Středa 7. září 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
212.
Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka,
Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 393/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele paní poslankyně Soňa Marková a zpravodajka garančního výboru, jímž je výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Pavlína Nytrová. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 393/3, který vám byl doručen dne 4. května 2016, a usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 393/4.
Nyní se táži navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Má. Prosím, paní navrhovatelko, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jenom velice krátce připomněla návrh zákona, který jsme jako poslanci a poslankyně za Komunistickou stranu Čech a Moravy předložili už v lednu v roce 2015, a je to návrh, který chce zrušit tzv. karenční dobu.
Připomínám, že tento návrh zákona šel cestou trošku trnitou, nicméně nakonec prošel projednáváním až do třetího čtení. Jenom upozorním na to, že zrušení karenční lhůty a karenční doby je ve prospěch všech zaměstnanců a zaměstnankyň v ČR. Zaměstnanci a zaměstnankyně i odbory zcela jistě přivítají, pokud dáte podporu tomuto návrhu.
Všechny připomínky, které zazněly k návrhu zákona, byly napraveny komplexním pozměňovacím návrhem a já se domnívám, že není důvod, abychom nepomohli především středně- a nízkopříjmovým zaměstnancům a zaměstnankyním v ČR k tomu, aby měli důstojný život i v době, kdy jsou nemocní. Nenutíme nebo nebudeme je nutit, aby v době nemoci chodili do zaměstnání, aby roznášeli nemoci, aby si zhoršovali své zdraví a abychom to všechno potom následně platili z veřejného zdravotního pojištění.
Takže ještě jednou mi dovolte, abych vás poprosila o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Otevírám rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, milé kolegyně, milí kolegové, jménem našeho klubu musím tento návrh zákona jednoznačně odmítnout. My jsme se neúspěšně pokusili zastavit legislativní proces již v prvém čtení, kdy nám chybělo pár hlasů k tomu, abychom tento návrh zákona zamítli již v prvém čtení.
Co nám vlastně tento návrh zákona říká? Zvyšujeme náklady práce pro všechny zaměstnavatele. Nic jiného to není. To opatření, které bylo před několika lety přijato, se ukázalo jako správné, jakoby zázrakem klesla nemocnost našich zaměstnanců, na základě toho opatření se průměrná nemocnost přiblížila k normálnímu evropskému průměru, není tak vysoká, jak bývala. Nic jiného to prostě není. V této chvíli se těší ČR ekonomickému růstu a rekordní zaměstnanosti. Nejenom rekordně nízké nezaměstnanosti, ale máme maximální počet pracovních míst, která jsou obsazena. A tímto opatřením, pokud by to Poslanecká sněmovna, Senát schválily a podepsal pan prezident, dojde ke zdražení pracovní síly a pravděpodobně ke snížení počtu pracovních příležitostí. To je podle mě jednoznačný a jasný argument pro to, abychom hlasovali proti přijetí tohoto návrhu zákona. Navíc, pokud dobře víte, minimálně některé vládní strany říkaly, že by k tomuto kroku přikročily po dohodě v tripartitě se zaměstnavateli. Stanovisko zaměstnavatelů všech profesních organizací, které sdružují jak podnikatele, tak zaměstnavatele, je jednoznačně odmítavé, jednoznačně proti. Já myslím, že bychom jim měli dát za pravdu a nekomplikovat dále podmínky těm, kteří pracovní místa vytvářejí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní tu mám faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ivan Pilný, po něm pan poslanec Pavel Plzák. Poté s přednostním právem pan předseda Laudát, nebudou-li další faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážení kolegové a kolegyně, omezení karenční doby je nějakou dobu v platnosti. Nevznikly epidemie, neklesl průměrný věk a zaměstnavatelé přistupovali dobrovolně k tomu, že poskytují tzv. sick leave. To, co se tady teď navrhuje udělat, je to - a já musím důrazně protestovat, že to je ve prospěch zaměstnanců, protože ve prospěch zaměstnanců je to, aby podniky fungovaly jako doteď, aby sledovaly ekonomický růst, který tady je, protože stoupají mzdy, vytvářejí se nová pracovní místa a to je ve prospěch zaměstnanců. Nikoliv zvyšování nákladů práce, jak tady už bylo řečeno, nikoliv přeplňování ordinací lékařů tím, že tam ne všichni, ale někteří budou chodit si pro ten papírek, aby si mohli doma vymalovat nebo posekat trávu, tak jako se to dělo v minulosti.
Ten zákon je výrazně v neprospěch české ekonomiky a já vás žádám, abyste v tomto okamžiku byli zodpovědní a zamítli ho, tak jak jsem navrhl už v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem mluvil z vlastní praxe, když probíhalo první nebo druhé čtení, o tom, jak to bylo všechno zneužíváno, jak krátkodobé doby byly zneužívány, jak se dalo účelově stonat. To, že se účelově dá stonat, vidíme teď, kdy 40 % horníků na dole Paskov je v pracovní neschopnosti. Prostě nikdo si nedovolil tomu člověku nedat pracovní neschopnost, pokud přišel a řekl, že ho bolí záda, a předvedl nějaký výstup. Že to účelově jde, je jasné. Že to bylo zneužíváno, je jasné a bude to zneužíváno dál. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane předsedo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Asi nepřekvapím, když řeknu, že TOP 09 nesouhlasí s tímto zákonem, s touto novelou. A skutečně před zavedením karenční doby jsme měli rekordní nemocnost v Evropě. Najednou po zavedení začala rapidně klesat. Samozřejmě možná ti, kdo jste tady byli v minulém volebním období, si pamatujete na srdceryvná vystoupení dr. Ratha, jak v tomto případě, tak i zejména v případě zdravotnických poplatků. Jak se nešťastní chudí chodí věšet. Každý ví, že je to naprostý nesmysl, hloupost. A myslím si, že podobně u zdravotnických poplatků jste to zamítli. Bylo to zbytečné, bylo to hloupé. Samozřejmě dneska je to překrýváno, že ve státní kase, vzhledem k tomu, že nedochází ke stahování dluhu, tak je peněz dost. Příjmy státní kasy rostou.
Nicméně musí se pamatovat i na horší časy. Stále jak v odborné veřejnosti, tak mezi politiky se dohadujeme, jak je to s cenou práce v České republice. To, co říkal kolega Stanjura, platí, že tímto bychom zvýšili náklady na cenu práce, a tak aspoň ponechme stávající stav. Domnívám se, že společensky existuje až na výjimky konsenzus, že toto je přijatelné řešení, a nechoďme další cestou k tomu, aby to bylo masově zneužíváno. Sice nepředpokládám, že už bychom se vraceli k tomu, že v České republice dramaticky rostla nemocnost na podzim, v pátek a v pondělí. Pak si Siemens nechal udělat nějaké analýzy, že v té době se sbírají brambory. To si myslím, že u nastupujících generací už asi nebude až tak akutní problém. Nicméně chytráků, kteří půjdou... Máme čím dál obtížnější zbavit se nemakačenků ve firmách. Firmy s tím mají veliký problém. Myslím si, že přidávat k tomu, aby tam byli a zneužívali institut nemocenské, je velmi špatně.
On se zneužívá i dneska. Už to tady zaznělo od mých předřečníků, že jakmile má buď tedy pracovní problém, anebo hrozí problémy firmy, tak se to i nadále masově zneužívá v takovýchto firmách, že odcházejí, najednou onemocní.
Takže také vyzývám k tomu, abychom vzali rozum do hrsti a zamítli tento předklad. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Hnyková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme na našem podvýboru 7. června letošního roku probírali nejen posudky, ale měli jsme tam zástupce České správy sociálního zabezpečení. V diskusi jsme se dostali i ke karenční době, jak ovlivňuje karenční doba nemocnost.
Zástupci České správy nám ze statistik řekli, a dovolím si citovat z tohoto zápisu: Při zavedení tří neplacených dnů došlo ke strmému poklesu. V současné době se ovšem vše vrací k původním číslům. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti je kolem čtyřiceti dnů. Máme v našich řadách spoustu lékařů a já věřím, že se staví k nemocnosti objektivně a mohou posoudit, jaká závažná onemocnění lidé přecházejí, a pak už chodí k lékaři, když už nemoc velmi propukne. Myslím si, že v současné době za dnešního režimu nikdo nezneužívá. Nejsou ani plné čekárny. Myslím si, že tady můj předchozí kolega by se tam mohl jít podívat. A nikdo neseká louku, pokud je nemocný.
Myslím si, že se léčí. A není třeba na zaměstnance házet tolika negativa, jako teď tady zaznělo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Gabriela Pecková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane premiére, pane předsedající, dámy a pánové, dobré poledne. Ono už tady téměř všechno zaznělo. Připojila bych, že skutečně dvě třetiny malých a středních podniků odmítají tento návrh, protože by to pro ně bylo skutečně výrazné zatížení. Některé zdroje uvádějí, že v součtu by to bylo 3,3 miliardy ročně. Některé dokonce 5 miliard. Ony se velmi oprávněně obávají zneužívání institutu krátkodobé pracovní neschopnosti. Ale není to tak, že by stály o to, aby se jim po firmách procházeli lidé, kteří by kolem sebe šířili nákazu. Ony jim ve velké míře podávají pomocnou ruku tím, že nabízejí jako benefit tzv. sick days. Někde to jsou tři dny za rok, někde je to dokonce pět dnů za rok.Výhodou využít tento benefit pro zaměstnance je i to, že se nijak nekrátí na penězích. Běží mu sto procent mzdy.
Z pozice lékaře, který tedy rozhodně nemůže říct, že by bylo menší nebezpečí zneužívání, že by v dnešní době se někteří nesnažili zneužívat, musím říct, že bohužel tomu tak není. A nás lékaře by tento návrh opět ve vyšší míře stavěl do nezáviděníhodné role prokázat neexistující onemocnění, abychom tak chránili pacienta a forenzně i sebe. Samozřejmě prokázat, zda tomu tak je, či není, je nejen zdlouhavé, ale také velmi nákladné pro zdravotní systém. A samozřejmě to kapacitně velmi zatěžuje odborná pracoviště.
Znovu opakuji, že klub TOP 09 nepodpoří tento návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Peckové. S faktickou poznámkou pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, mám jen takový doplněk. Za třicet let praxe, samozřejmě vždycky jsme zažívali, a každý z nás, kdo dlouho pracuje v praxi, tak přesně pozná, jestli pacient je opravdu nemocný, nebo si jde jenom pro neschopenku. To zneužívání je prostě obrovsky masivní. Je to v podstatě vytahování peněz z fondů nemocenského pojištění. Protože fond se jmenuje nemocenského pojištění. Pojišťujeme se na to, že budeme nemocní. To jsme už také zapomněli, jak to má fungovat. Ale teď je takový nový fenomén. Dříve to nebývalo. A je to čím dál častější, že pacient přijde, samozřejmě jak říkám, každý z nás už ve dveřích pozná, jestli je opravdu nemocný, anebo potřebuje neschopenku. Dříve se potřeboval ulít z práce. Dneska si vezme neschopenku pacient a za týden nebo za deset dnů přijde s tiskopisem z komerční pojišťovny, protože naši spoluobčané se pojišťují na pracovní neschopnost. Komerčně se pojišťují na pracovní neschopnost. A pak zjistíte, že jim kromě toho, že máme normální nemocenské pojištění, tak jsou ještě komerčně pojištěni na to, že jim pojišťovna třeba AXA nebo nějaká jiná vyplácí tři sta, pět set nebo sedm set korun. Nevím, jak to tam je za jeden den pracovní neschopnosti. Čili to je nový fenomén, který do toho vstupuje.
Uvádím ho proto, že dříve jsme se s ním nesetkávali. A začíná to být také docela velmi rozvinutá sofistikovaná záležitost, jak vytahovat peníze z nějaké systému. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Teď s přednostním právem pan místopředseda. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom krátce chci říct, že ne vše, co zavedla předchozí vláda, je hodno kritiky. Myslím si, že toto je bod, který je systémový, a měnit ho by byla škoda, protože stálo určité úsilí ho zavést. To znamená, myslím si, že tento návrh zákona je hoden zamítnutí a zachování stávajícího stavu. To, co je potřeba říct je, že pro ty, kteří budou nemocní, tak v současné době vláda projednává možnost sick days, což je jistě kvalitní řešení dané situace.
Za nás říkám, zamítnutí tohoto tisku budeme podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Také mi to nedá, abych k tomu nepromluvil. My jsme historicky sick days zavedli hned po roce 1990 s vynikajícími výsledky. To fungovalo naprosto skvěle. Každý si velmi zvažoval, jestli si vezme, anebo nevezme, a skutečně, neměli jsme ty chrchlající sestry a lékaře v ordinacích. Změna zákona, tak jak je navrhována, je skutečně krok naprosto špatným směrem. Říkám to ze zkušeností, nechci říkat, kolika let praxe v lékařské ordinaci. Tlak na lékaře, aby dali neschopenku krátkou nebo delší, je obrovský. Tlačí ho ke zdi, protože když jsou ty potíže dostatečně dobře řečeny, tak musíte alespoň den nebo dva ty potíže vylučovat. A proto se to těm lidem vyplatí, protože vždycky nějaký den uhrají. Já si skutečně myslím, že tento zákon není možné podpořit, a říkám to jménem našeho klubu. Takovýto zákon nedostane naše hlasy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vnesl taky několik faktů do té debaty, která je velice obecná.
Jednak bych chtěl říci, že je to téma, které pro zaměstnavatele vytváří neobvyklou jednotu, jednotný šik. Protože návrat do původního stavu by znamenal ztrátu bezpracného tehdy získaného zisku. Uvádí se 5 mld., ale návrh, který máte předložen, podle výpočtu by měl činit 3,3 mld. A bojovat o 3,3 mld. přece stojí za to, když stačí ovlivnit jenom Poslaneckou sněmovnu.
Řečeno slovy klasika, podle ovoce poznáte je. Čekat tedy v tripartitě jednotu v této oblasti je, diplomaticky řečeno, velice naivní. V letech 2011 až 2013 platili zaměstnavatelé nemocenskou o týden déle. Bylo to asi pro 300 až 400 tisíc občanů. Ne tři dny, pět dnů, a nikdo se nezhroutil. Takže to není o tom, že by na to nebylo, ale proč to dávat, když nemusím.
V rámci Evropské unie je pravda, že většina zemí karenční lhůtu využívá. Ale my srovnáváme své ekonomické prostředí často se Spolkovou republikou Německo, a oni jsou výkonnější a je tam náročné ekonomické prostředí a karenční lhůta tam není a zaměstnavatel platí 12 měsíců, ne 14 dnů v celém roce 90 % náhradu, ne 60 % jako v České republice, a pokud je uzavřena kolektivní smlouva, tak i 100 %.
Nic jiného než ekonomické prostředí nemůže vyvíjet tlak i na zaměstnavatele, aby řešil tu situaci se zneužíváním. On v podstatě nemusí, když se ho to ekonomicky výrazně nedotkne, hledat cesty přes bonifikace a jiné, jak své zaměstnavatele (?) stabilizovat a udržet. Myslím si, že nejenom že to prospěje těm, kteří přecházejí své nemoci, ale prospělo by to všem. Navíc dnes jsme postoupili v pracovních kolektivech taky trochu dál, kdy jeden hlídá druhého, protože pokud někdo chybí a nemusí, tak za něj dělají ti druzí.
No a teď mi dovolte přečíst z jedné analýzy, která hovoří o tom, jak narostla nemocnost v roce 2008 po zavedení karenční lhůty. V prvním pololetí roku 2008 při zavedení karenční doby se průměrné procento pracovní neschopnosti meziroční snížilo, a teď poslouchejte, o 0,78 procentního bodu. To je z 5,94 na 5,16. Ve druhém pololetí roku 2008 při zrušení karenční doby meziročně pokleslo jen o 0,10 procentního bodu, což je proti prvnímu pololetí roku 2008 o 0,68 procentního bodu méně. Tento údaj 0,68 procentního bodu průměrného procenta pracovní neschopnosti byl výchozím ukazatelem pro odhad ekonomických dopadů těch 3,3 mld., tak jak jsem citoval v předešlém.
Takže milí zlatí, abychom si rozuměli, ono je to všechno vždycky trošku složitější. A měli bychom se taky aspoň trošku chovat morálně. Víte, na jedné straně zde kryjeme sami sebe, když se omlouváme z nemocí, někteří dlouhodobých, a jde nám 100% plat, a na druhé straně tady křičíme, jak na ty chudé musí být přísnost. Toto není adekvátní.
Nechci zapírat, že řada lidí zneužívá tady toto. Ale copak zaměstnavatelé nezneužívají nedodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti k vyššímu výdělku? Nedávno mi přišla do poslanecké kanceláře jedna maminka z rodičovské dovolené a říká: Byla jsem tady u majitele pekárny. On by mě vzal, ale řekl: Nemocenská a doba na ošetřování dětí, s tím u mě nepočítejte.
Víte, to zneužívání má vždycky dvě strany. Je ho třeba eliminovat. Ale kolektivní vina, ta by neměla být předmětem zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych zůstal u tradičního oslovení a neoslovoval vás jmény drahých kovů jako předřečník. Chtěl bych jenom konstatovat, že já nikoho nezaměstnávám, nenavštěvovali mě žádní lobbisté ze strany zaměstnavatelů. U mě funguje jenom zdravý rozum, a to, že ekonomika vytváří potom i podmínky pro zaměstnance. Bylo tady voláno po tom, aby se lékaři vyjádřili k tomu, jaký vliv na případné zvýšení nemocnosti a další následky to má. Vystoupili tady čtyři lékaři. Všichni čtyři lékaři jednoznačně prohlásili, že pro tento zákon hlasovat nebudou. To je pro mě další argument, proč tato záležitost prostě vůbec nedává smysl.
Znovu opakuji, že funguje-li ekonomika a fungují-li podniky, pak z toho prosperují zaměstnanci a jednoznačně se to na tom vývoji dneska podepisuje. Jestli máme chuť ho zvrátit, a zdá se, že našim některým kolegům opravdu to, že dneska dostávají lidé víc peněz za práci, že ekonomika vzrůstá, že jim to vadí, tak chápu, že potom pro tento zákon zvednou svůj hlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pak tu mám ještě dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Leoš Heger, po něm pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážená vládo, chtěl jsem panu kolegovi Opálkovi, s kterým dost často souhlasím, říct, že to, že pravice proti tomuto zákonu protestuje, není otázku amorálnosti. Ono už to tady padlo. Medicína opravdu není 100% vědecký obor, má v sobě mnohé, co by se mohlo nazvat uměním, což souvisí se zkušeností poznat některé nemoci, které velmi stejně začínají, a některé z nich jsou naprosto banální, některé jsou vágní a některé jsou jasné. A poznat také to, jestli člověk simuluje, nebo nesimuluje.
Ale má to své hranice. A já vás ujišťuji, že kdyby medicína uměla úplně každého změřit, jestli opravdu je nemocen, anebo jenom podléhá nějakému pokušení s tou nemocí si zahrávat a využívat ji k tomu, aby nebyl příliš angažován v práci, tak kdyby toto bylo možné, tak z těch čtyř lékařů, kteří tu byli citováni, budou určitě nejméně tři včetně mě pro to, aby se karenční doba snížila.
Karenční doba je jeden z mála motivačních prostředků, které máme k dispozici, a žádný účinný tolik není. Přemýšlejte tedy spíše o tom, jestli nějaký ještě do této situace nevnést, než tu dobu naprosto rušit. Garantujeme vám, že o 20 % znovu vzroste pracovní neschopnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Další s faktickou poznámkou Josef Hájek, po něm pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vždycky je myslím dobré, pokud může poslanec při schvalování zákonů využít své získané zkušenosti. A já jsem získal zkušenosti v hornictví z nemocenské velmi razantní, velmi významné. Já jsem zodpovídal za výrobu a před přijetím té karenční lhůty jsem se vždycky děsil letních měsíců, protože nemocenská byla 20 % a na těch pracovištích, kde se razily metry, bylo minimum pracovníků tři, normální bylo pět. Ti nosili ta stokilová železa. A když ti chlapi šli na lístek, hodili se marod, tak zůstávali ve trojici a my jsme je opotřebovávali. Samozřejmě nikdo ti ten plán nesníží, musel jsi ty tuny nakopat, metry vyrazit. Když bylo těch 20 %, tak první vstup, který snížil tu nemocenskou, bylo to, že začal nemocenskou platit stát a zaměstnavatelé. Tím nám klesla nemocenská asi o 5 %, protože chlapi přišli domů s výplatou, kde dostali 14 dní od zaměstnavatele, ale stát mu to dal za dva měsíce. Tak manželka řekla - tak kamaráde, příště marodit nejdeš, já nebudu čekat dva měsíce na výplatu, než mi dojde nemocenská od státu. Jak jsme dali první tři dny zdarma, tak nemocenská klesla na 5 % a všichni byli spokojeni. Zejména ti chlapi, kteří předtím pracovali ve trojce.
Druhá oblast, kterou jsme řešili, bylo dárcovství krve. Chlapi se vždycky v pátek rozhodli, že půjdou na krev, a ředitel potom řekl - kurňa šopa, buď se rozhodněte, že potíte krev pro šachtu, anebo pro stát. Já souhlasím s tím darujte krev, ale máte na to úterý, středa, čtvrtek, takže se diplomaticky s odbory dohodlo, že ano, darujte krev, je to nutné, je to potřebné, ale úterý, středa, čtvrtek.
Takže já si myslím, že z mého pohledu, a říkal tady kolega, že nemocenská se zneužívala, dneska na tom Paskově já jim rozumím. (Předsedající: Čas!) Vnímám to. Ale prostě skutečně, omlouvám se, ale budu hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poslední faktickou poznámku pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče. A pardon, ještě ne, ještě pan poslanec Plzák.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Já vím, že karty jsou rozdány, ale chtěl jsem reagovat na kolegu Hegera. Já jsem tu nemorálnost neviděl v tom, o čem on tu hovořil. Já jsem viděl tu nemorálnost v tom, jak hodnotíme svoji karenční lhůtu, jak hodnotíme karenční lhůtu vůči občanům České republiky.
Jinak těch 20 % nárůst, to je jako poplašná zpráva, to bych byl velmi opatrný. A když pan poslanec hovořil, jak je složité určit, jestli ten člověk je, či není nemocný, tak bych chtěl říci, že je i složité určit u člověka, který není odborně znalý, jestli tím, že nepůjde na nemocenskou, si neublíží tak, že třeba pro ten systém a pro stát bude daleko dražší, než kdyby šel. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Já se všem omlouvám, vím, že jsme ve třetím čtení, a já jsem vždycky proti tomuhle hrozně brojil, ale tohle říct musím. Za prvé tady bylo řečeno, ať s tím něco dělá zaměstnavatel. Prosím vás, ten zaměstnavatel se vůbec nedoví, co tomu jeho zaměstnanci je, protože na té části neschopenky, která chodí, už dávno není diagnóza. A pokud zaměstnavatel žádá po lékaři sdělení, co vlastně tomu pacientovi je a jak dlouho asi bude nemocen, tak se to nesmí od nás dovědět. To je jedna věc, bod A.
Bod B, napadl mě druhý příměr. Bylo tady řečeno, že není morální, aby někdo ohrožoval své zdraví za mrzký peníz tím, že ho nedostane, a překonával se. Úplně druhý příměr je, že jsou zaměstnavatelé, kteří bonifikují zaměstnance, aby nebyli neschopní, a je to úplně stejná morální otázka - mám mu za mrzký peníz, abych něco dostal navíc, radši chodit také do práce nemocný? Je to tedy taky špatně?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Jestliže se již nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky, případně paní zpravodajky. Není zájem.
Budeme tedy nejprve hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. Já přivolám naše kolegy z předsálí a všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, tak jak byl přednesen.
Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 85, přihlášeno je 158 poslanců, pro 81, proti 63. Návrh na zamítnutí byl přijat.
Je tady zájem o kontrolu hlasování. (Probíhá kontrola výsledků hlasování.) Tak zdá se, že... Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, stalo se mi to vlastně poprvé, jsem už tady přes deset let. Hlasoval jsem proti zamítnutí, a na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Budeme tedy hlasovat o námitce, kterou přednesl pan poslanec Šidlo.
Zahajuji hlasování o námitce, kterou přednesl pan poslanec Šidlo. Kdo je pro námitku, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 86, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 152, proti 2. Návrh byl přijat.
Budeme tedy hlasovat znovu o návrhu na zamítnutí. Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro návrh na zamítnutí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 87, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 72. Návrh byl přijat.
Tak a je tady nová námitka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se opravdu omlouvám, stroj přestal fungovat, takže já nenastartoval. Omlouvám se. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se také omlouvám, ale vy musíte... Pane poslanče, neslyšel jsem o tom, že byste chtěl zpochybnit hlasování, přestože stroj přestal fungovat, tak to prosím sdělte Sněmovně.
Poslanec Vítězslav Jandák: Jak se takhle můžete ptát, pane předsedající? (S důrazem:) To je logické, že ho chci zpochybnit. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se strašně omlouvám, ale znovu vás musím hnát zpátky. (Nonverbální dohoda s některými poslanci za ČSSD - nepokračovat v této debatě.) Dobře, jestli Sněmovna nemá námitku, tak panu poslanci nefungovalo hlasovací zařízení a zpochybňuje hlasování pro nefunkčnost hlasovacího zařízení, což se dle jednacího řádu dá uznat.
Budeme hlasovat o námitce pana poslance Jandáka.
Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro přijetí námitky pana poslance Jandáka, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 88, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro 131, proti 10. Návrh byl přijat.
Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu na zamítnutí. Já vás znovu všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Hlasy: Zasunovat pomalu.) Zasunovat pomalu. Ano, podařilo se zasunout, výborně. (Poznámky a pobavení v sále.) Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Pardon, jeden technický problém. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající, já jsem zasunul pomalu, ale nesvítím. (Smích.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím techniky, aby se šli podívat na hlasovací zařízení pana poslance, protože zasunul a nesvítí mu to. (Smích. Zasahuje technická obsluha.) Ano, po pomoci krásné techničky už svítí. (Smích.) Prosím, má ještě někdo problém s hlasovacím zařízením? Není tomu tak.
Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 89, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 72. Návrh byl přijat. (Potlesk a hlasité projevy spokojenosti poslanců hlasujících pro zamítnutí s výsledkem hlasování.)
Pakliže není žádná další námitka, tak konstatuji, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas, a končím třetí čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.