(15.50 hodin)
(pokračuje Semelová)
Závěrem se ještě jednou vrátím k platům ve školství. Všichni víme, že klíčovým prvkem ve výchovně vzdělávacím procesu je učitel, vychovatel, mistr odborné výchovy, prostě člověk. Můžeme vymýšlet kdeco, ale pokud kantory pořádně nezaplatíme, budeme dál řešit, proč absolventi vysokých škol připravující učitele ve velké míře do škol nenastupují, budeme se dál potýkat s problémem, že chybí učitelé prvního stupně, učitelé matematiky, fyziky, chemie, IT, že mistři odborného výcviku odcházejí do důchodu a na jejich místa nikdo nový nenastupuje. Důsledky pak ponesou nejen žáci a jejich učitelé, ale my všichni. To by si mělo při projednávání státního rozpočtu uvědomovat nejen Ministerstvo školství, ale především ministr financí, resp. celá vláda.
Jinak za klub KSČM mohu říci, že souhlasíme s tím, aby předložený návrh novely postoupil do druhého čtení, včetně návrhu na prodloužení lhůty projednávání mezi prvním a druhým čtením. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. Nyní prosím s faktickou paní poslankyni Novákovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, asi se dalo čekat, že nebudeme my, TOP 09, souhlasit s tím, že by se soukromé školy a církevní školy měly samy nějak financovat. Jestliže ta škola poskytuje kvalitní službu, to znamená, vzdělává naše děti, tak až skončí ti absolventi, tak nebude jasné - přece je to náš občan, který tady bude pracovat, takže nebude jasné, nebo možná bude jasné v pozitivním slova smyslu, jestli je ze soukromé školy, nebo ze školy církevní. To, co vidím jako příležitost, v tomto školském zákoně se neřeší financování, nebo ne důsledně financování soukromých a církevních škol, ale tyto školy mají právě ve financování jednu velice kvalitní věc, a to je, že v rámci neinvestičních peněz mohou volně svobodně nakládat a posunovat finance na osobní náklady a na ostatní neinvestiční výdaje. A to se právě domnívám, že velmi chybí našim školám, tzv. státním.
Jinak stanovisko TOP 09 přednese potom paní poslankyně Putnová. Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova, připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, s nejrůznějšími novelizacemi školských předpisů se v tomto volebním období doslova roztrhl pytel. Jak bývalému ministru Chládkovi, tak ani současné paní ministryni rozhodně nelze upřít, že mají vůli náš vzdělávací systém změnit. Důležité nicméně není jen samotné volání po změně, nýbrž také jejich forma a hlavně obsah.
Jádrem předkládaného návrhu je změna financování základních a středních škol. Již vcelku jednoduchý systém finančních příspěvků na žáka, byť má svoje vady, které je třeba řešit, má vystřídat systém složitější, který bude brát v potaz nespočet dalších údajů, jako jsou například počty odučených hodin, kvalifikace pedagogů a další a další. Právě ve složitosti spatřuji první úskalí. Že legislativnímu zpracování novely nerozumí řada z nás poslanců, je samozřejmě trochu paradoxní, když s ní právě Sněmovna musí vyslovit svůj souhlas, nicméně úplně neřešitelný problém to není. Mnohem horší je, že návrhu nerozumí často ani ředitelé škol, jichž se má týkat. Dovolím si ocitovat krátkou pasáž jedné z mnoha zpráv, které mi byly v této souvislosti doručeny. "Možná tomu budou poslanci rozumět líp, ale já jako ředitelka se v tom nevyznám a nebudu si umět spočítat rozpočet ani náhodou." Tolik citát.
Opravdu chceme, dámy a pánové, vytvářet pravidla, jimž nebudou rozumět ti, kterých se mají tato pravidla týkat? Samozřejmě zdaleka ne každý má právnické vzdělání a je tak schopen legislativní text bezvadně vstřebat. V takovém případě je ale povinností ministerstva, aby předkládaný materiál ředitelům škol náležitě představilo. Tak se tomu ale ani tentokrát nestalo, když většina ředitelů potvrdila, že o novele doposud neměli žádné bližší zprávy. To je pro mě nepřijatelné. Chce-li ministerstvo změnit způsob financování školství, nelze tak činit bez diskuse s těmi, kteří školství vytvářejí. Kdo jiný by měl lépe znát klady a zápory současného systému než právě ředitelé samotní? Nechci se opětovně dostat do stejné situace jako s inkluzí. Tu s řediteli škol nikdo nekonzultoval, a paní ministryně si ji přesto poměrně razantním způsobem prosadila. V následujících letech tak všichni budeme svědky toho, jak velký úpadek českého školství inkluze způsobí, a s největší pravděpodobností se přesvědčíme, že neprospěla ani těm, které měla původně chránit.
Dalším úskalím novely je, že se paní ministryně Valachová chystá žákům a studentům měřit různým metrem. Každý, kdo chodí do školy, si přece zaslouží rovné podmínky. Proč má tedy na jednoho žáka být vyčleněno méně peněz než na jiného? Nový systém tak bude extrémně nespravedlivý. Místo aby učitelé učili a ředitelé realizovali své vize, opět přibude další papírování. Z nových komplikací budou těžit pouze zkušení byrokraté, kteří rádi vyplňují různé tabulky, umějí se v tom pohybovat. To určitě není cesta, kterou by se mělo české školství vydávat.
Navrhované opatření nás vrací před rok 1989 k systému centrálního řízení. Nyní se ale paní ministryně musí obejít bez silné centrální autority. Proto po neuvážené inkluzi hrozí opět rozvrat českého školství, tentokrát z důvodu financování.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, závažné zásahy do systému financování základních a středních škol nemůžeme činit ukvapeně a bez patřičné odborné diskuse s řediteli jednotlivých škol. Podporuji proto myšlenku, abychom novelu nepouštěli do druhého čtení. Chtít tak zásadní dokument projednat na poslední chvíli před sněmovními prázdninami mi nepřipadá správné. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, připraví se paní poslankyně Dobešová.
Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Dovolte mi, abych učinila několik obecných poznámek k financování regionálního školství a na závěr přednesla jednu naléhavou prosbu, která je možná realizovatelná bez legislativních změn.
Paní ministryně předložila novou koncepci financování regionálního školství. Je to zcela legitimní pokus. Musím říct, že TOP 09 bude podporovat návrhy, které přinesou vyšší zdroje do financování regionálního školství. Tady vidím první úskalí. Bavíme se o tom, jak by mělo financování vypadat, ale neznáme rámec, finanční rámec, ve kterém by se ty změny realizovaly, takže pro nás je to stále do určité míry virtuální reality. Budeme rádi, pokud budeme moci konkrétně se zabývat jednotlivými kroky v rámci změny a budeme-li znát ten finanční rozpočet, rámec, ve kterém se budeme pohybovat. Čili to je jedna základní připomínka.
A teď takové malé ohlédnutí, resp. poznámka k tomu současnému stavu. Když v roce 2000 vznikly kraje, nebylo, jaké náplně jim nabídnout. A tak se nabízelo školství a silnice druhých a třetích tříd. Nikdo v té době nepředpokládal, že nastanou velké kompetenční spory mezi Ministerstvem školství a jednotlivými kraji. Ten způsob financování, tak jak dnes běží, a máme k němu řadu výhrad a víme, že potřebuje změny, je svým způsobem velmi spravedlivý, transparentní a jednoznačný. Dává na každého žáka v určité věkové kategorii jednoznačně normativ, který Ministerstvo školství přeposílá. Jak je možné, že jsou rozdíly ve financování na jednotlivých krajích tak dramatické? Jak je možné, že za 16 let - to není teď nic proti paní ministryni - za 16 let si nedokázalo Ministerstvo školství vyjasnit kompetence tak, aby ten normativ, který garantuje Ministerstvo školství, na toho žáka skutečně doputoval? Jak je možné, že jednotlivé kraje financují z rozpočtu základních škol přebujelou síť středního školství? Proč se v některých krajích povedla optimalizace středního školství, v jiných se o to ani nepokusili, v jiných se tápe? Protože nám chybí jednotná školská politika. Jednotná školská politika, která bude zaručovat, že zdroje, které jsou definovány normativy Ministerstva školství, na toho žáka skutečně doputují. ***