Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb.,
o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 785/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Velký hluk v sále.) Velmi se omlouvám, pouze pan ministr má slovo, nikdo jiný.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám velmi stručně představil námi připravenou novelu insolvenčního zákona, která si klade tři hlavní cíle.

Tím prvním je omezit možnost šikany podnikatelů takzvanými šikanózními insolvenčními návrhy. Je to praxe, která se dosti rozšířila, trápí řadu našich podnikatelů. Zneužívá faktu, že náš počítačový systém vede k tomu, že okamžitě poté, co je podán návrh na insolvenční řízení, tak se tento návrh objevuje v internetových databázích, což je jaksi principiálně dobře, ale tady je to zneužíváno. To vede k významnému reputačnímu riziku pro společnost, na kterou byl takový návrh podán, nemluvě o některých dalších důsledcích typu nemožnosti hlásit se do některých tendrů. To zneužívání spočívá v tom, že takto jsou prostřednictvím různě účelově zakládaných, často i offshorových společností s bílými koni, tak jsou dávány návrhy zcela smyšlené na základě smyšlených pohledávek vůči zcela zdravým společnostem a pomocí různých dalších kliček, které si tyto osoby osvojily, se daří protahovat odklizení těchto návrhů i o několik měsíců, a když se podaří vyřešit po mnohém úsilí jeden takový návrh, tak je podáván další podobný. Novela tedy navrhuje řešit do značné míry tuto věc tím, že umožňuje soudci pozastavit na týden uveřejnění toho návrhu a v tom týdnu posoudit, zda se nejedná o takový šikanózní návrh. Jsou tam ještě nějaké další věci, které by tomu také měly pomoci.

Druhá oblast se potom týká boje proti insolvenčním mafiím, kde se nám podařilo, jsme přesvědčeni, identifikovat většinu aktuálně používaných zločinných schémat v insolvenčních řízeních pomocí expertní skupiny, kterou jsme si k tomu sestavili, a na tato schémata legislativně reagujeme, to znamená, že uzavíráme cesty, které si tato zločinecká praxe nalezla. Celkem si neděláme iluze, že si ty mafie najdou zase nějaké jiné cesty, ale přesto myslím, že je to krok více než potřebný. Zároveň abychom mafiím celkově ztížili činnost, zavádíme několik instrumentů, nebo navrhujeme zavést několik instrumentů, které zvýší naše možnosti vůbec odhalování nekalých praktik v insolvenčním řízení a postihování nekalých praktik v insolvenčním řízení.

Třetí a poslední hlavní téma, kterým se zabývá návrh, je oblast oddlužení, to jsou insolvence spotřebitelů, drobných dlužníků, kde zavedením povinného podávání tohoto návrhu prostřednictvím advokáta nebo neziskové organizace schválené Ministerstvem spravedlnosti se snažíme vytlačit z trhu takzvané oddlužovací agentury, což jsou subjekty, které jednak podnikají načerno, protože ve skutečnosti poskytují právní služby, aniž by byly advokáty a aniž by podléhaly patřičné regulaci, jednak ty služby jsou často nekvalitní a zejména velmi drahé. Podle provedených výzkumů cena, kterou si účtují, neřeknou ji dopředu, a kterou si pak účtují vůči těm zadluženým lidem, je mezi 10 a 30 tisíci a objevují se i případy, kdy se jedná o 50 tisíc, a to v podstatě tedy za vyplnění formuláře.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nepochybuji o tom, že některé detailní místa toho zákona budou ještě předmětem intenzivní debaty, zejména, nebo předpokládám, v ústavněprávním výboru. Určitě je tam ještě prostor pro nějaké úpravy, ale celkově jsem přesvědčen, že tento zákon nesmírně potřebujeme. Je plodem dlouhé práce komise odborníků sestavené za tímto účelem, a proto prosím, aby byl propuštěn do dalších čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On to věcně zhodnotil pan ministr, já možná některé věci jenom zopakuji.

Možná na úvod je potřeba říci, že ten předpokládaný termín účinnosti, kdy má tisk nabýt účinnosti 1. září 2016, se už určitě nestihne, to je škoda, ale nedá se nic dělat.

Já věřím, že to není věc, která by byla důvodem pro nějaké politické střety, protože ten tisk upravuje věci, které jsou užitečné bez ohledu na to, jak se na ně díváme jako zástupci všech různých stran. Určitě ten tisk posiluje a chce ještě více důsledně ochránit práva věřitelů insolvenčního řízení. Jak říkal pan ministr, dochází k velmi výraznému posílení dohledových pravomocí Ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci. Možnost toho dohledu byla doposud, nebo ještě je, do nabytí účinnosti toho tisku velmi omezená. Bude moci, pokud insolvenční správce bude nějakým způsobem porušovat svoje povinnosti nebo velmi výrazně poruší svoji povinnost, tak Ministerstvo spravedlnosti bude moci mu to právo výkonu insolvenčního správce vzít. Určitě je potřebný ten institut ještě většího posílení ochranných prvků, které zamezují podávání tzv. insolvenčních návrhů, soud tam bude mít možnost předběžně posoudit, zda nejde o nějaký šikanózní návrh, a po dobu sedmi dnů nebude muset vyvěsit vyhlášku na ten insolvenční rejstřík o tom, že se zahajuje insolvenční řízení.

Já ze svého hlediska a určitě i z pohledu ČSSD opravdu považuji za nejdůležitější bod toho tisku opravdu regulaci subjektů, které poskytují služby spočívající s oddlužením. Jistě všichni znáte a viděli jsme různé reklamy a letáky a billboardy, kdy např. společnost Insolvence s.r.o. či fyzická osoba nabízejí to, že za vás podají insolvenční návrh a že ten návrh bude úspěšný a soud to oddlužení splní a potvrdí. Z 90 % k tomu většinou nedochází, protože ty návrhy jsou napsány velmi amatérsky a špatně a namísto toho, aby se tomu člověku, který je ve velmi vážné osobní situaci, je zadlužený a nemá prostě žádné peníze, nějakým způsobem pomohlo, tak ho tyto subjekty ještě ve finále stáhnou z těch posledních peněz, co mu zbývají, a navíc bez nějaké odpovědnosti. Takže to je opravdu věc, která je užitečná, a já ji kvituji a vítám. Opravdu tyto služby spočívající s oddlužením budou moci buďto za prvé poskytovat jenom kvalifikované osoby, jimiž jsou bezpochyby notáři, advokáti a insolvenční správci, a tam bude ten poplatek, který si budou za to moci vzíti, maximálně čtyři tisíce plus DPH, pokud půjde o návrh na společné oddlužení manželů, tak maximálně šest tisíc plus DPH, což je, myslím, částka velmi solidní.

Ano, je pravda, že ti, o kterých jsem mluvil, tzn. ty společnosti, které toho zneužívají, si říkají leckdy o pět tisíc, leckdy o deset tisíc, leckdy o dvacet a v té nejhorší variantě i o padesát tisíc, které ovšem bohužel ten dlužník vyhodí úplně zbytečně, a leckdy jsou to jeho poslední peníze, a spíše ten návrh k tomu, aby se ten dlužník z toho svého tíživého postavení dostal a bylo mu potvrzeno oddlužení, tak spíše se dostane ještě hlouběji a soud oddlužení spíše nepotvrdí.

To jsou ti tzv. kvalifikovaní lidé, kvalifikované subjekty, kteří budou moci poskytovat tyto služby, tzn. ještě jednou: advokát, notář, insolvenční správce. A dále, a to považuji také za správné, tuto možnost budou mít subjekty, které ovšem budou muset ustát akreditaci od Ministerstva spravedlnosti, budou muset prokázat, že dané věci opravdu rozumějí, a tam bude povinnost poskytovat tyto služby úplně bezplatně, což je oproti dnešnímu stavu velmi výrazný posun dopředu. Takže je to věc, kterou se chce pomoct lidem, kteří jsou opravdu v tíživé životní situaci.

Možná bych jenom doplnil, že já určitě sám za sebe a určitě celý náš poslanecký klub bude podporovat pozměňovací návrh Antonína Sedi, který by chtěl, aby tyto služby mohli poskytovat i registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, protože ti už s tím mají dlouhodobou zkušenost a snaží se pomáhat těmto lidem, ať už jde o lidi, kteří žijí ve vyloučených lokalitách, nebo lidi, kteří prostě žijí ne ve vyloučených lokalitách, ale dostali se do této velmi tíživé životní situaci.

Takže já ten návrh podporuji, kvituji, věřím, že pokud se nestihne účinnost 1. září 2016, že se stihne alespoň od Nového roku. Tam si myslím, že ta šance je. Myslím si, že nás čeká určitě ještě jednání na ústavněprávním výboru, které ovšem by nemělo být dle mého názoru nějak zásadně dlouhé a nějaké zásadně rozporné. Myslím, že ty věci jsou ku prospěchu celé společnosti a všem lidem, kteří jsou k této situaci, bez ohledu na to, kdo je z jaké strany v tom ústavněprávním výboru. Takže já očekávám, že to projednání nebude nějak zásadně dlouhé a že zákon bude účinný od toho 1. ledna 2017. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych navázal s některými poznámkami na pana ministra i na pana zpravodaje, myslím si, že se budeme víceméně potkávat.

Pan ministr představil ty tři základní oblasti, se kterými tato novela zákona přichází, dále se o nich zmínil pan zpravodaj a já bych se dotkl přednostně té jedné oblasti, a to se týká právě těch oddlužovacích společností.

Všichni víme, že tyto oddlužovací společnosti jsou další z forem parazitování na neštěstí některých našich spoluobčanů či rodin, a můžeme samozřejmě filozofovat nad tím, kolik těch rodin či jedinců se do této situace dostalo svou vlastní vinou. Samozřejmě možná někteří budete tvrdit, a toto je věc opravdu názorová, že je to většina, nicméně slýchávám názory, že pokud si někdo něco natropil v této oblasti, tak ať si to také sám vyřeší. Já se domnívám, že to takto jednoduché není. Můžeme se ptát, co by nám takový postup dál přinesl, kdybychom k tomu takto přistupovali. Myslím si, že řetězení sociálně patologických jevů a další sekundární následky by nám měly být mementem a že skutečně je namístě, abychom s těmito parazity společnosti nějakým způsobem zatočili.

Pokud bych se teď konkrétně vyjádřil k předložené novele. Celkově s věcným i legislativním záměrem tohoto návrhu klub KDU-ČSL souhlasí a podpoří jeho postoupení k jednání do výborů. Předpokládám, a už to tady zaznělo, že garančním výborem bude navržen ústavněprávní výbor, a je to namístě. Sám budu navrhovat, aby byl postoupen ještě do výboru pro sociální politiku, protože zejména záležitost insolvencí a všeho, co s tím souvisí, je ve velmi těsné souvislosti s dalšími sociálními tématy. Takže myslím si, že výbor pro sociální politiku by měl tento tisk také projednat.

Je pravděpodobné, že se ve výborech bude diskutovat o některých aspektech tohoto návrhu zákona. Já bych tady vyzdvihl jeden a to je i v kontextu s ústavním právem každého občana - určité ztížení přístupu občana k soudu, a to tím, že mu navržené změny znemožní podání insolvenčního návrhu sám za sebe, ale pouze v zastoupení. To může být jedním z problémů, o kterých bychom měli diskutovat.

Dále již několik týdnů diskutujeme, a také o tom tady mluvil pan zpravodaj, se zástupci neziskového sektoru, s Asociací občanských poraden, se zástupci Charity České republiky, ale i s dalšími neziskovými organizacemi, a to je už zmíněný problém sociálního poradenství plus podávání insolvenčních návrhů ze strany občanských poraden. Pokud bychom přijali návrh zákona tak, jak je psán nyní, tak bychom tyto subjekty z poradenství a zejména z podávání insolvenčních návrhů vytěsnili. Občanské poradny formou sociální služby poskytují největší podíl lidem v úpadkové situaci od samotného poradenství až po přípravu vlastního návrhu na oddlužení. Tuto službu poskytují bezplatně, a to ve vysoké míře kvality. Je třeba zdůraznit, že předlužení není jenom právní a ekonomický problém, ale že se jedná z velké části také o problém sociální. Jde tedy o komplex problémů, se kterými pracovníci v občanských poradnách mají většinou za těch x let, co to provádějí, velké zkušenosti.

Předložená novela nastoluje situaci, kdy sociální poradny by nemohly sepisovat pro své klienty v tísni insolvenční návrhy za účelem oddlužení, přestože mají skutečně k tomu největší zkušenosti. Je také potřeba říci, že tyto poradny mají až 90% úspěšnost při přípravě těch insolvenčních návrhů, resp. jimi připravené návrhy mají až 90%úspěšnost potom u soudu. A je potřeba také říci, že toto sociální poradenství a tyto občanské poradny také přispívají k tomu, aby soudy nebyly zahlcené těmi v podstatě vymyšlenými nebo nějakým způsobem špatně připravenými návrhy, které potom soudy zahlcují a způsobují problémy i ve výkonu jejich činnosti.

Proto bych se velmi přimlouval, abychom v rámci diskuse ve výborech vydiskutovali tu nejlepší formu pozměňovacího návrhu. Již zde bylo řečeno, že v systému je zavedený už pozměňovací návrh kolegy Sedi. Také náš klub má připravený svůj pozměňovací návrh, který situaci poraden a podávání insolvenčních návrhů řeší. S kolegou Seďou se úplně nesetkáme v legislativně věcném pojetí, ale věřím, že i ve spolupráci s předkladatelem a právě při práci ve výborech najdeme tu nejlepší formu. A tady bych se také přimlouval, stejně jako pan zpravodaj, abychom tady odložili nějaká politická prvenství, ale snažili se najít takový návrh, který skutečně bude z hlediska praxe nejpřijatelnější. Nedovedu si představit situaci, kdy bychom těm z nás, kteří se ocitnou v nejtíživější životní situaci, nebyli schopni nabídnout i bezplatné poradenství a bezplatnou přípravu insolvenčního návrhu. Považoval bych to za velmi nebezpečný jev.

Takže za nás navrhujeme postoupení do výborů. Rádi bychom, aby byl návrh postoupen i do výboru pro sociální politiku, což poté navrhnu. A velmi se přimlouvám hlavně za věcnou diskusi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuju panu poslanci Kaňkovskému. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Na rozdíl od jiných návrhů pana ministra Pelikána tady mohu uvítat, že konečně po docela velkém zpoždění k nám doputovala do prvního čtení novela insolvenčního zákona. Po tom, co ten návrh byl několikrát přerušen v Legislativní radě vlády a tam opravován, dostali jsme text, nad kterým se určitě můžeme bavit potom ve výborech, v ústavněprávním výboru či dalších výborech, protože cíle, které si dává, jako je zabránění šikanózním insolvenčním návrhům, zlepšení a zpřesnění odborného poradenství při oddlužení nebo ustanovení, která chtějí bojovat s insolvenční mafií, tak určitě tady tato ustanovení nejsou o dělítku mezi koalicí a opozicí, pravicí a levicí apod. Takže je dobré, že konečně tento návrh sem přišel a že se mu můžeme potom věnovat ve výborech.

Já se tady zmíním v prvním čtení pouze o některých výhradách, které se týkají postavení věřitelů, a za chvíli zmíním pasáže, které podle mého názoru poškozují nebo oslabují věřitele. A je to bohužel už takový trend, který vidíme i při některých jiných návrzích Ministerstva spravedlnosti. Já tady uvedu dřívější nápady na odpouštění dluhů vícenásobným dlužníkům nebo aktuálně návrhy na výrazné snížení odměn exekutorů, což podle mého názoru povede k menší vymahatelnosti práva, oslabí to věřitele a zvýhodní dlužníky.

Já bych tedy v tomto zákoně chtěl zmínit úpravu, na základě které musí věřitel - právnická osoba - při podání insolvenčního návrhu doložit svou pohledávku písemným uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným soudním nebo notářským rozhodnutím nebo potvrzením auditora, že tento věřitel o pohledávce účtuje. Tyto požadavky jsou podle mého názoru zcela neúměrné, v praxi těžko splnitelné a znamenají oslabení pozice věřitelů. Cílem této úpravy mělo být zabránění šikanózním insolvenčním návrhům, avšak předmětné ustanovení k naplnění tohoto cíle v praxi v žádném případě nepovede. Návrh navíc obsahuje jiná a mnohem lepší opatření, jak šikanózním návrhům zabránit či alespoň minimalizovat jejich škodlivý dopad. Chtít po věřiteli doložení pohledávky písemným uznáním dlužníka, a to navíc s ověřeným podpisem, mně přijde skutečně nesmyslné. Stejně tak požadavek na doložení pohledávky vykonatelným rozhodnutím, tedy zejména soudním rozsudkem, který se jeví nanejvýš nepraktický. Potom také nerozumím požadavku na prokazování pohledávky jejím uvedením v účetnictví. Takový záznam v praxi neprokazuje nic o povaze smyslu nebo oprávněnosti dané pohledávky.

Takže nejenom těmito otázkami, které jsem tady zmínil, by se měl zabývat garanční ústavněprávní výbor. A já očekávám, že tento návrh na půdě výboru ještě vylepšíme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Plíškovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení páni ministři, dámy a pánové, děkuji za tento předložený návrh, protože je to další kamínek do mozaiky, ve které se snažíme napomoci lidem, kteří se dostávají do obtížné situace. Já bych se rád zaměřil právě na tu oblast člověka, který se dostane do tíživé situace a potřebuje oddlužení.

Podle novely návrh může být sepsán a podán advokátem, notářem, insolvenčním správcem nebo tzv. akreditovanou osobou. Co se týče akreditovaných právnických osob, ty podle návrhu za splnění podmínek stanovených zákonem získají od ministerstva akreditaci a služby budou muset poskytovat zdarma.

V zákoně se píše, že to může být veřejně prospěšná společnost. Veřejně prospěšnost ve smyslu nového občanského zákoníku je jednou z podmínek udělení akreditace. Návrh v tuto chvíli nepočítá s tím, že by organizace musela mít statut veřejné prospěšnosti. Domnívám se, ten zákon o veřejné prospěšnosti dosud není přijat a toto bude potřebovat v zákoně nějakým způsobem upřesnit. Neziskové organizace budou muset zpracovávat návrhy na oddlužení zdarma. Tak si položme otázku, kdo to bude hradit. I ty neziskové organizace, veřejně prospěšné organizace, mají své zaměstnance, kterým potřebují dát výplatu. Takže tady si myslím, že bude potřeba dořešit, jestliže to mají poskytovat zdarma, kdo bude tu veřejně prospěšnou organizaci financovat.

Těch věcí, které budou potřeba v zákoně ještě vyjasnit, je vícero. Rád se zapojím do legislativního procesu a doporučuji všem, abychom tento zákon posunuli do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi, který byl zatím posledním řádně přihlášeným do obecné rozpravy. A pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, Byť rozpočtový výbor není tím, který je garančním výborem v této věci, já bych si ale dovolil několik slov k tomuto návrhu zákona, který je dalším zákonem, který má zamezit byznysu s lichvou a který má bojovat třeba proti chudobě atd.

Je to snadné! Stop exekucím! Šance na nový život. S takovými přísliby se nejrůznější finanční "poradci" a soukromé firmy obracejí na dlužníky, kterým nabízejí osobní bankrot jako spásné řešení jejich finančních problémů. Není ovšem výjimkou, že se tyto subjekty snaží na lidech v nouzi pouze vydělat a v důsledku toho je samozřejmě ještě více zadlužit. Situaci by mohla pomoci řešit právě nám předložená novela insolvenčního zákona, kterou předkládá Ministerstvo spravedlnosti a kterou nyní také projednáváme. Pokud novela projde v navrhovaném znění, návrhy na osobní bankroty by nově mohli podávat pouze notáři, advokáti, insolvenční správci a akreditované veřejně prospěšné společnosti. Skončila by tedy praxe, kdy tuto činnost vykonávají lidé a firmy bez dostatečné kvalifikace.

To ovšem není jediná důležitá změna. Novela dále stanovuje maximální částku, kterou lze dlužníkovi za podání návrhu účtovat, a to 5 000 korun, v případě oddlužení manželů je to pak 7 500 korun. Vedle neziskových organizací, které insolvenční návrhy vypracovávají zdarma již nyní, by vzniklo regulované prostředí s jasně danými pravidly. Skončila by tedy lichvářská praxe, kdy oddlužovací firmy zneužívají tíživé situace dlužníků a nechávají si platit horentní sumy, v průměru 15 000 korun za vypracování insolvenčního návrhu. Spojením "nemorální praxe" přitom nemyslím pouze to, že se jedná o vysoké sumy. V praxi se běžně setkáváme s tím, že oddlužovací firmy dlužníkům radí, aby si na podání osobního bankrotu vzali půjčku, s jejím splácením si ovšem nemají lámat hlavu, protože hned poté zažádají o osobní bankrot. Takovýmto jednáním však dlužníka navádějí jednak k trestnému činu a jednak samozřejmě k poškozování věřitele, což dotyčný obvykle vůbec také netuší.

Jelikož oddlužovací firmy žijí z dlužníků, platí přímá úměra: čím více, tím lépe. Logickým důsledkem situace, kdy jsou firmy a soukromí poradci motivovaní finanční odměnou za vypracování návrhu, je pak to, že osobní bankroty nabízejí lidem, kteří pro jeho vyhlášení nesplňují stanovená kritéria, a tudíž jim oddlužení soud ani nepovolí. O možnosti zamítnutí se však firmy obvykle nezmiňují. A když k tomu pak prakticky dojde, na dlužníky čeká také nemilé překvapení - zpravidla se dostanou do konkursu a mohou v něm přijít o všechen svůj majetek.

Dostat se do dluhové pasti je jednodušší, než si mnozí z nás dokážou představit, a na trhu existují tisíce firem, které jsou schopny právě této situace využít. Je proto klíčové, aby stát stanovil taková pravidla, která byznys s chudobou maximálně omezí. A připravovaná novela insolvenčního zákona, resp. dnes novela, kterou projednáváme, je také jedním z nástrojů, jak se tomuto stavu přiblížit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Dalším řádně přihlášeným... Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Zase musím reagovat ani tak na pana ministra, protože proti tomuto návrhu zákona celkem nic nemám, ale zas ta filozofie, která se hrne tímto sálem, spočívající v tom, řekl to například pan poslanec Votava, že to je nějaký zákon, který zamezí bídě a podobně. Podle mě je to naprostá iluze. Zase jde o volení voličských hlasů.

Já jsem tady před několika dny citoval, protože tady byl Andrej Babiš, Tomáše Baťu. A já ten citát zopakuji a budu vám to říkat pořád a tady se to krásně hodí, u tohoto zákona. On doslova řekl: Bankrot je věcí mravního názoru.

Já to musím okomentovat z jeho života. První firma Tomáše Bati napsaná na jeho bratra tehdy zbankrotovala. A teď popis Tomáše Bati: Vzali jsme si úvěry, měli jsme nějaké stroje a vysedávali jsme po hospodách, neboť jsme měli pocit, že jsme páni. Pak se blížil bankrot, to znamená, musely se proplácet směnky. A Baťa doslova píše, že to nejpodstatnější, o co šlo, bylo uchování jeho jména. A proto se rozhodl, že nebude spát, jíst a bude pracovat. A kam to dotáhl potom, víme. Ale žádný bankrot se nekonal.

Buďto budeme vychovávat v tomto národě Tomáše Bati, nebo budeme vychovávat lidi, kteří si budou neustále půjčovat, půjčovat. Pak se zželí státu nebo této Sněmovně a vždy je nějak zachrání. Ale je to naprosto nevýchovná metoda! Chápu, že to působí aktuálně dnes. Výchovný dopad na tento národ je ale strašlivý.

A dovolte mi říci k té bídě ještě jeden citát z Tomáše Bati, se kterým také souhlasím. On, teď to možná nebudu říkat přesně, ale řekl zhruba toto: Příčiny bídy jsou v srdcích mužů. Krásně řečeno. Žádný stát, žádný obchod s byznysem a podobně, ale je to v srdcích mužů. Buďto se pracuje, nebo se nepracuje. Pokud se pracuje špatně, ano, mohou býti bankroty, ale patří to k ekonomickému životu.

Mně osobně je také líto spousty lidí, kteří se vlastní vinou dostanou do potíží. Ale těchto lidí bude vždycky dost, žádný zákon tomu nedokáže zamezit. A znovu říkám: Spíše vychovávejme než zachraňujme vždycky ty, kteří si to často - a je mi to líto - ne úplně zaslouží. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Blažka vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. On mně tady vkládá do úst něco, co jsem neřekl. Já jsem, pane kolego, neřekl, že to odstraní bídu! I když myslím si, že v České republice to zase tak strašné s bídou a chudobou není. Ale samozřejmě že nemůže odstranit bídu. Já jsem chtěl říct, že to je boj právě s chudobou a s tíživou situací lidí, kterou zneužívá právě řada lidí, firem, které nečestným jednáním nabízejí těm lidem oddlužení. A to je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Kudela - omlouvám se, je řádně přihlášen. Poté pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Nechci rozpoutávat debatu, nicméně musím na pana poslance Blažka také reagovat. Není možné, abychom dovolili, aby se někdo přiživoval na lidském problému. Člověk si sám návrh na insolvenci nedokáže zpracovat. Využije k tomu nějakou službu, aby ho služba ještě více ožebračila, dostala do ještě větších potíží. To nemůžeme dopouštět. A proto jsem pro, abychom tento zákon přijali.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: K panu poslanci Kudelovi vaším prostřednictvím. Co svět světem stojí, vždycky se vydělávalo na lidské hlouposti. My tomu nezabráníme, ta debata je zbytečná.

A panu poslanci Votavovi bych rád poděkoval, protože já si také nemyslím, že žijeme ve státě a v době, kdy tady trpí kdovíkolik lidí bídou. Ten popis často slýchávám zase kvůli voličským hlasům. Ale prosím vás, čtěte si o tom, jak lidé žili před sto lety, možná před šedesáti, a bavme se, že je dnes nějaká bída. Není. Je to neobjektivní obraz skutečnosti, který je. Ano, jsou lidé chudší a bohatší. Tak to na světě vždycky bylo. Ale děkuji panu poslanci Votavovi, a berte to ode mě jako smířlivost, vaším prostřednictvím, za tento výrok vám děkuji, zvlášť když ho říká sociální demokrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji, že děkujete mým prostřednictvím. Ano. To byl zatím přihlášený do obecné rozpravy poslední pan poslanec. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí. Nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra. (Ano.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já už budu velmi stručný. Chci jenom říci, že mně udělalo radost, jak tady debata probíhala, protože mě naplňuje optimismem, a těším se na práci ve výborech. Zdá se mně, že je tu skutečně široké pochopení pro naše záměry.

Zároveň jenom prosím, abychom ve výborech skutečně spolupracovali a naslouchali si. Ono i v Legislativní radě vlády jsme toho moc nezměnili, spíš nám déle trvalo, než se nám podařilo některé věci Legislativní radě vlády vysvětlit, proč je tam máme, tak jak je tam máme. To je typický příklad toho průkazu účetnictvím. To je zrovna důležité opatření proti šikanózním návrhům, protože pokud má někdo něco v účetnictví, tak to také znamená, že to musel zdanit, a navíc účetnictví se vede chronologicky, to znamená, nemůže si dnes vymyslet starou pohledávku. Čili je to něco, co vychází z pozorování toho, jak šikany fungují, a z toho tedy ti lidé, kteří to vidí každodenně v praxi, říkají, tohle by mohlo pomoct. To byl jenom příklad, kde si myslím, že když si věci dobře vysvětlíme při práci ve výborech, tak možná bude těch změn i méně, než v tuhle chvíli předpokládáme.

A poslední, o co prosím, neveďme v téhle souvislosti debatu o tom, zda se má oddlužovat více, nebo méně. Já vám slibuji, že do Sněmovny přinesu za pár měsíců, doufám, ještě jednu změnu insolvenčního zákona a ta bude o tom, zda se má oddlužovat více, nebo méně, tak si tu debatu na tohle schovejme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji panu ministrovi. Ještě pan zpravodaj se svým závěrečným slovem.

 

Poslanec Jan Chvojka: Já trošku obecněji a šířeji. Insolvenční zákon byl přijat v roce 2006, účinný byl od dalšího roku a právě tenkrát zavedl jako nejdůležitější novinku institut oddlužení. Já si myslím, že je to institut velmi užitečný. A není to o tom, jestli oddlužíme více, nebo méně, ale ten institut má parametry, které tady dříve nebyly. Dřív když dlužník byl až po krk v dluzích, tak nesplatil nikdy nic, protože měl na sobě několik exekucí, několik desítek, či ještě více a neměl v podstatě žádnou reálnou možnost se dluhů do konce života zbavit a nějak se z toho dostat a stát se opravdu pak nějakým způsobem do budoucna člověkem, který bude bez dluhů.

Oddlužení je institut dobrý. Myslím si, že si zaslouží ještě nějaké jiné parametry, o kterých možná pan ministr mluvil, že budou v nějaké větší novele, protože dneska je to v podstatě pět let, musí se splatit 30 % dlužné částky. Možná pojďme debatovat o tom, jestli by to, pokud s tím bude věřitel souhlasit, nemělo být rozděleno na více let nebo se souhlasem věřitele na méně procent, ne 30 %, ale třeba 25 %. Ale je to užitečná věc, protože pokud by institut oddlužení nebyl, tak dlužníci by beztak nic nezaplatili. Takhle zaplatí aspoň minimálně 30 %. A nechtějme po lidech, kteří si bohužel, a opravdu leckdy vlastní vinou, vzali - a ono to souvisí s tím spotřebitelským úvěrem. Kdo si bral moc spotřebitelských úvěrů a neplatil, tak pak skončil v insolvenci. Takže to jsou svým způsobem spojité nádoby. Ale nechtějme i z hlediska společenského to, aby lidé, kteří se opravdu leckdy vlastní vinou dostali do nějakých spárů různých společností, aby tady chodili po kanálech, neměli kde spát a stali se z nich bezdomovci. Prostě institut oddlužení je velmi dobrý a ze své vlastní praxe vím, že pomohl spoustě lidem. A já si vážím toho, že to vlastně byla tenkrát vláda sociální demokracie, která insolvenční zákon schválila a v něm institut oddlužení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím. Než přistoupíme k hlasování, eviduji vaši žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám o opětovné přihlášení. Nyní tedy přistoupíme k hlasování.

 

Přečtu návrh usnesení: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh by přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 389, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh 132, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý den. Já bych navrhl, jak už jsem avizoval v rozpravě, ještě výbor pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda někdo další má ještě návrh k přikázání tohoto tisku. Není tomu tak.

 

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku výboru pro sociální politiku, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 390, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro návrh 101, proti 23. Dále konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.

 

Děkuji vám, končím projednávání tohoto bodu a otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.