(16.30 hodin)
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem měl také možnost se seznámit s těmi nadšenci, kteří provozují české školy v mnoha zemích, například ve Spojených státech. Já si myslím, protože tady už bylo zmíněno, že několik desítek tisíc nebo set tisíc rodin českých nebo ze smíšených manželství žije v těchto zemích, že věc jako udržování národní identity, vlastenectví a jazyka nemůže být omezováno jenom na nějaká představení nebo na nějaké semináře, které by to nějakým způsobem doprovázely. A určitě nechceme tu českou identitu a vlastenectví nechat jenom na Jágrovi nebo lidech, kteří propagují svým způsobem češství v těch zemích. Je to prostě otázka udržování národní identitity, je to otázka udržování jazyka. Prostředky, které se na to navrhují, jsou velmi mírné a přiměřené tomu, čeho chceme dosáhnout.
To, že se nám podařilo vytvořit jakési legislativní špagety, takže tento problém může zasahovat do různých zákonů, je možné. Také předkladatelé tohoto návrhu nemohli předpokládat, že paralelně s tím se ten zákon bude otevírat jako takový, protože s těmi opozičními návrhy nevíme nikdy, kdy to přijde.
Tohle jsou všechno věci, které se určitě dají vyřešit. Ta nejistota financování, které je v podstatě drobným problémem, je velmi velký problém pro lidi, kteří to provozují, a provozují to opravdu, já jsem se s tím mohl sám seznámit, s nadšením.
Já bych se velmi přimlouval za to, abychom tento návrh pustili do legislativního procesu a odstranili případné nedostatky a vazby, které jsou v něm skryty, protože si myslím, že to je možné, když budeme vedeni více dobrou vůlí než byrokratickým procesem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, naše společnost má mnoho dluhů, ale jeden z dluhů, které máme, je vztah k našim krajanům. Jsme v tomto výjimeční. Mnoho dalších zemí v Evropě má své krajany a udržuje s nimi velmi pevné a intenzivní kontakty. V České republice je to jedna z oblastí, kterou jsme podcenili. Je nás deset milionů, a jak tady zaznělo, dva miliony českých krajanů žijí mimo území České republiky. Je potřeba těchto kontaktů využívat. Mnozí z nich jsou úspěšní, jsou na univerzitách, podnikají, jsou velmi ctěnými občany, obyvateli jiných států. Já jsem přesvědčena, že máme tento dluh napravit, že máme s našimi krajany udržovat, případně nově navazovat podstatně pevnější vztahy a využívat této jejich zkušenosti a jejich kontaktů v zahraničí. Jsem přesvědčena, že z těchto kontaktů a z toho, co oni umějí, by vzešlo mnoho dobrého i pro nás samotné, kteří zde žijeme.
Tento návrh je jenom takovým malým kamínkem k tomu, jak jim pomoci, jak je podpořit, jak je podpořit v tom, aby posilovali českou identitu u svých dětí, aby posilovali jejich znalost českého jazyka. Proto bych vás chtěla moc poprosit, abychom propustili tento návrh zákona do druhého čtení a opravdu vážně v širších souvislostech o něm diskutovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Rom Kostřica, potom s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl připojit k tomu, co tady řekla moje předřečnice paní poslankyně Langšádlová, a to z pozice předsedy podvýboru pro styk s krajany zahraničního výboru.
Je zde celá řada krajanů, mám teď na mysli zejména Spojené státy americké, kde je zájem o to, aby jejich děti získaly dobrou znalost češtiny. Ono to není problematické ve velkých centrech, jako jsou New York, Chicago a jiné, ale jsou tam i menší komunity a města a tam možnost studia českého jazyka je velmi problematická. Setkal jsem se už s několika případy, kdy nás žádali, jestli by bylo možno aspoň zejména v období tamních letních prázdnin umožnit dětem z těchto českých menšin studium i v České republice, sice krátkodobé, ale bylo by to rozhodně s výhodou. Myslím si, že i tento argument by zněl pro to, abychom propustili tento zákon do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já vůbec nechci zpochybňovat obsah předložené novely. Ostatně mezi předkladateli jsou i zástupci klubu sociální demokracie. Nicméně jak už zde zaznělo, v současné době projednáváme novelu školského zákona. Včera jsme zahájili první čtení vládního návrhu. Víte, že Poslanecká sněmovna je i terčem kritiky, že měníme zákony příliš často. Novely přicházejí skutečně jedna za druhou. Já si myslím, že není ani praktické, abychom projednávali dvě novely školského zákona současně. Již zde zaznělo, že je vůle na straně Ministerstva školství nějakým způsobem zapracovat tuto problematiku do školského zákona. Přijde mi rozumnější soustředit se na jeden tisk, zapracovat to do projednávané novely školského zákona a neprojednávat dvě novely současně.
Já v tuto chvíli ještě nenavrhuji zamítnutí tohoto návrhu, ale chtěl bych, aby se zástupkyně předkladatelů vyjádřila k této možnosti, jestli to není i z toho praktického pohledu projednávání lepší varianta.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Paní kolegyni Fischerovou ještě požádám o strpení, protože jsou tady tři faktické poznámky. První Ivan Gabal, poté Anna Putnová, potom Ivan Adamec. První s faktickou poznámkou tedy pan kolega Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já jenom čistě ze zkušenosti. Je fakt, že Česká republika ztrácí zpravidla děti našich občanů, kteří pracují dlouhodobě v zahraničí ať už ve státní službě, nebo v privátních společnostech, protože ty děti, jak procházejí zahraničním školstvím, ztrácejí kontakt s českým jazykem a pak se už nedokážou vrátit na naše školy. To znamená, že podpora je tady namístě.
Otázka, kterou bych měl, zda bychom dokázali do projednávaného zákona skutečně to, co bylo navrženo, tuto věc začlenit, nebo zatím to propustit do dalšího čtení a nechat na školském výboru, aby se pokusil tu věc integrovat. To by se mi zdálo jako na jedné straně řešení věcného problému, který opravdu máme ztrátou mladší generace a zpravidla těch velmi schopných, a na druhé straně příslušnou legislativou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Putnová také s faktickou poznámkou.
Poslankyně Anna Putnová: Já bych se chtěla vyjádřit k návrhům, které vypadají poměrně logicky. Nás samozřejmě napadlo v minulosti vzít tento materiál jako pozměňující návrh, protože školský zákon byl několikrát otevřen, ale nám se to nezdálo korektní, protože ta úprava je poměrně velká a my jsme přesvědčeni, že pokud se dělá taková změna, měla by to být samostatná novela. Čili já přiznávám, že jsem v rámci čistého legislativního procesu dala přednost této podstatně složitější a pro mě méně komfortní situaci a podávám to jako novelu.
Myslím si, že by bylo dobré, pokud školský výbor ve druhém čtení uzná za vhodné to integrovat, tak to samozřejmě můžeme spojit, ale v tuto chvíli bych považovala za korektní, aby to byla samostatná novela.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Putnové. Ještě než se slova ujme pan kolega Adamec, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Pan poslanec Vojtěch Adam od 16.30 do konce jednání ze zdravotních důvodů, od 16 do 19 hodin pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor a pan kolega Šarapatka od 16.30 do konce jednacího dne.
Prosím, pane poslanče, máte slovo také k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já tady budu reagovat na pana předsedu Sklenáka. On de facto říká, že nechce dát návrh na zamítnutí v prvním čtení, ale celé to vystoupení tak vyznělo. Já bych bral jeho návrh jako korektní, kdyby tady byla paní ministryně školství, která by se k tomu vyjádřila, zda chce toto implementovat nebo integrovat, nebo jak bychom to nazvali, do stávající otevřené novely školského zákona. Pak bych to tak vnímal. Ale v tuto chvíli tuto informaci nemáme a ani jiný další příslib, tak já osobně bych podporoval propustit to do druhého čtení a ať si s tím školský výbor po dohodě s paní ministryní poradí.
Děkuji za pozornost. ***