(15.30 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Výrazný nedostatek stávající právní úpravy, resp. její aplikace příslušnými orgány spočívá v posuzování právnosti nakládání s majetkem obce pouze prostřednictvím úzce chápaného kritéria ekonomické výhodnosti. Tento přístup nutí komunální politiky přijímat rozhodnutí, která jsou nezřídka v rozporu se zájmy obyvatel jimi spravovaných obcí. V případě, kdy představitelé samospráv kritériu ekonomické výhodnosti předřadí jiný legitimní cíl, vystavují se nebezpečí postihu ať již v rovině civilní, tak i trestní odpovědnosti. V řadě případů, o kterých referovala média, se nebezpečí postihu skutečně proměnilo v trestní stíhání, která se pak po bližším seznámení jeví jako zcela nepřípadná.
Jak už bylo řečeno, my jako předkladatelé tohoto návrhu jsme přesvědčeni, že takto absurdnímu výkladu právních předpisů lze čelit prostřednictvím novelizace § 38 odst. 1 zákona o obcích. V něm obsažená kritéria účelnosti a hospodárnosti, která jsou v praxi vykládána velmi úzce, by měla být rozšířena o kritérium jiného důležitého zájmu obce. Jedině tak lze dosáhnout toho, že příslušné orgány budou ve své rozhodovací činnosti respektovat autonomii samospráv garantovanou na ústavní úrovni článkem 8 Ústavy České republiky. Explicitním zakotvením kritéria jiného důležitého zájmu obce se otevírá prostor pro zohlednění mimoekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Typickým příkladem je posouzení konkrétní dispozice s ohledem na její účelnost pro rozvoj obce nebo význam pro řešení sousedských vztahů. Požadavky vyplývající právě z tohoto kritéria přitom mohou být s požadavky opírajícími se o úzce ekonomicky chápaná kritéria hospodárnosti a účelnosti v rozporu, přičemž nelze rozumně tvrdit, že by druhá kritéria měla v případě územních samosprávních celků převládnout.
Zároveň bych ráda zdůraznila, že přínosem novelizace je kromě výslovného rozšíření prostoru pro přijetí rozhodnutí, která vyhovují specifickým podmínkám jednotlivých obcí, a dosažení ústavně konformní aplikace zákonných ustanovení rovněž v posílení právní jistoty, jejíž absence je v této oblasti oprávněně pociťována jako závažný problém.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den. Děkuji. Odvolám se na stanovisko vlády, která vyslovila nesouhlas, a uvedu i důvody.
V platném znění § 38 odst. 1 obecního zřízení je stanoveno, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Nakládání s obecním majetkem se má tedy řídit oběma těmito kritérii, tedy jak ekonomickou výhodností, tak zájmy a úkoly obce jako veřejnoprávní korporace.
Jako hlavní nedostatek navrhované změny ale spatřuji podobně jako vláda v tom, že zde není jasné, co by z praktického hlediska znamenalo řádné odůvodnění jiného důležitého zájmu obce. Navržené ustanovení proto vyvolává řadu otázek: Co by mohlo, či mělo být oním jiným důležitým zájmem obce? Jak by mělo řádné odůvodnění vypadat? Co ještě se bude a co už se nebude pokládat za řádné odůvodnění? Kdo a kdy by je měl formulovat? Orgán obce, který bude rozhodovat o určitém majetkoprávním úkonu? A kdy? V okamžiku, kdy o něm bude rozhodovat, bylo by takové odůvodnění nutnou podmínkou schválení příslušného majetkoprávního úkonu? Bylo by možné v rámci dozoru státu nad samostatnou působností obcí toto odůvodnění přezkoumávat? A pokud by se došlo k závěru, že není řádné, vyzvat obec k nápravě a případně výkon příslušného úkonu obce pozastavit? Nebo by se takové odůvodnění formulovalo až dodatečně ve chvíli, kdy se daný majetkoprávní úkon stane předmětem pozornosti orgánů činných v trestním řízení?
Dále vláda upozorňuje ve svém stanovisku, že navrhovaná novela zcela ignoruje skutečnost, že stejné pravidlo, jaké obsahuje § 38 odst. 1 obecního zřízení, obsahuje i § 17 odst. 1 krajského zřízení a § 35 odst. 1 o hlavním městě Praze. Jejich novely se však z neznámých důvodů nenavrhují.
Pro tyto odůvodněné legislativní nedostatky pak v rozpravě budu navrhovat zamítnutí zákona v prvním čtení a případně jeho přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pak vás požádám, aby tento návrh zazněl v obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Gazdík. Prosím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolím si panu zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího částečně odpovědět. On shrnul argumenty vlády, které jsou podle mě celkem na vodě. Každý z vás, kdo někdy kupoval auto, ví, že koupit si to nejlevnější auto pro momentální hospodárnost prostě není dobře, protože se hodnotí jakási hodnota toho vozidla za celou jeho životnost. To, že si koupím nejlevnější auto, neznamená, že má nejlepší spotřebu a že mi vydrží nejvíce let, abych nemusel brzo kupovat další.
Angličané v jejich systému veřejných zakázek tomuto systému říkají value for money - hodnota za peníze. A něco takového se navrhuje v tomto návrhu zákona. My nechceme nic jiného, než aby obce měly možnost a bylo to v zákoně a striktně odůvodněno kupovat hodnotu za peníze, což dnes u některých orgánů činných v trestním řízení vůbec není jasné a některé orgány činné v trestním řízení k tomu přistupují velice podivně a likvidují přímo komunální a regionální politiky na základě smyšlených obvinění. Tím, že by to bylo v tomto zákoně uvedeno, a tím, že by ta obec musela prokázat, že jí šlo skutečně o hodnotu za peníze, nebo byla přidělena nějaká hodnota, tak se ta situace mění.
Ti z vás, kteří jste komunální politici, víte, že pokud se má zastupitelstvo rozhodnout v hypotetickém případě, jestli pronajme za mnohem větší částku za metr čtvereční nějakou plochu nějaké nadnárodní firmě nebo někomu, kdo z toho udělá sklad a nezaměstná nikoho, nebo má zastupitelstvo stejnou plochu pronajmout za nižší částku firmě, která zaměstná deset místních, tak to je přesně ta hodnota a to je přesně to odůvodnění, které vy jste, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil. A takové odůvodnění by mělo existovat. On už současný výklad, který u zákona o obcích je, říká, že by to neměla být nejmenší cena, ale že by to měla být celková ekonomická výhodnost. A tady ta formulace to pouze upravuje.
To, s čím musím souhlasit, a to se dá odstranit v druhém čtení, je, zároveň s tímto návrhem zákona o obcích by měla jít i novela zákona o krajích a o hlavním městě Praze, protože jich se to samozřejmě také týká. Ale tento nedostatek navrhovatelů se dá lehce odstranit.
Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chtěl bych připomenout, jak se posuzování této věci vyvíjelo v čase, a to v širším čase celého porevolučního období. Kdyby v této Poslanecké sněmovně před zhruba dvaceti lety probíhala diskuse na téma, že rozhodování obcí musí být poměřováno pouze ekonomickou výhodností pro obec, bylo by to považováno za naprosto absurdní, protože v té době probíhaly velké majetkové přesuny. ***