Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 783/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova. (V sále je silný hluk.)

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona byl podrobně zdůvodněn již v rámci prvního čtení. Já bych ráda tedy připomněla, že tato novela se dělala zejména v souvislosti -

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já poprosím sněmovnu o klid.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová - děkuji - s novelou poslední, kdy zde poslaneckým návrhem do zákona o hmotné nouzi byl dán paragraf, který se týká podmínky souhlasu obce v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u žadatele, který se zdržuje na té takzvané ubytovně. Tato úprava je fakticky účinná od května roku 2015 a v praxi vlastně začala působit velké aplikační problémy. Ale protože je zde zároveň požadavek, aby obce do toho rozhodování vstupovaly, tak jsme připravili novelu, která vlastně zohledňuje - která tam ponechává souhlas obce, byť jako doporučující, nicméně stanovuje kritéria pro posuzování, zda skutečně tedy někdo má, či nemá ten doplatek dostat. V rámci těch kritérií například stanovuje, že ten, kdo má mít nárok, je člověk, který je nějakým způsobem s tou obcí spjat. To znamená, že je odůvodněné, že tam má zůstat. Zároveň se zpřesňuje to, aby se skutečně zdůvodnilo, že je potřeba ho ubytovat v té nestandardní formě bydlení, jakou je tedy například ubytovna.

Zároveň se zde prohlubuje a definuje přesněji vzájemná spolupráce mezi Úřadem práce České republiky a obcí v přenesené působnosti, respektive těmi pověřenými obecními úřady, aby společně skutečně hodnotily žadatele o tuto dávku. Zároveň navrhujeme, aby maximální výše uznatelných nákladů na ubytovnu pro dávku byla pouze 80 % takzvaných normativů určených na bydlení.

Jinak bych také ráda řekla, že samozřejmě se nebráním různým dílčím úpravám, ale že nepodporuji pozměňovací návrhy ani poslankyně Pastuchové, ani pana poslance Vilímce, které byly diskutovány a projednávány na výboru pro sociální politiku. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení a záznam výboru byly doručeny jako sněmovní tisk 783/1 a 2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Pavlína Nytrová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením ze 45. schůze výboru pro sociální politiku ze dne 1. září 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Po úvodním slově ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a náměstka ministryně práce a sociálních věcí Jiřího Vaňáska, zpravodajské zprávě poslankyně Pavlíny Nytrové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o doporučení, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se schválenými pozměňovacími návrhy, se pro usnesení vyslovilo 7 poslanců, proti usnesení 5, 5 poslanců se zdrželo hlasování. Návrh usnesení nebyl přijat. Jiný návrh usnesení nebyl podán.

Výbor pro sociální politiku se zabýval dvěma pozměňovacími návrhy. Pozměňovacím návrhem poslankyně Pastuchové a poslance Vilímce. Účelem pozměňovacího návrhu poslankyně Pastuchové je formulování postupu, kdy při rozhodování Úřadu práce ČR o přiznání doplatku na bydlení do substandardních forem bydlení, zřetelehodné případy, může úřad práce osobu za případ hodný zvláštního zřetele uznat, když osoba bude aktivně hledat přiměřené bydlení - což je shodné se současným zněním zákona o pomoci v hmotné nouzi; požádá obec, ve které má trvalý pobyt nebo ve které se skutečně zdržuje, o pomoc při získání bytu - shodné se současným zněním zákona; obec pro (po?) posouzení nabídku bytu neučiní a vydá osobě doporučení dalšího postupu. Úřad práce ČR rozhoduje shodně s návrhem sněmovního tisku 783 s využitím informace vedle doporučení, o kterém jsem mluvila výše, pověřeného obecního úřadu nebo újezdního úřadu. Nadále platí, že v případě, že osobě byla ze strany obce učiněna nabídka bydlení a osoba ji neakceptuje, informuje o tom obec Úřad práce ČR, shodně se současným zněním zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Předkladatelka vypouští povinnost Úřadu práce ČR, zpracovávat pro příjemce doplatku na bydlení motivační plán a dále vypouští úpravu, že pokud příjemce dávky neposkytne při vypracování plánu součinnost nebo se bez vážných důvodů chová způsobem, který s motivačním plánem není v souladu, není nadále uznán za zřetelehodný případ a ztrácí nárok na dávku.

K pozměňovacímu návrhu poslance Vilímce k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi: Předkladatel vypouští povinnost Úřadu práce ČR zpracovávat s příjemcem doplatku na bydlení v substandardních formách bydlení motivační plán. Důvodem je podle předkladatele formálnost postupu. Dále vypouští úpravu v přechodných ustanoveních, že se snížení maximální započitatelné výše z 90 % na 80 % normativních nákladů na bydlení pro ubytovny provede až po 12 kalendářních měsících ode dne nabytí účinnosti novely zákona.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem již v prvním čtení avizoval, že chceme ve výborech a během druhého čtení zodpovědně posoudit adekvátnost některých ustanovení této novely jak především z pohledu vůbec kompetencí obcí při schvalování doplatku na bydlení, při zajištění takzvané místní znalosti, ale i té započitatelné hranice odůvodněných nákladů na bydlení u těch ubytoven, u toho substandardního bydlení.

Paní ministryně zde mluvila o tom, že návrh, který předložila, jaksi jiným způsobem, než je stávající úprava, zapojuje obce do mechanismu schvalování doplatku na bydlení. I v debatě na výboru pro sociální politiku i tady paní ministryně tak učinila, překrývá pojmy obce obecní úřad, pověřený obecní úřad apod. Já myslím, že to je zcela zásadní. A když mluvíme o vstupu obcí do dejme tomu zjišťování tzv. místní znalosti, tak to nemůžeme redukovat na obecní úřady a ještě určitý typ pověřených obecních úřadů, tedy víceméně státní správu prováděnou na území více obcí tzv. sociálními pracovníky. To je třeba si uvědomit.

Díval jsem se, kolik je zhruba obcí. Aktuálně to sice vím téměř zpaměti, ale je to 6 253 podle statistiky a pověřených obecních úřadů, tzn. toho typu, který je zakomponován do toho návrhu zákona, těch tzv. dvojkových obcí, je pouze 393. Pokud se tedy nastavují tímto vládním návrhem jakési kompetence na pověřené obecní úřady, tak to v zásadě znamená, že 5 850 obcí, tzn. obcí, které nemají pověřený obecní úřad ani v pověřené působnosti, ani v samostatné působnosti, nemá jakoukoli možnost ovlivňovat či regulovat poskytování doplatku na bydlení. Takový je prostě stav. Zvláště v případě ubytoven však vyplácení doplatku na bydlení může vést k nadměrné koncentraci určitých sociálních dopadů pro konkrétní obec, aniž by příslušná obec měla alespoň zprostředkovaně právní nástroj takovému nebezpečí předcházet. Podotýkám, že celá řada ubytoven je umístěna v obcích, které nemají ani pověřený obecní úřad, ani obecní úřad s rozšířenou působností. Je to právě umístěno v malých obcích.

Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí uváděli na sociálním výboru, ne tedy přímo paní ministryně, že původním záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí bylo do posuzování místních podmínek zapojit také všechny obce, ale Legislativní rada vlády to odmítla s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí si musí vybrat pouze jednu kategorii obcí. No, já tomu moc nevěřím, ale pokud je to pravda, tak to leccos svědčí o práci Legislativní rady vlády. Je evidentní, že obec i v samostatné působnosti musí dostat určitou možnost se vyjádřit k doplatku na bydlení, resp. k těm místním podmínkám především v případě toho substandardního bydlení. To nemůže s nějakou autoritou skutečně činit nikým nevolený úředník, pracující ještě na jiné obci. Pravomoc, kterou obce získaly při rozhodování o doplatku na bydlení na základě návrhu pana poslance Stanjury, je Ministerstvem vnitra považována za ne zcela v souladu s Ústavou. Nechci to rozebírat. Samozřejmě jedinou institucí, která to může konstatovat, není Ministerstvo vnitra, ale Ústavní soud.

Ministerstvo práce tedy navrhuje v této věci změnu. V takové legislativní ustrašenosti volí cestu, která opět mnohé obce staví víceméně do role statistů.

Již na výboru jsem podával pozměňovací návrh, ten tady rozebírala paní zpravodajka Nytrová, který se týkal jednak zrušení podmínek sepisování tzv. motivačních plánů. Tam ten návrh byl vlastně totožný s paní poslankyní Pastuchovou, pouze jinak formulovaný. A jednak stejně tak v situaci, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí se přiklonilo nakonec k velmi mírnému snížení hranice tzv. uznatelných nákladů těch ubytoven, tedy z 90 % na 80 %, považuji za nemyslitelné, aby legisvakanční lhůta tohoto opatření činila dvanáct měsíců. Nevidím pro to žádné zdůvodnění. Možná nějaké politické, ale to tady teď rozebírat nechci. Proto jsem tedy podal už na sociálním výboru návrh, aby ubytovny neměly tu výjimku, protože považuji za neopodstatněné, aby účinnost toho opatření, toho snížení z 90 na 80 %, nastala tak jako u jiných ustanovení zákona od šesti měsíců po účinnosti zákona. Považuji to za zjevně dostatečný čas na přizpůsobení, který by měl naopak motivovat žadatele vyhledat přiměřené bydlení.

Tyto mé návrhy na výboru pro sociální politiku byly schváleny, ale jak známo, výbor pak nepřijal žádné usnesení. Musím říci, že i po jednání sociálního výboru jsem celý problém s doplatkem na bydlení a zapojení obcí do toho procesu konzultoval se Svazem měst a obcí České republiky, protože pro mě je důležité, aby obec v samostatné působnosti se v nějaké formě mohla k doplatku na bydlení vyjádřit. Proto doplňuji v pozměňovacím návrhu, který pak načtu v podrobné rozpravě, možnost obcí se ústavně konformním způsobem podílet na předcházení sociálně nežádoucích jevů spojených s další koncentrací obyvatel, žadatelů o doplatek na bydlení v ubytovnách. Smyslem této novely by nemělo být, jak zaznělo i na sociálním výboru z úst Dana Jiránka, obchodování s chudobou, ale naopak nastavení určitých pravidel, jak takovým jevům předcházet.

Podstatou tedy toho mého návrhu je oprávnění obce - a tady podotýkám v samostatné působnosti, tzn. obce, nikoliv obecního úřadu - určit na svém území lokality, kde další koncentrace osob s doplatkem na bydlení může znamenat významné sociální dopady na území obce, a případně doporučit maximální počet osob, jimž by měl být v dané lokalitě poskytnut doplatek na bydlení. Je to jakýsi doplněk k zjišťování místní znalosti pověřenými obecními úřady, který dává obcím přiměřené pravomoci. Tento návrh víceméně není nastaven tak, že by se jednalo přímo o vetování poskytnutí doplatku na bydlení, jako je stávající úprava v té současné podobě, ale jedná se o významný nástroj, se kterým se musí úřady práce ve správním řízení vypořádat. Stejně tak navrhuji stanovit oprávnění obce požadovat od úřadu práce v rámci vzájemné součinnosti agregované údaje o počtu osob, jimž je v dané lokalitě poskytován doplatek na bydlení.

Jsou to dílčí návrhy, kterým se paní ministryně nebrání, jak uvedla, ale podotýkám, velice důležité návrhy, které podporuje i Svaz měst a obcí České republiky. Dokonce tyto návrhy padaly ve vnějším připomínkovém řízení ze strany Svazu měst a obcí České republiky a především umožňují obcím se do rozhodování o doplatku na bydlení v rámci samostatné působnosti zapojit.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji a budu velice stručná. Jenom jsem chtěla připomenout a zdůraznit, že nám bylo vlastně řečeno předsedou Legislativní rady vlády, že máme situaci s tím souhlasem obce řešit tak, že bychom ho ze zákona prostě a jednoduše zase vyškrtli. A já jsem s tím nesouhlasila. Já jsem říkala, že tam v nějaké podobě určitě musí zůstat. Takže to je moje odpověď na to, když má třeba pan poslanec Vilímec pocit, že Ministerstvo práce volilo příliš mírnou variantu. My jsme volili variantu, aby určitě obec do toho měla co říci, a zároveň jsme nebyli napadeni, že porušujeme ústavní pořádek. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. A táži se paní zpravodajky, zda má zájem... Nemá zájem o závěrečné slovo. Tudíž v tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím ho k mikrofonu, připraví se paní poslankyně Pastuchová.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já se pouze přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému označen pod sněmovním dokumentem 4834. Tento pozměňovací návrh skutečně zajišťuje to, aby obec, nikoliv obecní úřady a státní správa na pověřených obcích, mohla účinným způsobem zasáhnout do celého procesu schvalování doplatku na bydlení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Pastuchovou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4829, který řeší vlastně tu samou věc, jakou navrhuje pan poslanec Vilímec, s tím, že obce musí mít možnost situaci řešit na svém území aktivně. Další částí tohoto pozměňovacího návrhu je zrušení navrhovaného motivačního plánu, protože by to byl čtvrtý dokument. Myslím si, že namísto sepisování a vytváření dalšího mrtvého dokumentu je třeba věnovat pozornost živému klientovi.

Dále bych se přihlásila k pozměňovacím návrhům 4846 a 4854. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím a končím i druhé čtení tohoto návrhu.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.