(15.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A pokud jde o jakákoli usnesení nějakého stranického orgánu, tak ten samozřejmě nemůže nahrazovat rozhodnutí vlády. Může vyjádřit svůj názor k té věci. A musím říci, že když se realizovala privatizace v roce 2004, tak vlastně poprvé byl řešen vůbec bytový fond. Bytový fond, který byl vložen do OKD bez jakékoli regulace, tak teprve v roce 2004 při prodeji zbytkového podílu akcií státu byly vloženy do procesu privatizace podmínky, které se týkaly omezení nakládání s bytovým fondem OKD tak, aby bytový fond OKD nemohl být rozprodán, aby nájemníci měli garantované předkupní právo na získání těchto bytů v rámci majetku OKD. To se dostalo do těch privatizačních podmínek až v roce 2004. Předtím osud bytového fondu OKD nikoho nezajímal, ačkoliv ta společnost už předtím byla divoce zprivatizována.
Já teď nechci posuzovat, co se dělo v OKD po roce 2006 nebo po roce 2005. Jenom chci konstatovat, že dnes úpadek OKD je dán dvěma faktory. Prvním faktorem je hospodaření společnosti v předcházejících letech, protože ona si evidentně nevytvořila rezervy v dobách, kdy dosahovala zisku. A za druhé je to propad cen energetických komodit včetně černého uhlí. Všechny země v Evropě mají dneska problém s uzavíráním dolů, kde se těží černé uhlí. Není to zdaleka jenom problém Česka nebo Polska, ale doly na černé uhlí se uzavírají ve všech evropských zemích bez ohledu na to, kdy a jak se tam ty společnosti privatizovaly. Prostě je to problém nízkých cen černého uhlí na trhu, který tady je. Bohužel v posledních dvou třech letech se ten problém ještě prohloubil a to samozřejmě má velmi negativní vliv na fungování OKD. Kdyby si ale OKD v minulých letech vytvářelo rezervy, tak by se dokázalo s touto situací nepochybně vypořádat lépe, než je tomu dnes. A to už je odpovědnost soukromých vlastníků, kteří tam byli, jakým způsobem OKD vedli a jakým způsobem OKD pod jejich vlastnictvím hospodařilo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně ještě položí doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Olga Havlová: Pane premiére, přesně jak jsem předpokládala. Opět jste předvedl, že jste ohromný rétor. Vůbec jste neodpověděl, na co jsem se vás ptala. A já jsem mluvila právě o těch 45 %, kdy celkový majetek OKD byl vyčíslen - vy dobře víte, jak byl vyčíslen. A měl jste mně odpovědět na to, proč o to mají dneska takový zájem miliardáři. Na to jste mně neodpověděl vůbec. A taky jste se zase obracel na čísla, která jste nám tady už říkal dopoledne. Ale na to jsem se vás neptala.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan premiér je připraven reagovat. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já zde opravdu nemohu mluvit za ty, kdo v médiích avizovali, že mají zájem vstoupit do OKD, že mají zájem pokračovat v činnosti alespoň v části OKD. To je věc soukromých vlastníků. Ten, kdo bude rozhodovat, teď bude věřitelský výbor, soud a samozřejmě insolvenční správce.
Nicméně pokládám za důležité říci, že vláda má zájem na tom, aby se OKD udrželo v provozu. Pokud se OKD udrží v provozu, tak se udrží více pracovních míst a bude šance na postupný útlum. To, co by bylo nejhorší, by bylo, kdyby došlo k nárazovému útlumu v OKD. S tím by se region, zejména okres Karviná, velmi těžko vypořádával. Takže to je první věc. Nemohu tady mluvit za ty, kdo projevují zájem o koupi OKD. Ale doufejme, že i tyhle soukromé iniciativy přispějí k tomu, aby se OKD udrželo v provozu, aby alespoň část dolů pokračovala v příštích letech v těžbě. Byť nebude možné udržet celé OKD v provozu, je evidentní, že pro to, aby se zlepšila efektivita hospodaření, pokud dále nestoupnou ceny uhlí, kdyby stouply ceny uhlí, tak by se určitě situace zlepšila. Ale když nestoupnou výrazně ceny uhlí, tak se samozřejmě OKD bude muset restrukturalizovat a to bude otázka věřitelského výboru, aby o té věci nakonec rozhodl.
Stát se nově zařadil mezi věřitele OKD, takže samozřejmě budeme využívat svých možností a pravomocí, které z tohoto titulu máme, abychom pozitivně osud OKD ovlivnili.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Další v pořadí vylosovaný je pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, položte svoji interpelaci.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, víceméně na můj dotaz, který jsem měl na vás připraven, jste odpověděl kolegovi Fiedlerovi. Já bych se vás tedy jen v krátkosti zeptal, jestli v souvislosti se žalobami církve na kraje a na obce týkajícími se vydávání majetku nespatřujete sám podezření z porušení smluv, zejména ze strany katolické církve, které byly uzavřeny se státem v době premiérování pana Nečase v roce 2013. Je přece známé, že církevní restituce se na krajský majetek nevztahují. Sám už jste to tady říkal. A říkal jste, že sám osobně jste i proti tomu. Ale asi vám není znám precedenční rozsudek v tomto ohledu Nejvyššího soudu ve sporu Královéhradecký kraj versus kapucíni o klášter v Opočně. Tento precedenční rozsudek jasně stanovil, že církve nemají právo žádat kraje a obce o vrácení tohoto majetku. Tak jestli se k tomu ještě alespoň trošku vyjádříte.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím, pane premiére, o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já musím říct, že to rozhodnutí Nejvyššího soudu je velmi důležité. A jak pevně věřím, pozitivně ovlivní další rozhodování soudu ve věci. Já jenom jestli se můžu velmi stručně k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu vyjádřit.
K určovacím žalobám, které byly podané církvemi na kraje, se vyjádřil Nejvyšší soud. Konstatoval, že se lze ztotožnit s výkladem Ústavního soudu, dle něhož omezení nakládání s věcmi příslušejícími původně církvím a náboženským společnostem nebránilo takovým změnám v osobě vlastníka, jež se neprotivily smyslu majetkového vyrovnání s církvemi. Na toto východisko pak navazuje úvaha, kterou podtrhl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 2. letošního roku v tom smyslu, že přechodem - zdůrazňuji slovo přechodem - majetku ve prospěch obcí podle § 1 zákona 172/1991 nebylo nikterak ohroženo zachování majetkového základu pro budoucí vypořádání s církvemi, jelikož majetek, jenž takto přešel na obce, nepozbýval svého statusu historického vlastnictví církví, a další právní dispozice s ním tedy zůstala limitována zákonem o půdě, přičemž bylo výsostným právem zákonodárce rozhodnout, zda onen nezmenšený majetkový substrát umožní využít k naturálnímu uspokojení, tzn. k naturálním restitucím, anebo že obce jako veřejnoprávní korporace nezařadí mezi povinné osoby. A jelikož se zákonodárce tady tehdy, když se schvaloval zákon o narovnání s církvemi, rozhodl obce a kraje mezi povinné osoby nezahrnout, přechod nepředstavuje porušení výše uvedených blokačních ustanovení v zákoně o půdě.
Čili je evidentní, že tento rozsudek Nejvyššího soudu z letošního roku je skutečně přelomový. Jasně konstatuje, že v případě majetku, který přešel na obce na základě příslušného zákona, není možné církevní restituce nebo narovnání s církvemi a naturální restituce na tento majetek vztáhnout.
Analýza, kterou bude teď vláda připravovat, se bude týkat toho, jak velké množství případů lze typově vztáhnout právě na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu a jak velké množství případů se týká jiného charakteru převodu majetku a jak velký dopad by to mohlo tedy mít na otázku finančních kompenzací za nevydaný majetek. To si myslím, že pro ty naše budoucí úvahy je důležité. Jestli by tady došlo k tomu, že by soudy začaly rozhodovat tak, že bude vydáván i majetek, který dneska drží obce a kraje, pak by to nepochybně, pokud by došlo k vydání majetku ve větším množství, mělo mít dopad na možnou úpravu zákona o narovnání s církvemi tak, aby se to zohlednilo, pokud jde o finanční plnění, které bylo církvím poskytnuto jako náhrada za nevydaný majetek. Takže bude potřeba posoudit, jak velký rozsah majetku z hlediska svého převodu nenaplní ten charakter zákona, tak jak to bylo zamýšleno, když se schvaloval zákon o narovnání s církvemi.***