(16.30 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Je zde návrh číslo 2, který se týká cestní sítě v národním parku. Tady konstatuji, že jsem tento návrh převzal jako návrh, který původně předkládal Klub českých turistů.
V Národním parku Šumava nebo na Šumavě existuje dnes síť cest, které jsou značeny, udržovány, o které se starají jejich majitelé, ať už je to kdokoli, a které podle mého názoru by měly být výčtem jako příloha v zákoně uvedeny. A tady ta Šumava je opět velmi specifická. Nenavrhuji, aby síť cest byla uvedena v příloze i u jiných národních parků, těch ostatních tří, jenom v případě Národního parku Šumava. Myslím si, že je to tak specifický národní park co do velikosti, co do historie, co do osídlení, co do významu, že by si zasloužil, aby ty cesty byly v návrhu uvedeny.
Navrhuji tedy v bodě číslo 1 svého návrhu, aby se změnil text v § 15d a za slova "v příloze číslo 4" byl doplněn text k tomuto zákonu "grafické znázornění a jmenný seznam účelových komunikací, lesních cest a značených turistických tras jsou uvedeny v příloze číslo 5", čili ta příloha bude mít v sobě seznam těch cest.
Dále tady navrhuji, aby byl v § 16d vložen odstavec číslo 2 ve znění: "Cestní síť uvedená v příloze číslo 5 tohoto zákona se zachovává. Nově značené cesty budou doplňovány do seznamu vyznačených přístupných cest, které jsou v majetku Správy Národního parku Šumava, vedeného Správou." Seznam bude veřejně přístupný.
A konečně poslední - doplňuje se příloha, která jednak obsahuje grafické znázornění na mapě, ta mapa má dvě části, jednak západní Šumavu, jednak Šumavu jižní, a konečně druhá část přílohy je zmíněný seznam cest, který vždycky vedle čísla, vedle názvu té cesty, obsahuje místo, kde cesta začíná, místo, kde ta cesta končí, a stanovuje její délku. To je další návrh, který předkládám.
Konečně můj třetí pozměňovací návrh se týká § 20 odst. 3, nebo vůbec § 20. Ten § 20 se týká Rady Národního parku Šumava a způsobem, jakým tato rada jedná o klíčových rozhodnutích, která bude orgán ochrany přírody, tedy správa parku, ministerstvo, v parku dělat. Vzpomeňte si, že ten paragraf byl předmětem jakési mediální personifikace. V původním znění zákona byla totiž stanovena povinnost dohodnout pro orgán ochrany přírody s obcemi, jejichž zástupci jsou v radě parku - a tady je třeba říci, že všech 22 obcí má své zástupce v Radě parku -, ty základní dokumenty: plán péče, návštěvní řád a další věci. V Legislativní radě vlády pak ale došlo k tomu, že k nám do Sněmovny přišel ten návrh zákona s tím, že místo slova "dohodne" bylo slovo "projedná", a to nikoliv dohodne s obcemi, ale projedná s radou národního parku. Všichni, kdo z nás se zabýval nějakými procesy, které měly svoji součást jednání se státními orgány, dobře víme, co znamená slovo "projedná". Někdy je to v pořádku, někdy to projednání proběhne pro žadatele pozitivně, ale také se mnohdy stává - a bohužel šumavské obce byly často svědky a účastníky procesu projednání, kdy jejich náměty sice byly projednány, ale nebyly jaksi respektovány.
Takže to byl takový trošku červený hadr, možná taková mina, která byla do toho zákona vložena a která, jak jsem už konstatoval, v návrhu ministerstva, který si přisvojil výbor pro životní prostředí, je zdánlivě odstraňována. Ta změna tam je taková, že se text vrací v ministerském pozměňovacím návrhu, a tedy výborovém, ke slovu "dohodne". Ovšem dohodne s radou. A ta rada má složení následující: jednak tedy oněch 22 zástupců obcí, jednak zástupce obou krajů, na jejichž území se rozkládá národní park, a je-li to horský park, tak je to horská služba. A pak jsou tam další odborníci, další specialisté, další představitelé různých zájmů, které může ředitel správy národního parku jmenovat do té rady. Je to na jeho libovůli, koho tam jmenuje. Tady se zdá a vzniká obava, že by ti jmenovaní členové mohli počtem převýšit právě ty ze zákona existující členy, tedy zástupce obcí a krajů, a že by je velmi snadno mohli při jednání v radě přehlasovávat. To by pak samozřejmě vedlo k dohodám, které by nahrávaly těm silám, které stojí za tím celým zákonným postupem, tedy ekologům, ekologickým aktivistům, vědcům, kteří zastávají ekologické názory.
Proto navrhuji, aby § 20 byl změněn následujícím způsobem. Paragraf 20 odst. 3 se nahrazuje textem: Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy navržené k vyhrazení v klidových územích národního parku a místa navržená k vyhrazení je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout se zástupci obcí, delegovanými do Rady podle odstavce 2 /dále jen zástupci obcí/. Návrh zásad péče o národní park dohodne orgán ochrany přírody se zástupci obcí postupem podle § 38a.
Dále se do § 20 doplňuje nový odstavec 4 ve znění: Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží Rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se stanoviskem zástupců obcí Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů návrh upraví. O změně návrhu informuje Radu.
A konečně, v onom § 38a, který se zabývá postupem projednávání návrhu zásad péče, což se dnes jmenuje plán péče, tak nově to budou zásady péče, a který říká: Orgán ochrany přírody vyhodnotí připomínky došlé ve lhůtě podle odstavce 3 a upraví návrh zásad péče. Vypořádání došlých připomínek zveřejní orgán ochrany přírody na svých internetových stránkách a na portálu veřejné správy. Upravený návrh zásad péče dohodne se zástupci obcí. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení.
A konečně se do § 38a vkládá za odstavec číslo 4 nový odstavec 5, který zní: Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží Rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se stanoviskem zástupců obcí Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů návrh upraví. O změně návrhu informuje Radu.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
Takže tady ta moje změna spočívá v tom, že namísto dohodnutí s radou navrhuji, aby orgán ochrany přírody musel patřičné věci dohadovat se zástupci obcí, které jsou delegovány do rady, postupem, který zákon definuje ve svém odstavci 2 § 20.
Dámy a pánové, to je tedy myslím všechno. Jenom ještě pro kontrolu se... ano, je to, myslím, všechno.
Děkuji za pozornost. Jsem přihlášený k podrobné rozpravě, kdy se ke zde předloženým návrhům pak přihlásím. Děkuji za pozornost. ***