(12.10 hodin)
(pokračuje Bendl)
A to je možná i trošku odpověď panu předřečníkovi, který říkal, že hrubý domácí produkt nebo důchod je horší. No ono nebylo vyplaceno, byť na rok 2015 mělo dojít k vyplacení, zhruba 6,7 mld. korun. Souhlasím s tím, že je možná částečně objektivní, protože přecházíme do nového finančního období, takže to možná nějaké problémy s sebou nese, nebo zcela určitě, přesto, a to tady přečtu panu kolegovi, který si stěžoval jako podnikatel v zemědělství na byrokracii, tak tady v tom textu - protože papír unese opravdu všechno, Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014 - se píše, že budou navrhovat v souladu s připraveným zjednodušováním společné zemědělské politiky maximálně omezit administrativní požadavky na české zemědělské podnikatele, a snížit tak jejich administrativní a byrokratickou zátěž. Trochu nadbytečná věta, protože realita je, jaká je.
Stejně tady je věta, že chce rezort podporovat užší spolupráci se školami zařazenými do trvalé vzdělávací základny v rámci rezortu Ministerstva zemědělství. Bývalá vláda odsouhlasila jako podporu a pomoc při fungování lesnických učilišť, že dostanou k dispozici, každé učiliště, a nemáme jich opravdu moc, jednu honitbu. Ministr zemědělství se postaral o to, že je všichni zdaleka nedostanou, možná jedno lesnické učiliště. Přesto je třeba podporovat spolupráci se školami zařazenými do trvalé vzdělávací základny v rámci Ministerstva zemědělství.
To já si myslím, že jsou trošku rozpory v tom, co se píše ve zprávě, a jaká je realita. Stejně jako když tady pan ministr zemědělství, kdy plédoval za řepku na polích a za slevu na daních u bionafty a mluvil tady o tisících nových pracovních příležitostech, tak se ptám tedy, kde jsou ty nové pracovní příležitosti, ty tisíce, když to tady obhajoval. Také to tady jaksi není vidět a v roce 2015 to také jaksi zatím super vidět není.
Mě by zajímalo, když tady pan ministr mluvil o tom, že už na základě této zprávy ukončili některé příjmy žádostí na jednotlivé projekty, kolik tedy finančních prostředků bylo vyčleněno, je vyčleněno a za jakých podmínek jsou čerpány. Já jsem se dostal k jednomu programu rozvoje venkova, to je tuším program 8.31, kde žadatel dostane stoprocentní dotaci v případě, že bude budovat retenční nádrž a nějaké vodní dílo ve speciálním - jak to tam bylo? Pokud hospodaří na 500 hektarech lesa a je to nějaký les speciálního určení apod. a tam dostane stoprocentní dotaci, tak bych rád věděl, jestli obce a města, případně zemědělští podnikatelé a ostatní se mohou těšit také na stoprocentní dotaci, anebo jestli je to jenom dotace pro někoho, a jak je možné, že někdo dostane sto procent a někdo procent méně, nebo zdali obce, až budou žádat na rekonstrukce rybníků a budování nových vodních ploch, což je bezesporu záslužná činnost, která se nám do budoucna vyplatí, třeba dostanou ty dotace také takto velké. Pak klobouk dolů a zaplať pánbůh za to, protože vodu v krajině potřebujeme.
Když tady kolegové naráželi na to, nebo pan ministr tady říkal, že se snažíme v oblasti agrárního sektoru dělat maximum pro to, abychom nenavyšovali požadavky, resp. plnili pouze to, co po nás EU chce, a nebyli tvrdší, než Evropa chce, pak tady musím jenom vzpomenout vyhlášku, která se týká uplatňování kalů z čistíren odpadních vod, kde jste dopustili, pane ministře, že ta vyhláška je tvrdší, než po nás vyžadují směrnice EU, a my bychom ty kaly mohli podle mého hlubokého přesvědčení, resp. zemědělci by je mohli využívat k tomu, aby je vraceli zpátky do půdy. Bohužel jsme tvrdší, než po nás Evropa chce, a pak sice se tady plácáme po ramenou a říkáme, jak moc chceme bojovat s erozí a jak chceme, aby se biosložky vracely zpátky do půdy, ale když už dojde na konkrétní čin, tak místo toho v podstatě zemědělcům znemožníme využívat kaly z čistírny odpadních vod, a to na základě toho, že jsme přijali, Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, směrnici, která to v podstatě znemožňuje a není to možné udělat.
Takže neplatí to, co tady říkal pan ministr, že se Ministerstvo zemědělství snaží o to, abychom nebyli tvrdší, než po nás EU chce. Tady dokládám jeden z několika příkladů, že to nebyla pravda. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Dobešová a připraví se pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ivana Dobešová: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající. Mně to nedá, abych nezareagovala na řeč pana poslance Bendla týkající se trvalé vzdělávací základny zemědělských škol. Musím konstatovat, že moje škola patří do této trvalé vzdělávací základny od roku 2001. (Hovoří důrazně.) Pan ministr v zemědělství v současné době je první ministr za celou dobu, který opravdu pro zemědělské školy začal připravovat dotační tituly, aby si mohly vybavit své školy učebními pomůckami! Také připravuje centra odborného vzdělávání. Prostřednictvím pana předsedajícího pane Bendle, při vší úctě i za vás, když jste byl ministrem zemědělství, jsem byla v trvalé vzdělávací základně! V životě jste nás ničím nepodpořil, ani morálně! Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Šrámek, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu mluvit o vzdělávací soustavě, chtěl bych jenom poznámku. Zemědělství v roce 2014 mělo jakési saldo či zisk 22 mld. Je třeba říci, že do tohoto salda se také počítá tabákový průmysl, tedy není to jenom čisté zemědělství. V té zprávě jsem nenašel právě rozdělení na tyto jednotlivé subjekty či rezorty a chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli náhodou nemá to číslo rozklíčováno na živočišnou výrobu, na rostlinnou výrobu a právě například na hospodaření s tabákem.
A ještě bych rád zareagoval na ty dotace, jak tady měl pan poslanec Pavera, že jsou nepatřičné. Já s vámi souhlasím, že dotace jsou nepatřičné. Víte ale, já bych je okamžitě zrušil, nicméně to bychom je museli zrušit v celé EU. V ČR je problém v tom, že dotace jsou nastaveny úplně jinak než tam. V ČR jsme přijali systém především platby na plochu, tedy na hektar. Toto opatření se ukázalo jako zničující pro český potravinářský průmysl a pro živočišnou výrobu. Tento model zavedlo i Řecko, když vstupovalo do EU, kdy v roce 1981 jim bylo Evropskou unií doporučeno, nebo spíš vnuceno, aby zvedli platbu na hektar. Řecko dneska dováží přes 80 % potravin. Tento systém jsme bohužel zavedli i my a díky tomu právě roste rostlinná výroba a velmi klesá živočišná výroba, to znamená pokles výroby potravin.
A k té zaměstnanosti bych ještě řekl. Víte, živočišná výroba zaměstnává pětkrát více lidí než rostlinná výroba, a pokud budeme mít podporu na hektar, tak budeme podporovat rostlinnou výrobu a budeme dále snižovat nezaměstnanost. To znamená, souvisí to právě s tím systémem dotací. A pokud ho nezměníme, tak dál bude klesat zaměstnanost v zemědělství. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo. ***