Středa 7. září 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
207.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 156/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele senátor Miloš Vystrčil, kterého zde vítám, a zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Aulická Jírovcová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 156/5, který byl doručen dne 25. dubna 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 156/6.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Ano, zájem o vystoupení je. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, dámy a pánové, chci na úvod poděkovat za to, že se tady po dvou a půl letech od podání senátního návrhu dostáváme k jeho projednání ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane senátore, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale žádám vás, kolegyně a kolegové, jestliže máte potřebu cokoli řešit, jděte do předsálí, ať je rozumět, co pan senátor říká. Žádám vás o klid. Prosím.
Senátor Miloš Vystrčil: Nechci dlouho zdržovat, ale přesto považuji za důležité některé aspekty toho návrhu zdůraznit nebo připomenout.
Senátní návrh vychází z filozofie, že pokud je někdo dlouhodobě nezaměstnaný a nemůže najít práci, tak by bylo dobré, aby si své příjmy mohl zvýšit tzv. veřejnou službou, s tím ale, že hlavním účelem tohoto opatření není - zdůrazňuji není -, aby veřejná služba nahradila zaměstnanecký poměr, ale hlavním cílem senátního návrhu je dosáhnout toho, aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, neztratili pracovní návyky a do jisté míry tou veřejnou službou vraceli společnosti, která je dávkami v hmotné nouzi vlastně dneska zaopatřuje, to, co dostávají.
Říkám to tady proto, že se v průběhu jednání ve Sněmovně objevily pozměňovací návrhy, zejména mám na mysli pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové, který tuto filozofii převrací a navyšuje bonifikaci, která by vznikla při výkonu veřejné služby na úroveň, kdy by výkon veřejné služby mohl nahradit zaměstnanecký poměr a ty dávky, které by potom osoba vykonávající veřejnou službu přijímala, by téměř odpovídaly nějakému základnímu příjmu při zaměstnaneckém poměru. To by nemělo být naším cílem, protože naším cílem by mělo být, aby lidé chodili do zaměstnání a pravidelně pracovali, a nikoli si vydělávali na živobytí např. tím, že pracují 20-30 hodin měsíčně a dostávají dávky díky tomu, že vykonávají veřejnou službu.
To jsem tady považoval za důležité připomenout. A velmi bych uvítal, kdyby nám Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci dnešní rozpravy nebo diskuse připomnělo také finanční rozdílnost náročnosti těchto dvou návrhů. Mám tím na mysli senátní návrh zákona, případně pozměňovací návrh paní kolegyně Kailové. Zatímco v případě senátního návrhu zákona by to navýšení nebo nároky na státní rozpočet byly v řádu desítek, možná i jednotek milionů korun, tak v případě toho, že přijmete pozměňovací návrh paní kolegyně Kailové, tak by to byly stovky milionů korun, a pokud by se dostavil efekt sněhové koule, tak by to mohlo být ještě horší.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Opakovaně vás žádám, kolegové, zvlášť v levé části sálu, o ztišení. Míra hluku je tady opravdu veliká. Děkuji.
Otevírám tedy rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První požádám paní poslankyni Kailovou, aby vystoupila do rozpravy, a připraví se paní poslankyně Pastuchová.
Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ke svému pozměňovacímu návrhu bych zdůraznila tato důležitá fakta. Dnes máme asi 450 tisíc nezaměstnaných a asi 100 tisíc volných pracovních míst. Většina uchazečů v evidenci úřadu práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní a na otevřeném pracovním trhu neumístitelní. Proto je potřeba je aktivizovat. A protože je to většinově složitá skupina, je dobré ji pro práci motivovat. Čím více hodin při veřejné službě odpracují, tím jejich odměna bude vyšší.
Zároveň veřejnou službou nechceme obtěžovat lidi nad 55 let, kteří přišli o zaměstnání, ale přitom pracovali celý život. Pokud s těmito zásadními argumenty souhlasíte, prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, po druhém čtení novely zákona o pomoci v hmotné nouzi jsem se setkala s několika dotazy, v čem je tato novela tak zásadní, i názory, že je buď příliš měkká, nebo zase příliš tvrdá. Pojďme si tedy ukázat na konkrétních příkladech, co by v praxi znamenala. Začneme tím, co máme nyní.
Jedna rodina, říkejme jim třeba Novákovi, je zcela odkázána na pomoc státu. Novákovi mají tři děti, nepracují, jsou však práceschopní a pobírají dávky v hmotné nouzi, dávky sociální podpory, což jim měsíčně vynese zhruba 21 500 Kč. V současné době nemusí pracovat, nemusí se účastnit veřejné služby, nemusí platit své pohledávky, neboť dávky, které pobírají od státu, nepodléhají případné exekuci. Nemusí platit zdravotní pojištění, to hradí stát, mají různé úlevy, např. platby v mateřských školách. Nemají žádné povinnosti a mohou svůj volný čas věnovat i nekalým činnostem, krádežím nebo častým oslavám v pozdních nočních hodinách, do ranních hodin. Nemusí každé ráno vstávat. Dávají svým dětem příklad, že normální je žít z dávek a ne pracovat.
Druhá rodina, říkejme jim třeba Dvořákovi, žije z výdělku obou dospělých rodičů, kteří mají dvě děti. V našem příkladu jsou oba rodiče vyučení a jejich hrubá mzda se pohybuje ve výši 15 a 12 tisíc Kč. Může však být i nižší. A jejich čistý příjem je 25 200 Kč. Tato rodina, resp. tito dospělí, musí každý den pracovat, a s tím pak souvisí každý den to, že musí ráno vstát, a tudíž si musí dobře rozvrhnout svůj volný čas. Není zde prostor pro každodenní oslavy, nekalé činnosti atd. Musí hradit své pohledávky, neboť mzda podléhá případné exekuci. Rozhodně však jsou rodiče pro své děti dobrým vzorem, ukazují, že normální je pracovat a nést zodpovědnost za svůj život a život celé rodiny. Pro společnost jsou přínosem, neboť přispívají ze své mzdy do sociálního systému a státní rozpočet nezatěžují.
Rozdíl v příjmech obou rodin je zhruba čtyři tisíce. Při dalších výhodách rodiny žijící z dávek, jako může být dávka mimořádné okamžité pomoci např. na koupi domácích spotřebičů či úhrady jiných výdajů, jako jsou školní pomůcky, školní výlety apod., se tento rozdíl dále snižuje.
Jaký je tedy výsledek? Pro rodinu s nízkými příjmy ze zaměstnání je pak výhodnější zůstat doma a žít dlouhodobě ze sociálních dávek.
Návrh novely, o které tu dnes rozhodujeme, by tento stav upravil tím způsobem, že osoby v hmotné nouzi by příjem ve výši životního minima měly samozřejmě zajištěn po dobu půl roku. Nyní tomu je také tak. To je příklad rodiny číslo jedna. A poté by klesla částka živobytí na úroveň existenčního minima, a pokud by se příjemce dávky účastnil veřejné služby, mohl by svou dávku zvýšit i tak a nadále pobírat částku živobytí ve výši až životního minima. Nebo si v ideálním případě mohl samozřejmě najít zaměstnání a začít pracovat.
Novela tak chce motivovat příjemce dávek, aby nezůstával dlouhodobě závislý jen na podpoře státu, a naopak si hledal zaměstnání. Pokud by ho nesehnal za šest měsíců, snížila by se mu dávka, ledaže by projevil snahu zvýšit si příjem prací a to by mohla být veřejná služba. Pak by dávka mohla dosahovat až stejné výše.
Pozitiva veřejné služby jsou nezpochybnitelná a mnohokrát zde již prezentovaná - zachování pracovních návyků, zabránění sociálnímu vyloučení, pozitivní náhled většinové společnosti. Bohužel pozměňovací návrh paní kolegyně Kailové na značné navýšení odměn za účast na veřejné službě, ač to paní kolegyně jistě myslí dobře, však může způsobit, že lidé zcela závislí na sociálním systému budou dosahovat vyšších příjmů než ti, kteří každodenně pracují, chodí do řádného zaměstnání, snaží se a jsou za svůj život zcela zodpovědní. Jaké to bude mít důsledky? Jednoznačně dáme najevo, že je lépe zůstat závislý na pomoci státu a rozhodně se nesnažit osamostatnit, najít si práci. Stát se přece o mě postará. A to přece kvůli všem našim občanům, kteří pracují, nechceme dopustit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než udělím další slovo, přečtu dvě omluvy. Dnes od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Štětina a od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová.
Nyní vystoupí s přednostním právem paní ministryně Marksová a po ní paní zpravodajka. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážené poslankyně a poslanci, vážený pane místopředsedo, já jsem jenom chtěla říci, že ten pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové se právě domníváme, že mnohem více motivuje ty lidi, aby opravdu šli pracovat a aby ten rozdíl, to, co si mohou vydělat, bylo opravdu nějakým způsobem výrazné, významné. Já nesouhlasím s tím, co řekla paní poslankyně Pastuchová, že to způsobí, že ti lidé by pak vydělali víc než ti klasicky pracující v těch normálních nízkopříjmových profesích. My jsme to počítali pořád dokola a právě jsme nechtěli, aby k tomuto došlo, a pokud vím, tak právě ta možnost přivýdělku se v podstatě pohybuje někde od 500 do 1 000 korun, to nejsou žádné závratné sumy. Ale my chceme, aby opravdu ti, kteří se aktivizují - a dovedete si asi všichni představit, o jakém druhu lidí se bavíme, skutečně o dlouhodobě nezaměstnaných, tak chceme, aby opravdu byli motivováni nějakým slušným přivýdělkem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Aulická. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi před konečným hlasováním o novele zákona o hmotné nouzi, sněmovní tisk 156, ještě pár slov a poznámek. Prosím, berte to opravdu obecně, jsou to věci, které vycházejí z praxe.
Institut veřejné služby s cílem podpořit vlastní aktivitu osob v hmotné nouzi je nutné začít řešit. Jeho zařazení mezi možnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním je namístě. Z pohledu orgánů pomoci v hmotné nouzi bylo zrušení veřejné služby za bonifikaci na dávce chybné. Systém byl nastavený, v praxi dobře aplikovatelný a příjemci hmotné nouze žádaný. Bylo zajištěno i administrativní zpracování průkaznosti, snahy zvýšit si příjem vlastní prací pro účely dávek hmotné nouze. Úpravou veřejné služby v roce 2012 je tato služba vykonávána pouze dobrovolně, bez bonifikace. Není tedy funkční motivační složkou. Bez finančního hodnocení nikdo pracovat nechce. Tedy proč chodit do práce zadarmo, když ostatní nemusí?
Je nutné konstatovat, že osoby pobírající hmotnou nouzi, pokud plní zákonné podmínky, nejsou motivovány k hledání si zaměstnání, tedy zvýšení si příjmu také vlastní prací. Není tedy naplněn princip, že osoba, která pracuje, se má lépe než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. S ohledem na výši minimální mzdy, při nutných odpočtech nákladů spojených s docházením do zaměstnání - jízdné, stravné, případně ošatné - je pobírání dávek lukrativnější. Tato skutečnost je zřejmá v oblastech s vyšší nezaměstnaností. Setkáváme se s institucemi, kdy osoby dlouhodobě vedené jako uchazeči o zaměstnání odmítají nabízená zaměstnání, neboť si umí propočítat, jaké jsou náklady vzniklé navíc nástupem do zaměstnání oproti klidnému pobírání dávek. Je namístě vyslovit souhlas s konstatováním, že z pohledu pracující společnosti je prohlubována závislost osob na dávkách pomoci v hmotné nouzi a jejich snaha nalézt si zaměstnání nebo obnovit své pracovní návyky, dovednosti a sociální vazby je nedostatečná, téměř žádná.
Bohužel i tato novela zákona o hmotné nouzi neřeší problematiku sociálních dávek jako celek, ale pouze jako dílčí část systému. Je zřejmé, že pokud se nepředloží komplexní návrh, který by řešil veškeré související oblasti, bude nastavený systém pro určitou skupinu občanů stále dobrým zdrojem příjmů bez jakéhokoli vlastního přičinění.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Pro pořádek uvádím, že paní poslankyně Semelová se omlouvá zítra, nikoli dnes.
Nyní tedy žádám paní poslankyni Adamovou, aby vystoupila v rozpravě.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, musím souhlasit s předkladatelem panem senátorem v tom, že tato novela, kterou předložil Senát - a já senátorům za to děkuji, protože si myslím, že veřejná služba je opravdu důležitým institutem, který je potřeba řešit, a současný stav je nevyhovující -, nesmí být poslaneckými návrhy změněna v takový institut, který se stane prakticky ekvivalencí běžného zaměstnání. Myslím si, že v tomto návrhy paní poslankyně Kailové vedou k ne úplně kýženému stavu a že bychom opravdu dospěli k situaci, kdy vlastně dlouhodobě nezaměstnaní budou pouze motivováni k tomu být závislí na dávkách, na veřejné službě zůstanou dlouhodobě, a nikoliv na přechodnou dobu, jak je tento institut vnímán, tedy aby jim pomohl se od toho dna odrazit, pracovní návyky si uchovat, ale snažit se stále o stálé zaměstnání, o běžný pracovní poměr, který by měl být tím, k čemu by měli všichni směřovat. Takže v tomto směru určitě nepodpoříme návrhy paní poslankyně Kailové.
Chtěla bych vás ale poprosit o podporu jiných pozměňovacích návrhů, které jsou vlastně v rámci hlasovací procedury zařazené jako čtvrtý bod a jsou to pozměňovací návrhy A8, A12 a A13, které jsem předložila na úplném počátku samotného projednávání tohoto tisku a které se týkají možná nenápadné změny a možná pro vás ne úplně jednoduše představitelné, co by měla do praxe přinést, ale týkají se dobrovolnické služby. Já tedy odůvodním, proč jsem toto tehdy předložila a proč jsem chtěla, aby dobrovolnická služba byla vyjmuta právě ze zákona o veřejné službě.
Jednou ze základních podmínek zákona o dobrovolnické službě je totiž rozhodnutí dobrovolníka vykonávat tuto službu bez nároku na odměnu. Je to zákon č. 198/2002 Sb. Zde se uvádí, že za dobrovolnickou službu se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů. Jedinou motivací osob v hmotné nouzi k výkonu dobrovolnické služby je pak snaha o zvýšení příspěvku na živobytí, což přímo odporuje výše zmíněným ustanovením a ani nenaplňuje základní ideu dobrovolnictví. Vzhledem k tomu, že shodná legislativní úprava byla již platná do roku 2011, z praxe je ověřeno, že tito dobrovolníci se zapojili do výkonu dobrovolnické služby pouze z důvodu zvýšení si příjmu odměny za vykonanou práci, a tedy uspokojení osobního zájmu.
Další podstatnou podmínkou zákona o dobrovolnické službě je, že dobrovolník nemůže vykonávat takové činnosti, kterými by nahrazoval práci osoby v pracovněprávním vztahu nebo zajišťované osobami v rámci jejich podnikání. Za dobrovolnickou službu tedy rozhodně nelze považovat např. úklid, opravy a údržbu majetku v organizacích apod. Toto ustanovení má zamezit zneužívání dobrovolníků k aktivitám, které jsou běžně placenou prací. I tady shledávám tedy rozpor s reálným působením osob v hmotné nouzi v rámci dobrovolnických aktivit.
Abyste si to dovedli představit v praxi - osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, pokud se budou chtít stát dobrovolnými pracovníky v nějakých organizacích, tak se může stát, že ta organizace si tím řeší vlastně nějaké činnosti... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Kolegyně a kolegové - opět v levé části sálu. Požádám vás o ztišení.
Poslankyně Markéta Adamová: ... nějaké činnosti, na které by normálně měla zaměstnávat lidi a platit jim za to, ale ona si to tedy vyřeší tímto způsobem, že "zaměstná" dobrovolníky. Ti dobrovolníci jsou pak hrazeni vlastně z veřejné služby státem. Takže si myslím, že to popírá vůbec principy právě dobrovolnické služby, a ačkoli to může znít jako drobnost, tak tím vlastně můžeme - nebo dáváme najevo, co je pro nás dobrovolnictví.
Já jsem se v této oblasti dlouho pohybovala a mám k dobrovolníkům velký respekt, vážím si jejich práce. Tímto dáme najevo, že si opravdu té jejich práce vážíme, protože vnímáme, že ji dělají ve svém volném čase, nad rámec svých běžných aktivit, a nikoliv proto, aby byli vlastně z veřejné služby hrazeni, aby si zvyšovali svůj příjem. Takže vás prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Doufám, že se konečná podoba toho zákona, jak jej tady dnes prohlasujeme, v praxi spíše osvědčí, než aby učinila problémy. Děkuji. (Potlesk z řad TOP 09.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně.
Dnes se omlouvá do deseti hodin z pracovních důvodů pan poslanec Lank.
Nyní požádám s faktickou poznámkou paní poslankyni Hnykovou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Dobré dopoledne všem. Já bych si dovolila za náš poslanecký klub Úsvit - Národní koalice vyjádřit se k této novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Chtěla bych poděkovat senátorům za to, že tuto novelu předložili, a chci říci, že nepodpoříme pozměňující návrh paní kolegyně Kailové, protože si myslíme, že bez práce nejsou koláče a že by se lidi měli zapojit do pracovního procesu a že by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo vyvinout větší úsilí, aby tyto lidi začlenili. Čteme na billboardech, jak všude hledají pracovníky, a proč my tady máme takovou velkou skupinu nezaměstnaných?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také svým slovem přičinil do diskuse o něco, co tu nebylo řečeno.
Víte, tady se vytváří boj proti sociálním dávkám. Ale jak je možné, že je výhodnější sedět doma na sociálních dávkách než pracovat? To přece je něčí vina. To je vina tohoto systému, který takový systém zavedl. To není vina vysokých sociálních dávek, ale nízkých mezd. To, že nám roste průměrná mzda, ještě neznamená, že nám rostou dvě třetiny mezd, které jsou pod touto průměrnou částkou.
Pak bych chtěl říci, že skupinu nezaměstnaných musíme rozdělit nejméně do čtyř skupin.
Jedna, která není vůbec evidovaná a o které moc nevíme. Pak ta registrovaná na úřadech práce, zejména ti dlouhodobě - hledám vhodné slovo, ale prostě ti, kteří už řadu let nepracují, jsou postižení určitou patologií. Já mám obavu, že tam nevytvoříme ani režim veřejné služby, ani veřejně prospěšných prací, neboť se na nich tento systém podepsal až do jejich smrti.
Druhá skupina, to jsou ti, kteří ztratí práci, zhroutí se psychicky a nejsou schopni se v systému najít. Ti potřebují především podporu státu, podporu i zákonů.
A třetí skupina, to bych řekl, že je ta největší, je ta, která pobírá sociální dávky, ale pracuje v šedé či černé ekonomice. A teď se ptám - pro koho je výhodnější tato levná pracovní síla, za kterou vlastně stát platí nějaké náklady i na sociální a zdravotní? Zřejmě pro ty podnikatele. Ti jsou přece největšími zneuživateli těchto lidí a podpory státu nezaměstnaným. A jak vyřeší veřejná služba tady tento problém?
Veřejná služba už tady jednou byla. Ústavní soud ji zrušil, zrušil ji proto - já jsem na to upozorňoval v této Sněmovně i ve výboru, že otrocká práce, která není zaplacena, není možná. A proto si myslím, že je normální, aby při té veřejné službě člověk také dostával plat, a tak jak dostává plat, tak se mu snižovaly sociální dávky podle té tabulky, tak jak je nastavena. Jinak vytvoříme velkou skupinu lidí, která bude vytlačovat z trhu práce vlastně kmenové zaměstnance, protože bude daleko levnější pro toho zaměstnavatele, než ten kmenový zaměstnavatel (zaměstnanec), protože ten stát se bude snažit mu dorovnat řadu nákladů.
Takže chci říci, je to jeden z návrhů vedle veřejně prospěšných prací, ale v žádném případě - v žádném případě to neřeší problém. Já mám obavu, že to spíš problém zabetonuje.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, jestli je tomu tak, v tom případě rozpravu končím.
Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo zpravodajky. Pane navrhovateli, prosím, máte slovo.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, já jenom velmi stručně komentář k těm proběhlým příspěvkům. Musím říci, že téměř ve všem souhlasím s paní kolegyní poslankyní Pastuchovou, která, řekl bych, ten problém nejpregnantněji popsala, a velmi se přimlouvám za to, abyste schválili senátní návrh zákona, neboť skutečně cílem toho návrhu není dát do rovnosti nebo na rovinu zaměstnanecký poměr a veřejnou službu.
Již to tady zaznělo a já to ještě jednou zdůrazňuji. Pokud někdo bude vykonávat veřejnou službu, tak na dávky hmotné nouze, to znamená i na to povýšení, které mu vznikne, má zákonný nárok, a není tudíž povinen, na rozdíl od toho, když je v zaměstnaneckém poměru, splácet své různé závazky a dluhy, které osoba, která je například dlouhodobě nezaměstnaná, a někdy i svým přičiněním, může mít. Takže to je ta jedna poznámka, kterou jsem chtěl říci.
A potom je tady ještě jedna věc. Já jsem žádal Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby alespoň odhadlo možné navýšení výdajů státního rozpočtu, pokud bychom přijali pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové. Toho odhadu jsme se tady nedočkali. Já jsem si teď jenom velmi rychle počítal, jak by to v případě návrhu paní poslankyně Kailové mohlo dopadnout. Zatímco v případě, když pracujete za minimální mzdu, tak vaše průměrná hodinová mzda je asi necelých 60 Kč na hodinu, pak v případě, že byste vykonávali veřejnou službu podle návrhu poslankyně Kailové, byste se v tom nejvyšším pásmu dostali na 65 Kč za hodinu. To znamená, je to věc, kdy najednou povyšujeme dokonce tu veřejnou službu nad zaměstnanecký poměr, což nikomu neprospívá. Ani těm nezaměstnaným, ani společnosti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní zpravodajka. Paní zpravodajka nechce mít závěrečné slovo. Dobře. Přistoupíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělila stanovisko. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Proceduru hlasování najdete ve sněmovním tisku 156/6 a veškeré navržené pozměňující návrhy, které projednal garanční výbor na svém jednání, jsou pod sněmovním tiskem 156/5.
Pokud se týče usnesení garančního výboru, je to usnesení výboru pro sociální politiku ze 41. schůze 27. dubna 2016 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 156.
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 156/5 v následujícím pořadí.
Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán.
Za prvé tedy budeme hlasovat návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 přednesené ve třetím čtení, budou-li předneseny. A protože žádné nebyly předneseny nebo nepadly, tzn. budeme hlasovat až o druhém hlasování a je to už o pozměňujícím návrhu C2 k nadpisu C2.1. Budou-li přijaty, jsou nehlasovatelné A1 a A2. Dále nebudou-li přijaty, bude se hlasovat o A1 a A2. Dále budeme hlasovat C1 s výjimkou C1.7 k § 61. Totožné jsou A16 a D1, které budou nehlasovatelnými, bude-li přijato, jsou nehlasovatelné A18, A12 a A13. A nebude-li přijato, budeme hlasovat o A8, A12, A13. Dále bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu A14. Dále pak A3 až A7, A9 až A11, A15, A18 až A20. A jsou tyto návrhy totožné s C2.2 až C2.9, C2.11, C2 k článku 2, C2 k článku 3, které budou nehlasovatelnými.
Dále bychom hlasovali o návrhu C2.10, dále A17, a bude-li přijat, jsou nehlasovatelné C1.7 k § 61 a D2. A nebude-li přijat, budeme hlasovat C1.7 k § 61, který je totožný s D2, který bude nehlasovatelný. Dále bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu B1a) plus B1b). Dále samostatně B2 a samostatně B3 a jako poslední bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a táži se, zda má někdo námitku nebo protinávrh proti přednesené proceduře. Nikoho nevidím.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh procedury, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 46, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 157, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem procedury byl vysloven souhlas a můžeme tedy začít hlasovat o jednotlivých návrzích. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Vzhledem k tomu, jak už jsem řekla, nebyly předneseny žádné legislativně technické úpravy, proto přejdeme rovnou k pozměňujícímu návrhu C2, k nadpisu C2.1, což je návrh paní poslankyně Kailové. Zde se mění pouze hlavička zákona. Nahrazují se čísla 2014 na 2016. Výbor doporučuje. (Stanovisko navrhovatele: Pozitivní.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 47, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 162, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Protože bylo přijato, nebudeme hlasovat o A1, A2. Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu C1 s výjimkou C1.7 k § 61, což je opět pozměňující návrh paní poslankyně Kailové a je to dobrovolnická veřejná služba plus rozsah hodin, vyjmenované podmínky u osob, na které by se ustanovení nevztahovalo. Zde výbor doporučuje. (Stanovisko navrhovatele: Negativní.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 48, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 75. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.
Ale počítám, že dojde ke kontrole hlasování, tak vás požádám o chvíli strpení. (Kratičká pauza.) Pan poslanec Koníček se hlásí o slovo, prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, po kontrole hlasovací sjetiny jsem zjistil, že na sjetině mám zdržel se a hlasoval jsem pro. Zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Eviduji žádost o vaše odhlášení, tedy prohlašuji toto hlasování za zmatečné a nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zpochybnění hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 50, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 157, proti 2. Tato námitka byla přijata.
Já vás tedy požádám, paní zpravodajko, abyste zopakovala, o čem budeme hlasovat, a já následně zahájím hlasování. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod C1 s výjimkou C1.7 k § 61 paní poslankyně Kailové. A je to dobrovolnická veřejná služba, rozsah hodin, vyjmenované podmínky u osob, na které by se ustanovení nevztahovalo. A zde výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování s pořadovým číslem 51, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 83, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.
Každý má právo vznést námitku k proběhlému hlasování. To znamená, než budu pokračovat, zkontroluji, zda nebude tato námitka. V případě, že nebude, budeme pokračovat v hlasování. Vypadá to, že můžeme pokračovat v proceduře.
Nyní konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, a budeme pokračovat v dalším bodu. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: A protože nebyly přijaty tyto pozměňující návrhy, budeme hlasovat o A8, A12, A13. Což je přijatý pozměňující návrh výboru z roku 2015 paní poslankyně Adamové. Výbor nedoporučuje. (Stanovisko navrhovatele: Neutrální)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 52, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 112, proti 37. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Další pozměňující návrh bude bod A14, který se týká § 33a odst. 5, kde se vkládají slova "těmto osobám". Výbor nedoporučuje. (Stanovisko navrhovatele: Neutrální.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 53. Přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 109, proti 42. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Další pozměňovací návrhy jsou A3 až A7, A9, A11, A15, A18 až A20. Jen upřesňuji, že jsou totožné s pozměňovacím návrhem paní Kailové pod C2 až C2.9, C2.11 a tak dále, jak máte vyjmenováno. Týká se to pracovních vztahů, které musí být alespoň 20 hodin za měsíc. Jsou tam odůvodněné náklady maximálně do 70 % normativních nákladů na bydlení. A dále posuzované osoby - § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 bod b) a d) a přechodná ustanovení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Výbor doporučuje.) Pan navrhovatel? (Spíše pozitivní. Veselost v sále.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 54. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 164, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Pouze pro pana navrhovatele: stanoviska máme kladná, neutrální a negativní.
Prosím, můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C2.10, což se týká § 33 a výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan navrhovatel? (Pozitivní.) Děkuji.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 55. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 166, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Dále budeme hlasovat o bodu A17, což je pozměňovací návrh paní poslankyně Adamové. Je to přihlédnutí k dosaženému vzdělání - § 61 odst. 3 písm. c) a výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan navrhovatel? (Neutrální.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 56. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Protože byl vysloven souhlas s tímto pozměňovacím návrhem, nebudeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1.7 paní poslankyně Kailové a D2 pana poslance Soukupa, které byly totožné.
Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní Pastuchové o B1.A a B1.B, což se týká zrušení § 30 - prokazování nákladů při hledání práce. Stanovisko výboru - bez stanoviska.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan navrhovatel? (Neutrální.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 57. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 68, proti 64. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu také paní poslankyně Pastuchové pod B2. Jedná se o příspěvek až do tisíce korun na ochranné pomůcky pro obce.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Doporučuje.) Pan navrhovatel? (Pozitivní.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 58. Přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců. Pro návrh 121, proti 14. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Další hlasování je opět pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové pod B3 - jedná se o vyplácení části dávek ve stravenkách, je to v rozmezí 35 až 65 % -, který by říkal: trvale pobírající dávku u klientů, kteří jsou evidováni déle jak šest měsíců. To znamená, není tam možnost, ale přikazuje jim, že bude vyplácena tato částka ve stravenkách.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Zde výbor nedoporučuje.) Pan navrhovatel? (Neutrální.)
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 59. Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců. Pro návrh 61, proti 36. Tento návrh byl zamítnut.
Pro pořádek se zeptám. Prošli jsme všemi pozměňovacími návrhy? Je tomu tak.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Ano, prošli jsme vše a teď nás čeká už jenom poslední hlasování o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tedy o všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 156, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 60. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 89, proti 13. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.
Já děkuji jak panu navrhovateli, tak paní zpravodajce. Ještě si bere slovo pan navrhovatel. Prosím.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, vážená vládo, chci poděkovat za projednání zákona a těším se na další spolupráci.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. (V sále je velký hluk a neklid!)
Přečtu omluvy, které jsem obdržel: od 9 do 10.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Válková, dále od 10.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan ministr Milan Chovanec a dále se omlouvá pan poslanec Zemánek z dnešního jednání od 14.30 do konce jednacího dne a dále se omlouvá ze dne 8. a 9. 9. z osobních důvodů.
Otevírám další bod dnešního jednání.
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.