(18.20 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Já se zase znovu musím vrátit. Komise přece není od toho, aby připravovala legislativu na podporu rodiny. To je přece vaše paní ministryně, která by měla pro to udělat maximum. Proto teď, když to tady slyším, je to pro mě velmi zarážející a musím na to upozornit, protože si myslím, že odtamtud, z Ministerstva práce a sociálních věcí, by měly především vycházet věci. A my na to i ve výboru pro sociální politiku upozorňujeme, aby podpora rodin byla daleko větší. A mluvím o tradiční rodině.
Dneska se tady rozpoutala debata. Týká se to dětí u rodičů, které - jak tady říkal kolega, stejnopohlavního - ono to je zjednodušené, abychom věděli, o kom mluvíme. Ale já si myslím, že i tyto děti si zaslouží pozornost a právní úpravu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Jakubčík. Prosím máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Prosím vás kolegové, poslouchejme ty naše kolegy poslance právníky, kteří asi vědí, co říkají. Tím mám na mysli zejména kolegu pana poslance Stupčuka. Řešíme tady už dlouhou dobu tento bod. Všichni se zaklínají starostmi dítěte, starostmi dětí, nebo péči o děti. Já s tím naprosto souhlasím. Co kdybychom ten čas věnovali jiným starostem o děti. O matky, které marně vymáhají alimenty, nemohou se jich dočkat, nevědí, jak zaplatí nájem, jak koupí dětem pomůcky do školy. Co kdybychom se starali o těch 10 procent dětí, jejichž rodiče nemají na obědy v družinách? To bychom ten čas, který tady marníme tímto nesmyslem, využili daleko lépe! (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Jakubčíka. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Igor Jakubčík: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na pana kolegu Černocha vaším prostřednictvím. My tady tvrdíme, nebo někteří tady tvrdí, že bychom měli přesvědčovat naše i islámské spoluobčany, eventuálně lidi z islámu (?), kteří k nám chodí, aby dodržovali naše zákony, že musí dodržovat naše zákony. Všechno dle našich zákonů.
Nechápu jednu věc. Proč se neustále bere do úst Norsko? Proč měříme dvojím metrem? Když někdo nedodržuje zákony v zemi, kde bydlí, je za to trestán. To znamená, příklad Norska a dětí je přece naprosto stejný jako příklad České republiky a řekněme islámu (?). To je úplně to samé. My chceme, aby byly dodržovány české zákony, ale když se mají dodržovat norské zákony, tak se tady křičí, tak se tady volá, sepisují se petice, dělá se všechno možné. Dodržujme zákony my a nechme dodržovat ostatní státy svoje zákony. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byly v tuto chvíli faktické poznámky. Nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem paní ministryni Marksovou, připraví se pan poslanec Mihola. Prosím máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, jsem ze stejné strany jako jedna z předřečnic, paní poslankyně Nytrová, a cítím opravdu velkou potřebu tady prohlásit, že se absolutně distancuji od toho, co tady říkala. Nechci tady plynule hovořit půl hodiny nebo 45 minut, abych jedno po druhém vyvracela to, co tady bylo z jejích úst řečeno. Ale jsem opravdu přesvědčena - jak v tom oboru pracuji dlouho -, že snůška těch nesmyslů byla opravdu dlouhá.
Jinak jsem chtěla říci, že opravdu pro mě osobně je nejdůležitější, aby ty děti vyrůstaly v rodině, která je miluje. Jestli ta rodina je úplná a takzvaně tradiční, nebo je neúplná. A to je česká realita. My nemůžeme cílit jenom na tradiční rodinu, protože tady půlka rodin prostě tradiční není. Protože to jsou osamělí rodiče. Taková je prostě situace. Ať se nám to líbí, nebo ne. Anebo jestli ta rodina je s dvěma rodiči, kteří jsou stejného pohlaví. Myslím, že ten pojem je docela jasný. Tak mně je to úplně jedno. Pro mě je opravdu podstatné, aby dítě bylo v bezpečí, mělo své rodiče, ať je to kdokoliv, rádo a ti rodiče měli rádi to dítě. To si myslím, že je to, oč tady běží.
Já osobně několik takových párů znám, náhodou. Opravdu náhodou, jak jsem šla životem, tak jsem prostě takové potkala. Znám i takové, kde jsou dva muži a dítě. Znám i takové, kde jsou dvě ženy a dítě. A prostě chci jim pomoci aby když nastane nějaká špatná situace, abychom si byli jisti, že to dítě bude v komfortní situaci. Protože rozhodování jak soudů, tak i našich OSPODů může být velice nejednotné. Můžou se tam objevit najednou nějací příbuzní, kteří budou říkat no jo, ale my jsem tady heterosexuální rodina, my to dítě chceme. Přitom to dítě je vidělo třeba velice zřídka ve svém životě a prostě s nimi žít nechce. Je zvyklé na toho druhého, třeba nebiologického rodiče - když se něco stane tomu biologickému. Opravdu bych chtěla zaručit, aby dítě, které je v té určité rodině zvyklé, bylo v pohodě, aby mu nikdo neubližoval. A to si myslím, že bychom měli mít na mysli všichni. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní se vypořádáme se zatím třemi faktickými poznámkami. S první prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Připraví se pan ministr Jurečka a po něm pan poslanec Fiedler. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Mě stačí možná i minuta. Já jenom vašim prostřednictvím panu kolegovi Jakubčíkovi. Vy jste koukal celou době na mě, ale s Norskem začala vaše stranická kolegyně. Ale je to pravda. Ano, ať se dodržují v Norsku zákony, které tam mají. Ať si je Norové dodržují. Nikdo nemá právo Norům říkat, jaké mají mít zákony. To je jejich věc. Na druhou stranu zákony, které jsou v Norsku, a parametry, které jsou nastaveny v Norsku, tak si myslím, že tady nemají co dělat, v České republice.A je to bohužel v rámci některých organizací, které jsou - a myslím si, že příklad dětí Michalákových je toho jasným příkladem. Kdy celou dobu se snaží dostat své děti zpátky. A jakým způsobem to probíhá, ví asi každý.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra Jurečku. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, ta diskuze je tady poměrně dlouhá a já se pokusím být velice stručný. Chtěl bych navázat na paní ministryni Marksovou, že není jenom důležité, aby to byla milující rodina, milující rodiče, ale také aby to byla rodina, která dobře zvládá výchovu a která nastavuje dobré vzory do života těch dětí.
Jsou další aspekty, které bychom měli brát v úvahu. A o těch se tady nehovořilo. Takže byl bych velice rád, abychom neoslabovali tradiční rodinu, o které tak často hovoříme, že rodina je základ státu. Nevytvářejme další argumenty pro to, jak tuto rodinu posílat do stále horší situace ve společnosti.
A možná by také bylo dobré, když se tak argumentuje zájmy těch dětí, prosím pěkně - a mluví se často o dětech, které jsou v dětských domovech. Ptal se jich někdo? Má ministerstvo či předkladatel nějakou studii, kterou by opřeli o fakta, že tyto děti by opravdu chtěli být takto osvojovány a v takovýchto svazcích vychovávány? Já jsem nic takového v té diskuzi neslyšel. Dokud tyto věci také nemáme fakticky ověřené, nezaklínejme se tím, že pro dítě je takováto forma osvojení dobrá.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kudela a po něm pan poslanec Ondráček. Všechno faktické poznámky. Prosím máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji panu ministru Jurečkovi za nahrávku. Myslím to slovo v dobrém, pane ministře. A teď k paní ministryni Marksové. Vy jste tady, paní ministryně, říkala před chvilkou, já to zopakuji tedy ještě jednou do toho mikrofonu, že prostě pro dobro těch dětí. Vy jste ministryně práce a sociálních věcí. Tak dělejme něco pro ty sociálně potřebné děti. Udělejme něco pro ty, tak jak říkal kolega Dolejš - teď ho tady nevidím. Klasický manželský pár otec žena. Muž holduje alkoholu, žena by ráda mu zabezpečila klidný domov bez hádek, bez křiku. Nemůže. ***