(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení doby k faktické poznámce. Pana kolegu Fialu požádám o strpení, protože tady mám dvě faktické poznámky, respektive tři, a to pana premiéra a pana poslance Benešíka. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci ujistit pana poslance Chalupu, že brexit se skutečně opakovat nebude. Ten už nastal. Možná jste špatně poslouchal, ale je jasné, že to je nezvratné. Zaznamenali jsme sice určité spekulace o tom, že by mohlo být takzvané druhé referendum a podobně. Ale skutečně, pane poslanče, brexit už se opakovat nebude. Je to proces, který se teď odehrává. My se s tím budeme muset vyrovnat. A já si myslím, že máme jasný plán, jakým způsobem jako Česká republika budeme postupovat jak ve vztahu k vyjednávání s Velkou Británií - a já jsem tady jasně pojmenoval, jaké budou naše priority. Pokud chce mít Británie přístup na volný trh, tak my samozřejmě chceme co nejvyšší práva pro naše lidi a naše pracovníky ve Velké Británii.
A pokud jde o otázku bezpečnosti a migrace, tomu jsem věnoval velkou část svého vystoupení a vy jste měl pozorněji poslouchat. A byla to Česká republika, která dva roky jako předsednická země V4 poukazovala na zjevné chyby v migrační politice Evropské komise a některých členských zemí Evropské unie. A byla to Česká republika, která od samého počátku navrhovala to, na čem už se dneska shoduje celý hlavní proud v Evropské unii, a to je posílení ochrany vnějších schengenských hranic. A byli jsme to my jako V4, kdo navrhoval uzavření západobalkánské migrační trasy, které výrazně pomohlo v tom zvládnout migrační krizi. A byla to Česká republika, která jako jedna z prvních zemí ze 27 navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže právě proto, abychom posílili ochranu vnější schengenské hranice.
My pečlivě posloucháme, co se říká i v parlamentních výborech, a také se především pečlivě díváme kolem sebe a od samého počátku jsme byli schopni hodnotit migrační krizi realisticky. Říkám bohužel, na rozdíl od některých kolegů v Evropské unii.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ondřej Benešík, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, musíme si uvědomit, že v tom referendu rozhodli férově Britové, nikoliv občané České republiky. Rozhodli se tak, jak se rozhodli, a my prostě musíme jednat. Pokud se jedná o referendum jako takové obecně, tak někdy se žertem, a myslím, že to nemusí být úplný žert, říká, že první referendum v historii lidstva bylo, když se Pilát ptal davu, jestli má vydat na smrt Ježíše nebo Barabáše. To si také musíme uvědomit.
Důležitá věc je také, že Britové velmi zvažovali migrační záležitosti v tom referendu. Ale pozor, oni nezvažovali, jestli má být migrace mimoevropských států do Evropské unie včetně Spojeného království, ale naopak. Jim vadila, těm zastáncům brexitu, těm kteří chtěli vystoupit a chtějí vystoupit, jim naopak vadila ta migrace zevnitř Evropské unie a výhody, které tito lidé čerpají do Spojeného království. Velmi zkratkovitě říkám, že těmto lidem daleko více vadí polský katolík než pákistánský muslim.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Benešíkovi. Nyní faktická poznámka - jestli pan předseda Kalousek trvá na faktické poznámce? (Ne.) Netrvá. Tak faktická poznámka pana poslance Chalupy a potom tedy už pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju za slovo. Ujišťuji všechny přítomné, že poslouchám velmi pečlivě vše, co se týká toho, co se děje v Evropské unii, toho, co jsme projednávali dneska ráno na výboru pro obranu, toho, co se dozvídám na podvýboru pro imigraci a azylovou politiku, na evropských záležitostech. A to, že jsem řekl brexit, tak to je příměr. Protože samozřejmě můžeme mluvit o czexitu, o polském exitu a tak dále.
Jestli se budeme bavit tou formou, jak to tady v podstatě praktikujeme, že opakujeme klišé a fráze a neříkáme nic konkrétního, o čem bychom skutečně mohli diskutovat, to se fakt nikam nedostaneme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Marka Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Faktická otázka. Pane premiére, jasná otázka. Prosím vás o jasnou, stručnou odpověď. Chcete, aby pokračoval Jean-Claude Juncker v čele Evropské komise? Ano, nebo ne? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, trošku se posunu mimo tu vnitrokoaliční roztržku, která se tady odehrává, a pokusím se být naopak velmi vstřícný k vládě a ke všem ostatním parlamentním stranám, protože pokládám situaci, která v Evropě nastala, za velmi vážnou, i když si to možná všichni neuvědomují. Myslím si, že pro Českou republiku se v příštích dnech otevřou otázky, které se týkají kvality naší národní suverenity, toho, v jakém společenství se chceme a budeme pohybovat, jakým budeme čelit tlakům. A že je namístě pokusit se tady nalézt, pokusit se nalézt nějakou národní shodu, alespoň minimální konsenzus, se kterým bychom mohli prosazovat svoje zájmy v Evropské unii.
Nemá samozřejmě smysl opakovat, že Unie se důsledku britského referenda dostala do nové, naprosto bezprecedentní situace, že je to krok do neznáma, že to může znamenat i konec integračního procesu. Uvidíme. Samozřejmě všechny důsledky dnes není schopen nikdo domyslet ani v Bruselu, ani nikde jinde.
Když se podíváme na první reakce bruselských politiků, a často reakce velmi hysterické, tak si uvědomíme, že oni si prostě některé věci nepřipouštěli, nechtěli si je připustit a dosah toho, co se stalo, si nepřipouštějí ani teď. V každém případě můžeme říct, že je to konec EU, tak jak ji známe. A mně je jasné, že po pár dnech a týdnech budeme svědky bagatelizace: ti lidé nevěděli, jak hlasují, a mohlo by se to opakovat. To všechno známe už přece z minulosti z referend, která se opakovala ať už v Dánsku, nebo v Irsku, nebo z referend, která nakonec byla v jistém smyslu ignorována, jako byla referenda ve Francii nebo Nizozemí.
Ale to, co se odehrálo v Británii, je něco kvalitativně jiného. Nepůjde to bagatelizovat. Poprvé se hlasovalo o vystoupení země z EU. To hlasování dopadlo jednoznačně, Britové řekli jednoznačně ano, chceme vystoupit, a také vystoupí. A EU bez Británie - EU bez Británie, to zdůrazňuji - je úplně jiný projekt, než jaký jsme znali, a může nám pan Juncker vykládat, co chce. EU, tak jak byla z Evropských společenství vytvářena, byla samozřejmě vytvářena jako konstrukce, do které Velká Británie neodmyslitelně patří.
Brexit je nicméně, a tak to musíme chápat, nebo zkusme to tak chápat, samozřejmě i příležitost, nebo může to být příležitost. Je to poslední šance, jak EU změnit tak, aby byla do budoucna společenstvím ekonomické prosperity, politické stability, bezpečnosti a také, a to také zdůrazňuji, a také přitažlivým modelem mezistátního uspořádání, což teď v žádném případě není.
A ještě jedno slovo zdůrazňuji a to je slovo "poslední". Poslední příležitost, poslední šance. EU se nejen stále více odcizuje občanům - a já tady používám rád to slovo "odcizení", a musím přiznat, že některé pojmy nadužívané levicí mají svůj půvab a svoji výkladovou přesnost. Unie se po léta odcizuje svým občanům, ale v poslední době také zřetelně oslabuje síly evropských zemí, místo aby je posilovala, a navíc nedokáže vyřešit žádný větší problém, se kterým se v Evropě setkáváme. A stále víc lidí si řeklo: takovou EU nepotřebujeme. A řekli si to britští občané a s nimi si to říká stále víc občanů v jiných zemích EU a říkám to i já. Pokud EU nezměníme, tak se s ní potopíme všichni. ***