(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Adamové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, navážu na paní kolegyni Adamovou. Je to rozsahem nevelká novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a řeší především otázku tzv. substandardního typu nebo formy bydlení, to jsou ony ubytovny, a definuje tzv. případy hodné zvláštního zřetele. Dosud tyto případy nebyly zákonem definovány.
Současné znění novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předpokládá souhlas obce. O tom tady s přiznáním nenárokového doplatku na bydlení do substandardních forem bydlení mluvila paní ministryně. Ano, ten návrh padl tady v Poslanecké sněmovně. Myslím, že ho podával Zbyněk Stanjura, pokud se dobře pamatuji. Nechci hodnotit, jestli úprava je problematická, jestli je ústavně konformní nebo nekonformní jak tvrdí důvodová zpráva. V každém případě bez oné úpravy nebo bez této legislativní úpravy by místní znalost a legitimní požadavek obcí vyjádřit se z pohledu právě oné místní optiky, místní znalosti, tak by nebyla vůbec brána v potaz.
To myslím, že minimálně se něco změnilo tím návrhem. Musím však konstatovat, že i stávající úprava, byť s ní není ministerstvo srozuměno, a nebylo hned od počátku, by se měla jednoznačně dodržovat, a to se v mnoha případech nedělo a neděje. Nesouhlas Ministerstva práce a sociálních věcí, se domnívám, nemůže být se řešen stanoviskem jiného ministerstva, zvlášť když stanovisko Ministerstva vnitra se myslím několikrát měnilo.
Dobře. Vláda teď přichází s jinou koncepcí, kdy stanoví podmínky pro posouzení případů hodných zvláštního zřetele. Je skutečně ovšem otázkou, zda lze legislativně stanovit podmínky pro posouzení toho, nakolik je kdo spjatý s tou či onou obcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí se o to pokusilo. Bez vzájemné součinnosti s obcemi to však stejně nepůjde. Koneckonců i ta novela s tím počítá.
Nová koncepce ukládá tedy povinnost úřadu práce požádat o poskytnutí podkladů k tomuto vyhodnocení pověřeným obecním úřadem v rámci přenesené působnosti. Samozřejmě že pověřené obecní úřady, to jsou obce tzv. druhého typu, budou muset stejně kontaktovat jednotlivé obce a zjišťovat údaje, které si vyžádá úřad práce dle tohoto zákona. Také chci zmínit, že pro pověřené úřady to může být poměrně časově náročná agenda tam, kde je více ubytoven na tom svém území. To bychom také neměli zapomínat.
Budiž. Za spíše formální záležitost, a tady narážím na paní poslankyni Adamovou, však považuji vypracovávání tzv. motivačního plánu, jehož účelem je hledat nebo přispět k nalezení přiměřeného bydlení. Je to totiž další plán, který budou muset vypracovávat sociální pracovníci s příjemci dávek. Koneckonců, jestli např. vypracovává tzv. individuální akční plán v rámci agendy zaměstnanosti, v rámci sociální práce se také vytváří nějaké další plány intervence. Já se obávám, že z toho zbude jen formalita a vzniknou leda tak další požadavky na nová pracovní místa u orgánů pomoci v hmotné nouzi.
Vládní návrh zákona, o tom se tady moc nemluvilo, také snižuje maximální možnou započítatelnou hranici odůvodněných nákladů na bydlení u substandardních forem bydlení, a to o deset procent. Z devadesáti na osmdesát procent. Tady, když jsem viděl jednotlivé varianty, tak si myslím, že by návrh mohl být přece jen odvážnější.
My, pokud bych mluvil za naši frakci, za poslanecký klub ODS, nebudeme hlasovat proti postoupení tohoto návrhu zákona do druhého čtení, ale ve druhém čtení chceme velmi zodpovědně posoudit adekvátnost některých ustanovení této novely jak z pohledu zajištění tzv. místní znalosti, tak i posouzení snížení započítatelné hranice odůvodněných nákladů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná novela zákona o hmotné nouzi se především zaměřuje na poskytovanou dávku doplatku na bydlení. Její výše a nestále se zvyšující částka je stále více kritizována nejen ze stran politiků, ale také našich občanů. Proto vítáme snahu MPSV tuto sociální dávku v tak velké míře nezneužívat, jako je doposud zcela běžná praxe i po předchozích částečných úpravách. Přesto bych byla ale velice ráda, kdybychom z Ministerstva práce a sociálních věcí dostali ještě několik doplňujících informací, které vycházejí z praxe.
Navrhovaná úprava řeší žadatele, kteří se stěhují od rodičů do substandardní formy bydlení pouze proto, aby nemuseli být posuzováni s rodiči. Ze zkušeností z praxe vyplývá, že osamostatnění probíhá též do standardní formy bydlení. Jak přistupuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k možnosti rozšířit tuto úpravu rovněž na standardní formu bydlení, aby nedocházelo k tomu, že osoba, která se osamostatní, začne samostatně čerpat další dávky ze systému nepojistných sociálních dávek? Musím říct, že Most i Lom je určitě v této oblasti znám.
Dále navrhovaná úprava počítá s výší, která je v místě obvyklá. Zde praxe volá po možnosti stanovit tuto částku paušálně podle počtu osob v bytové jednotce a velikosti bytu, stejně, jako je nastavena záloha elektrické energie a plynu. Jen pro uvedení příkladu: V Mostě je zcela běžné, že smluvní nájemné se pohybuje ve výši patnácti tisíc korun a pronajímatelé tuto částku dohánějí právě na službách, a to jedné službě, která není zatím zastropována. Je to voda neboli vodné a stočné. Úřady práce si netroufnou samostatně určovat adekvátní nebo průměrnou výši spotřeby, kterou by se mohly při přiznávání nároku výše doplatků na bydlení držet.
A ještě mi dovolte pár reakcí na kolegyni Adamovou. Musím říci, že řeknu pár pohledů z praxe, co se týče výše počtu zaměstnanců úřadu práce. Jaká je realita? Mezi těmito zaměstnanci je především velká fluktuace. V Mostě na hmotné nouzi je podstav minus sedm lidí. V Litvínově minus dva lidi. Řekněme si na rovinu, z jakého důvodu. Čisté platy, čistá výše mezd jedenáct tisíc korun. A já to obrátím. Čtyřčlenná rodina, která je závislá na sociálních dávkách - dvacet pět až dvacet sedm tisíc.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky, případně paní zpravodajky. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já bych alespoň jenom stručně chtěla reagovat na některé věci, které tady zazněly.
Co se týče toho, co říkala paní poslankyně Adamová. Já bych tedy ráda pro ty z nás, kteří mají paměť ještě jakž takž, připomněla, že to byl pan bývalý ministr Drábek ze strany TOP 09, který naprosto nesmyslně převedl agendu výplaty hmotných dávek z obcí na úřady práce, zredukoval počet úředníků a úřednic, kteří na tom pracují, a udělal v tom neskutečný, ale neskutečný chaos, který na několik let znemožnil nějak efektivně výplatu dávek kontrolovat. Když jsem já nastoupila do vlády v lednu 2014, tak jsme byli v situaci, kdy se skutečně musely nabrat stovky úředníků zpátky, protože jinak šance, že to ti lidé zároveň vyplácejí, ale zároveň kontrolují oprávněnost, to znamená, že se dojdou podívat na lidi, kterým to platí, na místo, kde jim to platí, tak bez nabrání toho počtu to naprosto nebylo možné. A dneska řekněte jméno Drábek před někým, kdo na tom úřadu práce v tu dobu pracoval. Ti lidé ho měli potom někde jako opravdu terč na šipky. Ti lidé ho naprosto nenáviděli, a to ještě vůbec nehovořím o situaci, která byla způsobena potom tím chaosem v IT. To je věc, která s tím ale také vlastně souvisí, protože šlo také o výplatu dávek, kterou naši úředníci a úřednice vypláceli s tužkou a papírem. ***