(12.30 hodin)
(pokračuje Luzar)
V prvé řadě palivoenergetická koncepce České republiky. Česká republika je stále z větší části závislá na uhlí jako surovině k výrobě elektrické energie. Pan premiér sice hovořil o tom, že budeme podporovat útlum, ale jinými slovy, ty elektrárny to uhlí potřebují každý den. Proto se ptám v intencích našeho usnesení, článku 2, aby vláda zabezpečila možnost těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství České republiky dnes, ale i v budoucnu. A já si myslím, že to budoucno je hlavně důležité v této části, protože vláda doposud neřekla, jak dalece strategická surovina je uhlí.
Další věc, která souvisí s útlumem těžby, je bod B. Vláda by měla zabezpečit ochranu ložisek vyhrazeného nerostu České republiky před jejich negativním znehodnocením v případě jakýchkoliv změn vlastnických vztahů nebo ukončení podnikání. Protože o co se hraje v OKD? Kde se najednou vzaly ty finanční skupiny, které o krachující obor hornictví mají tak obrovský zájem, že jsou schopny vládě nabízet prostředky? No, oni si spočetli, že krize za prvé v energetice nemusí tak dlouho trvat, ale hlavně ono OKD ovládá i těžební licence na doposud nevytěžené uhlí. A to jsou stovky miliard korun, které leží pod zemí. A kdo toto ovládá, brání konkurenci, aby na tento trh mohla proniknout, a bude moci do budoucna vydírat vládu? A proto se ptám vlády, jak zabezpečí, aby v rámci konkurzu, aby v rámci řešení OKD správce konkurzní podstaty ošetřil i vlastnictví státu k těmto licencím na budoucí těžby uhlí.
Ptám se, a tady zazněl náznak odpovědi, na odpovědnost dozorčích orgánů společnosti OKD.
Máme tady privatizační smlouvy. V těch privatizačních smlouvách je jistě ošetřeno, jak postupovat v útlumu, jak by měly firmy, které nabývají majetek v privatizaci, postupovat do budoucna. Ano, stát se postaral. Já tady mám pro informaci smlouvu o ekologických závazcích státu vůči OKD. Před privatizací OKD se stát zavázal 27 miliardami, že bude sanovat ekologické škody budoucímu nabyvateli těchto průmyslových celků. Už to, ta cena by měla být zajímavá k pozdějšímu vývoji cen. Ale stát svoji povinnost splnil. Jak tito vlastníci plní svou povinnost vůči státu, to znamená k údržbě a vytvoření rezervních fondů na případné škody a případnou likvidaci? A jestliže neplní, a pan premiér tady řekl určité náznaky, které i k němu doputovaly, jak bude stát vymáhat škodu po zodpovědných orgánech společnosti a dozorčích orgánech společnosti? Tato otázka by také měla zaznít.
Ono, jak pan premiér vtipně poznamenal, ta situace se stala předtím, než nastoupil do vlády. Tak se ptám: vláda přece ale disponuje bezpečnostními složkami státu, které mají vysílat vládě signály, že něco není v pořádku. Jak vláda tyto signály vyhodnocuje a čte? Jak vláda reaguje? A teď nehovořím o tom, co tady zaznělo do minulosti, jak vyhodnocovala ty zprávy BIS apod., ale jak vyhodnocuje tu situaci dnes, jak má zmapováno jednání současných aktivních účastníků této kauzy, která není uzavřená a která neustále ovlivňuje českou společnost.
Co ale považuji za jedno z nejdůležitějších, a v tom návrhu Komunistické strany Čech a Moravy za stěžejní záležitost, a věřím, že kolegyně a kolegové o tom ještě budou hovořit podrobně, já považuji za jednu z největších, a omlouvám se, pane premiére, zvrhlostí stávající vlády, že postavila horníky z jednoho regionu proti horníkům z druhého regionu. (Potlesk z lavic poslanců KSČM.) To, co jste provedli, to je opravdu zvrhlost. Jsme svědky toho, kdy horníci ze severu Čech se ozývají, proč ti Moraváci mají mít nějaké speciální výhody - a my konáme lehčí práci? To je obrovská politická chyba, kterou jste dopustil ve své funkci, ale věřím, že jste ji schopen napravit, popřípadě aspoň vzít v potaz. Proto jsme navrhli usnesení, které by nejen na horníky, protože si vážíme těžké práce všech pracujících, které by umožnilo, aby všechny tyto kategorie mohly jít do předčasného důchodu a využívat všech možností, které jim ten zbytek života po této těžké práci dává.
Já odcituji článek 9: Budoucnost pracujících v povoláních exploatujících zdraví v míře bránící jejich možnému dalšímu pracovnímu uplatnění cestou urychlené novely důchodového zákona, tak aby byl umožněn dřívější odchod do penze u všech dotčených zaměstnanců v souladu s mezinárodními standardy definujícími těžkou práci.
Chci upozornit, že ve světě existují mezinárodní standardy, které se běžně uplatňují, čili nebudeme vymýšlet něco jenom proto, že my se tady chceme v České republice postarat o naše těžce pracující. Toto ve světě již dávno mají. A pokud uvažujeme o odsouvání odchodu do důchodu o další a další roky z důvodů ekonomických, tohle je cesta a řešení, jak pomoci těmto oborům, které jsou mezinárodně definovány, aby mohly do odchodu do důchodu dříve.
Pane premiére, věřím, že před krajskými volbami je to žhavé politické téma. Oba dva kraje, kterých se to hlavně týká, jsou kraje, kde sociální demokracie, ale i Komunistická strana Čech a Moravy má své voliče a zcela jasně a zřetelně za ně bojuje.
Já si dovolím také upozornit na to, že v tom návrhu usnesení se zaměřujeme do budoucna a chceme po vládě jasnou strategii a jasný slib, že ty lidi, kteří celý život obětovali těžké práci, nenechá tato vláda a tato Sněmovna napospas volné ruce trhu, tolik oblíbené průpovídce pravicových kolegů. Věřím, že najdete odvahu a čas prodiskutovat ve vládě naše návrhy.
Věřím, kolegyně a kolegové, že se seznámíte s návrhem usnesení, který jsme předložili, a že jej ve svém hlasování podpoříte. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě než dám slovo panu premiérovi, s přednostním právem je tady jedna technická poznámka pana poslance Grebeníčka a potom ještě jedna pana poslance Novotného. Prosím pana premiéra o strpení.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v návaznosti na vystoupení kolegy Luzara chci připomenout, že Komunistická strana Čech a Moravy byla jedinou politickou stranou, která zde ve Sněmovně vyjadřovala nesouhlas s privatizací OKD a upozorňovala na to, že vstupem do Evropské unie a volného trhu není naše hornictví konkurenceschopné, že je nutné programově přistupovat k útlumu a v regionu vytvářet nové pracovní příležitosti. Nemá proto pravdu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, když v jednom rozhovoru s novináři prohlásil, že nikdo před pěti nebo deseti lety nemohl vědět, že OKD se dostane do útlumu. Kdo zná důlní geologické podmínky naše a v jiných zemích, které v rozhodující míře určují náklady na těžbu, ten to pochopitelně věděl, ale nebyl vyslyšen. ***