsme na 35,5 a určitě se to do konce našeho mandátu zásadně nezmění, spíš doufám, že to bude ještě lepší. Takže prosím vás, schvalme to, protože nám to zhoršuje rating, protože se říká, že to nemáme, jediní ten zákon nemáme. Takže by bylo fakt dobré, abychom to konečně schválili a rozdíl 55 - 35 je gigantický. No 50, ve finále si myslím, že jsme úplně někde jinde a patříme mezi nejméně zadlužené země Evropy a myslím si, že tu pozici ze sedmého místa si ještě vylepšíme, a určitě můj cíl je dostat se do první pětky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Klaška s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, k rozpočtové odpovědnosti velmi stručně jenom tolik, že ty varianty v průběhu tohoto volebního období byly asi tři nebo čtyři. My jsme byli připraveni jednat o různých variantách snad kromě jediné a to je to, co se blíží tzv. fiskálnímu útesu, protože to by nebylo k ničemu. To znamená, dlouho se nic neděje, potom přijde ta hranice a potom přijdou obrovské restrikce. To je známo z Ameriky. V USA to vždycky dopadne tak, že se fiskální útes posune a posune a posune. Takže my jsme připraveni jednat i o navržené verzi, tak jak je, a otázkou je, kam se dostaneme. Budeme připraveni to podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan poslanec Volný se mýlí. My v tomto bodě nejsme konstruktivní opozice, ale pokud vláda předloží náš původní návrh, tak jenom proto, že sedíme v jiných lavicích, nebudeme říkat něco jiného. To na vysvětlení. Já jsem popisoval rozdíl mezi těmi variantami docela podrobně ve svém vystoupení.

Ale já bych chtěl říct, abychom hledali jiný motiv, proč zvedneme ruku pro, ne že to chce Brusel. Někteří z vás mají taková hesla na billboardech, že to budeme rozhodovat my a ne Brusel, a pak říká - a Brusel to chce a v Bruselu je ostuda a musíme to udělat, protože co budeme v tom Bruselu říkat. A my přece říkáme, že je to dobře pro Českou republiku a pro českou ekonomiku a je jedno, jestli to vedle mají lépe, nebo hůře schváleno. Je to dobré pro nás. Proto my to podporujeme dlouhodobě a proto říkám, že jenom proto, že sedíme v jiných lavicích, tak nezměníme názor a nebudeme proti. Pokud byste to dělali častěji, že byste buď nerušili naše dobré zákony, nebo si osvojili naše programové návrhy, tak to budeme samozřejmě podporovat taky. Bohužel to tak není.

A bohužel, aby té chvály na vládní koalici nebylo tolik, protože oni se chválí sami, kdo jiný by to udělal za ně?, tak ano, jsou vysoké daňové příjmy. Ale jak s nimi nakládáte? Jak to používáte? Proč ten dluh nesnižujete razantně? Dneska se chválíte, kolik máte přebytek za devět měsíců, já bych počkal na ten dvanáctý měsíc, protože je to prostě objektivnější. Ale současně plánujete schodek 60 mld. na příští rok. To přece nejde dohromady, ty dvě věty. Tak proč neplánujete schodek na příští rok 20 mld.? A argument "však my naplánujeme vyšší a pak ten výsledek bude lepší" je možná politicky líbivý, ale postrádá ekonomickou logiku. A když se podíváte na to podrobné plnění rozpočtu, fakt si počkejme těch dvanáct měsíců a pak můžeme debatovat jak nad příjmy, tak nad výdaji. To pak má smysl, ne někde uprostřed finančního roku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Černoch, po něm řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Tady padla konstruktivní i destruktivní opozice. Považujeme se jako Úsvit také za konstruktivní opozici. Ten náš návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, je právě o tom, že v případě, že se stát z té krize dostane, kdy bude muset sahat k těm ne úplně standardním prostředkům, tak aby se to nedotýkalo obyčejných občanů, aby se nezvyšovaly daně. To je vše, bereme to jako konstruktivní návrh. A připojuji se k tomu, co řekl pan kolega Stanjura, že když se v Bruselu skočí z okna, tak my přece skákat nemusíme. Dělá se to proto, aby to bylo dobré pro Českou republiku, ne kvůli tomu, že jsme poslední zemí, která to nemá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Po panu předsedovi nyní řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, už toho bylo hodně řečeno. Já se přiznám, že jsem byl docela překvapen v pondělí, když jsem mluvil s panem kolegou Votavou v Plzni, že vládní koalice v zásadě za každou cenu chce prohlasovat byť i běžný návrh o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pokud by neprošel ústavní návrh zákona. Ale jak je vidět, ani přerušení neprošlo, takže ta vůle a volání po tom, aby Sněmovna schválila zase jakousi klasickou legislativní levárnu, je poměrně vysoká.

Když jsem si přečetl včera to, co připravuje pan poslanec Votava, pan poslanec Klaška, pan poslanec Volný, tak jsem zapřemýšlel, nakolik je možné schvalovat, zvláště ve vztahu k územním samosprávným jednotkám, sankce a zadržování např. zákonem garantovaných příjmů rozpočtového určení daní bez toho, že by to bylo nějak ošetřeno ústavním zákonem. Já jsem přesvědčen, že to prostě není možné, že takový zásah by byl naprosto neústavní.

Takže pro případ - já tady nechci hovořit, jak je zadlužený stát, jak jsou zadlužené kraje, jak jsou zadlužené obce, všichni víme, že největším problémem jsou státní finance, nikoli finance územní - ale pro případ, že by ta vůle vládní koalice po schválení toho běžného zákona o rozpočtových pravidlech za každou cenu, bez toho, že by byl schválen ústavní zákon v podobě, tak jak jsme nabídli jako ta konstruktivní opozice, tak je myslím namístě, protože se pak dostáváme skutečně do problému nepřiměřeného zásahu, neústavního zásahu do práv samospráv obcí a krajů, tak je pak na místě skutečně v takovém případě dát návrh, pokud ten návrh bude předložen panem předsedou Votavou v podrobném znění, dát návrh, aby určité pasáže z toho běžného návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byly vyjmuty. Podotýkám, že v situaci, kdy by došlo k jakési shodě, kterou teď nechci předjímat, že bude možné schválit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak aby v tom ústavním zákoně byly jak povinnosti na straně státu, tak i povinnosti na straně obcí a krajů, tak jsem připraven ten návrh nebo ty návrhy, které pak načtu v podrobném čtení, vzít zpět. Ale pro případ, že se tak nestane - a vypadá to, že vládní koalice, pan ministr financí, pan předseda rozpočtového výboru je připraven protlačit běžný zákon o rozpočtových pravidlech, o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti bez ústavního zákona. Pokud by skutečně toto nastalo, tak jako variantní návrh pak načtu v podrobném čtení návrhy, které budou vyjímat pasáže, které jsou spojené s financováním územně samosprávných jednotek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Ptám se, kdo další se hlásí do sloučené obecné rozpravy. Pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jenom drobnou, malinkou poznámku k tomu, co říkal pan kolega Vilímec. A to je - územní rozpočty, nebo omezování územních rozpočtů. Já jsem se na to konto sešel, teď to není vůči panu kolegovi Vilímcovi prostřednictvím pana předsedajícího, ale spíše možná na zástupce těch měst a obcí, tedy Svazu měst a obcí. Já jsem se s jedním panem místopředsedou sešel a říkal jsem mu, že tomu úplně nerozumím, že vlastně územní rozpočty by chtěly po tom špatně hospodařícím státu, aby jim přidal, tím pádem ještě trošku zhorší už tak to špatné - v uvozovkách - hospodaření. A pak budou ty obce říkat "my hospodaříme dobře a my se toho nechceme zúčastnit". Já si myslím, že to je schizofrenní situace, že buď jedno, nebo druhé. Že nejde úplně oboje. Tak nějak jsme si to vyříkali a já doufám, že jsme se pochopili tehdy. Já si myslím stále, že buďto platí jedna varianta, anebo druhá varianta. Já jsem klidně pro druhou variantu, to znamená, ať se obce rozvíjejí, ať na to mají dostatek prostředků, ale pokud nám všem nebude úplně dobře, tak holt jeden za všechny, všichni za jednoho. Bez toho to asi nepůjde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Ptám se, kdo další se hlásí do sloučené obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím sloučenou obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana ministra. Není zájem, neeviduji žádné návrhy na vrácení garančnímu výboru k projednání či zkrácení lhůty pro třetí čtení nebo to, aby se garanční výbor návrhem nezabýval.

 

Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, a to nejprve k bodu 8.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.