(12.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Teď něco k tomu návrhu zákona. Já myslím, že to je vážná příležitost zejména pro diskusi na téma využití kalů z čistíren odpadních vod a vyhlášky, která s tímto zákonem velmi souvisí, neboť jak možná víte, vy, kteří se tím zabýváte, v té vyhlášce jsou tvrdší parametry využívání kalů, než po nás vyžaduje Evropská unie, což komplikuje zemědělcům život. A vzhledem k tomu, že bychom všichni měli preferovat, aby se biosložky vracely zpátky do půdy z řady důvodů, kvůli erozím atd., atd., kvůli lepším výnosům, kvůli lepší konkurenceschopnosti zemědělství atd., si myslím, že tuto otázku bychom v rámci projednávání zákona o hnojivech měli zcela vážně projednat a bavit se o tom, jakým způsobem - byť jsem si vědom toho, podotýkám, že tu vyhlášku vydává Ministerstvo životního prostředí, ale kontrolou toho nebo s tímto materiálem, s touto legislativou, pracuje především Ministerstvo zemědělství a jeho ústav pro kontrolu, zkráceně ÚKZÚZ, tudíž by podle mě pro nás mělo být ambicí bavit se o tom, jakým způsobem případně přispět k tomu, abychom přesvědčili Ministerstvo životního prostředí možná i tímto zákonem o tom, aby nechtělo po zemědělcích a po provozovatelích čistíren odpadních vod, aby byly ty parametry využívání kalů tvrdší, než po nás Evropská unie chce, a byla šance pro zemědělce, abychom mohli vracet tuto biosložku do půdy a méně tak podléhat tlakům používání chemických hnojiv. To je otázka číslo jedna.
Otázka číslo dvě, která se stává čím dál tím vážnější, je to, že musíme najít nějaký kompromis, jak v případě aplikace hnojiv informovat veřejnost o tom, že k nějakým aplikacím dochází. Já mám teď v poslední době případ, kdy při postřicích řepky zemřelo několik koní a chovatelé si stěžovali na to, že neměli informace při aplikaci jakýchsi hnojiv nebo ošetření atd. Myslím si, že i tohle je příležitost bavit se o tom, jak informovat veřejnost, aby to zemědělce příliš nezatížilo a zároveň aby byla šance, že se to lidé dozvědí v případě, že se něco takového bude dít. Někdo může argumentovat tím, že to tam striktně řečeno není, nicméně zákon k tomu přímo vybízí a myslím, že bychom této příležitosti neměli nevyužít.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Je tu přihláška pana ministra a paní zpravodajky. Stále jsme v rozpravě. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl jen avizovat na to konto, co tady řekl pan poslanec Bendl, že problematika informování veřejnosti, větší ochrany lidí, kteří bydlí v blízkosti jednotlivých zemědělských pozemků, pokud jde o aplikace, je řešena v novele rostlinolékařského zákona, která bude projednávána v brzké době vládou, protože tady se bavíme o aplikací pesticidů, zatímco v zákoně o hnojivech je potřeba říci, že při aplikaci hnojiv bezprostřední ohrožení toho, že by tím mohly být ohroženy nějaké živočišné druhy nebo hospodářská zvířata, si myslím, že tady to ohrožení opravdu není, ale znovu říkám, ta agenda, o které bylo hovořeno, ta problematika je už zakomponovaná do připravované novely zákona o rostlinolékařské péči, která bude tady v Poslanecké sněmovně po prázdninách. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. A prosím sněmovnu o klid!
Poslankyně Marie Pěnčíková: Já jenom k panu poslanci Bendlovi. Jsem ráda, že tady zmínil vyhlášku o ukládání kalů, protože souhlasím s tím, že budeme muset mnohem více tlačit na Ministerstvo životního prostředí, aby tu vyhlášku upravilo, protože opravdu neznají podmínky a požadavky zemědělců.
Druhá věc. Chápu i to, proč dva poslanecké kluby vetovaly zkrácení na 20 dnů. Je to opravdu v podstatě drobná novela, která nám tady leží od prosince, a už dávno jsme ji mohli, dámy a pánové, protáhnout i třetím čtením. Na to čas byl. Bohužel se nepodařilo. Já přesto jako zpravodajka navrhuji zkrácení alespoň na 30 dnů, protože si myslím, že tady nikdo nechceme přidělávat další problémy České republice. Dvacet dní neprošlo, třicet dní navrhuji teď. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Nyní pan poslanec Herbert Pavera a poté pan poslanec Velebný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Hezké a příjemné už odpoledne, dámy a pánové, vážení členové vlády. Jenom krátce vystoupím k návrhu zákona.
Určitě to, co tady říkal pan kolega Bendl, je správné. Myslím si, že určitě bychom měli diskutovat o tom, že bychom měli nejenom kal z rybníků a čistíren odpadních vod vracet na pole, ale také kompost jako takový, protože se hodně o tom mluví, hodně se mluví o zpracovávání bioodpadů, které by měly přijít zpátky do půdy, ale bohužel podmínky jsou takové, že výsledný kompost nevyhovuje tomu, aby se mohl aplikovat úplně legálně do půdy. Myslel jsem si, že je to součástí tohoto zákona. Když pan ministr Jurečka říkal, že se zasadí o to, aby nějakým způsobem se změnil přístup k těmto hnojivům, tak věřím, že tak jak slibuje, že to bude po prázdninách, a když už to nebude součástí tohoto zákona, tak že k tomu opravdu dojde.
Jenom krátce úplně nakonec - co mě tam malinko zarazilo. Vzpomenete si, jak jsme tady nedávno probírali zákon o vinohradnictví, kde je sankce až 50 milionů korun. Podívejte se, jaká je sankce, když vám někdo dá jed nebo nějakou chemikálii do půdy, do nějaké rostliny. Pouhých 5 milionů korun. Obrovský rozdíl. Když nalijeme vodu do vína, tak 50 milionů, ale když dáme nějakou chemii velmi škodlivou pro zdraví člověka i pro přírodu, tak jen pět milionů korun. Tam bychom se také měli zamyslet nad tím, jestli je to dostatečná sankce pro ty, kteří budou podvádět.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nyní pan poslanec Ladislav Velebný, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych, dámy a pánové, chtěl upozornit na jednu z podstatných změn zákona o hnojivech, a to je nové ustanovení § 5 odst. 5d a odst. 7, které v novém znění mění zásadní postavení nitrofenolátů, čímž omezuje jejich uvádění na trh. Podle stávající legislativy byly nitrofenoláty kategorizovány jako pomocné rostlinné přípravky a takto také byly zaregistrovány podle původního zákona o hnojivech. Po přijetí novely zákona o hnojivech získají nitrofenoláty nový status, a to status přípravků na ochranu rostlin, a bude se jich nově týkat mnohem složitější a časově i finančně náročnější přeregistrace.
Dámy a pánové, rozumím tomu, že Česká republika musela ustoupit tlaku Evropské unie a spory o status nitrofenolátů řešit kompromisem, kterým je přijetí novely zákona o hnojivech s příslušnými úpravami. Čemu však nerozumím a co naopak považuji za zcela zásadní problém, je skutečnost, že se do novely zákona dostala lhůta, která je zcela nedostatečná pro to, aby výrobci mohli na nově vzniklou situaci adekvátně zareagovat a přizpůsobit se novým legislativním podmínkám. Je zcela bez jakýchkoliv pochyb, že samotná přeregistrace produktů obsahujících nitrofenoláty s sebou ponese jak finanční, tak i časovou náročnost. O tom není pochyb. Avšak za zcela kardinální problém shledávám absolutně nedostatečnou ochrannou lhůtu, která výrobcům neposkytuje potřebné časové období k tomu, aby své produkty s obsahem nitrofenolátů mohli zaregistrovat podle nových pravidel, tedy nově jako přípravek na ochranu rostlin.
Dámy a pánové, předpokládám, že jednou z možností, aby se ta tvrdost nějak omezila, je prodloužení ochranné lhůty citované v § 5 odst. 7 alespoň do 30. 6. 2017, a tak se zabránilo tomu, aby výrobci, kterých se to týká, nebyli poškozeni. Děkuji. ***