Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

161.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb.,
o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 750/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů si ponechá pan ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního rozpočtového výboru. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 750/3, který vám byl doručen dne 1. června 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 750/4.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předmětem mého vystoupení bude uvést na pravou míru dezinformace a polopravdy, které k tisku 750 zazněly ve druhém čtení návrhu zákona. Nejdříve bych zde chtěl reagovat na opakovaná tvrzení, že si Ministerstvo financí svévolně vykládá evropské právo a v rozporu s jeho obsahem hodlá předloženým návrhem zákona znemožnit pojišťovnám zprostředkovávat širokou škálu finančních služeb, či má dokonce vytvářet nerovnováhu v podnikatelském prostředí na finančním trhu.

Sjednocení podoby povolení v rámci EU, nikoliv přelicencování. Opak je však pravdou. Změna provedená v definici pojišťovací činnosti je změnou, jejímž cílem je sjednotit podobu povolení k provozování pojišťovací činnosti mezi členskými státy EU, nikoliv zásadním způsobem měnit rozsah činností, které pojišťovny mohou vykonávat. Ministerstvo v žádném případě rozsah činností pojišťoven nezužuje, ale pouze podmiňuje jejich provozování prokázáním České národní bance jako dohledového orgánu, že tyto činnosti přímo vyplývají z povolené pojišťovací činnosti.

Pojišťovací činnost spočívá primárně v uzavírání pojistných smluv týkajících se rizik spadajících do jednotlivých pojistných odvětví. Je pouze na České národní bance, aby u každé pojišťovny posoudila, zda jí vykonávaná činnost přímo vyplývá z povolené pojišťovací činnosti. Toto pojetí rozsahu činnosti pojišťoven bylo do návrhu zákona zapracováno po dohodě s ČNB a s ohledem na nově stanovené solventnostní kapitálové požadavky podle směrnice Solventnost II, a to již v roce 2012, a takto vám byl návrh zákona rozeslán 25. února 2015 jako tisk 414. Přitom k předmětné změně nebyl ani přes dlouhou dobu projednávání tohoto sněmovního tisku vznesen žádný pozměňovací návrh.

Otázka rozsahu činností přímo vyplývajících z povolené pojišťovací činnosti byla otevřena v souvislosti s novým předložením návrhu zákona do Poslanecké sněmovny, a to bezesporu na základě ekonomických zájmů některých pojišťoven ve snaze ušetřit náklady na převod činností, které by těžko obhájily jako činnosti přímo vyplývající z pojišťovací činnosti, do dceřiné společnosti. Svědčí o tom mimo jiné i pozměňovací návrhy podané poslanci Zbyňkem Stanjurou a Zdeňkem Syblíkem, které jsou včetně gramatické chyby v odůvodnění zcela totožné a odpovídají návrhu, který byl konzultován s Českou asociací pojišťoven, s ministerstvem i Českou národní bankou.

Změna definice pojišťovací činnosti byla mimo jiné posuzována i odborem kompatibility Úřadu vlády, jehož úkolem je posuzovat slučitelnost návrhu zákona s právem EU, a návrh zákona byl hodnocen jako plně slučitelný s právem EU. K podání předmětných pozměňovacích návrhů byl odbor kompatibility dotázán na jejich slučitelnost a předmětnost k směrnici EU. Podle jeho názoru může pojišťovna vyvíjet zprostředkovatelskou činnost pouze v odvětvích, pro která má udělené povolení k činnosti. V jiných odvětvích tuto činnost vyvíjet nesmí, jak výslovně uvádí směrnice. A ve vztahu k pojistným odvětvím je výklad tohoto pojmu dostatečně přesně uveden ve vládním návrhu, tj. nově upřesněným odkazem na činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti.

Položme si tedy otázku, co je skutečným důvodem této náhlé změny a hledání příkladů v jiných členských státech pro obhajobu navrhované změny. Odpověď je jednoduchá. Jde o to, aby ty činnosti, u kterých by pojišťovna mohla mít problém s jejich obhájením jako přímo vyplývající z jejich pojišťovací činnosti, byly přímo v zákoně uvedeny jako činnosti, které jsou vždy součástí povolené pojišťovací činnosti bez ohledu na charakter provozovaných pojistných odvětví. Tím se má zamezit ČNB jako dohledovému orgánu, aby provozování těchto činností zpochybnila. Přitom jde v podstatě jen o snahu zachovat některým zprostředkovatelským sítím možnost vystupovat na veřejnosti jménem velké pojišťovny. Malých pojišťoven nebo specializovaných zprostředkovatelských firem se tento problém netýká.

Ke kritické poznámce poslance Stanjury ohledně gramatické nesprávnosti předjednávaného tisku uvádím, že pokud jde o text bodu 10 projednávaného vládního návrhu zákona, pak je text třeba číst počínaje návětím § 3 odst. 1 to je: pro účely tohoto zákona se rozumí. Pokud uvedené ustanovení čteme takto v souvislosti, zjišťujeme, že žádnou gramatickou nesprávnost neobsahuje.

K argumentům pana poslance Stanjury, který polemizoval se stanovisky Ministerstva financí, pak uvádím následující. Za prvé k argumentaci ve vztahu k operacím přímo vyplývajícím z pojišťovací činnosti. Je pravdou, že neexistuje úplný výčet těchto operací. Ani takový existovat nemůže. Nesporné je, že podstatou pojišťovací činnosti uzavírání pojistných smluv, kterými na sebe pojišťovna přebírá pojistné riziko v rozsahu sjednaného pojistného krytí. Stejně tak se asi s předkladateli pozměňovacího návrhu shodneme na tom, že z těchto závazků přímo vyplývají činnosti jako správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, pasivní zajištění či preventivní činnost i činnosti, které jsou vlastní každému podnikání. Pokud by ministerstvo trvalo na takto vymezené pojišťovací činnosti, měli by předkladatelé pozměňovacích návrhů pravdu, že jde o neúměrně restriktivní výklad směrnice. Ale tak tomu přece není.

Ministerstvo financí předkládá návrh, který nijak neuzavírá rozsah pojišťovací činnosti. Podstata problému spočívá v rozsahu činností, které je nutno posuzovat v kontextu povolených pojistných odvětví. Ty je však třeba posuzovat individuálně, což je předmětem činnosti České národní banky jako dohledového orgánu. Ministerstvo financí tak respektuje základní principy dané evropským právem a z něj vyplývající výsostné postavení dohledového orgánu, do jehož kompetence a odpovědnosti spadá udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti. V žádném případě svůj postup neobhajuje alibistickým schováváním se za bruselskou úpravu, ale považuje za správnou implementaci evropského práva.

Pokud jsem zmínil evropské právo, tak musím připomenout, že je rozdíl ve vymezení rozsahu povolené pojišťovací a zajišťovací činnosti. V případě zajištění lze činnost rozšířit na funkci holdingové společnosti a na činnosti ve finančním sektoru, což vymezení pojišťovací činnosti neobsahuje.

Za druhé k odlišnosti od ostatních členských států je, i když ustanovení článku 14 a 18 směrnice Solventnost II jsou z hlediska svého obsahu obdobná jako odpovídající ustanovení předchozích směrnic, že doposud nebylo Evropskou komisí ani Soudním dvorem EU blíže vymezeno, co jsou činnosti přímo vyplývající z pojišťovací činnosti. Přesto ani příklady uvedené z praxe pouze několika členských států nesvědčí jednoznačně o tom, že by zprostředkování jiných finančních služeb pojišťovnou bylo považováno za součást pojišťovací činnosti.

A pokud pan poslanec Stanjura tak rád zdůrazňuje logiku při posuzování návrhu právních předpisů, tak tvrzení, že zprostředkování úvěru nebo stavebního spoření je činností přímo vyplývající z pojišťovací činnosti, postrádá jakoukoli logiku. Pokud pozorně hodnotíme argumentaci předkladatelů pozměňovacích návrhů, tak si nelze nevšimnout zcela protichůdných stanovisek. Na jedné straně se polemika vede o obsahu činností přímo vyplývajících z povolené činnosti s vědomím toho, že pojišťovna nemá vykonávat jinou obchodní činnost než činnost pojišťovací, ale na druhé straně se přímo argumentuje tím, že pojišťovna má spadat v případě jiných činností pod povinnosti vymezené zvláštními zákony s tím, že ČNB má případně takovou činnost samostatně licencovat. Tento způsob udělování povolení ČNB nelze považovat za souladný s právní úpravou EU.

K třetí otázce jednotného evropského pasu. Účelem sjednocení podmínek pro udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti v rámci EU, tzv. jednotný evropský pas, je v první řadě vytvoření a řádné fungování evropského trhu s pojištěním. Pokud bychom přistoupili na logiku předkladatelů pozměňovacích návrhů, tak by členské státy z důvodu nejednotného posuzování povolených činností pojišťovny mohly svévolně předmět této činnosti rozšiřovat. Ad absurdum by tak pojišťovna mohla provozovat stanice technické kontroly, což souvisí s pojištěním vozidel, nebo zajišťovat likvidaci biologického odpadu, což souvisí s ochranou před infekčními nemocemi. Tím by však jednotný evropský pas zcela ztratil smysl. Jestliže pojišťovna hodlá provozovat svoji činnost v hostitelském členském státě, musí splnit tzv. notifikační povinnosti. Pokud by dohledový orgán hostitelského členského státu považoval činnost takové pojišťovny za porušení rovných konkurenčních podmínek soutěžitelů na pojistném trhu, musel by zareagovat a řešit tuto otázku minimálně na úrovni evropského orgánu pro pojišťovnictví případně i Evropské komise. Otevřela by se tak tolik diskutovaná otázka souvisejících, tedy nikoli přímo vyplývajících činností. To, že k tomu dosud nedošlo, nepovažuje ministerstvo za důvod pro svévolné rozšiřování povolené činnosti nad rámec směrnice. Tím spíše, že nebylo účelem směrnice vytvářet slovenský, rakouský či maďarský jednotný evropský pas.

Argumentace pana poslance Stanjury výroky uvedenými v souvislosti s čl. 8 odst. 1 písm. b) ve stanovisku generálního advokáta ve věci pod označením C-109/99 vyvolává otázku, co tím mělo být dokázáno. Z jeho obsahu vyplývá, že tam probíraná směrnice nezakazuje pojišťovně držet podíl na základním kapitálu jiné právnické osoby, která se účastní jiných obchodních činností než pojištění. Z rozsudku soudního dvora EU v této věci pak vyplývá, že znění čl. 8 odst. 1 písm. b) zmíněné směrnice je dostatečně přesné a způsobuje nepoužitelnost jakékoliv vnitrostranní (vnitrostátní?) právní úpravy, která je s ním neslučitelná. Připomínám, že uvedený článek zní: "Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna, která žádá o povolení, omezila svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace, které z nich přímo vyplývají, s vyloučením všech jiných obchodních činností."

Předkladatelé pozměňovacích návrhů by tak měli odpovědět nejen ministerstvu, ale i ČNB na otázky, jakým způsobem se má podle systému Solventnost II posuzovat z hlediska solventnostních kapitálových požadavků ta činnost pojišťoven, která není rizikově zahrnuta v provozované pojišťovací činnosti a která by v případě přijetí předmětných návrhů byla ze zákona automaticky považována za činnost vyplývajících u pojišťovacích činností. Ani daná směrnice ani příslušné prováděcí nařízení totiž s riziky vyplývajícími z takto pojaté činnosti nepočítají.

Za čtvrté, k otázce rozdílu rozsahu činnosti bank a pojišťoven. Velmi často byl jako argument používán příklad činnosti bank, které nemají takto omezený rozsah činností a nabízejí zprostředkování řady pojistných produktů. Tento příklad však pouze ukazuje na opomenutí základních rozdílů mezi činností bank a pojišťoven. Pojištění je samo o sobě obchod s rizikem a snahou regulace je zamezit v tomto oboru podnikání jejich rozšiřování o další, s danou činností nijak nesouvisející podnikatelská rizika. Proto je právní úprava u obou těchto oblastí odlišná a u regulace úvěrových institucí takové omezení činnosti chybí.

Shrnu-li řečené, jediným argumentem pro doplnění pojišťovací činnosti o zprostředkování pojištění a jiných finančních služeb je právní úprava několika členských států, aniž by předkladatelé pozměňovacích návrhů uvedli cokoli bližšího o těchto úpravách. Přitom na Slovensku se pojišťovnám umožňuje zprostředkování jiných finančních služeb, a to po předchozím souhlasu dohledového orgánu a po splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy. V Rakousku lze provozovat pouze pojišťovací činnost a činnosti z ní bezprostředně vyplývající, za které se považuje například zprostředkování stavebního spoření, leasingu či kolektivního investování. Avšak v Německu lze činnost pojišťovny rozšířit pouze na některé půjčky a zprostředkování pojištění jiných pojišťoven. Ve Francii je zprostředkování pojištění, v Nizozemsku nebo Velké Británii mohou pojišťovny provozovat pouze pojišťovací činnost, vyloučení jiných podnikatelských aktivit. Z toho je zřejmé, že ze způsobu implementace směrnice jednotlivými členskými státy nelze v žádném případě vyvodit závěr o převažujícím trendu širšího výkladu pojišťovací činnosti, ale naopak lze vysledovat snahu omezovat danou činnost na činnost pouze pojišťovací, a zúžit tak maximálně rizika, kterým jsou pojišťovny vystaveny, v zájmu všech pojistníků a osob oprávněných pojištění tato rizika spojená s činností pojišťovny nerozšiřovat a ta nezbytná řádně měřit a řídit tak, aby pojišťovna byla v každém okamžiku schopna dostát svým závazkům. To je nakonec i smysl nového zavedeného systému Solventnost II.

Návrh ministerstva tedy nezakazuje žádnou z činností, která přímo vyplývá z povolené pojišťovací činnosti, nesnižuje konkurenceschopnost českých pojišťoven, protože pojišťovnám nebrání vykonávat jakoukoli přímo vyplývající činnost, ani zakládat dceřiné společnosti. Nejde svým obsahem proti smyslu a účelu směrnice Solventnost II a plně respektuje postavení ČNB jako dohledového orgánu v pojišťovnictví vyplývající z evropské právní úpravy. Návrhy poslanců Stanjury a Syblíka naopak nejsou v souladu s evropských právem. Narušují principy jednotného evropského pasu, umožňují, aby činnosti pojišťovny v oblasti zprostředkování finančních služeb byly objemově významnější než samotná jejich pojišťovací činnost bez možnosti ČNB tuto činnost řádně v souladu s rizikovým i orientovaným přístupem dohlížet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Otvírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj pan poslanec Dolejš. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Bohužel tím, že zastupuji pana zpravodaje, tak mám dneska poněkud komplikovanou roli, a to i v tom, že tentokrát na rozdíl od stanoviska pana ministra musím říci, že rozpočtový výbor se dopracoval k jistým závěrům a ty jsou odlišné. Mysleli jsme, že to budeme mít jednoduché, když se kolegové v koalici dohodli, že tento tisk nebude nosičem nějakých apendixů, který bude řešit jiné problémy, jak se nám to stalo loni nad tiskem 414. A to, jestli to byl legislativní avanturismus, nebo ne, to si vyřešte, kolegové, v koalici. Ale v každém případě to bylo jednodušší, protože sice opožděná, ale přesto implementace normy Solvence II je určitě namístě. A jako bychom hlasovali loni pro něco podobného, tak i letos je třeba říci, že opožděná implementace je víc než namístě.

Ale to, co probíhalo za diskusi na půdě rozpočtového výboru, ukázalo starou známou pravdu, tedy že implementovat lze různě a že samozřejmě určitý druh implementace vyvolává reakci v tom byznysu, o který se tady jedná. A musím říci, že tady ta reakce přišla, a tudíž asi není úplně fakty doložitelné, že by nedocházelo k nějakému omezení. Že by to bylo všechno hladké a jenom jsme přijali bruselskou normu tak, jak ji mají všude jinde v Evropské unii už dávno před námi. Tak by asi tato debata nevznikla. Ona bohužel vznikla, protože samozřejmě, tak jak je upraven předmět podnikání v této předloze, tak mnozí zástupci pojišťovacího byznysu nabyli dojmu, že sice jim není zapovězeno pochopitelně, není zapovězeno věnovat se jiným finančním službám, kterým se věnovali dosud a které poskytovali v rámci určitého komplexu služeb. Pravdou je, že to neřeší ti maličtí, ale všechny velké pojišťovací domy v podstatě v této republice se poskytování celého toho komplexu služeb věnují a vnímají to jako určitý negativní impakt, protože minimálně si to vyžádá určitý čas, ale i náklady na řízení, které by s tímto opatřením bylo spojené.

A teď je otázka, jestli je to nutné, to znamená, že ten příkaz Bruselu je rigorózní, nebo zda je to řekněme náš extenzivnější výklad, kterým předjímáme určité pokračování směru, který v Evropě, pravda, objektivně existuje, a to je oddělení ono bankovního a pojišťovacího byznysu jako relativně svébytných oblastí, anebo zda budeme pokračovat v praxi, a ty názory na výboru zazněly, která není v rozporu s evropským právem, a dá se to doložit evropskou praxí, protože Solvence II už tady je nějakou dobu. Některé země už mají tuto implementaci za sebou. A přesto ta praxe tady je, všechny ty mechanismy, notifikace atd. atd. Takže se samozřejmě nabízí otázka, jestli takto extenzivní pojetí chceme. A návrhy kolegů Stanjury a stínově i kolegy Syblíka toto řeší, tzn. vracejí nás do původního koryta, které by nemělo být v rozporu s tvrdou bruselskou normou. A o to jde.

Pokud se hlasovalo o pozměňovacích návrzích - teď nechám stranou pozměňovací návrh předsedy rozpočtového výboru kolegy Votavy, ten nenarazil na nejmenší problém, ale musím říci, že rozpočtový výbor samozřejmě v sestavě, která ten den byla přítomna na jednání, návrh kolegy Stanjury doporučil. Takže samozřejmě jistý rozpor tady je. Já nechci dělat někomu advokáta, ale musím to tlumočit s tím, že to tak jednoznačné, jak řekl pan navrhovatel, tedy ministr financí, není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak než se dostanu k obsahu, tak něco k té formě. Všimněte si, probíhá druhé čtení, poslanci argumentují, vznášejí dotazy, pan ministr mlčí, aby ve třetím čtení přečetl sáhodlouhou reakci na to, co proběhlo v druhém čtení, kterou - já mám hypotézu, že si ji nepsal pan ministr, že mu ji připravili zaměstnanci Ministerstva financí. A v tom je problém. Na invektivy od pana ministra jsem zvyklý. Když nějakou invektivu na moji adresu řekne, tak já se budu bránit nebo mu to vrátím. A měli byste mě všichni podpořit. Měli bychom si vyprosit, aby úředníci do podkladů psali invektivy typu - návrh Stanjury nemá logiku atd. To si teda vyprošuju. Nebyli schopni vaši úředníci odpovídat na rozpočtovém výboru, nebyli schopni obhájit návrh vlády na výboru, rozpočtový výbor ho přijal. A já prosím členy rozpočtového výboru a vás ostatní - neztrácejte hrdost! Já vím, že ministr financí řekne, že je proti. A co se změnilo kromě toho, že slyšíte od ministra financí, že je proti? Neztrácejte hrdost vy, kteří jste ten návrh podpořili na rozpočtovém výboru. Ale já můžu reagovat hned. Já nepotřebuju pauzu tři týdny, abych to poslal analytikům, napsali mi řeč a pak četl - chtěl bych reagovat na vystoupení pana ministra Babiše ve třetím čtení. A on si taky protiřečí. Asi čtyři odstavce před koncem říká, jak je to dobře v Německu. Ten můj návrh je obdobný jak v německé legislativě. Takže buď je to v tom Německu dobře, nebo špatně.

Klíčové věci říkal i náhradní pan zpravodaj. Ten pozměňovací návrh není v rozporu s evropským právem. Není. A už jsem to říkal ve druhém čtení, pane ministře. Jsou dvě možnosti. Buď jít rakouskou cestou, kdy Rakousko má ve své legislativě konkrétní finanční produkty, anebo jít tou cestou, jako je Německo, Belgie, Itálie, a mít to v obecné formulaci a pak bude záležet na tom regulátorovi, což je Česká národní banka, zda tu licenci schválí, nebo ne.

Když to zjednoduším, o co vlastně jde. Pokud přijmete vládní verzi a postavíte se proti odbornému doporučení rozpočtového výboru, na což máte plné právo, tak pojišťovny vyvedou tuto činnost ze svých mateřských firem a zřídí si dceřiné společnosti, které to dělat mohou. Bude tato operace stát stamiliony korun. Kdo je asi zaplatí? Kdo asi zaplatí, pokud vzniknou legislativní nebo dodatečné náklady díky změně legislativy? Klienti. Bezesporu klienti. Nesníží se o to zisk té pojišťovny. Proč by to dělaly? Přece podnikají za účelem dosažení zisku. A tak je to správně.

Takže nemusíte se ničeho bát, ten pozměňovací návrh není proti evropským pravidlům a proti evropskému právu. To, jak pan ministr říkal, že není ustálená praxe ve všech zemích, to je pravda. Ale já jsem vám jmenoval poměrně významné dlouholeté členy Evropské unie, jako Německo a Rakousko, kde v jednom funguje model konkrétní finanční produkty, v druhém obecná definice. Přijde mi opravdu komické týden po brexitu, týden po brexitu zase argumentovat tím, že ten Brusel po nás něco chce a jenom abychom neudělali něco proti tomu Bruselu. Přijde mi to komické. Navíc pokud projde ta navržená operace tak, jak jsem říkal, jenom to vytvoří dodatečné stamilionové náklady, které nakonec ponesou na svých bedrech klienti, ti, kteří ty pojistné smlouvy nebo jiné produkty uzavírají. A vytvoříme nerovnováhu na trhu. Protože jiné subjekty, které působí na finančních trzích, tuto regulaci nemají a mohou si svobodně konkurovat i v jiných oblastech, než je jejich hlavní činnost podnikání. Takže není to nijak složité, nemusíme třicetkrát říkat, že to je Solvency II nebo Solventnost II.

Ale co je ještě podstatné - funguje u nás trh pojišťoven, nebo ne? Pamatujete si nějaký problém, velký problém, který by na finančních trzích a ve vztahu ke klientům způsobila kterákoli z pojišťoven? Podle mě dobrá zásada je, když něco funguje a nejsou v tom problémy, tak do toho moc nezasahuji, protože je vysoce pravděpodobné, že tím svým zásahem tu situaci zhoršíte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, příp. pana zpravodaje. Není zájem.

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji, abyste nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim stanovisko.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Samotná procedura zas tak složitá není. Doporučuji, abychom postupovali tímto způsobem, je to tedy doporučení rozpočtového garančního výboru, abychom nejprve hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Votavy, tedy A, následovalo by B, což je poslanec Stanjura, o tom tady byla řeč. A protože pozměňovací návrh C je identický, tak hlasovat dvakrát totéž nemá smysl, takže bychom ho hlasováním o B učinili nehlasovatelným, a pak už by nám zbývalo jenom hlasování o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli má někdo jiný návrh nebo návrh na změny v proceduře? Není tomu tak. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu procedury, tak jak jej přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 159, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 143, proti žádný. Návrh procedury byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Takže první krok je hlasování o návrhu A, poslanec Votava.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem A. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 160, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro 139, proti žádný. Návrh A byl přijat.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Návrh B pan poslanec Stanjura.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Stanjury pod písmenem B. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 161, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 48. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Tím pádem je nehlasovatelný návrh C, který je identický, a zbývá nám hlasování o celém návrhu, samozřejmě pokud nebude rozporováno předchozí hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě chvíli posečkám, protože je tady žádost o kontrolu hlasování. (Probíhá kontrola hlasování.) Pan poslanec Klučka se hlásí s kontrolou hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Opravdu se mi to nestává často. (Smích.) Chtěl jsem hlasovat proti, a na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Budeme hlasovat o návrhu na zpochybnění hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí námitky pana poslance Klučky, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 162, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný. Námitka byla přijata.

 

Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu pod písmenem B. Prosím ještě jednou stanovisko pana ministra. Nesouhlas. Stanovisko garančního výboru?

 

Poslanec Jiří Dolejš: Nemohu změnit, co už jednou rozpočtový výbor řekl, tedy doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Souhlas. Zahajuji hlasování o návrhu pod písmenem B. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 163, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 55. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Dolejš: (Po chvíli:) Pokud už je vše jasné, tak můžeme o zákonu jako o celku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zdá se, že je vše jasné. Budeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 750, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Rovněž kladné.)

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako o celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 164, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 103, proti 4. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat. Nejdříve mi dovolte, abych konstatoval došlé omluvy z dnešního jednání, a to pana poslance Jeronýma Tejce od 13 hodin z osobních důvodů a od 12 hodin od pana místopředsedy Bartoška do konce dnešního jednacího dne.

 

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.