Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 569/ - druhé čtení

Jednání bylo přerušeno na 44. schůzi a potom bylo přerušeno do dnešního odpoledne v rozhodnutí z 25. 5. letošního roku. My jsme 25. května přerušili jednání o tomto tisku. Bod nebyl zahájen, a proto je potřeba, aby předložený návrh uvedl pan ministr vnitra, který je na místě. A kolega Koníček také. Takže pane ministře, máte své úvodní slovo. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a další související zákony.

Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je zavedení transparentnější kontroly financování politických stran a politických hnutí. Stanoví se nové povinnosti těchto politických subjektů, zejména povinnost používat ke svému financování tzv. transparentní účty. Dále se nastavuje finanční limit pro dary od fyzických i právnických osob. Strany a hnutí nesmí přijmout v jednom kalendářním roce od téže osoby dary, které by převyšovaly v souhrnu částku 3 miliony korun. Za dar bude považován i členský příspěvek v této částce, který převýší 50 tisíc korun. Zavádí se také povinnost vykazovat podrobněji přehled příjmů a výdajů o výročních finančních zprávách, včetně výdajů na volby. Strany a hnutí budou povinny zveřejňovat výroční finanční správy na internetu. Auditora pro účetnictví bude moci mít strana maximálně po pěti letech a následně ho bude muset obměnit.

Návrh zákona umožňuje straně nebo hnutí založit nebo být členem politického institutu. Politický institut je podle návrhu zákona veřejně prospěšná právnická osoba zaměřená na podporu výzkumné, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti v politickém a veřejném životě. Zavádí se také možnost poskytnutí státního příspěvku na podporu činnosti právě těchto institutů. Na základě doporučení organizace GRECO, což je Skupina států proti korupci při Radě Evropy, je obsahem návrhu zákona rovněž zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Úřad bude nezávislým orgánem tvořeným předsedou, čtyřmi členy a dalšími zaměstnanci České republiky, tedy státu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Milanu Chovancovi a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru ústavněprávnímu. Usnesení výboru nám byla doručena jako sněmovní tisky 569/1 až 5. Záznam z jednání kontrolního výboru byl doručen také jako sněmovní tisk 569/6.

Žádám nyní, aby se slova ujal zpravodaj kontrolního výboru předseda výboru Vladimír Koníček, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, kontrolní výbor se sněmovním tiskem 569 zabýval opakovaně celkem třikrát a na své 31. schůzi dne 13. dubna 2016 k tomuto sněmovnímu tisku při hlasování, aby výbor doporučil Poslanecké sněmovně předložený návrh zákona schválit, z deseti přítomných poslanců tři hlasovali pro, nula hlasovala proti a sedm se zdrželo hlasování. Takže usnesení nebylo přijato. Tolik k jednání výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Vladimíru Koníčkovi. A nyní bych požádal zpravodaje ústavněprávního výboru, také předsedu výboru, pana poslance Jeronýma Tejce, aby nás informoval o projednání v ústavněprávním výboru, případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zkrátil své vystoupení na to, že vás odkážu na tisk k tomuto bodu, kde naleznete usnesení ústavněprávního výboru z 60. schůze, která se konala 30. března 2016. Ústavněprávní výbor po projednání, které bylo opakované u tohoto tisku, projednal a doporučil Poslanecké sněmovně přijetí tohoto návrhu zákona s tím, že součástí je několik stran pozměňovacích návrhů, které naleznete v usnesení výboru a které jsou předány samozřejmě písemně. Týkají se jak otázky úpravy finančních zpráv, tedy toho, co mají obsahovat, tak konkrétně fungování jak dohledu nad hospodařením stran, tak i samozřejmě otázek onoho úřadu.

Tolik tedy zpravodajská zpráva k tomuto tisku za negaranční výbor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi výboru ústavněprávního za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené nyní dva poslance. První pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já se v úvodu krátce vyjádřím za TOP 09 ke zřizovanému nebo k navrhovanému Úřadu pro dohled nad politickými stranami, protože v tomto zákoně je ta správná diskuse k tomu, tady je zřizován.

Musím dát za pravdu těm předřečníkům, kteří vyjadřovali nesouhlas a pochybnosti se zřizováním tohoto úřadu, ať už z ústavně formálního hlediska, tak i obsahového. Je skutečně otázka, jestli prostý zákon, který nemá povahu ústavního zákona, může zřizovat úřad, který má dohlížet nad činností politických stran, jejichž činnost je zakotvena v Ústavě České republiky. To je velmi sporné a myslím si velmi problematické.

A teď samotnému účelu, proč vlastně zřizovat nový úřad. Já sám jsem odpůrcem vytváření nových úřadů v situaci, kdy není jasné a není jasná analýza toho, že stávající instituce by mohly tuto činnost také zvládat. Ptám se například, v čem je kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který vykonává některé činnosti vůči politickým stranám, méně nezávislý než nový Úřad pro dohled nad politickými stranami, který je politicky obsazován na základě vůle většiny v Poslanecké sněmovně a v Senátu. V kontrolním výboru jsou naopak zastoupeny všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a může tam a dochází tak tam k určité křížové vzájemné kontrole této činnosti. Nový úřad, který se tváří, že bude mít údajně 15 zaměstnanců, tak tomu asi nikdo z nás úplně nevěří, a myslím si, že šlo vymezit kontrolní činnosti vůči politickým stranám ze stávajících institucí, ať už zmíněný kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, samozřejmě daňové a finanční úřady, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Koneckonců loni jsme s ohledem na kompetence Nejvyššího kontrolního Ústavu změnili, pakliže by tady v Poslanecké sněmovně byla vůle, pak nevidím důvod, proč bychom dohled nad kontrolní činností vůči politickým stranám nemohli při změně Ústavy Nejvyššímu kontrolnímu úřadu svěřit a nemuseli jsme vytvářet nový úřad, který bude politicky obsazován a o jehož nezávislosti tak lze mít velké pochybnosti.

Nyní vás seznámím s obsahem dvou pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Jako první pozměňovací návrh, který podle mého názoru povede k větší transparentnosti financování politických stran, uvádím to, že úvěry a půjčky politickým stranám by měly podle mého návrhu poskytovat pouze banky, tedy licencované subjekty, které licencuje Česká národní banka. Jsou to důvěryhodné subjekty a jsou zde jasná, čitelná pravidla pro úvěrování politických stran. Naopak tento návrh by tedy vyloučil možnost financovat politické strany pomocí úvěrů, které poskytují různé anonymní fyzické nebo právnické osoby, kterým pak mohou být politické strany po volbách zavázány. Takže je to pro větší transparentnost politických stran, aby banky jako důvěryhodné instituce licencované Českou národní bankou poskytovaly půjčky a úvěry politickým stranám.

A druhý pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě, je navržení vypuštění politických institutů z tohoto návrhu zákona. Prostřednictvím těchto politických institutů by totiž státní rozpočet, daňoví poplatníci financovali skrytou či neskrytou volební kampaň politických stran. Myslím si, že není účelné zvyšovat náklady státu pro politické strany, a skutečně ty náklady by pak byly využívány k propagaci politických stran především před volbami a to není žádoucí. Proto navrhuji pozměňovací návrh, který politické instituty a jejich financování ze státního rozpočtu vypustí z tohoto návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Plíškovi a požádám kolegu Hovorku o posečkání, mám dvě faktická poznámky. Nejdřív faktická poznámka pana poslance Jeronýma Tejce, poté pana předsedy Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo faktické poznámce.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, já bych si dovolil zareagovat na slova pana kolegy Plíška i dalších, která tady zazněla směrem ke zřízení úřadu. Já sám jsem byl velmi skeptický a do značné míry i stále jsem skeptický k tomu, zda ten úřad je tou nejlepší volbou. Na druhé straně jsme stáli před rozhodnutím, zda nemít žádnou kontrolu, anebo mít kontrolu úřadem. Já jsem od počátku podporoval u debat, které se tady vedou několik let, aby to byl Nejvyšší kontrolní úřad, nicméně tomu se nebrání jen NKÚ, brání tomu i nastavení těchto kontrolních úřadů, byť o tom můžeme vést spory, jak to v Evropě je, ale brání tomu především praxe, protože si nedovedu představit, že chceme-li v tomto období nastavit kontrolu, že tak můžeme učinit změnou Ústavy, resp. ústavních zákonů. Jsem přesvědčen, že by to byla jen hra na to, že něco chceme změnit, a nakonec bychom nedosáhli ničeho. Takže v tomto já rozhodně vnímám skepsi k novému úřadu, nejsem příliš stoupencem tohoto řešení, ale vybíráme z variant, které zde máme, a jiná varianta než buď nekontrolovat, nebo kontrolovat úřadem tady v tuto chvíli na stole není.

A pro ty, kteří nejsou spokojeni s tím, že úřad vzniká, a označují jej za zbytečný, tak bych chtěl říct, že z mého pohledu žádný úřad není zbytečný, pokud má sídlo v Brně. Chtěl bych navrhnout, aby tento úřad změnil z navrhovaného sídla Praha sídlo na Brno. Odůvodním to ve druhém čtení. A chtěl bych říct také, že to není jen návrh, který by nebyl podložen. Myslím si, že to může mít i ekonomické dopady, a to příznivé, protože samozřejmě z hlediska fungování úřadu v tak drahém městě z hlediska pronájmů a také hledání pracovní síly by se Brno jevilo jako levnější varianta než Praha. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tejcovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanjura také k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Abych navázal na předřečníka, kdybych to věděl, tak bych sepsal pozměňovací návrh, že uděláme pilotní projekt a úřad bude první roky fungovat na kontrolu hospodaření na brněnské úrovni. To by mělo logiku. Byl by tam úřad, kontroloval by zejména městské organizace v Brně a pak bychom ten pilotní projekt vyhodnotili, zda takový úřad přenést na centrální úroveň, nebo ne.

Jenom krátká reakce pana poslance, ne k tomu hlavnímu, co říkal, ale on tady říkal: my jsme schválili změnu Ústavy o NKÚ. My možná ano, ale změna Ústavy o NKÚ neprošla. Jenom aby to bylo všem jasné, žádná změna Ústavy kvůli NKÚ se nekoná. Vím, že pan kolega Plíšek to ví. Jenom pro ty, kteří to případně sledovali, horní komora tu změnu odmítla. A vzpomeňte si, jak jsme vám říkali: nespěchejte s tím prováděcím zákonem. Už se těším na hlasování o zamítnutém zákonu o NKÚ, jak ti, kteří pro něj byli poprvé, teď podruhé, nevím, jestli ho schválí, nebo ne. Ale dostali se do slepé uličky, před kterou jsme varovali.

Protože mám ještě 55 vteřin, tak... Ten úřad je zbytečný. Jestli někdo tvrdí něco jiného, tak se podle mě mýlí. Ale ještě nevznikl, a už tady vznikají mýty u mikrofonu - úřad zabezpečí, úřad prověří, úřad dohledá. Myslím si, že někdy méně je více, mnohdy často je méně než více, a připadá vám stávající systém, kdy si navzájem kontrolujeme zprávy o hospodaření v kontrolním výboru, jako špatný? Na tom jsou přece postaveny např. okrskové volební komise, že se naši zástupci tak vzájemně kontrolují, a tím pádem se zabezpečuje nezávislost a to, že to proběhne férově. Jakmile kterákoli vládní většina ten úřad obsadí, tak mohou vznikat pochybnosti. Kdyby tam aspoň bylo, že úřad má tolik členů, kolik je sněmovních stran, a každá zvolí jednoho -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo...

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se, pane místopředsedo, už to vidím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Koníčka a poté pan poslanec Ludvík Hovorka, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, musím reagovat na slova pana předsedy Tejce, protože řekl, že máte volbu mezi úřadem, anebo žádnou kontrolou. Tak to bych se opravdu ohradil, protože v současné době, i když bude zákon přijat ještě za rok 2016, bude probíhat kontrola kontrolním výborem Poslanecké sněmovny, takže stávající stav je, že jsou výroční finanční zprávy politických stran kontrolovány.

Chtěl bych se zeptat pana ministra vnitra, ono to tu zaznělo už ve vystoupení pana poslance Plíška. Opravdu, v čem je úřad nebo bude úřad, pokud bude zřízen, nezávislejší, než je patnáct členů kontrolního výboru, kteří dostanou mandát ve volbách? A každé čtyři roky, nejpozději čtyři roky, se obmění. Dívali jste se na to, jak se obměnil kontrolní výbor. Prozatím tři volební období kontroluje výroční finanční zprávy. Z prvního volebního období tam zbyl jeden poslanec, z druhého volebního období jsou tam tři. Dvanáct je tam tedy nových. Každé čtyři roky se většina kontrolního výboru obnoví, a tento orgán kontroluje.

Vy voláte pořád jenom po sankcích. Opravdu si myslíte, že výsledkem tohoto zákona bude, že ten úřad vám bude každých 14 dní jako politickým stranám udělovat tu tisícovou, tu desetitisícovou, nebo tu stotisícovou pokutu? To má být výsledkem zřízení toho úřadu? Myslím si, že to je cesta do pekel. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Miroslavy Němcové a přihlášku s přednostním právem pana ministra Dienstbiera. Nyní tedy faktická poznámka, paní poslankyně Němcová. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně a ctění kolegové, mně ta debata o potřebnosti nového úřadu připomněla debatu, kterou jsme v Poslanecké sněmovně vedli, teď nevím, jestli už to je 14 let, nebo jak dlouho, kdy jsme se bavili o tom, že bude zřízen nový úřad, tehdy úřad veřejného ochránce práv. Všichni se tady zaklínali tím, jak to bude báječný úřad, který tu všenápravu věcí veřejných zajistí, politice pomůže, bude velmi silnou oporou našim občanům, a že bez takového úřadu se prostě nepohneme ani o krok.

My jsme tehdy jako Občanská demokratická strana nespatřovali ve zřízení tohoto nového úřadu až takové dobro. Bránili jsme se rozumnými argumenty proti jeho vzniku. A teď mi pouze návrh pana poslance Tejce připomněl moji vlastní aktivitu, kdy už v zoufalství nad tím, jak zabránit, aby tento zákon vůbec prošel, tak jsem se naivně chopila myšlenky, že tehdy zákon předpokládal, že sídlo ombudsmana bude v Praze, tak jsem si říkala, tak navrhnu Brno, chopí se toho všichni ostatní poslanci, kteří jsou každý odněkud, navrhnou Opavu, Ostravu, nevím co všechno, a na tom se prostě ten zákon zničí. Nepovedlo se to tehdy, zůstalo u návrhu Praha - Brno a vyhrálo Brno. A jaký je výsledek celého toho tehdejšího sporu o užitečnosti úřadu ombudsmana, vidíme dnes.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Němcové. Nyní s přednostním právem pan ministr Dienstbier a stále přihlášený v rozpravě v obecné části pan kolega Ludvík Hovorka. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se přece jenom toho nově navrhovaného úřadu zastal oproti těm výhradám, které tady zazněly. Upozornil bych na to, že navrhovaná právní úprava zavádí celou řadu povinností z hlediska financování politických stran. Přece jenom rozsah kontroly a činnosti bude mnohem širší, než jakou dnes vykonává kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, a to včetně správního rozhodování. Nepochybně kontrolní výbor Poslanecké sněmovny není správní orgán. Myslím si, že důvody pro zřízení úřadu tady jsou.

Při návrhu se také vycházelo z doporučení skupiny GRECO při Radě Evropy, která se zabývá doporučeními v oblasti boje s korupcí, která také doporučuje v rámci určitých standardů zřízení nezávislé instituce pro kontrolu financování politických stran. A zmínil bych také, že ten úřad je navržen velmi úsporně. Není to žádná obrovská instituce, která by spolykala také spoustu třeba finančních prostředků a byla by nastavena nějak nesmyslně. Takže je to vlastně i šetrné nastavení takovéto instituce.

A když jsem tady zmiňoval správní řízení, tak to je přesně ten důvod, proč nelze tuto pravomoc nebo působnost svěřit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Samozřejmě změnou Ústavy by to teoreticky šlo, ale je potřeba tady upozornit na to, že by se zcela změnil charakter Nejvyššího kontrolního úřadu jako instituce, protože NKÚ vlastně o ničem nerozhoduje. Dneska vydává kontrolní závěry, které jsou v zásadě spíše zjištěním a doporučením pro kontrolovaný subjekt. Nerozhoduje o žádných sankcích, nevede žádné správní řízení, a proto, přestože i na vládní úrovni se varianta NKÚ diskutovala, byla vyloučena jako nemožná, protože ani ta změna Ústavy nebyla spatřována jako vhodné a možné řešení bez narušení povahy Nejvyššího kontrolního úřadu. To si myslím, že jsou dobré důvody pro úsporný nezávislý úřad.

A ještě bych se vyjádřil k jedné věci a to jsou politické instituty. Pan poslanec Plíšek tady zmiňoval možnost zneužití při financování volebních kampaní. Pokud se pořádně podívá kdokoli na pravidla, která jsou tam uvedena, tak si myslím, že zneužití je vyloučeno, tak jak jsou ty politické instituty definovány, jaká mají pravidla činnosti, co všechno smějí vykonávat. A samozřejmě je možné se bavit o tom, jestli ta pravidla lze zpřesnit tak, aby doopravdy se to zneužití vyloučilo.

Tady bych ještě upozornil na to, že inspirace vzešla z Německé spolkové republiky, kde fungují tzv. politické nadace, které tvoří jeden z pilířů občanského a politického vzdělávání, to je političtější část systému, a pak ještě občanské vzdělávání. V Německu z rozpočtu jdou na politické nadace, nemluvě ani o občanském vzdělávání, násobně větší prostředky dokonce než například na samotnou činnosti politických stran. Myslím si, že to také bylo dáno zkušeností s tím, jak slabá byla demokratická společnost v Německu mezi válkami, jak snadno se v Německu vývoj zvrtl směrem k nacismu, a poučení z tohoto vývoje z druhé světové války tedy vedlo k tomu, že Němci investovali obrovské prostředky do občanského a politického vzdělávání svého obyvatelstva.

I pravidla fungování politických institutů, jak jsou v navrhovaném zákoně nastavena, se snažila velmi důsledně vycházet právě z toho velmi dobře fungujícího německého modelu. Myslím si, že kromě politických institutů je právě potřeba diskutovat i o občanském vzdělávání, že i to by mělo být posíleno právě jako jeden ze dvou pilířů v této oblasti. Proto bych se chtěl zastat i tohoto institutu, stejně tak jako toho úsporného nezávislého kontrolního úřadu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan ministr Jiří Dienstbier a nyní s faktickou poznámkou pan kolega Koníček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych opravit tvrzení pana poslance Dienstbiera. V předminulém volebním období kontrolní výbor vystupoval jako správní orgán. Já si to dobře pamatuji, protože jsem podepisoval rozhodnutí, kdy jsme v únoru udělili pokutu panu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu za to, že neposkytl podklady pro provedení kontroly hospodaření, kde má v zákoně o NKÚ tuto kompetenci Poslanecká sněmovna. Takže ano, v předminulém volebním období se choval kontrolní výbor jako správní orgán.

Takže pane ministře, nemluvil jste pravdu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych navázal na pana ministra Dienstbiera. On tady mluvil o inspiraci z německé právní úpravy. Právě proto mě zaráží, že nepřevzal tu právní úpravu kompletní. Protože pak by věděl, že například Bundestag vykonává kontrolu hospodaření politických stran a ten jejich zákon je daleko přehlednější a srozumitelnější než zákon, který máme my. Nicméně je možné to napravit. Já se k tomu postupně dostanu.

K té výhradě, která je směrem k tomu, že nemůžeme využít NKÚ pro kontrolu hospodaření politických stran, protože se jedná o Nejvyšší kontrolní úřad, který není správním úřadem, chci říct, že přece v Rakousku tento systém funguje. A pokud bychom chtěli uplatnit ten princip tady u nás, využít služby NKÚ, tak přece nic nebrání tomu, aby NKÚ udělal kontrolu a příslušnou sankci udělil určený finanční úřad v České republice. Tady přece není žádný problém.

Pokud se týká nálezu GRECO, respektive doporučení stran GRECO, protikorupční skupiny Rady Evropy, která nás kritizovala opakovaně, tak tam se mluví třeba o samostatném transparentním účtu pro veškeré příjmy a výdaje spojené s předvolební kampaní a zveřejnění samostatného vyúčtování výdajů na kampaň, s tím není vůbec žádný problém. Výroční a finanční zprávy v elektronické podobě k dispozici online, s tím také není problém. Povinné označení veškeré předvolební inzerce logem, jménem zadavatele, s tím také není problém. Nezávislý kontrolní orgán, který bude aktivně prověřovat hospodaření stran a kampaní, a to na základě informací z médií či podnětů občanů, respektive i na základě těchto informací, a veškeré finanční transakce nad 20 tisíc korun bezhotovostně.

Jediná výhrada je k tomu speciálnímu úřadu, který má vzniknout, protože jak říkám, byla tady poměrně zdůrazňována německá právní úprava, to, jak je kvalitní, tak bych doporučoval, když už tedy i důvodová zpráva k tomuto návrhu zákona se zmiňuje o rakouské právní úpravě a rakouské kontrole politických stran a hnutí nebo o německém systému kontroly hospodaření a financování politických stran, pak bych doporučoval možná ten zákon přeložit a transformovat celý.

Já jsem neměl tolik času, ale připravil jsem si pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, aby buď zůstaly zachovány kompetence Poslanecké sněmovně, anebo podobně jako v této německé úpravě byly předány kompetence ke kontrole na předsedu Poslanecké sněmovny, podobně jako je to v Bundestagu.

Chtěl bych se nejdříve zmínit o pozměňovacích návrzích, které jsem připravil pro limity na dary. Myslím si, že by mělo být omezení dárců pro stranu, od jednoho dárce v jednom kalendářním roce maximálně 3 mil. korun. Obdobný limit by měl být zaveden i na dary politickým institutům a obchodním korporacím.

Zákonem je třeba omezit spektrum možných dárců politického institutu, podobně jako v případě dárců povolených politickým stranám. Tímto opatřením je možno zabránit, aby zakázaní dárci namísto stranám neposílali své dary na účty institutů. Status veřejné společnosti, jak je v současné době navržen, nevylučuje politickým institutům získávat příjmy od dárců, kteří nesmí darovat prostředky politickým stranám a hnutím, např. svěřenecké fondy, zahraniční dárci, subjekty s veřejnou účastí. Tento stav nevylučuje, aby případně konkrétní firma mohla splatit či předem zajistit protislužbu politické straně zasláním daru politickému institutu místo politické straně.

Čili to jsou dva pozměňovací návrhy, které směřují k těm omezením dárců jak v případě politických stran, tak v případě politických hnutí.

A nyní tedy k pozměňovacímu návrhu, který jsem připravil po vzoru německé právní úpravy k převedení kompetencí na předsedu Poslanecké sněmovny.

Krátké odůvodnění. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu, který jsme dostali k dispozici, jako jednu z variant řešení dohledu zvažuje i variantu, v níž je ponechána funkce Poslanecké sněmovny jako dohledového orgánu. Lze souhlasit i se závěry důvodové zprávy, že nelze opodstatněně požadovat, aby byla zároveň nadána veškerými oprávněními, která klasickému správnímu orgánu náleží. Přesto však je možné, aby Poslanecká sněmovna vykonávala plnohodnotný dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Předložený pozměňovací návrh, který potom přednesu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, chce odstranit nadbytečnou tvorbu nového ústředního správního orgánu, který by dohlížel na činnost politických stran. Stávající předloha počítá se zřízením dalšího úřadu, který rozšíří administrativní aparát, byť je z dobré politické praxe okolních států patrné, že podobné opatření k účinnému dohledu nad politickými stranami vůbec není potřeba.

Pozměňovací návrh vychází z praxe německého modelu kontroly financování politických stran. Německý model dává prezidentu Bundestagu jasné vymezení pravomocí na kontrolu politických stran a hnutí a jejich hospodaření jako jakémusi kvazisprávnímu orgánu. Německý model přímo počítá ve svém znění zákona o politických stranách s tím, že prezident Bundestagu vydává správní rozhodnutí a ukládá finanční sankce. Jelikož lze Německo považovat za jednu z nejrozvinutějších demokracií, nelze považovat navrhovaný postup za postup, který by odporoval principům právního řádu.

Navržený pozměňovací návrh počítá s tím, že bude předseda Poslanecké sněmovny nadán pravomocí, která doposud náležela Poslanecké sněmovně jako celku, a zároveň bude moci ukládat sankce za porušení zákona o sdružování v politických stranách. Jelikož se jedná o velmi specifický zákon sám o sobě, jelikož je na něm postaven politický život, je zároveň ospravedlnitelné, pokud bude nastaven specifický model kontroly a trestání politických stran. Navrhovaná úprava nadto podle německého vzoru počítá také s tím, že předseda Poslanecké sněmovny bude pravidelně Sněmovnu o své činnosti informovat a ta bude jeho činnost řádně sledovat. Z této provázanosti pak lze dovodit i odpovědnost předsedy Poslanecké sněmovny za řádný výkon svěřených pravomocí.

Pokud budeme sledovat zahraniční praxi, zjistíme, že navrhovaná zpráva o činnosti, s kterou počítá pozměňovací návrh, je v německých podmínkách velmi důkladně a odpovědně zpracovaným dokumentem o několika desítkách stran. Podobně by tedy měla vypadat i navrhovaná změna naší právní úpravy.

Současně je třeba připomenout, že navrhovaná změna nepřinese žádné významné náklady na fungování systému. Lze předpokládat, že administrativní aparát Kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny bude třeba v řádu jednotlivců navýšit, ale rozhodně se bude jednat o zlomek nákladů proti nákladům na zřízení nového úřadu. Je nutno poukázat na skutečnost, že česká legislativní úprava je koncipována dost komplikovaným způsobem, a mělo by být proto zvažováno její celkové zjednodušení s cílem zvýšení čitelnosti a srozumitelnosti. Pokud nahlédneme na německou právní úpravu, zjistíme, že je v textaci velmi jasná a přehledná.

Nový správní úřad se jeví jako nadbytečný i s ohledem na rakouskou úpravu, v níž hraje významnou roli rakouský nejvyšší kontrolní úřad. Je zvláštní, že původní vládní návrh a jeho důvodová zpráva se k této variantě vyjadřují velmi okrajově a bez dalšího podrobnějšího rozboru ji zamítají s ohledem na nutnost novelizace Ústavy a zákona o NKÚ. Je ale třeba říct, že i taková varianta by se zdála přijatelnější než vytváření nového úřadu a zbytečného růstu administrativního aparátu.

Tolik tedy k tomu jednomu pozměňovacímu návrhu. A jinak k tomu druhému, nebo dalšímu pozměňovacímu návrhu, ponechání pravomoci Sněmovně, to je možnost ponechání toho stavu, který je dnes, s tím, že by vykonával kontrolu zřejmě nadále kontrolní výbor, krátké odůvodnění.

Důvodová zpráva jako jednu z variant řešení uvažuje i variantu, v níž je ponechána funkce Poslanecké sněmovny jako dohledového orgánu. Lze souhlasit se závěry důvodové zprávy, že nelze opodstatněně požadovat, aby byla zároveň nadána veškerými oprávněními, která náleží klasickému správnímu orgánu. Přesto je možné, aby Poslanecká sněmovna vykonávala dohled nad hospodařením politických stran, byť s omezeným rozsahem, do doby, než bude připraven efektivní způsob kooperace mezi Poslaneckou sněmovnou a správními orgány.

Předložený pozměňovací návrh chce odstranit nadbytečnou tvorbu nového ústředního správního úřadu, který rozšíří administrativní aparát, ačkoliv je z politické praxe okolních států patrné, že podobné opatření k účinnému dohledu nad politickými stranami není vůbec potřeba. Poslanecké sněmovně zůstává zachováno právo dohledu a přezkum nad výročními zprávami.

S ohledem na připomínky důvodové zprávy bylo ponecháno zatím bez řešení sankcionování při porušení zákona politickou stranou či hnutím. Tento problém lze ale v budoucnu rychle odstranit po konstruktivní debatě o tom, jak lze mechanismus nastavit. Navržená změna rozhodně nepřinese zhoršení oproti stávajícímu stavu a zároveň zabrání tvorbě nového, nadbytečného správního úřadu.

V neposlední řadě je třeba podotknout, stejně jako uvádí důvodová zpráva, že navrhovaná změna nepřinese žádné významné zvýšení nákladů na fungování systému. Lze předpokládat, že administrativní aparát Sněmovny bude třeba v řádu jednotlivců navýšit. Je nutno poukázat na skutečnost, že česká legislativní úprava je koncipována dost komplikovaným způsobem a měla by být zásadně zjednodušena.

To je všechno, co jsem chtěl ke svým pozměňovacím návrhům, ke kterým se potom přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Já v podstatě výhrady, které jsem měl a mám, tady sděluji konzistentně od prvního čtení a není to žádná změna mých názorů. Myslím si, že úřad je zbytečný. A jestliže praxe říká, že v Rakousku tento systém funguje, v Německu tento systém funguje, a pan ministr Dienstbier tady sám na mikrofon řekl, že německá právní úprava je zpracována velmi dobře, pak si vezměme z této německé právní úpravy i tu část, která se týká kontroly hospodaření německým parlamentem, tedy Bundestagem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Dále je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady chtěl ve stručnosti představit pozměňující návrh strany Úsvit národní koalice. Tento náš pozměňující návrh upravuje § 4, který vymezuje podmínky vzniku a činnosti stran. Tento paragraf říká, že činnost nemohou vykonávat strany, které porušují Ústavu a zákony, chtějí odstranit demokratické základy státu nebo ohrožují práva a svobodu občanů. To je všechno samozřejmě naprosto v pořádku a je to nezbytná podmínka pro fungování demokracie. V pořádku ale podle našeho názoru ovšem není, že je na základě těchto paragrafů kriminalizováno vymezování se vůči nenávistným ideologiím. A ano, mluvím konkrétně o vymezování se vůči islámu. Islám je v dnešní době u výrazné části jeho vyznavačů už více než náboženstvím, spíše politickou ideologií, a to ideologií, která jednoznačně potlačuje lidská práva, pošlapává rovnost mužů a žen, neuznává právo být bez vyznání,

povoluje ponižující a kruté tresty, nepřipouští svobodnou vůli partnera. Já doufám, že se snad shodneme, že toto do evropského prostoru nepatří. Přesto se objevují názory, že snaha o zákaz této zhoubné ideologie je podněcováním k nenávisti, k náboženskému vyznání.

Chceme proto tímto pozměňujícím návrhem, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě, jednou provždy stanovit, že usilovat o potlačení islámu je povoleno a že to nemůže vést k zákazu činnosti politické strany nebo hnutí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Ptám se nejdříve, jestli je zájem ještě v obecné rozpravě vystoupit. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Pane ministře? Ano. Pan ministr vnitra Milan Chovanec. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jen velmi krátce. Debata k vzniku úřadu se vedla velmi dlouho. Vedla se v koalici, vedla se ve výborech a došli jsme k názoru, který je kompromisní, a to je vytvoření tohoto malého úřadu.

Já také nejsem zastáncem tvorby nových úřadů na vše, ale tady si myslím, že opodstatněnost je namístě z jednoho jediného důvodu. Pokud budeme chtít, aby v rámci tohoto zákona byla vymahatelnost a bylo možno udělit sankci, sankci vyjádřenou pokutou ve finančním vyjádření, tak z našeho pohledu ani kontrolní výbor Sněmovny ani NKÚ nejsou schopny jako orgány, které nejsou orgány správní v této věci, tyto pokuty uložit a následně vymáhat. My se obáváme, že v tomto případě, pokud by se takto dělo, že by strany, které by tyto pokuty obdržely a obrátily se na české soudy, že by soudy pokuty rušily. To znamená, pokud přijmeme filozofii, že za prohřešek má následovat trest, a trest rozumí se tedy pokuta ve finančním vyjádření, tak jiný způsob než tento úřad z našeho pohledu není možný.

Při debatě padaly návrhy na to, že by kontrola měla být nezávislá, nějakými aktivisty dejme tomu, až po to, že úřad má být daleko větší. Toto je kompromisní návrh. Znovu říkám, nejsem zastánce nových úřadů, ale tady je to z mého pohledu namístě.

Co se týká sídla, už o tom hovořila, vaším prostřednictvím pane předsedající, paní poslankyně Němcová. Na výboru padaly návrhy na to, že má být sídlo v Brně, v Ústí. A právě z těchto důvodů se výbor neujednotil na tom, kde by toto sídlo mělo být. Předpokládám, že debata se o tom ještě povede.

Tak to je jenom krátké shrnutí debaty. Samozřejmě rozhodneme následně hlasováním ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, máte zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji. Já jenom konstatuji, že v obecné rozpravě nepadl žádný návrh, který bychom měli hlasovat. A chtěl bych právě opravit závěrečné slovo pana ministra v tom, když říkal, že ano, ve vládní koalici se došlo k nějakému konsenzu a ve výborech potom také, tak záznam z kontrolního výboru svědčí o tom, že ke konsenzu nedošlo, když kontrolní výbor jako garanční nepřijal k tomu usnesení. Tři pro, nula proti, a sedm se zdrželo hlasování, pane ministře. To byl závěr projednávání v kontrolním výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Než se zeptám zpravodaje ústavněprávního výboru, jestli má zájem o závěrečné slovo, dovolte mi, abych přivítal na galerii pro hosty delegaci výboru pro finance a hospodářský rozvoj sněmovny poslanců Maroka. Delegaci vede předseda výboru pan Said Khairoun. Vítáme vás. (Poslanci povstali a tleskají.)

Ptám se ještě pana předsedy ústavněprávního výboru, jestli má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Není tomu tak. Zahajuji rozpravu podrobnou. Jako první vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásil ke dvěma pozměňujícím návrhům, které se týkají úvěrování politických stran bankami a také vypuštění politických institutů z návrhu zákona. Oba pozměňovací návrhy jsou uloženy do systému pod č. 4115 a oba jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Plíškovi. A nyní dále vystupuje pan poslanec Jan Sedláček. Připraví se pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Sedláček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 569, sněmovní dokument 4496. Odůvodnění k tomuto pozměňovacímu návrhu je součástí tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Sedláčkovi. Nyní pan kolega Tejc. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. V případě, že úřad nebude zřízen - a určitě to bude skvělá zpráva - tak budeme muset rozhodnout o tom, v případě, že zřízen bude, kde bude sídlit, a já tedy navrhuji a hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4065, abychom nahradili v § 19 slovo "v Praze" slovem "v Brně". Jak jsem říkal, vedou mě k tomu nejen ekonomické důvody, ale také to, že pokud ten úřad má být nezávislý, to jsme několikrát slyšeli, tak by asi neměl sídlit tam, kde má centrály většina politických stran. Myslím si, že Brno jako město soudnictví, kde logicky soudy budou přezkoumávat rozhodnutí případně toho úřadu, je tím místem správným. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím o klid! Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod čísly 4157, 4158, 4501 a 4502.

Ten první pozměňovací návrh, 4157, se týká změny v § 18, omezení spektra možných dárců politického institutu podobně jako v případě dárců politickým stranám.

Pozměňovací návrh číslo 4158 se týká toho, aby nemohlo dojít k obcházení limitů na maximální povolenou výši daru pro stranu od jednoho dárce v jednom kalendářním roce na 3 mil. korun, a měl by obdobný limit být zaveden i pro limity na dary politickým institutům a obchodním korporacím. Týká se tedy opět § 18.

Pozměňovací návrh číslo 4501 se týká v podstatě zrušení úřadu a převedení kompetencí ke kontrole hospodaření politických stran a hnutí na předsedu Poslanecké sněmovny, který jsem tady zdůvodňoval před chvílí.

Pozměňovací návrh číslo 4502 je v podstatě zrušení úřadu a ponechání kompetencí Poslanecké sněmovně, v daném případě tedy kontrolnímu výboru.

Všechny tyto pozměňovací návrhy jsem zdůvodňoval v obecné rozpravě a považuji zdůvodnění za dostatečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní pan poslanec Karel Fiedler, připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Kolegové byli rychlí, já toho mám trochu více, ale budu se snažit být také stručný, ať neztrácíme tolik času.

První můj pozměňovací návrh je ve sněmovním systému pod číslem 4132 a jeho obsahem je to, že zakazuje přijímat dary, resp. poskytovat dary těm, kteří jsou příjemcem státních dotací. Podstatou toho je to, že firma, která přijímá státní dotace, na jedné straně natahuje ruku vůči státnímu rozpočtu a na druhé straně je vydává politickým subjektům a nelze tyto peníze oddělit. Pokud tedy někdo chce žádat o dotace, nesmí sponzorovat a přispívat dary politickým stranám. Tímto se tedy hlásím ke sněmovnímu tisku 43 (?).

Krátké zdůvodnění. Důvodem toho je jasné šetření financí ze státního rozpočtu a větší transparentnost.

Druhý pozměňovací návrh, který je ve sněmovním systému pod číslem 4408, říká, že v případě, že dojde k založení politické strany nebo politického hnutí nebo ke změnám stanov, tyto stanovy, které jsou předkládány k registraci na Ministerstvu vnitra, jsou podepsány všemi členy, myšleno tedy zejména u toho založení toho spolku, tak aby zakládající spolek měl jistotu, že stanovy, na kterých se domluvil a politická strana má na nich fungovat, jsou v souladu s tím, jaký byl zájem zakladatelů.

Krátké zdůvodnění. Je to z důvodu toho, aby došlo k naprosté garanci členům, kteří tuto stranu zakládají, že budou účastni spolku, na kterém se domluvili. Je to dáno, přiznám se, i mými osobními zkušenostmi, které jsem nabyl, takže je to i pro čistotu politického prostředí. Hlásím se tímto ke sněmovnímu tisku 4408.

Další můj pozměňovací návrh, který je ve sněmovním systémem pod číslem 4409, říká, že v případě, že dojde ke sloučení politických subjektů nebo k jejich zániku, údaje o tom původním zůstávají v rejstříku zapsány, tak aby byly dále dohledatelné a byla jasná historie.

Zdůvodnění. Připomínek k tomuto je několik. Sám jsem se setkal s problémem, že jsem si nemohl dohledat informace. I od kontrolního výboru jsem zaregistroval podobné připomínky a výtky, že toto není řešeno. O subjektu, který takto zaniká, v podstatě není veden žádný záznam v rejstříku. Jde o to, aby byla dohledatelná historie. Hlásím se tedy tímto ke sněmovnímu tisku 4409.

Polovinu máme za sebou.

Další je tisk, který je ve sněmovním systému pod číslem 4410 a říká, že pokud dojde ke změnám stanov politického subjektu ať už strany, nebo hnutí na jednání, konferenci nebo sněmu, návrh stanov, který se předkládá na Ministerstvo vnitra, musí být podepsán všemi členy návrhové komise. Zdůrazňuji návrhové komise.

To zdůvodnění je v podstatě stejné nebo podobné jako u sněmovního tisku 4408, garance dojednaného a zabezpečení čistoty politického prostředí. Hlásím se tedy tímto ke sněmovnímu tisku 4410.

Pátý pozměňovací návrh je pod číslem 4499, který rozšiřuje údaje uvedené na transparentních účtech. V návrhu zákona je to tak, že tam jsou příjmy a výdaje na politickou kampaň, a já dávám návrh, aby to bylo rozšířeno i o běžné provozní výdaje politických subjektů, protože se domnívám, že existuje reálná možnost a obava z toho, že tyto částky, které budou vynakládány na volební kampaně, budou účelově přesouvány do provozních výdajů, v čase posouvány tak, aby tyto výdaje byly skryty a rozpuštěny do delšího časového období. Domnívám se, že toto nebezpečí je poměrně reálné.

Zdůvodnění je jednoduché - zabezpečení naplnění textu a myšlenky zákona, který tímto novelizujeme, a nastavení mantinelů pro to, aby nedocházelo k těmto přesunům, které by mohly zkreslit částky vynakládané na volební kampaně. Tímto se tedy hlásím ke sněmovnímu tisku 4499.

A jsme u mého posledního pozměňovacího návrhu, který je v systému pod číslem 4500, který říká, že výroční zprávy jsou povinny předkládat i ty politické subjekty, u nichž došlo k ukončení činnosti buď rozpuštěním, nebo sloučením s jiným politickým subjektem. Dosavadní praxe je taková, že se to má objevit ve výroční zprávě subjektu, se kterým došlo ke sloučení. Praxe je ovšem taková, že se tam tyto údaje, jak jsem zjistil, dohledat nedají. Tento můj pozměňovací návrh říká to, že jasně stanoví, že tato povinnost je za období od 1. ledna až k datu zániku původního politického subjektu.

Zdůvodnění je opět takové, aby byla dohledatelná historie, pokud by byl zájem se podívat do minulosti tohoto subjektu, který ani ne tak zanikl, jako se sloučil s jiným subjektem. Tímto se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 4500.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Ještě budu konstatovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 16.30 do skončení jednacího dne a na dny 2. a 3. 6. se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

Nyní pan poslanec Martin Lank v podrobné rozpravě a připraví se pan kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Nebudu zdržovat, jenom velice stručně. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem tady odprezentoval a který je zavedený v systému pod číslem sněmovního dokumentu 4412. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, zatím poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci představit dva pozměňující návrhy. První, jehož číslo sněmovního dokumentu je 4503, se týká výplaty státního příspěvku politickým stranám. V dnešní době je to zpětně dvakrát za rok, to znamená jednou za šest měsíců. Politické strany si tím pádem musí zajistit provozní financování po dobu šesti měsíců ať už z úspor, nebo z úvěru. Navrhuji, aby to bylo čtyřikrát ročně, tzn. ta potřeba zajistit si provozní financování by klesla z šesti na tři měsíce, což je bezesporu dobře.

Můj druhý pozměňující návrh je obsažen ve sněmovním dokumentu 4504. V něm navrhuji vrátit státní příspěvek za mandát jak poslanců, senátorů, tak za mandát krajských zastupitelů a zastupitelů hlavního města Prahy na původní a dlouhodobě používanou úroveň.

Oba dva sněmovní dokumenty obsahují i zdůvodnění v písemné podobě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova pana ministra. Není tomu tak. Pana zpravodaje? Není tomu tak. Po skončení podrobné rozpravy mohu konstatovat, a zpravodajové mě kontrolují, že nepadl žádný návrh na vrácení zákona garančnímu výboru ani na zkrácení lhůty k projednání do třetího čtení, a aby se jím garanční výbor nezabýval. Čili mohu ukončit druhé čtení bodu číslo 16.

 

Můžeme pokračovat. Podle schváleného pořadu schůze máme bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.