(15.40 hodin)
(pokračuje Homolka)
Na straně jedné zákon zdůrazňuje odpovědnost obcí a krajů za rozvoj možnosti sportovního vyžití, za sportování mládeže na jejich území, na straně druhé by dle uvedeného ustanovení mohla být příjemcem dotace pouze nezisková právnická osoba, která se dle důvodové zprávy objevuje v definici sportovní organizace. Pozměňovací návrh by tedy měl umožnit, aby příjemcem dotací byly případně také obce a kraje.
V této souvislosti je třeba zmínit i skutečnost, že jedním z významných zdrojů pro financování oblasti sportu byly pro obce vždy odvody z výnosů z loterií a jiných podobných her, které jsou mimo jiné vytvářeny ve značné míře také v souvislosti se sportem. Vzhledem k tomu, že obcím byly v uplynulém období odvody z výnosů z loterií a z výherních hracích přístrojů sníženy z původního poměru 80:20 na poměr 63:37, je žádoucí, aby byly pro obce otevřeny také nové možnosti, jak oblast rozvoje sportu financovat.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, tolik ke zdůvodnění pozměňovacích návrhů za Senát.
Zpotil jsem se možná více než na nějakém sportovním klání, ale děkuji za občerstvení. (Pije z připravené sklenice.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu senátorovi. Prvním přihlášeným po panu senátorovi do obecné rozpravy je pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, včera vláda na jednání rozhodla o nové koncepci financování sportu. Výdaje státu, obcí a krajů na sport vzrostou ze stávajících 3,7 mld. na 6 mld. do roku 2020. Jinými slovy, ze stávajících 0,3 % státního rozpočtu tedy půjde na sport do roku 2020 konečně asi 1 %. Navíc do sportu budou směřovat všechny výnosy z loterií a hazardu. Pan ministr financí, pan premiér i paní ministryně školství stejně jako my ostatní věříme v zapojení daleko více dětí a mládeže i ze sociálně slabých rodin do sportovních aktivity. Doufáme, že tím dojde ke zlepšení jejich fyzické i duševní kondice.
Senát vrátil projednávaný zákon s poukazem, že není třeba plánovat sportovní činnost v obcích, že je to zbytečná byrokracie pro obce. Já tento názor nesdílím. Ruku v ruce se zvyšováním rozpočtu na sport musí jít koncepce rozvoje sportu a plánování, a to už na úrovni obcí, měst i krajů, a to jednak kvůli využití materiálně technického zařízení a ke stanovení priorit na sportování a předně k racionálnímu využívání finančních prostředků. Proto jsem navrhl v článku 1 v dosavadním bodu 19 úpravu odstavce 3, aby krajské i obecní samosprávy měly za povinnost vytvořit plány rozvoje sportu, jejichž součástí bude i určení finančních prostředků z obce a kraje, které jsou nezbytné k naplnění tohoto plánu. Většina měst má komise pro mládež a sport. Tyto komise jsou určeny k tomu, aby rozvíjely ve svém městě sport a tělovýchovu. Můj pozměňovací návrh je motivujícím prvkem pro fungování komisí, z nichž mnohé dnes takové plány zpracovávají. Je mnoho malých obcí, na jejichž území je činnost jenom sboru dobrovolných hasičů a sport v takových územních celcích není v podstatě nijak řešen. Tímto pozměňovacím návrhem k řešení dojde.
Jestliže se ztotožníte s názorem Senátu, že pro většinu měst a obcí je plán rozvoje sportu zbytečný, zůstaneme se svým snažením podpořit zdraví a sportovní aktivity dětí a mládeže opět na mrtvém bodě i přes zvýšení finančních prostředků. Hlasujte proto prosím pro verzi zákona tak, jak vzešla ze Sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, změny navrhované Senátem jsou rozumné a nevidím důvod, abychom je neschválili. Zejména vítám zrušení povinnosti, aby každá obec zpracovávala plán rozvoje sportu na svém území. Vždyť z více než 6 tisíc obcí v České republice jich polovina má méně než 500 obyvatel. Po nich opravdu nemůžeme chtít, aby povinně stanovovaly priority v jednotlivých oblastech sportu. V malých obcích často jde jen o několik málo sportů, mnohdy třeba pouze jen o fotbal.
Povinností vyhotovovat plán rozvoje sportu přece rozhodně nepřimějeme občany k tomu, aby sportovali, maximálně naštveme tu jednu nebo dvě úřednice, které budou nicneříkající dokument vytvářet. Ty se pak se svým zážitkem jistě pochlubí na výroční schůzi fotbalového klubu a my budeme pranýřováni za vytváření nepotřebné legislativy. Dlužno dodat, že zcela po právu. Nechme proto obce žít svým životem a nepřikazujme jim nové, nesmyslné povinnosti. Už tak jich mají víc než dost.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové. Já patřím k těm, kdo si myslí, že na takovouto všeobecnou záležitost nepotřebujeme nový zákon, že stačí, vytvoříme-li finanční podmínky ve státním rozpočtu, případně v rozpočtech měst, obcí a krajů, zavedeme některé principy, o kterých tady pan kolega senátor mluvil. V minulosti měly obce z logiky věci z hazardu nějaký poměr příjmů do svých vlastních rozpočtů. Ten jste jako vládní většina změnili s tím, že věříte tomu, že stát bude lépe přerozdělovat finanční prostředky a bude lépe podporovat místní sportovní aktivity, než to dělají města a obce.
Paní ministryně nám tady řekla, seznámila nás se stanoviskem Sdružení místních samospráv, které to, jak tvrdila, podporuje, tak bych se rád zeptal, zdali má i stanovisko Svazu měst a obcí, které nezastupuje jenom malé, ale také střední a velká města a obce.
Já jsem patřil těm, kteří dnes v souladu se stanoviskem Senátu říkali, že například ty plány rozvoje sportu nám spíše připomínají pětiletky z minulosti, jak jsme si něco naplánovali a pak jsme to plnili nejlépe na 103 % nebo 130 %, vyvěsily si to ty obce v minulosti na své billboardy a hlásaly, jak jsme splnili plány pětiletky.
Já to nepovažuji za moudré rozhodnutí a myslím si, že Senát v tomto ohledu jde dobrým směrem. Je vidět, že jsou tam lidé, kteří v komunálních lavicích už něco zažili a nepotřebují další byrokracii a navalování na obce a města povinnosti sepisovat takzvané plány rozvoje sportu. Obce věcí, co potřebují. Často se přizpůsobují dané situaci. Když se najde sponzor, tak jsou schopny na to reagovat, protože se pohybují v omezeném množství finančních prostředků, a k tomu nepotřebují mít všechno napsáno, aby druhý den musely měnit, že dnes jsme sice měli v plánu změnit to, že opravíme záchodky na hřišti, ale protože se našel sponzor, který nám přispěje na okna nebo na střechu, do které teče, tak v tu chvíli se jaksi mění koncepce podpory sportu ve vytváření zázemí a nepotřebuji to mít napsané, resp. musel bych novelizovat svůj plán rozvoje sportu a poslat ho na ministerstvo, že už tedy od minulého týdne je to jinak, a podobně.
V tomto ohledu si myslím, že senátoři pravdu mají. Já bych ten návrh jako takový podporoval, stejně jako jsme podporovali - a věřím, že by to podpořili i senátoři - v minulosti, aby příjmy z loterijních aktivit ve prospěch rozpočtu měst a obcí právě na podporu sportovních aktivit byly větší. To jste bohužel jako vládní většina tento náš návrh odmítli a snížili jste procento podílu finančních prostředků, které jdou do rozpočtu měst a obcí na úkor státu, neboť, jak jsem řekl, si myslíte, že stát bude lépe vědět, jaký rozvoj měst a obcí v oblasti sportu města a obce potřebují. ***