(20.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Mluvilo se tady o reformě EU, ale nezmiňoval se ten hlavní problém, to jsou ty obrovské rozdíly, které tady jsou v životní úrovni mezi starými a novými členskými zeměmi. Obrovské rozdíly ve mzdách. A my to přece zažíváme každý den, my jsme na hranici toho zlomu. My máme hranice s Německem, máme hranice s Rakouskem. Jak udělat v Evropě takovou hospodářskou politiku, která bude podporovat sbližování životní úrovně? Když se tady mluví o reformách, tak ony to nemohou být reformy pro reformy. Vždycky přece chceme, aby něco konkrétního, užitečného přinesly pro lidi, kteří v Evropě žijí z hlediska jejich reálných problémů. A to, co lidé cítí, je otázka bezpečnosti, to co cítí, je otázka hospodářského růstu, pracovních míst.
Takže prosím, realisticky zhodnoťme důvody, které vedly Brity k jejich rozhodnutí, abychom nedělali chybné závěry a nemysleli si, že se nás to vůbec netýká. Bylo by také dobré si vyjasnit, jestli chceme Evropskou unii reformovat, nebo jestli z ní chceme vystoupit. Protože ti, kteří navrhují, abychom odešli z Evropské unie, těžko potom můžou mluvit o nějaké její reformě. Tu reformu můžeme udělat jenom tehdy, když budeme sedět za jednacím stolem, když budeme mít v Evropě svůj vliv. Ano, můžeme ho znásobit tím, že fungujeme v rámci V4. Není možné, aby se reforma Evropské unie dojednávala v jiných formátech, než je formát 27. To musí být i základní platforma, kde se bude jednat a kde se bude rozhodovat. Ale my se také scházíme s našimi kolegy z V4, koordinujeme se, to znamená, také využíváme formáty, které jsou jiné než ty 27. Ale nesmí se tam přijímat závěry, nesmí se tam rozhodovat, nesmí se ty ostatní země stavět před hotovou věc jenom na základě toho, že se dohodla nějaká skupina nebo část zemí Evropské unie.
A chtěl bych poprosit na závěr, abychom si také vyjasnili tu reformu Evropské unie. Změny nemůže dělat Evropská komise. To musí iniciovat, dozorovat Evropská rada. Tam sedí předsedové vlád jednotlivých evropských zemí. Komise pro ty změny může chystat podklady, může ty věci propočítávat, může k nim dávat právní stanoviska. Ale po komisi nemůžeme chtít - a bylo by to i špatně, abychom po ní chtěli - aby navrhovala, jaké změny by v Evropské unii měly být realizovány. Tohle musí být iniciativa členských zemí, které sedí v Evropské radě. O tom by se mělo diskutovat v Evropské radě. A já doufám, že ta debata proběhne i na setkání, které bude v Bratislavě v září, a že Česká republika určitě, a to vám mohu garantovat a slíbit, se do té debaty jednoznačně a aktivně zapojí.
Děkuji za dnešní diskuzi, za ty náměty, které v ní zazněly a jsem připraven, - a říkám to za celou vládu, jsme připraveni diskutovat i s opozicí a hledat společné návrhy, na kterých se shodneme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych podle jednacího řádu reagovat na vystoupení některých předřečníků. Opravdu jsem překvapený odvahou některých z nás, kteří vědí, proč se Britové rozhodli vystoupit. Těch důvodů podle mě bylo tisíc a jeden. Vy tady akcentujete jeden. Ale to, že jsou plátci, že jim někdo sliboval, že budou mít víc peněz do zdravotnického systému, protože je rozčilujou nesmyslné regulace, byrokracie, to je jeden důvod vedle druhého. A dokud nebudou k dispozici nějaké kvalitní sociologické průzkumy, tak to je všechno jenom. Berme to jako fakt.
Zaznamenal jsem tady taková vyčítavá vystoupení vůči Britům. Co si to vlastně dovolili. Já myslím, že to je chybný tón, že by to nemělo být. A pan premiér má pravdu, že to má dělat Rada a 27 premiérů. Ale pozor. Jak to celé začalo, kdo měl schůzku po brexitu? Dvacet sedm zemí, nebo šest zakládajících členů? A to musíme od začátku jako stát říkat, že to je špatně. My přece nemůžeme čekat, až se šest zakládajících členů dohodne a pak řekne - tak buďte s námi v tvrdém jádru, anebo nic. Takže není to tak jednoznačné, že všichni se chtějí dohadovat v tom formátu 27. To prostě není pravda. A myslím, že naším úkolem je zformulovat národní pozici, pro to hledat spojence, nejprve mezi svými sousedy nebo ve V4, nebo kde nám budou ochotni naslouchat, a pokusit se prosadit.
A ještě jedna věc. Nezapomeňme, že někteří z našich sousedů, kteří mají nejvíc evropské integrace na srdci nebo v ústech, nám blokovali přístup na pracovní trh! Ti, kteří nám říkají o svobodném pohybu osob, kapitálů, služeb, sedm let blokovali přístup českých občanů na své trhy. Jenom chci říct, abychom na to nezapomněli, abychom byli spravedliví. A naopak, Britové nám to umožnili od prvního okamžiku. A na to bychom taky neměli zapomenout. To bychom měli ocenit. Tak jak to dneska učinil pan premiér. A je to správně. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, ta debata evidentně nesměřuje ke svému závěru. Jednáme zde více, než dvě hodiny. I účast na jednání, řekl bych, ne úplně odpovídá vážnosti tématu. Domnívám se, že zde zazněly názory jednotlivých frakcí. Zazněly zde informace předsedy vlády a já se domnívám, že by bylo dobré v tuto chvíli diskuzi přerušit a vrátit se k ní po prázdninách, a proto vznáším procedurální návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do zářijové schůze.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Je to procedurální návrh. Dám o něm hlasovat bez rozpravy. (O slovo se hlásí poslanec Stanjura.) Ano, samozřejmě. V případě, že máte protinávrh proti tomuto návrhu, tak jej prosím předneste.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já přednesu protinávrh. Mně přijde poměrně odvážné tvrdit, že diskuze se nechýlí ke konci, když je přihlášen jeden člen Poslanecké sněmovny. Ne 10 + 1, ale 1 + 0. Takže pokud potřebuje někdo přestávku, mám procedurální protinávrh, abychom přerušili jednání na pět minut. Nevím, jestli pan poslanec Snopek chce hovořit až do 21. hodiny, dokdy můžeme jednat a hlasovat. Pokud mu to nestačí, pak je to rozumné přerušit. Pokud mu ten čas stačí, můžeme hlasovat.
My za to nemůžeme. Nás je tady 10 ze 16. Já vidím ty prázdné vládní lavice. Ale my za to nemůžeme, že podle našeho názoru, klíčový bod této schůze, opravdu klíčový bod této schůze, probíhá za tak malé účasti našich kolegů. Za to prostě nemůžou ti, kteří jsou v sále. To říkám těm, kteří tady momentálně nejsou.
Já si myslím si, že v záři můžeme dostat informace ne předsedy vlády k situaci v EU, ale informaci předsedy vlády o tom, jak pokročila politická jednání mezi politickými stranami zastoupenými v parlamentu. Jestli našli nějakou shodnou národní pozici, nebo ne. Předpokládám, že takový bod tady bude a že ho budeme projednávat jako jednu z priorit, ne-li jako první prioritu zářijové schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tedy váš protinávrh, aby schůze byla přerušena pouze na pět minut a poté se pokračovalo v projednávání tohoto bodu. Chci se zeptat, zda někdo další má ještě protinávrh proti tomu, co přednesl předseda Sklenák. (Hlásí se poslanec Sklenák.) Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Ano, je pravda, že do rozpravy je přihlášen v tuto chvíli jeden diskutující. Ale připomínám, že tam byli na začátku čtyři. Ono prostě tím, že se využívají přednostní práva a faktické poznámky, tak ten čas pro jednoho přihlášeného -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, že vám vstupuji, pane předsedo, do vaši rozpravy, ale předneste procedurální návrh. Není otevřená rozprava.
Poslanec Roman Sklenák: Ano. Nechte mě prosím, pane předsedající dohovořit. Já považuji skutečně za nedůstojné v této situaci hlasovat, a proto si dovoluji požádat o přestávku na jednání klubu sociální demokracie do 21. hodin.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji vám za zdůvodnění vašeho návrhu. Přerušuji tento bod a přerušuji i tuto schůzi do zítřejší deváté hodiny ranní. Děkuji vám.
(Jednání skončilo ve 20.18 hodin.)***