(12.20 hodin)
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ani se nedivím, že mnozí považují Bohuslava Sobotku za činitele odpovědného za privatizační transakci OKD, kdy stát přišel o desítky miliard, kupující získal majetek téměř zadarmo a početná řada nájemníků hornických bytů byla doslova a do písmene podvedena. Premiér Sobotka by měl v této věci projevit mimořádnou aktivitu, napsal nedávno dokonce i expremiér Jiří Paroubek, protože Ministerstvo financí pod jeho vedením a za sekundování jeho osobního přítele Radka Pokorného připravilo OKD včetně 44 tis. hornických bytů v roce 2004 k prodeji. Jiří Paroubek k tomu dokonce dodal, že Sobotkovo ministerstvo financí připravilo smluvní dokumenty, které tak trochu připomínaly smlouvu mezi Zanzibarem a Velkou Británií.
Ať tedy premiér jasně řekne, zda to byl dopředu domluvený podvod, anebo jestli i jeho podvedl Zdeněk Bakala. Ano, rád bych se jako opoziční politik konečně dozvěděl, zda privatizace OKD a bytového fondu uvedeného podniku nebyla nedovolenou veřejnou podporou a mnohamiliardovým darem partě Carbon Invest a svérázného podnikatele Zdeňka Bakaly. (Slabý potlesk zleva.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí pan poslanec Luzar se stanoviskem klubu KSČM. Proto tedy má přednostní právo. Potom už všichni... Tak já se omlouvám, pane poslanče, ještě faktická poznámka pana poslance Černocha.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Jenom velmi krátce. Tady opravdu padla... mluvili jsme o 52 miliardách. Mluvili jsme o tom, že všechen majetek nebyl oceněn, a já bych tímto poprosil potom pana premiéra, zdali by samozřejmě po projevu pana kolegy Luzara byl ochoten a schopen odpovědět na tyto otázky. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se stanoviskem klubu pan poslanec Luzar. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, nejdříve bych vám chtěl poděkovat, že jste hlasováním podpořili zařazení tohoto bodu na návrh KSČM, abychom ho mohli projednat. Myslím si, že občané České republiky si zaslouží tuto ucelenou informaci a zaslouží si vědět, co bude dál.
Chci poděkovat i panu premiérovi, že shrnul ve svém hodinovém projevu historii privatizace OKD. Osobně si ale myslím, že zapomněl na jednu věc. Zahájil svoji debatu začleněním OKD do kuponové privatizace. Průšvih, o kterém hovoříme, začal dřív. Průšvih začal 1. listopadu v roce 1990, kdy se z OKD vyčlenil Důl ČSM ve Stonavě a společně s Dolem Kladno v Libušíně a Tuchlovice byl privatizován. Zde stát úmyslně vytvořil konkurenci a vytvořil skupinu, která se následně v dalších letech podílela na negativním výsledku prodeje OKD. Dodnes není vyjasněno, co vedlo vládu 1. listopadu v roce 1990 k tomuto kroku. Všichni to obcházejí, nikdo k tomu nehovoří. Nikdo nechce říci, že již tehdy v roce 1990 byl připraven majetkový převrat v této věci, aby se vytvořila kapitálová skupina, která potom mohla činit, a dovolím si použít výraz prasárny. Omlouvám se.
Problém, který tady byl popsán v historii, mnozí nazývají ryzí kapitálový incest. To je prosím terminus technicus. To není nadávka, to je výraz vyjadřující to, co se stalo s akciemi této společnosti. A pan premiér zcela oprávněně popsal, co se dělo.
Dovolím si zdůraznit jednu věc, která tady z úst pana premiéra nezazněla. Hovoří se o institutech, orgánech, vládě, fondu. Ale přece to jsou všechno konkrétní lidé, konkrétní jména, konkrétní politické strany. V době, o které pan premiér hovořil, tady existovala politická strana ODA, pro pamětníky Občanská demokratická aliance, která ovládala historicky tyto fondy. Která ovládala to, o čem dneska tady řečníme. Tito lidé, kteří se podíleli na tom, jsou dneska ctihodní občané. Jsou to ctihodní odborníci. Setkáváme se s nimi na různých fórech, kde vystupují a zastupují zájmy průmyslu. Zastupují zájmy České republiky. Bez jakéhokoliv studu jsou hrdi na to, co my tady teď řešíme. Již dávno jsou mimo politiku, samozřejmě. Ale přesto mně vadí jako občanu ČR, že tady můžou beze studu vystupovat, protože český stát není schopen dořešit tyto problémy, a jak tady zaznělo, padni komu padni, postavit tyto lidi k zodpovědnosti. A o odpovědnosti pan premiér také dlouho hovořil.
O tom, že byty vlastně neexistují v OKD, protože se o nich vlastně nikde nehovořilo, o cenách bytů, o tom už tady mí předřečníci hovořili a věřím, že i další o tom hovořit budou. Ale z pozice politiky KSČM nemůžu toto přejít, protože přece akcie a hodnota akcií, nemůžu ji srovnat s hodnotou občanů, s hodnotou bydlení občanů. A to byla základní chyba tehdejší sociálně demokratické vlády, že smíchala hodnotu bydlení občana s hodnotou akcií a vůbec znehodnotila hodnotu bydlení.
Přeskočím etapu, o které již pan premiér hovořil. A opravdu by mě zajímalo, jak tehdejší šéf fondu Roman Češka za ODA vysvětlí, proč Fond národního majetku rozhodl, jak rozhodl v rámci snížení základního jmění OKD. Ano, pan premiér má pravdu. Tam je zakopaný pes. Ptejme se, komu to prospělo. Buď to byla obrovská naivita tehdejších vládnoucích, anebo - kde si dovolím nechat otazník. (V sále je hlučno.)
I z tohoto titulu je v návrhu usnesení našeho klubu, který jsme předložili do systému, bod 4. Máte ho všichni na stolech, nebudu jej číst. Ale tento bod 4 by mohl zprůkaznit a dohledat, jestli to byla opravdu jenom naivita, nebo v tom byly nějaké zájmy. Hlavně finanční zájmy. Protože přece není možné a logické, aby někdo v hodnotě podniku, v hodnotě akcií zapomněl ocenit celé fabriky. Vždyť to je přece absolutně nelogické! To na tehdejší vládě nikdo nečetl znalecký posudek? Nikdo si ten znalecký posudek nedal ohodnotit třeba v regionu, aby mu řekli, že ve znaleckém posudku nejsou zachyceny podstatné fabriky, které do OKD spadají? To tenkrát nikoho nenapadlo a četl jenom první stránku, kde byla hodnota? Podepsal to jako ministr financí. A ptám se, je toto pravidlo i dneska při přípravě vládních materiálů, že se spoléháme na to, co nám předloží, a nečteme?
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid. Děkuji.
Poslanec Leo Luzar: Když se podíváte na návrh usnesení, který jsme připravili, tak začnu odzadu, protože nechci se vracet k historii již dále. V bodě 3 tohoto návrhu usnesení jsou otázky, které by občan ČR měl slyšet, a hlavně odpovědi na tyto otázky by měl slyšet. A pevně věřím, že pokud toto usnesení v těchto bodech přijmeme, budeme moci říci, jak to tehdy doopravdy bylo, protože trestněprávní rovinu této věci díky panu prezidentu Klausovi již asi nejsme schopni nikdy realizovat, protože jeho převratná amnestie zabránila řešení těchto záležitostí v rovině výkonné moci soudní.
Nechci již dále zdržovat historií. Zazněla tady velice obsáhle a řekněme i jednostranně, protože to byla pouze chronologie, jako byste si ji přečetli z Wikipedie. Nuance a záležitosti, sporné body 2, 3, které tam jsou, zůstávají stále nevyjasněny. Ale vrátím se do budoucnosti, do toho, co nás čeká a co zajímá všechny občany Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje, co zajímá ty horníky, kterými se tady často zaštiťujeme a říkáme, že hájíme jejich zájmy. ***