Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

30.
Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách
účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv
(zákon o registru smluv)
/sněmovní tisk 699/ - druhé čtení

Požádám, aby se připravil pan ministr Marian Jurečka, pan poslanec Jan Chvojka, který je zpravodajem garančního ústavněprávního výboru, a pan poslanec Klán, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu. Hospodářský výbor bude zastupovat Štěpán Stupčuk.

V tuhle chvíli žádám za navrhovatele pana ministra Mariana Jurečku, aby uvedl druhé čtení tohoto tisku. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách a účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, tedy zkráceně zákon o registru smluv.

Jediným cílem námi předloženého návrhu zákona je vyjmutí národního podniku Budějovický Budvar z působnosti zákona o registru smluv, a to ještě před nabytím účinnosti tohoto zákona. Tento krok je motivován obavou, že zahrnutí Budějovického Budvaru do působnosti zákona o registru smluv v praxi způsobí značné problémy s velmi vážnými důsledky pro tento národní podnik. Specifické postavení Budějovického Budvaru, které jeho vyjmutí z působnosti zákona o registru smluv odůvodňuje, je podle mého názoru dostatečně známé. Budějovický Budvar je podnikatelským subjektem a hlavním cílem jeho činnosti je dosahování zisku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chviličku přeruším. Připomenu, že na galerii pro hosty máme dnes dalšího významného hosta, je to první místopředseda Parlamentu Estonska, kterého doprovází pan místopředseda Gazdík. Pane místopředsedo, vítáme vás u nás. (Poslanci povstávají v lavicích a potleskem vítají delegaci.)

Děkuji. Můžete, pane poslanče, pokračovat.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Především však je třeba zdůraznit, že Budějovický Budvar se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu, a to nejen vnitrostátním, ale zejména mezinárodním. Tímto se Budějovický Budvar odlišuje od státních podniků, jež čelí pouze omezené nebo vůbec žádné konkurenci. Povinným zveřejňováním smluv, do jejichž okruhu spadají nutně také smlouvy se zahraničními odběrateli, by byl Budějovický Budvar vystaven narušení dlouhodobě budovaných obchodních vztahů, zhoršení konkurenceschopnosti a poškození hodnoty podniku. Povinným zveřejňováním smluv se Budějovický Budvar navíc vystavuje nebezpečí zhoršení svého postavení v probíhajících známkoprávních sporech.

Budějovický Budvar je významným zaměstnavatelem a do státního rozpočtu prostřednictvím fondu zakladatele odvádí každoročně část zisku v řádech stamilionů korun. Nezanedbatelná je rovněž úloha, již svým úspěšným působením na mezinárodním trhu Budějovický Budvar zastává při šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Rizika, jež zákon o registru smluv pro Budějovických Budvar představuje, mají celospolečenský přesah.

Hospodářský výbor návrh zákona projednal dne 18. 3. 2016 a doporučil jej schválit ve znění pozměňovacích návrhů.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh zákona projednal dne 1. 4. a doporučil jej schválit v předloženém znění.

Ústavněprávní výbor návrh projednal dne 25. 5. 2016 a doporučil jej schválit ve znění pozměňovacích návrhů.

Společným jmenovatelem pozměňovacích návrhů schválených na výborech je rozšíření výjimek ze zákona o registru smluv. Za předkladatele návrhu zákona mohu konstatovat, že není naším záměrem bránit přijetí komplexnějšího řešení, pokud na něm bude široká politická shoda. Z našeho pohledu je ovšem zcela zásadní, že výsledek nesmí ohrozit náš původní cíl, tedy vynětí Budějovického Budvaru z působnosti zákona o registru smluv.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi za předkladatele. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a hospodářskému výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 699/2 až 6.

Nyní žádám zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Jana Chvojku, aby nás informoval o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ústavněprávní výbor se předmětným tiskem zabýval na své 67. schůzi minulou středu, 25. května 2016. Po vyjádření člena návrhové skupiny poslanců, ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky, zpravodaje poslance doktora Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změny a doplňky - které máte každý buďto na svých stolech, nebo v systému. Za třetí pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi v ústavněprávním výboru. Za páté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Chvojkovi. Nyní požádám zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Jana Klána, aby nás informoval o jednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 39. schůzi po odůvodnění návrhu poslancem Ing. Marianem Jurečkou, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Jana Klána a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 699 projednat a schválit v předloženém znění.

Já se zároveň s přednostním právem hlásím do obecné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. O další zpravodajskou zprávu požádám zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Štěpána Stupčuka, aby nás informoval o projednání v hospodářském výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru k předmětnému tisku. Hospodářský výbor se zabýval návrhem zákona na své 35. schůzi ze dne 30. března 2016 a po vyslechnutí úvodního slova pana poslance Petra Kudely a zpravodajské zprávě pana poslance Štěpána Stupčuka a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky projednala a schválila sněmovní tisk 699 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, tak jak byly schváleny hospodářským výborem.

Ve stručnosti jenom, o čem ty pozměňovací návrhy jsou. Tyto pozměňovací návrhy, které doporučil ke schválení Poslanecké sněmovny hospodářský výbor, se vesměs týkají rozšíření výjimek, tedy vyjmutí z povinnosti uveřejňovat smlouvy v registru smluv, a to především pro subjekty, pro obchodní korporace a právnické osoby, kde zřizovatelem jsou veřejnoprávní korporace, stát, kraj či obec a kde takovéto korporace vykonávají buď obchodní činnost, nebo činnost, která má průmyslovou a obchodní povahu ve vazbě, tedy na obhospodařování veřejného zájmu. Dalším zásadním okruhem, kterého se týkalo schválení pozměňovacího návrhu na hospodářském výboru, je odložení účinnosti návrhu zákona na 1. červenec roku 2017.

Za další hospodářský výbor také zmocnil zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Za třetí pověřil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru. A za čtvrté pověřil předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji nejdříve přednostní přihlášku zpravodaje výboru pro veřejnou správu pana poslance Jana Klána. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne, vládo, dámy a pánové, pane ministře. Přemýšlel jsem o tom, o čem tady budu mluvit. Napsal jsem si to celkově na osm stránek. Takže to bude opět trošičku delší vystoupení. Ale na úvod bych možná tady podotkl, že jsem se s několika kolegy zařadil mezi zatmívače. To je docela takové zajímavé. Docela mě to pobavilo, když jsem to zahlédl na internetu, že zatmívám, nebo že nechci nějakým způsobem zveřejňovat hospodaření státu nebo státních podniků.

Ale dovolte mi, abych se zde vyjádřil k jistému evergreenu právě zvanému registr smluv. Tvorba zákona o registru smluv prošla schválením na konci loňského roku, když nám ho vrátil zpět Senát ve svém znění. Ten obsahoval samozřejmě opět tu výjimku, kterou tady řešíme nyní pro Budvar, ale zároveň tam byla vsunuta možnost, aby kontroloval uzavřené smlouvy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale to tady Sněmovnou nebylo přijato. Sněmovna přijala svoji verzi, kterou předkládal pan poslanec Farský, a zákon začne platit v polovině letošního roku, tedy od 1. 7. 2016, ale bez sankce neplatnosti. Takže to bude taková zkušební verze registru smluv.

Moje apelace na to, že registr smluv ohrozí konkurenceschopnost státních, polostátních i jiných firem, však nebyla vyslyšena. Vždy jsem byl osočován, že registr smluv nikoho neohrozí, protože tyto podniky mohou začerňovat své údaje a předmět smlouvy může být také vágní. Jenže je zde jedno ale, nebo spíše více takových ale.

Když jsem poukazoval například na ohrožení národního podniku Budvar, tak se všichni posmívali, ale jen co byl zákon o registru smluv schválen, tak najednou všichni otočili a svorně začali říkat, že je nutné Budvar vyjmout podobně jako ČEZ, který má ze zákona v tuto chvíli výjimku, protože se jedná o společnost kotovanou na burze. Když se na to všechno podíváme prizmatem současnosti, tak přeci státní, polostátní nebo obecní firmy odvádějí své zisky do příslušného rozpočtu, tedy státu, obce, města. V případě státních a polostátních podniků je jejich zisk příjmem státního rozpočtu. Pokud budou tyto podniky v registru smluv nuceny uveřejňovat své uzavřené smlouvy nad 50 tisíc, jak říká současný zákon, tak je to zcela jistě podle mého názoru ohrozí. Slovy ředitele národního podniku Budvar Jiřího Bočka dojde k tomu, že registr smluv Budvar poškodí ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch.

Jak už jsem tady mnohokrát říkal, já Anheuser-Busch vnímám jako mlsného psa, který chodí okolo a čeká právě na to, až smlouvy Budvaru budou v registru smluv uveřejněny. Moc nevěřím tomu, že podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím by si někdo z Anheuser-Busch vyžádal smlouvy, jak už tady o tom mnohokrát mluvil například pan poslanec Farský. Kromě toho by podle jeho názoru registr smluv Budvar uvrhl do ztráty až půl miliardy korun. Jsem zvědav, kde by poté stát vzal takto promrhané prostředky. Takže jsem jednoznačně pro to, aby se Budvar ze zákona vyjmul.

Nyní se však dostáváme k dalším státním a polostátním podnikům. Ty není potřeba vyjmout? Já říkám, že je to nutné. Ostatně při projednávání vráceného zákona ze Senátu se probudil například i pan ministr průmyslu a obchodu, který tady přišel s analýzou, koho všechno a jak moc registr smluv ohrozí u jeho státních podniků, které má Ministerstvo průmyslu a obchodu v kompetenci. Zahlédl jsem také analýzu společnosti Deloitte, kterou si objednalo podle mě ministerstvo, teď nevím, jestli vnitra, nebo někdo si to objednal. A ta tam jasně analyzuje ohrožení jednotlivých státních a polostátních podniků. Samozřejmě některé neziskové organizace tvrdí, že to je zmanipulovaná analýza, ale každá analýza má něco do sebe. Samozřejmě ji nepodceňuji, ale ani ji nepřeceňuji.

Dámy a pánové, uvědomte si, že v registru smluv nejde o to, aby se u nás vyléčil systém, ale jde o nahlížení do jednotlivých smluv. Položme si zásadní otázku, zda občan, který se podívá do registru smluv, něco zachrání. Nezachrání přeci nic, když bude smlouva uzavřena nevýhodně. Bude jen smutně koukat, že je skutečně uzavřena nevýhodně. A nic víc nezmůže. V registru smluv jde o to, aby se ukázalo, že stát je v našich podmínkách špatným hospodářem. A jsme u jádra problému.

Nyní vás provedu minimálně dvěma myšlenkovými experimenty, kdy vám ukážu, že stát nemůže být ani dobrým ani špatným hospodářem. Zároveň vám ukážu na příkladu Budvaru, co se stane, když nebude vyjmut ze zákona o registru smluv. To samé jde aplikovat i na ostatní státní, polostátní či jiné podniky.

Příklad první. Argument pro zavedení registru smluv je, že stát je špatný hospodář. Připusťme, že stát je v České republice skutečně špatným hospodářem. Stát sám o sobě ale nemůže být ani špatným ani dobrým hospodářem. Výsledek, který označujeme právě pojmem špatný hospodář, je především důsledkem nevhodně, neúčinně, nesprávně nebo špatně nastavených regulí, tedy primárně zákonů. Tato pravidla jsou nastavena tak, že umožňují subjektům státní správy a obecně i veřejné správy se chovat tak, že výsledkem je to, co je nazýváno stát je špatný hospodář. Ve skutečnosti je to výsledek chování jednotlivých subjektů státní správy, které se chovají tak proto, že jim to umožňují jednotlivé mantinely, chcete-li pravidla chování daná zákony. Důsledkem takového chování je neefektivnost, neúčelnost a nehospodárnost nakládání s veřejnými zdroji. Myšlenka, že registr smluv toto změní, je pouhá iluze. Ostatně to ukáže další vývoj, zdali to tak bude, nebo ne.

Problém je totiž v tom, že je nutno nastavit účinné obecné regule, a to především zákon o kontrole veřejných financí. Ten je ale stále v nedohlednu. Podle mých posledních informací, když jsem se ptal na Ministerstvu financí, tak ho měla mít už vláda dávno na stole, ale nyní ho má teprve Legislativní rada vlády, takže se ho možná vůbec nedočkáme. Možná to tak někomu vyhovuje, protože se jedná o další z klíčových protikorupčních zákonů. Tady si všimněte toho rozdílu, že registr smluv není žádným protikorupčním zákonem. A zákon o zadávání veřejných zakázek. A tyto zákony v praxi vyžadovat. Zákon o zadávání veřejných zakázek jsme tady v Poslanecké sněmovně již schválili. K tomu všemu můžeme přičíst i zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, který už tady byl i v minulých bodech několikrát zmiňován, který se projednal v Senátu a byl jím zamítnut, takže nám ho Senát vrátil, ale budu jenom hodně zvědav, jak o tom tady budeme hlasovat, protože byl zamítnutý ústavní zákon. Podle mého názoru o něm nejde hlasovat, protože jde hlasovat pouze o doprovodném změnovém zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadu a ne o změně Ústavy. Zajímalo by mě, kolika hlasy bychom to museli tady přehlasovávat.

Pokud se podívám např. do Rakouska, jak už tady bylo mnohokrát také zmiňováno, tak Rakousko má právě poměrně precizně propracován nejvyšší kontrolní úřad a nepotřebuje ani registr smluv. To je možná chyba, že senátoři zamítli rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, protože by asi, lidově řečeno, Nejvyšší kontrolní úřad strkal nos někam, kam někdo opět nechce. Pokud se podíváme, jak už jsem říkal, na to Rakousko, tak tam je nejvyšší kontrolní úřad poměrně precizně propracován, nemají registr smluv, ale Slovensko má registr smluv. Řekněme si, že registr smluv má právě jenom Slovensko ze všech zemí Evropské unie.

Zákon o registru smluv řeší tedy jen dílčí problém. Řešit nebo léčit je třeba celý systém. Je to jako s nemocí. Dobrý lékař neléčí symptomy, např. jen bolest hlavy, sedativy, ale hledá, co je příčinou bolesti. Až odstraní příčiny, vyřeší problém. Já už jsem tady minule ve svém vystoupení říkal, abychom byli dobrými lékaři i v našem případě. Samotný registr smluv to nevyřeší. Uzdravme systém tedy jako celek. Registr smluv může být jedním z dílčích nástrojů, ale vůbec by ho nebylo třeba, kdybychom měli plně funkční klíčové zákony, např. zákon o veřejných zakázkách, zákon o kontrole veřejných financí, zákon o majetku státu, rozpočtová pravidla atd. Všude v těchto zákonech jsou mnohé díry a v nových se jednotlivé díry vyrábějí, viz např. zákon o státní službě.

Jak je tedy, dámy a pánové, z příkladů patrno, tak registr smluv nic neuzdravuje a je pouze dílčím nástrojem pro kontrolu nakládání s veřejnými penězi nebo statky, jak chcete.

Dostáváme se k druhému příkladu. Budvar, který je součástí tohoto návrhu zákona a má být z působnosti registru smluv vyjmut, tento jediný národní podnik je zavedením registru smluv ohrožen v rámci konkurenceschopnosti na trhu, a to zejména v oblasti sporu o značku Budweiser. Budvar zároveň přináší do státního rozpočtu nemalé finanční prostředky. Tento myšlenkový experiment, kterým vám představím, spočívá v následující věci. Budvar bude muset v registru smluv uveřejňovat všechny smlouvy, které budou mít nominální hodnotu 50 tisíc korun. Na to již čeká mlsná konkurence, která je připravena všemi možnými prostředky Budvar poškodit. Hned jak bude smlouva v registru smluv uveřejněna, tak do ní bude moci nahlížet kdokoliv, tedy i právě mnou zmíněná dravá a mlsná konkurence. Tvrzení, že Budvar může začernit údaje, které by ho ohrozily na trhu, mě nijak nepřesvědčilo, protože i cena bude mít v tomto případě určující a rozhodující faktor. Umím si reálně představit, že konkurence záměrně sníží některé ceny na trhu, aby tímto zlikvidovala Budvar. Jak bude tímto způsobem pomalu, ale jistě likvidován tento náš skvost, tak se již bude připravovat dělení takto oslabené kořisti. Budvar bude poté označen za neefektivní, nekonkurenceschopný, prodělečný atd. Dojde tedy k jeho postupné privatizaci. Nebo, rozumějme, účelné likvidaci. Na to mlsná konkurence přece čeká. Jak bude postupně Budvar privatizován, bude docházet k oslabení přítoku peněz do státního rozpočtu. Jsem poté zvědav, kde vlády budou peníze brát, když privatizace přináší zisk jen jednou, kdežto fungování státních podniků přináší zisky stále. Takže je nutné z registru smluv vyjmout všechny státní a polostátní podniky.

Příklad třetí. Problém státní monopolista versus soukromý monopolista. Registr smluv a jeho podporovatelé chtějí zavést privatizaci státu jako celku. V slabším provedení jim jde o státní a polostátní společnosti, resp. i o obecní společnosti. Vraťme se však k výše uvedenému problému. Státní monopolista má oproti soukromému monopolistovi jednoznačnou výhodu. Lze ho regulovat státem ve veřejném zájmu. Soukromého přece regulovat nejde. Tomu jde jen o zisk. Stát by měl mít podle mého názoru pod sebou strategické podmínky, společnosti, dopravu a další věci, které lze regulovat právě ve veřejném zájmu.

Příklad čtvrtý. Registrem smluv se má ukázat, že stát špatně hospodaří ve svých státních podnicích. Jenže tím, že podniky budou muset uveřejňovat uzavřené smlouvy v registru smluv, je narušována forma vlastnictví. Přece jen máme vlastnictví soukromé a státní. To je postavené Ústavou na stejnou rovinu, ale registrem smluv je však tímto hodně narušeno. Takže v registru smluv budou muset uveřejňovat uzavřené smlouvy firmy vlastněné státem a soukromé společnosti nikoli. Když si vzpomeneme, že za velkou finanční krizi z roku 2008 jsou zodpovědné právě soukromé společnosti, tak bych zvýšil transparentnost právě jejich. Z výše vyřčeného plyne, že v registru smluv buď budou uveřejňovat uzavřené smlouvy všichni, anebo nikdo. Někdo může namítnout, že některé státní podniky hospodaří neefektivně. To je možné, ale jedná se o problém primárně špatně nastavených zákonů, zákon o státním podniku, zákon o dozorčích radách a mnohé další. A ne registru smluv. Ten pouze ukazuje na problém, že něco nefunguje na začátku.

Odpovězme si na jasně položenou otázku: Zachrání něco občan, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy, která bude platná a bude uzavřena dvěma smluvními stranami? Nezachrání přece nic. Na to si tady jasně odpovězme. A já bych poprosil i třeba minulého předkladatele, aby mi na toto odpověděl, zda občan něco zachrání. Já jsem diskutoval s mnoha lidmi a dali mi za pravdu, že nezachrání přece nic. Budou se jenom koukat do toho, jak ta smlouva je uzavřena. Nic víc, nic míň. Samozřejmě někdo mi tady může oponovat, že na Slovensku například se snížil počet přímo zadávaných veřejných zakázek. To netvrdím.

Ale já už to své vystoupení pomalu poženu do finále, protože bude jistě ještě zajímavá rozprava, na kterou budu moci určitě zcela jistě reagovat.

Na závěr si, dámy a pánové, musíme uvědomit, o co tady jde. V registru smluv nejde o uzdravení systému jako celku, ale jde jen o to, aby byly informace ze smluv využity často třetími stranami. Právě proto, že se bojím o Budvar a o ostatní státní podniky, tak budu hlasovat, předpokládám i celý poslanecký klub KSČM, pro vyjmutí Budvaru a státních podniků z registru smluv, případně budeme hlasovat pro další pozměňovací návrhy.

Na úplný závěr si tedy dovolím říci, že na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsem poměrně dlouho diskutoval se zástupci Rekonstrukce státu, kteří tvrdí, že tento zákon je protikorupční. Ale ani zástupce Rekonstrukce státu mi neodpověděl na tu moji jednoduchou otázku, zda občan něco zachrání, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi. Pokračujeme v rozpravě, v obecné části. Nyní pan poslanec Radek Vondráček, připraví se pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem trošičku až zapomněl, o čem chci hovořit, abych byl přesvědčivý jako pan kolega Klán. Nicméně pro vás, kteří jste vydrželi v sále - také máte takový pocit déja vu, že už jsme to tady všechno jednou slyšeli? Ten zákon byl předložen ještě v roce 2013, pak jsme ho dlouze projednávali, dlouze zasedala pracovní skupina, byl přijat komplexní pozměňovací návrh, došlo k nějakému konsenzu, my jsme ten zákon přijali, vrátil nám ho Senát. My jsme opět s velkou převahou přehlasovali Senát a ten zákon vstoupil v platnost a účinnost má vstoupit příští měsíc.

Ty argumenty se nicméně vracely z toho Senátu a teď se vracejí znovu, pouze se přeskupily a máme je tu znovu zpět.

Už při projednávání toho původního zákona jsme samozřejmě řešili otázku obchodního tajemství, byl to jeden ze základních milníků, přes které jsme se museli přenést, které jsme museli nějak vyřešit. Já si stále stojím za tím, že obchodní tajemství v zákoně o registru smluv chráněno je, dokonce zvláštním ustanovením a výrazněji než v zákoně o svobodném přístupu k informacím. V tuto chvíli nastává tlak jednotlivých společností, aby byly vyňaty povinnosti zveřejňovat smlouvy.

Lídrem těchto snah je Budějovický Budvar. My jsme pana ředitele na ústavněprávním výboru měli. My jsme s ním o té věci otevřeně diskutovali. Já jsem mu nabízel možnost, ať předloží nějaké smlouvy, u kterých cítí to přímé ohrožení, a že si sedneme nad konkrétními ustanoveními té smlouvy. Pan ředitel nám smlouvy nepředložil. K nastudování pouze na samotném jednání nám je očíslované rozdal a museli jsme je po půl hodině vrátit, že se jedná o důvěrné dokumenty. Samozřejmě těžko při probíhající diskusi studovat nějakou dlouhou smlouvu o distribuci piva v Ruské federaci, nicméně pokusil jsem se o to v maximálně možné míře a zkoušel jsem demonstrovat na té smlouvě, že jestliže něco vnímají jako konkurenčně významné, je jejich právem tuto pasáž znečitelnit. Tímto způsobem jsme mohli postupovat a skutečně jsme došli k tomu, že vlastně nezbyl žádný argument, proč by dotyčná smlouva nemohla být zveřejněna, jestliže i smluvní partner i cena jsou jasně stanovené jako skutečnosti, které nemusí být zveřejněny, ani jako metadata, a mohou být začerněny ve smlouvě.

Takže my se dostáváme do situace, kdy se tady zvedá silná nevole až panika z toho, že dojde k ohrožení obchodních tajemství a k značným škodám. Já ty argumenty chápu a byl jsem jeden z těch, který prosazoval maximální ochranu v tom zákoně, protože původní návrh to neobsahoval. Nicméně my jsme tomuto zákonu stanovili zkušební období - luxusní zkušební období 12 měsíců. Který zákon toto má? Žádný. A to zkušební období ještě nenastalo, abychom si ty konkrétní praktické znalosti a zkušenosti promítli do případné novelizace, a už tu máme návrh na změnu. Ta samotná změna týkající se Budvaru, kdy Budvar opravdu má určitá specifika, včetně když se přistupovalo do Evropské unie, včetně svých dlouholetých sporů se zahraniční konkurencí, tak by se dalo u tohoto výjimečného subjektu uvažovat o tom, že by byl z toho registru vyňat. Nejednalo by se o změnu systému. Jednalo by se o dílčí změnu v zákoně a snad bychom to nějak překousli a přijali. Ale bohužel otevřela se Pandořina skříňka a to, co se teď strhlo, a ty různé změny a pozměňovací návrhy nám dělají ještě větší zlo, než nám dělal svého času Senát, který ten zákon už jednou vykostil a vrátil zpátky.

Takovou vlajkovou lodí argumentů odpůrců registru smluv pro obchodní společnosti je studie Deloitte, která dopadla drtivě. Nicméně já musím říct, že ona měla odpovídat na otázku, jaké budou dopady zákona o registru smluv, když dojde k narušení obchodního tajemství. No ale my tvrdíme, že k narušení obchodního tajemství dojít nemusí, a tím pádem ten vstupní parametr a vůbec zadání té studie je špatné a znehodnocuje celou studii. Pro mě se jedná o pojednání o tom, co by se stalo, kdyby bylo obchodní tajemství narušeno. Ale trvám si na tom, že obchodní tajemství je chráněno, a je chráněno více než v zákoně 106. A většina těch, kteří nyní brojí, podléhají režimu zákona 106. Ani praktické zkušenosti nám zatím nedokládají to, že by byly cílem nějakých útoků atd. atd.

Já nechci zdržovat nadmíru, protože předchozí příspěvek byl také velice plnotučný. Takže bych jenom poprosil, abychom zachovali ten konsenzus, který tu existoval. Samozřejmě byli tu jedinci, kteří od začátku byli proti, měli svůj ustálený názor, ten si podrželi. Já k nim mám respekt, setrvali na svém. Ale my jako většina jsme se rozhodli pro registr smluv, pro určitý symbol. Já samozřejmě netvrdím, že registr smluv je všespasitelný lék v boji proti korupci, to v žádném případě, ale je to určitý symbol. Je to určitý silný symbol tady v tomto tažení. A jestliže jsme nedávno jaksi pozitivně vnímali, že hodnocení České republiky, co se týče rizika korupce, se výrazně zlepšilo, tak tento zákon nás může posunout opět o řadu příček směrem nahoru.

Takže bych chtěl poprosit všechny ty, kteří už jednou pro ten zákon hlasovali, aby nepodlehli tlaku - záleží ještě na tom, jak tady ještě proběhne ta diskuse -, abychom respektovali třeba ještě ten Budějovický Budvar, i když k tomu já mám mírné výhrady, ale abychom se nepustili do toho, že tady ten zákon rozebereme, než by začal platit.

Úplně nejčistší řešení by bylo, kdybychom ho nechali vstoupit v platnost, protože nehrozí žádné sankce, vzali si třeba aspoň tři měsíce na vyhodnocení situace, zvážili konkrétní praktická rizika a k tomu zákonu se vrátili opravdu na podzim, kdy už budeme něco vědět, a mohli bychom ten zákon případně opravit, jestli skutečně se potvrdí z praxe, že nějaké problémy existují. Teď to šijeme horkou jehlou. Ten zákon podle toho, co jsem se naučil za toho dvaapůl roku, co tady jsme, už nejsme schopni přijmout dříve, než vstoupí v účinnost 1. 7. 2016. Tak kam spěcháme? Co nás tlačí, abychom to neposunuli na podzim, abychom vyhodnotili, co se za ty tři letní měsíce stalo, a třeba ten zákon spravili? Já se prostě bojím toho, že my to teď nějakým způsobem zaštupujeme a na podzim zase přijde nějaká novela. A já už další déja vu nevím, jestli bych zvládl. Já nevím, čím jsem si to zasloužil - mám zákaz kouření a registr smluv. Jedno téma lepší než druhé.

Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Vondráček. Než budeme pokračovat, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Zahradník, od 17.30 do konce jednacího dne paní poslankyně Jana Pastuchová a pan kolega Josef Zahradníček se omlouvá na zítřejší den z důvodu plánované návštěvy lékaře.

Nyní pan poslanec Jan Farský a připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Radek Vondráček řekl velkou část toho, co bych býval chtěl říct já. Pokusím se neopakovat to, co zaznělo.

Připomenu, že zákon byl poprvé předložen v roce 2012. Od té doby se diskutovalo samozřejmě i o otázce Budvaru, diskutovalo se o ní celý loňský rok, kdy zákon jakoby ležel a nic se s ním nedělo. Byl zaparkován. Reakcí na to bylo doplnění § 5 odst. 6, který rozšiřuje ještě ochranu obchodního tajemství oproti zákonu 106/1999. Znovu tady zopakuji, že všechny výjimky, které ve stošestce jsou, se uplatňují i na smlouvy, které by se jinak zveřejňovaly podle zákona o registru smluv. Pokud by měly být firmy ohroženy zveřejněním obchodního tajemství, tak už dneska jsou podle stošestky. Tento argument tedy nemůžu úplně přijmout.

Přesto nebudu tady tvrdit, že ten zákon nemůže mít žádnou chybu, žádnou mouchu. Ale to, v čem se teď rozhodujeme, není racionální atmosféra. Je to atmosféra hysterická, strachu, která začínala nad tím, že přijdeme o pivo, pokračovala tím, že přijdeme o biatlon, a když to pořád tak úplně nezaznívalo dostatečně silně, tak dokonce někteří začali prohlašovat, že registr smluv bude znamenat i ohrožení životů pacientů. To není pravda. Ani jedna z těch tří částí není pravdivou.

Je to zlomový zákon. Je důležitý a jako takový si vynucuje změnu chování. Já jsem přesvědčený, že ta změna, kterou si vynucuje, je změna chování k lepšímu, že s veřejnými prostředky máme hospodařit veřejně. A že by mi přišlo nad míru pokrytecké ve chvíli, kdy schvaluje Sněmovna kontrolní hlášení, kdy schvaluje elektronickou evidenci tržeb, zároveň říct: my od vás daně vybereme, ale neptejte se, za co je utratíme.

A debata nad tím, jestli národní podnik tam má být, nebo nemá být. Národní podnik je jenom jeden subjekt a je to Budvar. Ale posloužil jako beranidlo k tomu, že dneska už se sešlo 22 pozměňovacích návrhů. Z velké většiny od poslanců, kteří hlasovali pro přijetí tohoto zákona v listopadu loňského roku. Paradoxně tam nenajdete pozměňovací návrhy od odpůrců. Já bych chtěl požádat ty, kteří ještě loni v listopadu byli přesvědčeni, a myslím, že správně přesvědčeni o tom, že ten zákon má smysl, aby mu dali šanci. A všechny poslance tímto vyzývám k tomu, abychom nerozhodovali v nevědomé hysterii, ale abychom ten zákon nechali nějaký měsíc fungovat. Od toho tam vláda vložila tu roční zkušební dobu. Právě proto, abychom ozkoušeli, kde jsou skutečné problémy a kde je to jen domnělý nedostatek.

Proto bych chtěl navrhnout jednu z mého pohledu podstatnou věc vycházející z toho, že ať dnes projednáme - kdybychom dnes dokončili druhé čtení, tak stejně se stane to, že k 1. červenci zákon nabude účinnosti. Rozběhne se roční zkušební doba, která tam byla koaliční skupinou vložena. Tomu už nezabráníme. Povinnost zveřejňovat smlouvy dopadne na Budvar i další státní podniky. Ale pokud dnes uzavřeme druhé čtení, tak už nebude možné v rámci tohoto tisku k tomuto nějakým způsobem přistupovat a třeba i tento tisk 699 použít k tomu, abychom tam, kde se objeví skutečné problémy, je mohli prostřednictvím tohoto tisku nějakým způsobem vyřešit.

Je to věc, která dnes, když se podívám do systému, a ze včerejška tam je, nevím, jestli pět nebo šest pozměňovacích návrhů. Dneska tam je dalších pět pozměňovacích návrhů načtených, jeden z posledních minut. Jsou to pozměňovací návrhy, které se často překrývají. Stejní poslanci dávají dva různé pozměňovací návrhy ke stejnému paragrafu, které se evidentně vyvíjejí, ty pozměňovací návrhy. Ale takto bychom novelizovat normu před nabytím její účinnosti i před vstupem do zkušební doby skutečně neměli. Takhle se tvoří legislativní paskvily. Takhle se tvoří legislativní zmetky, které pak obtěžují život všech, kteří se jimi musí řídit.

Vzhledem k tomu, že ten zákon stejně 1. července vejde v účinnost, stejně se smlouvy budou zveřejňovat, já bych tady teď apeloval na rozum. Na nic jiného. Pojďme dát zákonu šanci. Pojďme vyhodnotit ve třech měsících, kde jsou skutečné problémy a kde to je jenom výplod hysterie, a pak se bavme o tom na Ministerstvu vnitra, které je tím legislativním orgánem, který byl vládou pověřen k tomu, aby zpracoval návrh, který jsme tady loni schválili, i ten okruh subjektů, který tady vzešel, pojďme s ním dát dohromady pozměňovací návrh, který bude řešit skutečné problémy a který nebude jenom výplodem lobbistů, kteří nějakým způsobem vstoupili do Poslanecké sněmovny.

Z tohoto místa tedy teď navrhuji, abychom přerušili druhé čtení tohoto zákona do 30. září letošního roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh na přerušení tohoto tisku, tak zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili k hlasování. Jestli jsme to dobře pochopil, tak navrhujete přerušení druhého čtení do 30. 9. letošního roku. Dobře. Požádám ještě o chvíli strpení, aby se dostavili kolegyně a kolegové z předsálí. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení svými kartami.

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je zde procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu ve druhém čtení do 30. 9. letošního roku.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh na přerušení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 260. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 40, proti 61. Tento návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.

 

S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Členové vlády, paní a pánové, no ano, jde o zlomový zákon! Na rozdíl od zákona 106 jsme se postavili přijetím zákona o registru smluv proti Listině základních práv a svobod, proti článku 11. Najednou neplatí rovnost vlastnických forem! Můžete mi říct, jaké veřejné prostředky používá ve své činnosti a ve své obchodní činnosti národní podnik Budvar? Žádné! Odevzdává všechny prostředky ze své hospodářské činnosti, ze zisku právě do veřejných prostředků. A zveřejňuje smlouvy. Zato solární baroni, ti jsou v pohodě, ti nezveřejňují nic.

Tento zákon je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, protože povyšuje jednu formu vlastnictví nad jinou. A to je právě rozdíl mezi zákonem 106 a tímto zákonem. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že přerušení bylo právě onou výhodou, kterou měly získat soukromé firmy nad těmi, které jsou ve vlastnictví obcí, krajů, státu a jiných veřejných institucí. Je to ostuda! Tento zákon Poslanecké sněmovny nemá nic společného s ochranou veřejného majetku. Nemá nic společného s ochranou veřejných prostředků. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než udělím další faktickou poznámku, přečtu omluvenku. Od 17.45 do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská.

Další faktickou poznámku má pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím zareagoval na pana poslance Farského. Já jsem tady ty argumenty také slýchal už poměrně dlouhou dobu. Ale mě vždycky zaráželo, proč bychom měli mít registr smluv jako druhá země v Evropě. Proč to neřešíme komplexněji? To znamená ty zákony na začátku, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu? Vždyť my se ve finále ukontrolujeme! Tohle je jenom ale pouze dílčí zákon a dílčí kontrola pouze, ten registr smluv. Ten nic nezachraňuje! Už jsem to tady říkal. Ten pouze poukazuje na problém, který máme na začátku v těch jednotlivých zákonech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Votava a připraví se pan poslanec Farský s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já budu také reagovat na pana kolegu Farského vaším prostřednictvím. On tady apeluje na náš rozum! Nezlobte se, při vší úctě, nepotratili jsme ten rozum, když se schvaloval ten zákon? Právě vůči Budvaru? Já mám čisté svědomí, já jsem pro to nehlasoval. Právě kvůli Budvaru. A nevím, jestli si pan kolega Farský uvědomuje, jaký hazard tady nastal právě s Budvarem. Budvar se přeci pohybuje v tržním prostředí. A ve tvrdém prostředí, konkurenčním prostředí. A jestliže ho takhle vysvlečete donaha, uděláte takový striptýz, tak ten Budvar položíte. Já se nedivím, že pan ředitel Boček, já jsem s ním o tom mluvil, byl jsem se v Budvaru podívat, že se mu to nelíbí. Samozřejmě že má obavu o firmu, o podnik, který vytáhl tam, kde dneska ta firma je. Navíc víte dobře, že se prodává skupina, která držela Plzeňský Prazdroj. A ta skupina samozřejmě, nebo ten vlastník, který to měl dostat, tak ten bojuje o známky Budvaru. Už i to je ohrožení Budvaru.

A to, že jestli se tvrdí, že se něco zamaže, začerní v těch smlouvách, tak to je totální nesmysl. Co začerníte? Začerníte dodavatele Budvaru? No to ta smlouva nemá smysl, aby pak byla. Už jenom ten dodavatel, to je setsakramentsky citlivý údaj. (Potlesk poslanců ČSSD, KSČM a dalších.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Farský, připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já bych jenom tady zvláště pro vládní poslance připomněl, že tento návrh na vynětí Budvaru procházel vládou a vláda k němu přijala neutrální stanovisko. Ani vláda to nepodpořila. Chcete říct, že vláda taky nemá rozum? Čtyři z pěti ministerstev, která byla dotázána a dávala stanovisko k vynětí Budvaru, řekla, že se nemá vyjímat. Řeklo to Ministerstvo průmyslu a obchodu, řeklo to Ministerstvo spravedlnosti, řeklo to Ministerstvo financí a stejně se vyjádřila i vláda. Jediné ministerstvo, které bylo pro vynětí Budvaru z registru smluv, je Ministerstvo zemědělství. Překvapivě, když tento návrh podal sám ministr zemědělství. To chcete říkat, že vláda nemá rozum?

A ještě bych chtěl doplnit. Samotný Budvar neohrožuje, že budou jeho smlouvy v registru smluv. Ty cenné smlouvy, o které někdo měl zájem, už si mohl vyžádat podle stošestky a dávno je měl. Mluvit o tom, že registr smluv odkryje, v které hospodě se čepuje Budvar, no to myslím, že také je spíš pro pousmání. Budvar ohrožuje to, když se v odposleších Rittiga a Nagyové objevuje, že identifikují v resortu zemědělství čtyři zlaté žíly a mezi nimi pozemkový úřad a Budvar. To je ohrožení Budvaru, a ne registr smluv. (Potlesk lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Heger. Připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji pěkně, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se vrátil k panu předsedovi Filipovi vaším prostřednictvím a dovolil bych si takovýhle dotaz na vás jakožto zastánce našich ústavních pořádků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom pan místopředseda Filip, pokud vidím, není přítomen. Ale dotaz můžete položit.

 

Poslanec Leoš Heger: Tak možná si to přečte. Jak je možné, že nemá být ústavní to, že se jinak zachází se státním a s komerčním podnikem v rámci Listiny práv a svobod, když se zcela běžně zachází jinak se státními a s privátními nemocnicemi? Státní nemocnice podobně jako privátní hospodaří převážně s veřejnými prostředky z veřejného zdravotního pojištění a přitom státní nemocnice musí provádět výběrová řízení a ty nestátní nemusí. Tak to je také nerovné zacházení, ale jak se zdá, tak ústavně tenhle případ nikomu nevadí.

Takže pokládám tu argumentaci, která se týká Budvaru a ústavnosti trošku za účelovou. Děkuji. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Opálka, připraví se pan poslanec Klán s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, snaha zprivatizovat Budvar už tady byla v několika vlnách. Máme tu některé bývalé členy vlády, pravicové vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, a ještě vlády předtím, a možná by se rozpomenuli, kolikrát třeba ještě před jednáním hovořili o tom, jak to s tím Budvarem provést. Víte, v České republice se nic neutají. Vynesou se i informace z těchto interních řešení. A když to nevyšlo, tak se zřejmě našla jiná cesta. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Jak tady tu rozpravu poslouchám, tak jsem si vzpomněl ještě na to, kdo je s kým zlobbován. Pan poslanec Farský tady říkal, že jsme tlačeni někam do hysterie. Neříkám, že všichni, ale někteří že jsou zlobbovaní zástupci státních podniků anebo národního podniku Budvar. Vždyť to není pravda.

Položme si otázku, kdo tlačil nejvíce registr smluv. No jeden největší lobbista - Rekonstrukce státu! To si uvědomme, to byli oni. A podívejme se na tu provázanost. Kdo platí Rekonstrukci státu, i když se tváří jako nezisková organizace? Podívejte se do jejich manuálu, kdy tam říkají o tom nejskvělejším, nejúžasnějším zákoně na světě. Do té jejich encyklopedie registr smluv. Tam to jasně najdete, kdo je podporuje. Soukromý kapitál! O to tady celou dobu jde. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Snopek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s panem kolegou Vondráčkem, že obchodní tajemství je řešeno v tomto návrhu zákona lépe než v zákoně 106 o poskytování informací. Chtěl bych říct, že nemám problém s vynětím Budvaru z působnosti tohoto zákona, ale chci říct jedno zásadní: To, že Poslanecká sněmovna schválila zákon o registru smluv, považuji za největší protikorupční opatření této Sněmovny v tomto volebním období. A byl bych velmi nerad, kdyby tento zákon, který teprve vlastně vstoupí v účinnost, byl demontován spoustou pozměňovacích návrhů, které z něho udělají torzo.

Nemám problém s vynětím Budvaru, ale chtěl bych požádat o umírněnost a uvědomit si, že všechny ty kauzy, které tady byly - Opencard, rozkrádání Nemocnice Na Homolce, další kauzy, všechny tyto kauzy by se nemusely stát, pokud by byla kontrola nad tím, jaké se dělají smlouvy, jak se uzavírají a jak se u nás hospodaří s veřejnými prostředky mimo jiné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Snopek. Připraví se pan poslanec Votava s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Snopek: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hovory se stáčejí okolo národního podniku Budvar, ale uvědomme si, že v rámci tedy státních podniků nebo podniků ovládaných státem máme i podniky vojenské, výzkumné, opravárenské, které v podstatě zabezpečují úlohy obrany státu. Máme tady podniky, které pracují na obranu státu, a bohužel ty jsme také nevyjmuli z tohoto. Dokonce některé údaje, které nespadají pod ochranu obchodního tajemství, mohou vést i k ohrožení bezpečnosti státu. Proto budu v podrobné rozpravě zdůvodňovat svůj pozměňovací návrh.

Je potřeba, aby se daleko šířeji, ne pouze úzkým průzorem vidíme jeden podnik, musíme vidět ty problémy daleko širší a závažnější. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Votava, připraví se pan poslanec Klán s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já si především myslím, že to neměl být poslanecký návrh, měl to být vládní návrh, protože přece jenom vláda by měla předkládat takovéto návrhy.

A jestli pan kolega Farský, vaším prostřednictvím, si myslí, že tam jde jenom o to, kde Budvar má hospodu, no tak to se mýlí samozřejmě. Říkal jsem, že tam je řada citlivých údajů - odběratelé, dodavatelé atd. - a konkurence velice ráda na to skočí a velice ráda bude čerpat... Ty soukromé subjekty samozřejmě povinny nejsou zveřejňovat něco v registru. Takže v tom vidím velké ohrožení Budvaru. A nejenom Budvaru, já si myslím obecně i ostatních společností, firem s majetkovou účastí státu. Je to opravdu nebezpečná věc.

A já a priori nezavrhuji registr smluv, ale registr smluv by se měl týkat opravdu jiných věcí. Měl by se týkat resortů atd., ne tedy vysloveně firem s majetkovou účastí státu, které se pohybují často na trhu, v konkurenčním prostředí.

Je pravda, a nevím, kdo to tady už vzpomenul a mluvil o privatizaci, že i já jsem zaregistroval řadu takových otázek. No nebylo by vůbec nejlepší, kdyby ten Budvar tedy nebyl státní? To by nebyl problém zase s registrem smluv. Jestli si někdo pohrává s privatizací, s tím, že Budvar přivede nakonec zu grunt a pak ho levně koupí, i o tom se dá spekulovat. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Farský. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. On tady pan kolega poslanec Hovorka není, ale já bych na něj vaším prostřednictvím chtěl zareagovat. On tady říkal, že se jedná o protikorupční zákon této vlády. To není pravda. Máme jenom dva protikorupční zákony, které existují v nějaké podobě. Je to zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, který stále nemáme. To jsou dva klíčové protikorupční zákony. Takzvaný registr smluv je pouze kontrola ex post, tedy po dokončení daného procesu. Ale nám chybí kontroly ex ante na začátku daného procesu. Ty skutečně nemáme. A pokud nebudeme mít zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, tak registr smluv bude de facto k ničemu. Zároveň sem můžeme připočíst právě rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud toto nebude, tak registr smluv přece nic nezachraňuje. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Farský. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Chtěl bych se jen krátce vyjádřit k formě předložení zákona. Ano, je to poslanecký návrh zákona. Bylo pod ním podepsáno 78 z vás, z toho 7 členů vlády. Vláda tento dokument vzala do svého programového prohlášení a k sněmovnímu tisku 42, což byl registr smluv, dokonce ho zařadila do akčního plánu boje proti korupci v roce 2015, odkázala se na to, že vzhledem k tomu, jak je zpracován, nebude připravovat zvláštní samostatné znění, ale že ho ve spolupráci s legislativou Ministerstva vnitra dopracuje tak, aby byl stravitelný pro koalici.

Dopracování stravitelnosti, a v tom byl i seznam subjektů, na které se vztahuje, to řešila celý loňský rok koaliční skupina, která definovala, které subjekty budou ty povinné. Pokud máte tedy výhrady k Budvaru, výhrady k dalším, předně tam je potřeba směřovat a tam se ptát, proč tyto tam subjekty ve finále byly. Mimochodem v programovém prohlášení vlády i v akčním plánu boje proti korupci byl ještě širší tento seznam subjektů než v tom výsledku z koaliční pracovní skupiny. To je jenom k poslaneckému návrhu zákona.

A myslím si, že by bylo špatně, kdybychom sami jako poslanci zpochybňovali možnost podávat návrhy zákonů, už kvůli tomu, že máme výjimečné postavení v tom, že je jenom pět subjektů, které můžou předkládat zákony. Krajská zastupitelstva, Senát, skupina poslanců, poslanci a vláda. Jestli se chceme zbavit a říkat, že poslanci nemůžou, protože snad jsou méně svéprávní než ostatní, tak to jdeme skutečně proti podstatě celé Poslanecké sněmovny a její práci. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Hamáček. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Velmi se omlouvám, ale prosím předsedy poslaneckých klubů nebo jejich zástupce, zda by se ke mně mohli připojit mimo jednací sál. Už jste se dohodli. Tak se omlouvám. V tom případě navrhuji, abychom přerušili jednání schůze do zítra do 9 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Je to procedurální návrh. Dám o něm hlasovat bez rozpravy. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

V tento moment zahajuji hlasování a dávám procedurální návrh na přerušení této schůze do zítřejšího rána do 9 hodin.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 261, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 76, proti 17. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Přerušuji jednání schůze do zítřejšího dne 9. hodiny ranní. Děkuji vám a přeji pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 17.54 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.