(17.20 hodin)
(pokračuje Němeček)
Já musím říct, to, o čem tady hovořil pan poslanec, proč u nás je to až do 18, jinde je to do 15, já si pamatuji, že to byl do značné míry vstřícný krok vůči praktickým lékařům pro děti a dorost, protože na rozdíl řekněme před mnoha lety ještě, kdy těch lékařů bylo dost, tak počty dětí v ambulancích ne vždy byl dostatečný a oni měli zájem péči poskytovat co nejdéle. Ale nemyslím si, že by byl nějaký zásadní problém, kdyby od 15 let věku se o toho člověka staral praktický lékař pro dospělé. Ale stejně tak může zůstat ten model, že se o něj stará praktický lékař pro děti a dorost.
Ale chci jenom znovu zdůraznit, neděláme žádnou zásadní revoluci. Systém, který tady je nastaven, tak zůstane. Zůstanou tady praktičtí lékaři pro děti a dorost, jenom budou mít širší erudici a v případě zájmu mohou změnit své působiště do nemocnice, a naopak v případě zájmu lékaři s erudicí z nemocnice, zkušení lidé, mohou bez problému jít do terénu. Já v tom vidím spíše posílení toho systému.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Adamce, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra dopravy, který se od 17 hodin z interpelací omluvil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře. Los je los, prostě s tím se nedá nic dělat, pan ministr to hlásil. Já jsem samozřejmě položil otázky, které se týkají ohledně mýta, resp. pokládám je teď, protože jsem vždycky upozorňoval na to, že to budeme sledovat. A interpeloval jsem i předsedu vlády. Myslím si, že je to tak důležité téma, že je potřeba ho hlídat.
Co se mi stalo. Tak už mám odpověď na interpelaci, aniž bych ji vyřknul, protože úředníci pana ministra byli aktivní. A chtěl jsem říct, že nepožaduji na část mýta písemnou odpověď. Ale co se týká EIA, tak tam bych ještě chtěl slyšet představy, protože mýto bude probráno na hospodářském výboru 18. 6., jak bude pokračovat po roce 2016. Protože skončí zdroje pro výstavbu a údržbu komunikací a vůbec dopravní infrastruktury, takže je potřeba, aby toto bylo zajištěno jiným způsobem, správným výběrem mýta. A co se týká EIA, tak musím říct, že u EIA vidím jako velký problém představu vlády, že napraví to, co se zkazilo už tady před několika měsíci, možná lety, a nechci se vracet do minulosti, že to napraví tím, že vyjmenuje některé úseky dopravní infrastruktury, na které se EIA nebude muset opakovat. Opravdu nejsem takový idealista a myslím si, že to možné nebude. Zajímají mě lhůty, termíny, i když už něco v té odpovědi, kterou jsem předběžně dostal, je. Přesto tady bych trval ještě na zpracování podrobnějším, protože EIA je skutečně vážný problém, který může ohrozit rozvoj ekonomiky, to znamená i životní úroveň České republiky.
Takže možná připomínku, ale to není samozřejmě v kompetenci pana ministra Ťoka. Rád bych se zeptal, jak to vypadá s novelou stavebního zákona nebo s novým stavebním zákonem. Protože ten měl být součástí tří zákonů, což byl zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o EIA a stavební zákon, tak abychom komplexně celou problematiku vyřešili.
Děkuji za pozornost a omlouvám se za přetažení času.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Mackovíka, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra spravedlnosti. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych se chtěl na pana ministra obrátit s otázkou, zda je reálná šance, že v rámci Libereckého kraje bude zřízen a bude fungovat samostatný krajský soud. Protože v současné době je soudní agenda rozdělena tak, že v Liberci existuje pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem a agenda ze Semil je řešena Krajským soudem v Hradci Králové. To znamená, je to trošku kostrbaté. Vím, že Liberecký kraj je malý kraj, nicméně má vlastní krajské ředitelství policie, které se osvědčilo. A myslím si, že i existence tzv. vlastního krajského soudu by měla velký přínos. Zároveň také víme, že personálně by to asi velký problém být neměl. A pokud jde o vybavení soudu, tak před cca 15 lety byl v Liberci postaven nový justiční palác, který určitě podmínkám pro funkci krajského soudu odpovídá. To znamená, je reálná šance, že i v Libereckém kraji se dočkáme samostatného krajského soudu? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážená paní předsedající a vážených zbývajících deset statečných. Děkuji za tu otázku. Otázka je dobrá, leč nesměřovaná správným směrem, protože ta otázka by měla být směřována na tuto sněmovnu. Zde od loňského roku, teď hledám marně přesné datum, ale snad od června 2015, leží sněmovní tisk 539, který si klade za cíl zřídit Krajský soud v Liberci. Ministerstvo spravedlnosti k tomuto sněmovnímu tisku zaujalo pozitivní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že na rozdíl od jiných administrativních krajů, ve kterých jsou pouze pobočky krajských soudů, Liberec vzhledem k obtížné dopravní dostupnosti Ústí nad Labem, vzhledem k rozvinutosti té pobočky a řadě dalších okolností, obtíží Ústeckého kraje z hlediska justičního, je natolik výjimečný, že si skutečně zaslouží, aby tam nový krajský soud zřízen byl.
Nicméně ve vládě toto naše stanovisko neuspělo, takže vláda jako taková byť pouze většinovým, velmi těsnou většinou dala negativní stanovisko k tomuto sněmovnímu tisku. Nicméně je to ve vašich rukou. Ten tisk tu leží, nehýbe se. Pokud se pohne, pokud to Poslanecká sněmovna schválí, a jak říkám, má to mou podporu, tak jsme připraveni tam krajský soud zřídit a nebude to z hlediska administrace justice vůbec žádný problém. Naopak nám pomůže. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku. Proto prosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci podnětu, který mi zaslala paní starostka města Vejprty u nás v Ústeckém kraji. Podnět se týká hlavně odlivu kvalifikované pracovní síly v pohraničí do Spolkové republiky Německo. Jedná se o odliv pracovníků ve všech oblastech života. Sociální pracovníci, zdravotníci, úředníci, techničtí zaměstnanci v soukromých firmách a podobně. Hlavní a vlastně jediný důvod, který všichni uvádějí, je výše mezd v daném kurzu eura. Proto jim nevadí, že pracují na mnohem méně kvalifikované, ne-li podřadné práci, kde minimální mzda je i třikrát vyšší, než jim mohou nabídnout i s ohledem na tabulkové mzdy a platy zaměstnavatelé v Česku.
Jak tedy dopadne pohraničí? Dobří a schopní lidé odejdou a není, kdo by je třeba na obcích nahradil, protože lidé s nutnou kvalifikací, která je ze zákona nutná, prostě nejsou. A nemůžeme jim ani nabídnout srovnatelné adekvátní platy. Ve firmách dobré zaměstnance také nemají kým nahradit a firmu v pohraničí pak raději zavřou. Co pak? To je to, kam chceme, aby směřoval vývoj života v pohraničních regionech? Je doopravdy nutné z důvodu exportu uměle držet podhodnocenou korunu vůči euru?
Děkuji za odpověď a za tento podnět starostů v mém regionu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Adamce, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já bych opět poděkoval za to, že jsem dostal písemnou odpověď, aniž bych interpeloval na aspoň část svého dotazu. Já osobně velmi vítám, že se konečně snad podaří převést nádraží na železniční dopravní cestu. Má to svoji logiku, je to součást liberalizace trhu na železnici. A přiznám se, že někdy v době před pěti šesti lety, kdy jsem byl člen správní rady SŽDC, tak už tady jsme o tom mluvili. A samozřejmě, protože České dráhy jsou akciová společnost, i když ji vlastní stát, tak není možné převést majetek ze státu přímo na akciovou společnost. Je potřeba ho prodat. A tady vidím trošku problém. Ten majetek se prodává za 3,3 mld. A ještě to nejsou dvě nádraží, jedno je Masarykovo, druhé je brněnské nádraží. Jedno z majetkoprávních důvodů, druhé z nejasnosti polohy nádraží do budoucna. ***