Středa 29. června 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
153.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném
ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 379/ - třetí čtení
Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa ministr Jiří Dienstbier a zpravodaj garančního výboru ústavněprávního poslanec Lukáš Pleticha.
Tímto sněmovním tiskem jsme se již zabývali 27. května letošního roku na 47. schůzi, kdy jsme na návrh předsedy poslaneckého klubu ČSSD poslance Romana Sklenáka přerušili projednávání tohoto bodu do 29. 6., tedy do dnešního dne. Navrhovatel ani zpravodaj zatím nevystoupili.
Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 379/4, který byl doručen dne 14. dubna 2016. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 379/5.
Ptám se navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře? Ano, prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážení poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona navazuje na vládní prohlášení, kde se vláda jednak zavázala posílit prostředky ochrany proti diskriminaci a zároveň se zavázala, že předloží návrh, který umožní veřejnému ochránci práv obracet se na Ústavní soud s návrhy na zrušení zákona nebo jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem České republiky.
Zároveň od samého počátku legislativního procesu byla diskutována třetí oblast, to je zřízení monitorovacího mechanismu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přestože návrh zákona doputoval do Sněmovny díky sporu o tabulková místa v Kanceláři veřejného ochránce práv bez tohoto návrhu, tak na základě projednávání ve výborech i zde na plénu je zjevné, že tady je shoda na zřízení tohoto monitorovacího mechanismu, protože všechny výbory, které projednávaly návrh, doporučily schválit pozměňovací návrh, který by tento monitorovací mechanismus do zákona doplnil. Je to důležitý krok, protože tím ČR naplní závazky vyplývající ze zmíněné úmluvy OSN. To, co je na tom důležité je také, že na této podobě monitorovacího mechanismu je dohoda s organizacemi, které reprezentují zájmy osob se zdravotním postižením a naopak projevily značný zájem na tom, aby takovýto mechanismus byl zaveden. Jde o systémový monitoring, který má komplexně vyhodnocovat, do jaké míry jsou chráněna práva osob se zdravotním postižením, a lze od něj tedy očekávat zlepšení v této oblasti.
Nyní se vrátím k těm dvěma oblastem, které vyplývají z vládního prohlášení. Tou první je možnost obracet se na Ústavní soud ve věci rušení zákonů nebo jejich částí. Jak už jsem zmiňoval, toto je výslovně zmíněno ve vládním prohlášení. Veřejný ochránce už nyní má možnost navrhovat Ústavnímu soudu rušení podzákonných předpisů. Toto je tedy rozšíření i na zákony. I tady může dojít jednak k efektivnímu postupu, protože nemusí jednotlivé osoby, které odkazují na to, že v jejich případě došlo k aplikaci zákona, který odporuje ústavnímu pořádku, vyčerpat všechny kroky, to znamená obracet se buď na správní orgány, následně na soudy v prvním, druhém stupni, případně dovolání, a pak teprve po mnoha letech směřovat k Ústavnímu soudu. Ale lze tady velmi efektivně takovouto situaci vyřešit. Myslím, že na základě projednání ve výboru je tady na stole i velmi dobrá úprava, a sice že by veřejný ochránce mohl takto postupovat pouze poté, co by projednal věc v petičním výboru Poslanecké sněmovny, který je, dá-li se to tak říci, garančním pro otázky související s činností veřejného ochránce práv. Tedy předešlo by se možná zbytečnému podání takového návrhu v těch případech, kdy by byla shoda na základě projednání v petičním výboru, že se věc dá řešit jiným způsobem, například poslaneckým návrhem zákona, který by problém odstranil.
Byla tady v diskusi zmíněna obava, že by mohl veřejný ochránce tohoto oprávnění nadužívat. Já bych tady odkázal na praxi ve vztahu k podzákonným předpisům, kdy veřejný ochránce tohoto oprávnění využívá v jednotkách případů, to znamená, nedochází ani tady k žádnému nadužívání, nebo dokonce snad zneužívání takového oprávnění a není žádný důvod se domnívat, že by ochránce postupoval nějakým zásadně jiným způsobem i v případě zákonů a návrhů na jejich rušení u Ústavního soudu.
Co se týče antidiskriminační žaloby ve veřejném zájmu, tady si myslím, že to je vůbec nejdůležitější součást navrhovaného zákona. Ze všech dat, která máme k dispozici, vyplývá, že diskriminace není nic okrajového, s čím by se lidé v České republice téměř neměli možnost potkat. Naopak dochází k celé řadě případů diskriminačního jednání a současné prostředky ochrany proti diskriminaci jsou zcela nedostatečné. Svědčí o tom právě nepoměr mezi rozsahem diskriminace a počtem individuálních antidiskriminačních žalob a také to, že nám v této oblasti téměř zcela chybí soudní judikatura, kterou by se všichni, kdo v dobré víře chtějí sami předcházet diskriminačnímu jednání, mohli řídit a sami takovým situacím předcházet. I v tomto případě jde o věc, která vyplývá z plnění vládního prohlášení.
Tady bych zdůraznil, že to je především na pomoc těm lidem, kteří jsou nejslabší. Je potřeba si uvědomit, že oběťmi diskriminace jsou právě ti, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni nebo slabí, ať už jde o finanční situaci, ať už jde o sociální kompetence anebo může to být i třeba zdravotní nebo jiný hendikep. Lidé s nízkými sociálními kompetencemi, jinými hendikepy a nedostatkem finančních prostředků se velmi těžko mohou bránit proti diskriminaci, jednak proto, že nedosáhnou na kvalifikovanou právní pomoc, která je právě v těchto případech nezbytná, jak už jsem tady opakovaně říkal. Antidiskriminační žaloby a spory jimi vyvolané patří k těm nejsložitějším právním kauzám, kde bez kvalifikované právní pomoci se nelze efektivně bránit. Proto tento nástroj může být důležitý. Navíc opět může být i velmi efektivní předcházet zbytečnému množení sporů, protože jednou takovouto žalobou se dá vyřešit typový případ diskriminace, kterému čelí nějaká větší množina osob, a nemusí se tak podávat tedy to větší množství individuálních antidiskriminačních žalob. A jak už jsem také zmiňoval, postupně by to umožnilo vytvořit judikaturu v této oblasti, kterou by se všechny osoby mohly následně řídit.
Chtěl bych proto požádat zejména ty poslance a poslankyně, kterým záleží především na ochraně nejslabších členů naší společnosti, aby zákon zejména v této části podpořili.
Závěrem bych konstatoval, že vzhledem k tomu, že tato oprávnění veřejného ochránce vyplývají z vládního prohlášení, tak že to pro mě je i test, do jaké míry koaliční strany vládní prohlášení plní vzhledem ke sporům, kterých jsme byli v minulých týdnech a měsících svědky. Jestli vlastně koaliční dohody jsou cárem papíru, anebo slovem, které platí a které koaliční strany drží. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Dienstbierovi a otevírám rozpravu, do které jsou přihlášeni zatím tři poslanci. První přihlášený je pan poslanec Karel Schwarzenberg. Připraví se paní kolegyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, po pravdě řečeno, teprve po druhé světové válce pozvolna vnikla instituce veřejného ochránce práv, dodnes se často nazývá právě skandinávským jménem ombudsman, do ústavních pořádků střední Evropy. A jak to často s novými věcmi bývá, pořád se ještě potkává s nedůvěrou.
Nicméně musíme všichni uznat, že se severské demokracie ve dvacátém století ukázaly jako velice solidní a opravdu se, co se týká obrany lidských práv a podobných věcí, osvědčily, a to i díky instituci veřejného ochránce práv. Já vím, že otázka rozšíření práv a pravomocí veřejného ochránce práv je u nás dosti diskutovaná otázka. Existují zde na to různé názory. Já se, po pravdě řečeno, přikláním k tomu, abychom odsouhlasili mírné rozšíření těchto pravomocí, které jsou teď navrženy. Nejenom poněvadž jsme měli opravdu štěstí, že jak ministr Motejl, tak paní Šabatová opravdu svůj úřad zastávali nestranně a opravdu byli ochránci lidských práv, ale ještě z jiného důvodu.
Přiznávám, že jsem se vždycky cítil jako žák slavného učitele ústavního práva Karla Poppera, který se proslavil, byť pocházel, pokud vím, z Vídně, na Novém Zélandě, potom na nejslavnějších britských univerzitách, a dokonce ještě ve vysokém věku dostal čestný doktorát Karlovy univerzity jako jeden z nejslavnějších ústavních právníků na světě.
A on nás vždycky učil, že není nejdůležitější, aby vše bylo demokraticky prohlašováno, že stupeň demokratičnosti není pro společnost to nejdůležitější. Ale co říká státu, musí být checks and balances. On učil anglicky. Že to musí být vyrovnávání moci. A po pravdě řečeno, to se v naší Ústavě ještě úplně, v našem ústavním pořádku, nepodařilo. Máme... už svého času při vytvoření nové české Ústavy po roce 1992 byl vyvažovací vliv Senátu velice omezen a i v následujícím pravomoce Sněmovny stoupaly. Vím, že není lehké Sněmovně a poslancům říci, že my taky nejsme neomylní a neškodí nám, když nás někdo upozorňuje, že jsme uzákonili chybně, že v tom či onom předpisu zákona jsou opravdu lidská práva omezena. K tomu je tady právě ombudsman, v našem případě ombudsmanka.
Tudíž bych velice prosil, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste napomohli k tomu, aby mírné rozšíření pravomocí ombudsmana čili veřejného ochránce práv bylo odsouhlaseno, abychom měli trošku víc těch vyvažovacích sil v českém ústavním pořádku. Zajisté by to nejslabším ve společnosti a těm, na které se ve víru zákonodárství zapomíná, těm by to pomohlo. Děkuji mnohokrát za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Zdeňka Soukupa, poté je připravena paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, reaguji vaším prostřednictvím na pana Schwarzenberga. Ano, on mluvil o mírném rozšíření. Já si myslím, že tím mírným rozšířením je právě to stanovisko ústavněprávního výboru k tomu rozšíření pravomocí obracet se na Ústavní soud, tzn. s tím, že už tam nebude vyžadována povinnost získat podpisy senátorů nebo poslanců, ale v podstatě to projde jenom petičním výborem.
Co se týče toho argumentu, že v podstatě pozice ombudsmana je velice potřebná, o tom není třeba diskutovat. Ale chtěl bych říci, že právě ombudsman nebo ombudsmani v severských státech, především ve Švédsku, pokud je mi známo, tak takové pravomoci, jaké jsou vyžadovány nebo jaké jsou dány v této novele, prostě nejsou. Tam vysloveně ombudsman a jeho pravomoci vycházejí z jeho přirozené autority. Jeho doporučení jsou pouze doporučeními, a nikoliv aby to bylo nařízeno nějakým zákonem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi i za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat. S přednostním právem pan ministr Dienstbier. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já bych reagoval na pana poslance Soukupa. On má pravdu, že někteří ombudsmani ve skandinávských zemích mají tradiční omezenou roli, ale také ve skandinávských zemích je celá řada podobných institucí, které vlastně sdílejí v podstatě srovnatelná nebo stejná oprávnění, jaká jsou zde navrhována našemu veřejnému ochránci.
A mimo jiné ve vztahu k monitorovacímu mechanismu práv zdravotně postižených, tak my jsme také diskutovali zřízení nové instituce, ale vždy po vyhodnocení se ukáže jako efektivní z hlediska synergií svěřit toto veřejnému ochránci, který má zázemí své kanceláře, které je vysoce profesionální. Takže ano, můžeme jít cestou, že ta jednotlivá oprávnění budeme svěřovat novým institucím, které budeme vytvářet, ale toto považuji za efektivnější cestu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Jana Hnyková. Ještě než dojde k pultu, tak bych konstatoval došlé omluvy. Prodloužení své omluvy do 13 hodin hlásí pan kolega Ondřej Benešík a pan ministr Pelikán se omlouvá dnes do konce jednacího dne.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, přeji vám hezké dopoledne a chtěla bych v krátkosti ještě jednou obhájit pozměňovací návrh, který jsem předložila.
Návrh říká, že ombudsman nemá právo kritizovat zákaz nošení náboženských oděvů například na školách. Můj návrh primárně reaguje na kauzu, kdy se ombudsmanka stavěla proti rozhodnutí Střední zdravotnické školy v Praze 10, která nedovolila studence ze Somálska nosit ve škole tzv. hidžáb. Veřejná ochránkyně práv tentokrát dospěla k závěru, že škola nepřímo diskriminovala studentku, neboť jí na základě školního řádu zakázala nosit muslimský šátek, který je projevem jejího náboženského přesvědčení navenek. Celá tato kauza je pro mě symbolem toho, jak se česká společnost postaví k pronikání islámu do české společnosti. Islám není slučitelný s našimi pravidly chování, naší kulturou a našimi zákony. Budu tvrdě bojovat proti každému, kdo bude šířit islám u nás. Budu tvrdě bojovat proti každému, kdo třeba jen, jako je paní ombudsmanka Šabatová, bude stavět islámské náboženské předpisy pro odívání nad naše české zákony a předpisy.
Česká republika je sekulární stát, který musí respektovat demokratické principy a Listinu základních práv a svobod. Ty musí být vždy nadřazeny středověkým pravidlům islámu a šaríi. Česká republika stojí na rozcestí, jestli se vydá cestou islamizace stejně jako západní Evropa, Francie, Belgie či Švédsko. Tato cesta začíná tolerováním hidžábu a pak přerůstá, jak vidíme dnes v západních zemích, že se tu tvoří muslimské enklávy a s tím spojené sociální problémy a kriminalita. A to nemluvím o běžném životě třeba v Německu. Sami čtete v denní tisku, co se tam děje. Opakuji, islámu u nás nesmíme dát místo, protože je to cesta do otroctví. Chci, aby prvním znamením našeho odporu bylo to, že veřejný ochránce práv se islámu nesmí zastávat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnyková. Další přihlášená do rozpravy je paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, budu velice stručná a chtěla bych jen připomenout pozměňovací návrhy, které jsem předložila a o kterých budeme hlasovat pod písmenem I1, I2 a I3.
Cílem je ochránit místa, která spadají pod působnost veřejného ochránce práv, před uplatňováním islámského práva šaría. Kontrola, zda není uplatňováno právo šaría, má být prováděna například v dětských domovech či ve věznicích, ale především, a to je zásadní, v zařízeních pro zajištění cizinců v pobytových střediscích pro azylanty. Zde je totiž riziko šíření nejvyšší. Stejná ochrana před právem šaría má být poskytnuta i školám, kde je podobné opatření neméně důležité. Nejsem přesvědčena, že paní ombudsmanka nás bude chránit před porušováním lidských práv, které vyplývají z islámu. Proto si myslím, že je velmi důležité, abychom tato ustanovení v zákoně měli.
Veřejný ochránce práv je instituce, která má hlídat dodržování lidských práv. To, že budeme mít ve svých hlavních úkolech kontrolovat, zda se u nás nešíří právo šaría, považuji za důležité vyjádření našeho postoje k islámu a jeho náboženským pravidlům. Ten postoj je zřejmý. Šaría je neslučitelná s naším vnímáním práva a spravedlnosti. České instituce musejí mít jasné nástroje, jak nás před ní chránit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. To byla zatím poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí. Pokud ne, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Ano. Pan zpravodaj? Nemá zájem.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Jenom velmi stručně na to poslední vystoupení. Ono je doopravdy docela úsměvné, když si představíte to, co tady teď bylo sdělováno, že naše vězeňská služba uplatňuje ve věznicích právo šaría, že ředitelé našich veřejných škol na školách uplatňují právo šaría a je potřeba tam ty lidi, kteří v těch zařízeních jsou, před tím chránit. Ať si to každý sám vyhodnotí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj nemá zájem. Paní zpravodajka petičního výboru Zuzka Rujbrová nemá zájem. Můžeme tedy přikročit k hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Nejdříve vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Protože jsem ty, kteří hlasitě hovořili, požádal, aby odešli do předsálí se svými diskusemi, tak zagonguji, abych sem přivolal kolegy poslance a poslankyně, kteří mají zájem o hlasování.
O návrhu na zamítnutí rozhodneme v hlasování číslo 104, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 104, z přítomných 127 pro 38, proti 57. Návrh nebyl přijat.
Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. O totéž požádám pana ministra. Pane zpravodaji, máte slovo. Prosím proceduru hlasování.
Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, ústavněprávní výbor přijal návrh procedury následujícím způsobem. První hlasovat o návrhu na zamítnutí zákona, což máme za sebou. Druhé hlasování je návrh technických úprav podle § 95 přednesených ve třetím čtení, ale takové nebyly předneseny, takže ani toto se nenaplní. A nyní již k samotným pozměňovacím návrhům.
Jako první krok se navrhuje, aby se hlasovalo o návrzích A1, A2, A3, A8, A9 společně jedním hlasováním včetně věcí, které jsou věcně totožné s návrhy B1 až B9. B1 až B9 jsou potom nehlasovatelné po hlasování o A1, A2, A3, A8, A9.
Následně v dalším kroku budeme hlasovat o návrhu E1. Bude-li přijat E1, pak budou návrhy A4 až A7 a návrh C4 nehlasovatelné. Nebude-li přijat návrh E1, pak se navrhuje hlasovat o návrzích A4 až A7 společně jedním hlasováním. Návrh C4 je nehlasovatelný po hlasování o A4 až A7, protože je totožný s návrhy A4 až A7.
V pátém kroku budeme hlasovat o návrzích E2, E3 a E4 společně jedním hlasováním. Tyto návrhy jsou totožné s návrhy A10 a A12. A10 a A12 jsou nehlasovatelné po hlasování o E2, E3 a E4. Budou-li přijaty návrhy E2, E3 a E4, stanou se návrhy C2, C3 a D nehlasovatelné. Nebudou-li přijaty návrhy E2, E3 a E4, pak se navrhuje hlasovat o návrhu C2. Bude-li přijat návrh C2, pak je návrh D nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh C2, pak budeme hlasovat o návrhu D. Dále budeme hlasovat o návrhu C3 bez ohledu na výsledek hlasování o C2 a D.
V šestém kroku návrh C1, který je totožný s E5 a H. E5 a H budou nehlasovatelné po hlasování o C1. Pokud nebude přijat návrh C1, bude A11 nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh C1, budeme hlasovat o návrhu A11.
V sedmém kroku budeme hlasovat o návrhu A13. Bude-li přijat A13, pak bude B10 nehlasovatelný. Nebude-li přijat A13, budeme hlasovat o návrhu B10.
Dále potom samostatně návrhy F, v devátém kroku návrh G, dále budeme hlasovat o návrhu I1, dále o návrhu I2 a o návrhu I3.
A nakonec ve třináctém kroku budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo připomínku k proceduře? Není tomu tak. Protože procedura je přece jen delší, necháme ji raději schválit.
Poslanec Lukáš Pleticha: Pane předsedající, ještě bych doplnil ve stručnosti, než budeme ty kroky hlasovat, stručně připomenu, čeho se týkají.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmě vaše právo a povinnost, pane zpravodaji, připomenout.
O proceduře hlasování rozhodneme v hlasování číslo 105, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro navrženou proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 105, z přítomných 150 pro 145, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme začít.
Poslanec Lukáš Pleticha: Dobře, pustíme se do toho. Jako první budeme hlasovat o návrzích ústavněprávního výboru, o návrzích A1, A2, A3, A8, A9, společně jedním hlasováním. Stanovisko doporučující. Týká se to ochránce naplňování mezinárodních smluv, to je ten A1. Potom A2 se týká doplnění poznámky pod čarou, že se 1a zrušuje. Podobně A3 se týká nahrazení odstavce v § 1. A8 se týká opět sledování naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením. Návrh A9 se týká § 25a, který se má vložit a kterým se zřizuje poradní orgán pro spolupráci při monitorování provádění mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením.
Stanovisko je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ano, souhlas s monitorovacím mechanismem.)
Zahájil jsem hlasování číslo 106, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 106, z přítomných 153 pro 147, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Tímto se staly návrhy B1 až B9 nehlasovatelné.
Nyní další návrh - jsou to pozměňovací návrhy A4 až A7, které jsou ve většině totožné s C4 a týká se to oprávnění vůči orgánům. Stanovisko doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ke zpravodaji přiběhl na konzultaci pracovník legislativního odboru.)
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Nesouhlas. Podle mě by nešel provádět ani ten právě schválený monitorovací mechanismus.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 107, ptám se, kdo je pro.
Poslanec Lukáš Pleticha: Pardon, pardon. Omlouvám se. Omlouvám se. Tady došlo...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já mám ve svých poznámkách, že stanovisko nebylo výborem přijato.
Poslanec Lukáš Pleticha: Pardon, pardon. Beru zpět. Omlouvám se. Tady se mi dostal starší materiál. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu E1.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prohlašuji hlasování 107 za zmatečné a k návrhu E1 prosím ještě jednou stanoviska.
Poslanec Lukáš Pleticha: Takže k návrhu E1 stanovisko nebylo přijato. Návrh E1 se týká návrhu poslankyně Markéty Adamové. Týká se vypuštění... (Domluva mimo mikrofon.) Týká se vypuštění oprávnění k získávání informací od soukromých osob. Stanovisko k tomu bodu nebylo přijato.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas. Nebyl by proveditelný monitoring a není tam ani žádná sankce za to.)
Zahájil jsem hlasování 108 a ptám se, kdo je pro E1. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 108, z přítomných 154, pro 39, proti 65. Návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Takže nyní budeme hlasovat o návrzích A4 až A7 společně jedním hlasováním. Týká se toho samého, ale trochu jinak. Stanovisko je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ze stejných důvodů jako u předchozího nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 109 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 109, z přítomných 154, pro 131, proti 8. Návrh byl přijat. Budeme pokračovat.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní je návrh C4 nehlasovatelný. Návrh C4 byl totožný s návrhy A4 až A7.
Nyní budeme hlasovat v pátém kroku o návrzích E2, E3 a E4 společně jedním hlasováním. Tyto návrhy jsou totožné s návrhy A10 a A12 a týkají se vypuštění. Vypuštění... (Smích v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko, pane zpravodaji.
Poslanec Lukáš Pleticha: Já to doplním hned. Potřebuji ten hlavní tisk... Stanovisko k tomu je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr? (Nesouhlas, je to v rozporu s vládním prohlášením.) Pan zpravodaj konstatoval, že výbor doporučil, pan ministr nedoporučuje.
Zahájil jsem hlasování 110 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 110, z přítomných 154 pro 49, proti 60. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Protože nebyl přijat návrh E2, E3 a E4, budeme hlasovat o návrhu C2. Stanovisko je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Jde o totéž. Ze stejného důvodu nesouhlas. Rozpor s vládním prohlášením.)
Zahájil jsem hlasování 111. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 111, z přítomných 154 pro 55, proti 57. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o návrhu D. Stanovisko k němu je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Myslím, že jsme ještě nehlasovali o návrhu C3.
Poslanec Lukáš Pleticha: K tomu se dostaneme zvlášť. Já bych s dovolením dojel proceduru, jak jsme si odhlasovali, k tomu D, a potom budeme hlasovat o návrhu C3 bez ohledu na výsledek hlasování o C2 a D.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tak nejdříve D.
Poslanec Lukáš Pleticha: Takže stanovisko k D je doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas s tímto návrhem.) Ano. Návrh D, stanovisko je doporučující, pan ministr doporučující.
Zahájil jsem hlasování číslo 112 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 112, z přítomných 155 pro 64, proti 36. Návrh nebyl přijat. Pane zpravodaji, další.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní bychom měli hlasovat o návrhu C3, protože ten je nezávislý na návrzích C2 a D. Takže samostatně o C3. Stanovisko k němu nebylo přijato.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas. Je to procesně nesmyslné.)
Zahájil jsem hlasování 113 a ptám se, kdo je pro. (Zpravodaj: Týká se to zachování povinnosti ochránce prokazovat...) Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 113, z přítomných 155 pro 53, proti 45. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o návrhu C1, který se týká vypuštění oprávnění ochránce podávat návrhy k Ústavnímu soudu. Stanovisko doporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas. Opět ve výslovném rozporu s vládním prohlášením.)
Zahájil jsem hlasování číslo 114 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 114, z přítomných 155 pro 83, proti 29. Návrh byl přijat.
Poslanec Lukáš Pleticha: Tím se stalo E5 a H nehlasovatelné.
Nyní bychom měli hlasovat o návrhu A13. Stanovisko k němu je souhlasné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ano. Jde o úpravu účinnosti. Souhlas.)
Zahájil jsem hlasování číslo 115. Ptám se, kdo je pro A13. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 115, z přítomných 155 pro 143, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: A nyní bychom měli hlasovat o návrhu F samostatně. Nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas. Je to v rozporu s mezinárodními závazky ČR.)
Zahájil jsem hlasování číslo 116. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 116, z přítomných 155 pro 7, proti 100. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o návrhu G. Stanovisko nebylo přijato.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas. Zásah do nezávislosti v rozporu s Pařížskými principy.)
Zahájil jsem hlasování číslo 117. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 117, z přítomných 155 pro 60, proti 61. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat o návrhu I1. Stanovisko je nedoporučující. (Ministr: Nedoporučuji.) I1, týká se to práva šaría.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 118, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 118, z přítomných 155, pro 6, proti 73. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Nyní budeme hlasovat samostatně o návrhu I2. Stanovisko je nedoporučující a rovněž se týká monitorování míst, kde dochází k systematickému porušování lidských práv v důsledku uplatňování práva šaría.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ministr: K tomu jsem se vyjadřoval v závěru, je to nesmyslné. Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování 119, ptám se, kdo je pro I2. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 119, z přítomných 155 pro 9, proti 97. Návrh nebyl přijat. Další návrh.
Poslanec Lukáš Pleticha: Další návrh je návrh I3, který se týká zohlednění snížené možnosti dodržování standardů v důsledku migrační krize. Stanovisko je nedoporučující.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Samozřejmě nedoporučující.)
Zahájil jsem hlasování číslo 120, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 120, z přítomných 155 pro 24, proti 100. Návrh nebyl přijat.
Máme ještě některé nevyčerpané návrhy?
Poslanec Lukáš Pleticha: Ne, prošli jsme celou proceduru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokusím se vážit slova. Po ne úplně přesvědčivém výkonu pana zpravodaje si potřebujeme ujasnit, které pozměňující návrhy vlastně prošly a které ne. Takže žádám o přestávku na poradu klubu v délce 30 minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě se zeptám všech navrhovatelů pozměňovacích návrhů, protože nemám rozhodnuto o A11 a B10. Pokud tedy, pane zpravodaji, ještě v té přestávce to zkontrolujete. Vyhlašuji přestávku do 12.32 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12.02 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 12.33 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. V rámci legislativního procesu se nacházíme v bodu, kdy jsme prošli a odhlasovali všechny pozměňující návrhy. Zkontroloval jsem to i s legislativou, to znamená o všech pozměňujících návrzích bylo hlasováno. A s přednostním právem se nyní hlásí pan ministr Ťok. Prosím.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k žádosti našich poslanců za hnutí ANO bych tímto chtěl znovu otevřít rozpravu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to v souladu s jednacím řádem.
Než vám udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 14.30 do 21 hodiny se z důvodu jednání omlouvá paní poslankyně Hnyková, dále dnes od 16 do 19 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Martin Komárek, dále dnes od 14.30 do konce jednacího a celý den 30. 6. a v pátek 1. 7. po celý jednací den z důvodu zahraniční pracovní cesty se omlouvá paní poslankyně Dobešová. Dále se omlouvá pan poslanec Roman Váňa - dnes, 29. 6., z odpoledního jednání a ve čtvrtek 30. 6. po celý den z důvodu zahraniční pracovní cesty.
Eviduji přihlášku pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval, my jsme přestávku využili k poradě našeho poslaneckého klubu. Jsme přesvědčeni, že hlasování a průběh hlasování pozměňovacích návrhů byl poměrně zmatečný, takže dovolte, abych využil jednacího řádu a v souladu s § 95 odst. 2 podal návrh na opakování druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji váš návrh. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Jestli někoho dalšího nevidím... Ještě pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, situace je doopravdy velmi zvláštní. Nesedím tu denně při třetích čteních, ale dokážu se zorientovat v zákonech. Koukám, že naši koaliční partneři z hnutí ANO ani po dvou a půl letech nedokážou se orientovat vlastně v tom, o čem hlasují. (Neklid, rozruch v sále.) A ještě... (Odmlka.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám o klid!
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Je to naprosto zjevné. A ještě ke všemu tady není vůle dodržovat koaliční smlouvu a vládní prohlášení. A poprosím koaliční partnery z ANO, aby už nikdy nebrečeli, že nějaká z koaličních stran nedodržuje koaliční závazky.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro pořádek říkám, že bylo postupováno a hlasováno v souladu s jednacím řádem, který nebyl porušen.
Faktickou poznámku má pan poslanec Vondráček. Po něm pan poslanec Schwarz. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, jste asi mnohem lepší, než jsme my. My jsme proceduru tady absolvovali a skutečně chvílemi nebylo zřejmé, o jakém návrhu se hlasuje, jakým způsobem. My zákonodárci máme tu odpovědnost. My tady sedíme. My přijmeme zákon a ten opravdu posíláme dál. A jestliže jsme se tady dohodli na tom, nebo jsme dodatečně zjistili, že výsledný produkt asi neodpovídá té vůli, kterou jsme chtěli projevit, tak je to naše nejvyšší zákonodárná odpovědnost, abychom se pokusili stav napravit. A toto činíme. Váš příspěvek do diskuse naše rozhodnutí nezmění. Máme tady nějakou odpovědnost vůči voličům, vůči občanům. Já doufám, že to takto budete respektovat. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní pan předseda Kalousek. Prosím, s přednostním právem.
Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím. Přiznám se, že jako opoziční politik jsem zmaten, a moc prosím pana poslance Vondráčka a pana ministra Dienstbiera, zda by se dohodli. Slyšel jsem, že jste buď dodatečně na něco přišli a vaše odpovědnost vás k tomu volá. Od pana ministra Dienstbiera jsem slyšel, že jeho koaliční partneři jsou troubové, kteří nevědí, o čem hlasují. A já teď nevím, jak je to doopravdy. Nemohla by se koalice sjednotit alespoň na tomto? (Slabý smích.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Kováčik. Prosím. (Neklid v sále.) Požádám vás, páni poslanci a paní poslankyně, abyste po sobě nepokřikovali. Jestliže chcete něco sdělit, prosím, zaujměte místo u mikrofonu. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, mám docela povytažené obočí, jak se říká, údivem. A tak mě napadá to, co se říkávalo tady v devadesátých letech, kdy vztahy tady byly velmi vyostřené. A tehdy se říkávalo, že koalice byly daleko nesourodější programově a názorově a tak podobně. Že koaliční vztahy často bývají horší než třídní boj.
Chtěl bych vás poprosit, abyste se ve vládní koalici dohodli a sem už přišli dohodnutí. Ty své války si tady nevedli před Sněmovnou jako celkem. Své spory si tady neřešili na úkor jednacího času Sněmovny. Vezměte si pauzu, dohodněte si to. My ostatní se zatím půjdeme naobědvat. A přijďte sem s dohodnutou věcí. Jinak celé vládnutí docela znedůvěryhodňujete. Ne v našich očích, my víme, co jste zač, ale v očích občanů. Ono to nevypadá fakt hezky. A jestli někdo komentuje poté - jestli je to ministr, nebo poslanec, je mi to úplně jedno - poté, co tady proběhne u vládního návrhu zákona legislativní proces až k hlasování ve třetím čtení, a jako najednou se tady prostě objevuje, že některá z koaličních stran má zásadní výhrady, tak si vezměte přestávku. Já si myslím, že ten návrh na zopakování druhého čtení je tady naprosto namístě. To je ta přestávka, která by vás mohla přivést na společnou koaliční cestu.
Jinak bych mohl být samozřejmě potěšen, že se vládní koalice škorpí, tím dostává prostor pro příští vládnutí opozice. Ale ono to ještě nějakou chvíli bude trvat, tak já bych rád, aby občané České republiky měli do těch voleb, myslím teď parlamentní volby, oprávněnější pocit, že se tady vládne v jejich zájmu a ne v zájmu nějakých lokálních nebo řekněme skupinových zájmů a zájmečků. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. První pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Černoch. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jestli jsem dobře pochopil slova svého předřečníka, tak je to taková nabídka, že by tu vládní koalici doplnili, že se s vámi klidně když tak domluví. Ale já myslím, že projednáváme opravdu vážný návrh zákona. Nejde o to, jestli se koalice domluví, nebo nedomluví. Já myslím, že některé z těch návrhů jsou mimořádně nebezpečné pro budoucí vývoj v České republice, a pokud je šance, že v rámci druhého čtení, opakovaného druhého čtení, přijdou lépe formulované pozměňující návrhy, přesněji formulované pozměňující návrhy, tak je to jenom dobře.
Já myslím, že nás nic netrápí, nejsme pod žádným časovým tlakem. A jenom proto, že někdo neprosadí svůj vyhraněný názor, extrémně levicový, jako je pan ministr Dienstbier, tak nás nemusí školit o tom, jestli jsme věděli, nebo nevěděli, o čem hlasujeme. Pusťte si zpětně výkony vašeho kolegy po pravé straně, který nejdříve sám iniciativně řekl "já vás budu informovat, o čem hlasujeme", a kdybych to chtěl trošku parodovat, tak řeknu "teď budeme hlasovat, počkejte" - listuje, listuje - pak řekne "budeme hlasovat o vypuštění". Nevíme koho, nevíme čeho. Když to pak srovnáte s některými zákony, které jsme dneska projednávali, ti zpravodajové měli složitější proceduru, přesně věděli, o čem se hlasuje, informovali, vedli Sněmovnu hlasováním bez problémů. Pak ten výsledek je prostě jiný a jednoznačný.
Tady tomu tak nebylo. Proto jsem i já požádal jménem našeho klubu o přestávku, protože přestože jsme se tomu věnovali, tak průběh hlasování byl natolik zmatečný, že jsme si ještě potřebovali ověřit, které pozměňující návrhy prošly a které neprošly. Nevím, kolik těch hlasování bylo, bylo jich určitě více než deset, bylo to poměrně složité. Na tom není nic špatného.
Máme druhou možnost - pustíme to do Senátu, Senát nám to vrátí, my už pak do toho nebudeme moci zasáhnout s tím, že můžeme ten zákon ještě případně upravit. A pak tady bude stát pan ministr a bude říkat "už jste to jednou schválili, tak já podporuji sněmovní verzi" a bude vás nahánět, abyste mu dali 101 hlasů.
Výsledek (nesrozumitelné) projednávání také svědčí o kvalitě předloženého návrhu zákona, který neřeší žádné skutečné problémy této země, jenom zase přináší ten extrémně levicový pohled toho křídla sociální demokracie, které prezentuje pan ministr Dienstbier. Nic jiného to není.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má nahlášenou paní poslankyně Maxová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já jen krátce. Pokud si vzpomínáte, při minulém projednávání tohoto zákona pan ministr Dienstbier sám požádal předsedu poslaneckého klubu pana Sklenáka, aby vyřadil tento bod z projednávání, s důvodem, že se bude snažit s námi ještě domluvit, aby vlastně zákon prošel, a bude se nám snažit vysvětlit, co a jak.
Já tedy musím říci, že měsíc uplynul a pan ministr nezašel ani na náš klub, aby se s námi snažil domluvit. Potom tedy následovala další domluva na koalici, že pokud projdou pozměňovací návrhy ÚPV jako celku, tak že my jako ANO nemáme problém zákon podpořit. Ale bohužel k tomu dneska nedošlo. A proto tady řešíme tuto situaci, protože byla navržena taková procedura, která neumožnila v současné době schválení A10 a A11. A o tom to je a my to všichni víme.
Takže pan ministr neudělal žádné kroky pro to, aby nás přesvědčil o kvalitě tohoto zákona. A není úplně pravda, že by tento zákon byla sranda. Všichni víme, jak moc by to mohlo dopadnout na životy v naší republice. Prosím vás, nedělejme z toho frašku, je to velice závažné. I náš klub podporuje vrácení do druhého čtení. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Černoch, připraví se pan předseda Kováčik. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Také my jsme věděli, pane ministře, o čem hlasujeme. Měli jsme na to názor, bohužel nebylo občas slyšet, které písmeno se hlasuje, které číslo se hlasuje, což je pak velmi složité se v tom najít a zorientovat. To je náš názor. Náš názor je takový, že my ten návrh zákona nepodpoříme. Jsme rádi, že se vrátí do druhého čtení, ale bohužel z našeho pohledu ta arogance, která tady byla i v rámci vašich názorů, protože vy byste měl říci, zda souhlasíte, nebo nesouhlasíte, a neříkat, jestli je to nesmysl, nebo není nesmysl. Myslím si, že to sem nepatří. Jinak se k tomu nedá říci nic jiného než - omlouvám se za to slovo - že to prostě byl bordel, nic víc.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Každopádně bych vás chtěl požádat, abyste nepoužíval takové expresivní výrazy. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Když ono, pane předsedající, někdy ten expresivní výraz je jediný trefný. Ale nebojte se, já nebudu používat expresivní výrazy.
Především chci říci, že náš klub neměl úplně jednotný názor na výsledné hlasování. Někteří členové a členky našeho klubu byli připraveni ten návrh zákona podpořit, jiní zase jsme připraveni podpořit ono vrácení do druhého čtení ne kvůli nějakému o obsahovému nesouladu, ale právě kvůli tomuto formálnímu střetu. Protože dokud není jistota, že to, co se přijme, bude také fungovat a nebude to podle toho mého častého rčení "chtěli jsme to udělat dobře, ale dopadlo to jako vždycky", takže pokud ta jistota není, tak prostě pro to hlasovat nemůžeme.
Původně jsem chtěl ctěnému předřečníkovi panu kolegovi Stanjurovi pouze, a to bude závěr, věřím, v této věci posledního vystoupení - na zděšení, nebo obavy, nebo strach, který byl patrný ze slov pana kolegy Stanjury, že bychom snad chtěli doplnit tuto vládní koalici, odpovídám, že navzdory různým náznakům nabídek, které tady občas proskočí, si raději počkáme na příští řádné parlamentní volby, kde nebudeme muset snad nikoho doplňovat, budeme si vybírat, kdo bude doplňovat nás. (Smích a potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Myslím, že jste zde přednesl sen každé politické strany. Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Než pan předseda Kováčik domluvil, tak jsem žádný strach ani obavu neměl. On tady šíří poplašné zprávy, ale já bych chtěl ubezpečit nejenom nás tady v tomto sále, ale naše občany, že nic takového nehrozí, že by komunisté tady postavili jednobarevnou rudou vládu. V tom jsem si fakt jistý, proto mám poměrně klidné spaní a opravdu z toho hrůzu nemám.
To ovšem neznamená, že velmi často je hlasování jejich klubu oporou této vládní koalice. Je to legitimní názor každého klubu, který se rozhoduje, který návrh podpoří a který nepodpoří, a to plně respektuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan předseda Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Prosím, z těch vystoupení tady - nikoho se nechci dotknout - to je 99 % redundance. Pojďte hlasovat. Je tady téměř - aspoň zazní většinová vůle - prostě hlasovat o návrhu, který byl řádně panem kolegou Stanjurou přednesen. Tak prosím, nechme toho a pojďme hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji ještě řádnou přihlášku pana poslance Schwarze, který ji stahuje. Ještě se hlásí pan ministr. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já jenom ještě v reakci na to, co říkala paní poslankyně Maxová. Byla tady ústavněprávním výborem navržena procedura, dopředu známá, každý se s ní mohl seznámit, celá tato procedura tady byla na začátku schválena, celá ta procedura byla přesně dodržena, prošli jsme ji tady hlasováním a hlasování dopadlo tak, jak dopadlo. Někteří říkají, že nebudou pro zákon hlasovat, ať bude v jakékoli podobě. Mně také nevyhovují některé výsledky toho hlasování. Mrzí mě, že třeba tady hlasováním prošlo vypuštění té možnosti obracet se na Ústavní soud ve věci rušení zákonů. Je to tak. Stejně tak neprošly nebo prošly jiné pozměňovací návrhy. Podle procedury bychom nyní měli - podle transparentní dopředu stanovené procedury - dodržet samozřejmě ten postup hlasovat o návrhu jako o celku, nicméně formálně samozřejmě je možné předložit návrh na vrácení do druhého čtení. Ale nepředstírejme tady nikdo, že nevěděl, o čem se hlasovalo. Mohl se na to připravit, procedura byla dopředu známá.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro pořádek říkám, návrh do druhého čtení je v souladu s jednacím řádem, to znamená, postupujeme v souladu s jednacím řádem.
Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Všechny vás odhlásím, požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Tak, počet se ustálil.
Padl zde návrh od pana poslance Stanjury na opakování druhého čtení.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 121, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti 45. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento návrh zákona byl vrácen do druhého čtení k projednání. Tím končím projednávání tohoto bodu.
S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, promiňte, jenom aby zaznělo - protože cítím a chápu jistou hořkost předkladatele - tak aby zaznělo také něco pozitivního.
Pane ministře Dienstbiere, jste asi jediným ministrem za posledních dvacet let v historii České republiky, kterému ve Sněmovně neprošel ani jediný zákon. Je pravděpodobné, že někteří škarohlídi vás kvůli tomu budou vyzývat k rezignaci. Já vás chci naopak povzbudit, abyste nezoufal, protože na rozdíl od všech svých vládních kolegů jste jediný, který může hrdě říct, že vaše předloha nikdy nepoškodila žádného občana České republiky. (Smích a potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Hlásí se pan ministr. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, ano, i mě pobavilo vystoupení pana poslance Kalouska, ale já ho zklamu. Ze zákonů, u nichž byl dokončen legislativní proces, tak ze tří mi dva prošly a jenom jeden ne. Takže to zas není tak špatná úspěšnost na to, jak oblíbené tady ty návrhy jsou vzhledem k jejich předmětu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr si o to sám říká. On se hrozně zlobí, když říkáme místo ministr bez portfeje ministr bez práce. Já to dneska nepovím, neřeknu, ale vím, že ho to hrozně rozčiluje. A už chápu proč. Protože za dva a půl roku mu prošly dva zákony a on je spokojený. (Pobavení v sále.) To je tempo 0,8 ročně. Takže abychom byli spravedliví, tak jste jenom mírně poškodil občany České republiky tím, že jste prosadil dva návrhy zákonů za dva a půl roku fungování této vlády. To je opravdu chvályhodné. A já doporučuji nám všem, abychom to tempo ministru Dienstbierovi nekazili. (Smích.) Já už bych to nechal do konce volebního období, průměr klesne na 0,5 zákona za rok a to je tak akorát vzhledem k tomu, co nám sem nosí a co nám tady předkládá. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní pan ministr, prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Asi byste se měl podívat na legislativní plán vlády, kolik kdo tam má uloženo předložit předloh a jakých. Ale já vám slibuji, že vám to tempo budu kazit já, protože sem nějaké ty návrhy ještě předkládat budu. Ale je docela zábavné, když mi tady předsedové klubů či stran TOP 09 a ODS vykládají, kdo jak poškodil občany České republiky po těch dvou předchozích volebních obdobích.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan předseda Laudát se hlásí? Ne. Vzhledem k tomu, že máme 12.55 hodin a vládní návrh zákona o dráhách, který máme projednávat, vzhledem k jeho rozsahu za těch pět minut nestihneme otevřít ani projednat, tak z toho důvodu v tento moment přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 14.30 a požádám členy organizačního výboru, aby se za tři minuty sešli k jednání. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno ve 12.55 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 14.31 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne, budeme pokračovat v přerušené schůzi. Nejprve přečtu omluvy. Od 14.00 do 21.00 z důvodu nemoci se dnes omlouvá pan poslanec Andrle, dále dnes od 15.30 do 17.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová, po zbytek dnešního dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka a dále dnes od 16.30 do konce jednání z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marie Benešová.
Ještě bych rád oznámil jednu věc. Na organizačním výboru jsme projednávali i průběh dnešního odpoledne a na základě dohody předsedů klubů je zde návrh, že po bodu 44, což je vliv na životní prostředí, bude schůze přerušena a budeme poté pokračovat přerušenou schůzí 46., u které předpokládáme, že bude následně ukončena, a budeme pokračovat ve schváleném programu schůze. Byla dohoda na úrovni předsedů klubů, že jestliže do půl třetí nikdo nevznese námitky, budeme postupovat tímto způsobem. Žádné námitky z pozice vedení Sněmovny jsme neobdrželi, takže to beru jako schválený průběh dnešního odpoledního jednání.
A dále budeme pokračovat pevně zařazeným bodem, a já tedy otevírám bod
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.