Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

44.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 783/ - prvé čtení

Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla paní ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tento předkládaný návrh zákona především reaguje na onu poněkud problematickou část ustanovení v § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, který se týká oné tolik diskutované podmínky souhlasu obce v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u žadatele, který bydlí na ubytovně.

Jenom připomínám, že úprava, která je fakticky účinná od května 2015, byla přijata zde na základě poslaneckého návrhu a vlastně vytváří situaci, kdy je rozhodnutí o individuálním právu jednotlivce na hmotné zabezpečení, které uskutečňují orgány pomoci v hmotné nouzi v rámci výkonu státní správy prostřednictvím úřadů práce, podmíněno souhlasem obce v rámci výkonu samostatné působnosti. Jakkoli my chápeme, proč to tak vzniklo, to, jakým způsobem byl napsán poslanecký pozměňovací návrh, tato skutečnost působí zásadní aplikační problémy v oblasti správního práva a vyvolala také odůvodněné obavy týkající se možného rozporu této úpravy s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska praktického používání je dlouhodobě neudržitelná, protože tam také chybí kritéria udělení či neudělení souhlasu s vyplacením doplatku. Není upraven postup za účelem ochrany osobních údajů atd.

Proto jsem připravila návrh novely tohoto zákona. Nesouhlasila jsem s tím, abychom to řešili tak, že navrhneme pouhé vyškrtnutí tohoto problematického souhlasu obce, ale šli jsme cestou navržení souboru opatření, která reagují na problematiku ubytovávání osob v těchto podstandardních formách bydlení, jakými jsou ubytovny v katastru obce včetně bližšího vymezení podmínek pro uznání za případ hodný zvláštního zřetele. To znamená, že my jsme vlastně poslanecký návrh uchopili a nějakým způsobem zpřesnili, aby ta pravidla byla jasná a aby byla v souladu s ústavním pořádkem.

Tato navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by mělo zajistit dostatečnou legisvakanci.

Opakuji ještě, že i tato úprava je vedena snahou nejen ulehčit obcím a zabránit tomu, aby takoví ti podnikatelé v uvozovkách hýbali a stěhovali sociálně nejslabší skupiny po celé republice, aniž k tomu obce vůbec mohou něco říci, ale zároveň druhá stránka snahy je vedena tím, aby se osoby, které žijí v sociálním vyloučení, abychom je mohli lépe sociálně začleňovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryně. Nyní se měla ujmout slova zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Miroslava Strnadlová, která je bohužel omluvena. Určenou zpravodajku může zastoupit paní poslankyně Pavlína Nytrová, nicméně o změně zpravodaje v prvním čtení budeme hlasovat. Všechny vás odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o změně zpravodaje na paní poslankyni Pavlínu Nytrovou.

Zahajuji hlasování o změně zpravodaje. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 258, přihlášeno je 88 poslankyň a poslanců, pro 86, proti žádný, návrh byl přijat.

 

Prosím paní zpravodajku, aby se ujala slova. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Cílem této novely, jak už zde bylo řečeno, je zpřesnit podmínky nároku na dávku v hmotné nouzi.

Resort MPSV spravuje dvě dávky, a to příspěvek na bydlení v systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi. Vládní návrh zákona, o kterém dnes mluvíme, se týká doplatku na bydlení. Tato dávka by měla pomoci příjemcům uhradit část nákladů na bydlení, popř. v odůvodněných případech i celé náklady na přiměřené standardní bydlení. Cílem je, aby si příjemci této dávky standardní bydlení udrželi, protože ztráta standardního bydlení vede k riziku sociálního vyloučení.

Co se týká osob, které užívají tzv. formu substandardního bydlení, tzn. bydlení v jiném než obytném prostoru, v ubytovně, části bytu, tak tyto osoby nemají zákonem založený právní nárok a dávka je přiznána jen v mimořádných situacích, v tzv. případech hodných zvláštního zřetele. V zákoně však není specifikován případ hodný vážného zřetele a tato skutečnost vede k aplikačním potížím. Žadatel nemá právní jistotu, když o dávku požádá, zda zrovna jeho případ bude vyhodnocen jako případ hodný vážného zřetele, či nikoli.

Dalším problémem, který je třeba narovnat, je i rozpor v odůvodněnosti nákladů na bydlení standardní a substandardní. Jedná se o maximální výši odůvodněných nákladů do standardního a substandardního bydlení. Nemělo by se stát, že forma substandardního bydlení by měla být vyšší, případně shodná s formou bydlení standardního, a to jak s ohledem na naplnění principu sociální spravedlnosti, tak na potřebu sociálního smíru, kdy nelze podporovat jednu skupinu na úkor skupin ostatních.

Původně bylo do zákona vloženo kritérium podmínka souhlasu obce, na základě kterého byla dávka v substandardním bydlení přiznávána. Tato úprava se však ukázala být velmi problematickou a právně nepřesnou. Z uvedených příčin se stala tato úprava dlouhodobě neudržitelnou, a proto MPSV na základě usnesení vlády připravilo návrh novely tohoto zákona, jehož obsahem je stanovení kritérií pro posouzení případů hodného zřetele, to znamená stanovení podmínek, za nichž může být doplatek na bydlení osobám v substandardní formě bydlení poskytnut. Zpřesnění postupu, který má příjemce dávky v substandardní formě bydlení podpořit k získání standardního bydlení. Dále prohloubit spolupráci mezi úřadem práce a úřady obcí v přenesené působnosti při hodnocení takzvaných případů vhodných zvláštního zřetele pro doplatek na bydlení a zároveň při vedení a podpoře příjemce dávky k řešení jeho situace v oblasti bydlení. A za poslední je stanovení maximální výše uznatelných nákladů na bydlení v substandardních formách bydlení, a to tak, aby byla přiměřená charakteru prostoru z hlediska jeho stavebně technického určení a odrážela vyrovnanou podporu všech skupin příjemců dávkové pomoci.

Navrhovaná novela dává osobám užívajícím substandardní formu bydlení větší právní jistotu, za jakých podmínek lze získat a udržet si nárok na doplatek na bydlení. Úřady práce mají stanovenou povinnost požádat pověřený obecní úřad o poskytnutí podkladů pro vyhodnocení případu hodného zvláštního zřetele. Obecní úřad má nově možnost poskytnout úřadu práce do 20 kalendářních dnů informace o žadateli o dávku, které bude považovat za významné pro hodnocení dávky. S poskytnutými informacemi se pak bude muset vypořádat příslušný úřad práce.

Novela nově zavádí takzvaný motivační plán, který stanoví aktivity směřující k nalezení přiměřeného bydlení. Tento plán by měl zefektivnit postup k nalezení standardního bydlení příjemcům dávky, kteří se ocitli v situaci považované za případ hodný zvláštního zřetele. Cílem je dosáhnout toho, aby osoba, která má nárok na doplatek na bydlení, měla povinnost hledat si přiměřené bydlení.

Novela obsahuje dílčí úpravu rozhodného období pro zjišťování odůvodněných nákladů na bydlení tak, aby tyto náklady byly posuzovány za aktuální měsíc. Dále novela obsahuje několik legislativně technických úprav. Rozpočtově je novela neutrální.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Než dám slovo paní kolegyni Adamové, máme tam ještě jeden drobný renonc. Prosím pana předsedu volební komise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Omlouvám se paní ministryni i kolegyni Markétě Adamové a hned vysvětlím. Ta moje omluva a náprava se vrací k volebním bodům.

Já jsem vás, kolegyně a kolegové, mylně informoval. Ona je to spíše formalita, ale pro to, aby stenozáznam byl v pořádku. Mylně jsem informoval o tom, který z kandidátů je jakým způsobem jmenován, resp. se ujímá své funkce. Takže uvádím na pravou míru. Nově zvolený člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který tady dnes zvolen nebyl, ale až bude, tak je jmenován do své funkce předsedou vlády České republiky, tedy panem premiérem, a naopak člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu se ujme své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Tak jenom formální náprava pro stenozáznam této schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi a nyní už v obecné rozpravě jako první je přihlášena paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si k předkládané novele zákona o hmotné nouzi několik málo poznámek, které vycházejí vlastně z praxe těchto dávek, které jsou touto novelou, respektive tímto zákonem řešeny. Měla bych v tomto směru několik spíše dotazů a poznámek k tomu, jestli má smysl vůbec zákon opět novelizovat, přičemž tedy se už minimálně v tomto volebním období jedná o několikátou novelu.

Nepopírám, že co se týče dávek na bydlení a pomoci, která právě směřuje k lidem, kteří jsou na státní pomoc nebo pomoc společnosti odkázáni, je to velká problematika a vzhledem k tomu, že ročně - v minulém roce se vynaložilo minimálně přes 20 mld. korun jenom do této oblasti, tak je nutné tuto oblast důsledně mapovat, řešit a snažit se zlepšovat. Nicméně tato novela podle mého názoru velké zlepšení nepřináší.

Co se týče motivačního plánu, který tady zmiňovala zpravodajka, tak se domnívám, že takovouto věc řešit přímo novelou je naprosto nadbytečné, a že pokud chceme zlepšit práci právě s příjemci sociálních dávek, tak tak můžeme činit i bez toho, abychom měnili zákon, a stačí, pokud ti, kteří o dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují, což jsou úředníci a úřednice úřadu práce, začnou dodržovat předpisy, které jsou v této práci již dávno používány, a začnou opravdu chodit do terénu, na což se neustále zvyšují i jejich počty.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě vlastně pláče nad tím, kolik úřednic a úředníků je právě na tuto práci určeno, a dlouhodobě žádalo o zvýšení jejich počtu, což bylo vyslyšeno. Stovky nových úředníků již pracují na úřadech práce, ale efektivita těchto vynaložených lidských zdrojů je zatím mizivá a nedá se říci, že by se projevila právě v těch konkrétních výších vyplácených doplatků na bydlení. Což je ten velký problém, protože dost často jdou do rukou těm, kteří by na ně nárok mít neměli, nebo je vlastně s těmito prostředky tzv. kšeftováno. Všichni známe ten pojem byznys s chudobou.

Proto bych se chtěla zeptat, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí spíše neuvažovalo o tom, že místo toho, aby připravilo novelu, tak by mnohem rychleji, protože to by byl mnohem rychlejší postup, zavedlo nové postupy práce úřadů práce, to znamená nové postupy přímo těch úředníků, nebo nějakým způsobem lépe kontrolovalo, zda dochází k opravdu důsledné kontrole toho, komu budou ty příspěvky poskytovány. Komu bude doplatek na bydlení poskytován a jestli jdou do standardních forem bydlení, nebo do substandardních forem bydlení.

Dále si myslím, že svalovat všechno, nebo vinu na tu změnu, která nastala při poslední novele, kdy je větší pravomoc dávána obcím, je liché a že v tomto směru by bylo mylné se domnívat, že jenom vypuštění tohoto konkrétního paragrafu ze zákona pomůže situaci nějak výrazně zlepšit. Naopak si myslím, že obce by měly být zainteresovány a měly by mít zájem na tom, aby právě v jejich obcích nevznikaly další vyloučené lokality nebo nové vyloučené lokality, jako se tomu mnohdy děje a k čemuž právě dost často bohužel napomáhá i doplatek na bydlení, tak jak je konstruován.

A poslední dotaz, nebo spíše taková připomínka je, že my máme teď dvě dávky na bydlení, tak jak jsme tady i od paní zpravodajky slyšeli. Myslím si, že mnohým problémům by zamezilo to, pokud bychom měli ty dávky sjednocené. Vím, že se o tom uvažuje v rámci zákona o sociálním bydlení, že to je vlastně takový návrh, který s tím souvisí. Nicméně vzhledem k tomu, jak vypadá vývoj ohledně zákona o sociálním bydlení, že to vypadá, že v tomto volebním období bude horko těžko přijat, a já si to sice ani nepřeji, ale zrovna tuto změnu, která s tím souvisí, bych podporovala, tak se chci zeptat, jestli MPSV spíše neuvažuje tímto směrem, že by tedy sjednotilo tyto dvě konkrétní dávky na bydlení a řešilo vlastně tímto způsobem jejich vyplácení tak, aby ti žadatelé nebyli odkázáni na dva různé zdroje, a tím pádem i dva různé posuzovací systémy.

Takže tolik k této novele. Myslím si, že opravdu je v tomto případě celkem nadbytečná. Ty změny, které se tam nabízí, se dají řešit jednodušším způsobem, což by bylo mnohem rychlejší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Adamové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, navážu na paní kolegyni Adamovou. Je to rozsahem nevelká novela zákona o pomoci v hmotné nouzi a řeší především otázku tzv. substandardního typu nebo formy bydlení, to jsou ony ubytovny, a definuje tzv. případy hodné zvláštního zřetele. Dosud tyto případy nebyly zákonem definovány.

Současné znění novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předpokládá souhlas obce. O tom tady s přiznáním nenárokového doplatku na bydlení do substandardních forem bydlení mluvila paní ministryně. Ano, ten návrh padl tady v Poslanecké sněmovně. Myslím, že ho podával Zbyněk Stanjura, pokud se dobře pamatuji. Nechci hodnotit, jestli úprava je problematická, jestli je ústavně konformní nebo nekonformní jak tvrdí důvodová zpráva. V každém případě bez oné úpravy nebo bez této legislativní úpravy by místní znalost a legitimní požadavek obcí vyjádřit se z pohledu právě oné místní optiky, místní znalosti, tak by nebyla vůbec brána v potaz.

To myslím, že minimálně se něco změnilo tím návrhem. Musím však konstatovat, že i stávající úprava, byť s ní není ministerstvo srozuměno, a nebylo hned od počátku, by se měla jednoznačně dodržovat, a to se v mnoha případech nedělo a neděje. Nesouhlas Ministerstva práce a sociálních věcí, se domnívám, nemůže být se řešen stanoviskem jiného ministerstva, zvlášť když stanovisko Ministerstva vnitra se myslím několikrát měnilo.

Dobře. Vláda teď přichází s jinou koncepcí, kdy stanoví podmínky pro posouzení případů hodných zvláštního zřetele. Je skutečně ovšem otázkou, zda lze legislativně stanovit podmínky pro posouzení toho, nakolik je kdo spjatý s tou či onou obcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí se o to pokusilo. Bez vzájemné součinnosti s obcemi to však stejně nepůjde. Koneckonců i ta novela s tím počítá.

Nová koncepce ukládá tedy povinnost úřadu práce požádat o poskytnutí podkladů k tomuto vyhodnocení pověřeným obecním úřadem v rámci přenesené působnosti. Samozřejmě že pověřené obecní úřady, to jsou obce tzv. druhého typu, budou muset stejně kontaktovat jednotlivé obce a zjišťovat údaje, které si vyžádá úřad práce dle tohoto zákona. Také chci zmínit, že pro pověřené úřady to může být poměrně časově náročná agenda tam, kde je více ubytoven na tom svém území. To bychom také neměli zapomínat.

Budiž. Za spíše formální záležitost, a tady narážím na paní poslankyni Adamovou, však považuji vypracovávání tzv. motivačního plánu, jehož účelem je hledat nebo přispět k nalezení přiměřeného bydlení. Je to totiž další plán, který budou muset vypracovávat sociální pracovníci s příjemci dávek. Koneckonců, jestli např. vypracovává tzv. individuální akční plán v rámci agendy zaměstnanosti, v rámci sociální práce se také vytváří nějaké další plány intervence. Já se obávám, že z toho zbude jen formalita a vzniknou leda tak další požadavky na nová pracovní místa u orgánů pomoci v hmotné nouzi.

Vládní návrh zákona, o tom se tady moc nemluvilo, také snižuje maximální možnou započítatelnou hranici odůvodněných nákladů na bydlení u substandardních forem bydlení, a to o deset procent. Z devadesáti na osmdesát procent. Tady, když jsem viděl jednotlivé varianty, tak si myslím, že by návrh mohl být přece jen odvážnější.

My, pokud bych mluvil za naši frakci, za poslanecký klub ODS, nebudeme hlasovat proti postoupení tohoto návrhu zákona do druhého čtení, ale ve druhém čtení chceme velmi zodpovědně posoudit adekvátnost některých ustanovení této novely jak z pohledu zajištění tzv. místní znalosti, tak i posouzení snížení započítatelné hranice odůvodněných nákladů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná novela zákona o hmotné nouzi se především zaměřuje na poskytovanou dávku doplatku na bydlení. Její výše a nestále se zvyšující částka je stále více kritizována nejen ze stran politiků, ale také našich občanů. Proto vítáme snahu MPSV tuto sociální dávku v tak velké míře nezneužívat, jako je doposud zcela běžná praxe i po předchozích částečných úpravách. Přesto bych byla ale velice ráda, kdybychom z Ministerstva práce a sociálních věcí dostali ještě několik doplňujících informací, které vycházejí z praxe.

Navrhovaná úprava řeší žadatele, kteří se stěhují od rodičů do substandardní formy bydlení pouze proto, aby nemuseli být posuzováni s rodiči. Ze zkušeností z praxe vyplývá, že osamostatnění probíhá též do standardní formy bydlení. Jak přistupuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k možnosti rozšířit tuto úpravu rovněž na standardní formu bydlení, aby nedocházelo k tomu, že osoba, která se osamostatní, začne samostatně čerpat další dávky ze systému nepojistných sociálních dávek? Musím říct, že Most i Lom je určitě v této oblasti znám.

Dále navrhovaná úprava počítá s výší, která je v místě obvyklá. Zde praxe volá po možnosti stanovit tuto částku paušálně podle počtu osob v bytové jednotce a velikosti bytu, stejně, jako je nastavena záloha elektrické energie a plynu. Jen pro uvedení příkladu: V Mostě je zcela běžné, že smluvní nájemné se pohybuje ve výši patnácti tisíc korun a pronajímatelé tuto částku dohánějí právě na službách, a to jedné službě, která není zatím zastropována. Je to voda neboli vodné a stočné. Úřady práce si netroufnou samostatně určovat adekvátní nebo průměrnou výši spotřeby, kterou by se mohly při přiznávání nároku výše doplatků na bydlení držet.

A ještě mi dovolte pár reakcí na kolegyni Adamovou. Musím říci, že řeknu pár pohledů z praxe, co se týče výše počtu zaměstnanců úřadu práce. Jaká je realita? Mezi těmito zaměstnanci je především velká fluktuace. V Mostě na hmotné nouzi je podstav minus sedm lidí. V Litvínově minus dva lidi. Řekněme si na rovinu, z jakého důvodu. Čisté platy, čistá výše mezd jedenáct tisíc korun. A já to obrátím. Čtyřčlenná rodina, která je závislá na sociálních dávkách - dvacet pět až dvacet sedm tisíc.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pakliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky, případně paní zpravodajky. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já bych alespoň jenom stručně chtěla reagovat na některé věci, které tady zazněly.

Co se týče toho, co říkala paní poslankyně Adamová. Já bych tedy ráda pro ty z nás, kteří mají paměť ještě jakž takž, připomněla, že to byl pan bývalý ministr Drábek ze strany TOP 09, který naprosto nesmyslně převedl agendu výplaty hmotných dávek z obcí na úřady práce, zredukoval počet úředníků a úřednic, kteří na tom pracují, a udělal v tom neskutečný, ale neskutečný chaos, který na několik let znemožnil nějak efektivně výplatu dávek kontrolovat. Když jsem já nastoupila do vlády v lednu 2014, tak jsme byli v situaci, kdy se skutečně musely nabrat stovky úředníků zpátky, protože jinak šance, že to ti lidé zároveň vyplácejí, ale zároveň kontrolují oprávněnost, to znamená, že se dojdou podívat na lidi, kterým to platí, na místo, kde jim to platí, tak bez nabrání toho počtu to naprosto nebylo možné. A dneska řekněte jméno Drábek před někým, kdo na tom úřadu práce v tu dobu pracoval. Ti lidé ho měli potom někde jako opravdu terč na šipky. Ti lidé ho naprosto nenáviděli, a to ještě vůbec nehovořím o situaci, která byla způsobena potom tím chaosem v IT. To je věc, která s tím ale také vlastně souvisí, protože šlo také o výplatu dávek, kterou naši úředníci a úřednice vypláceli s tužkou a papírem.

Abychom byli schopni efektivně kontrolovat, tak ty lidi potřebujeme. Ale to není, že toho člověka naberete a on rovnou takhle jde a všechno to umí. Tam se to prostě a) musí naučit a b) ti lidé mají nástupní platy asi 14 až 15 tisíc, a nám tam v této situaci, kde je nízká nezaměstnanost, ani nikdo nechce dělat, protože je to nesmírně náročná agenda. Když tu dávku nevyplatíte, tak na vás prostě ti lidé řvou. My máme verbální napadení v lehčích případech, ale registrujeme i fyzická napadení. Takže my potřebujeme ty lidi, potřebujeme jich hodně a potřebovali bychom je také mnohem lépe zaplatit, jestli to má fungovat tak, jak má. Anebo ne, nebo jich prostě bude málo, ale potom budeme vyplácet pomalu tomu, kdo přijde, a nemáme šanci to kontrolovat. Prostě je to buď málo lidí a nebudeme kontrolovat, nebo dost lidí slušně zaplacených, a pak můžeme i kontrolovat. Buď je to jedno, nebo druhé. Nejde to obojí.

Co se týče dotazu na sjednocení těch dvou dávek, opět - my jsme zdědili systém, který byl za těch dvou předchozích pravicových vlád. Ty dvě dávky mají nějaké opodstatnění právě z toho důvodu, že ta jedna je do ubytoven, což se tedy považovalo za nestandardní formy bydlení, které by měly být dočasné. Mimochodem, byznys s ubytovnami se také rozjel za těch osm let těch v uvozovkách pravicových vlád. To bychom si asi také měli připomenout. A zase, my jsme to teď zdědili, snažíme se s tím něco dělat a bude trvat několik let, než se to podaří napravit. Několik let se ti lidé sestěhovávali do těch ghett, což odnášejí zejména naše regiony ústecký, moravskoslezský a karlovarský.

Pokud se týče nákladů, že navrhujeme redukci pouze na 80 %, byl to jakýsi kompromis mezi tím, když část názorů říkala, že když snížíme na 80 %, poskytovatelé ubytoven vyhodí lidi na ulici, ale pak jsou druhé názory, že by to mělo být ještě mnohem níže, že by to mělo být třeba 50 %. Takže jsme zvolili zlatou střední cestu mezi tím. Musím říci, že já jsem varovala ty, kteří říkali, že snížení nemáme vůbec navrhovat. Říkala jsem, že to přijde do Poslanecké sněmovny a bude to ještě mnohem nižší a můžete být rádi, že je tam 80 %.

Co se týče nákladů, my máme tabulky, můžeme anonymně vytáhnout Mostecko, kolik a jak se platí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Nyní s přednostním právem místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Michal Kučera. Prosím, pane místopředsedo.

 

Poslanec Michal Kučera: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych krátce zareagoval na slova paní ministryně.

Já bych chtěl říci, že paní ministryně se tady už tři roky vymlouvá na to, co tady dělaly předchozí vlády. Paní ministryně nepřišla s žádnou ucelenou koncepcí, pouze s drobnými novelami jednotlivých zákonů. Musím říci, že v žádném případě nemohu akceptovat polohu, že jako malý školák se tady budou ministři vymlouvat na to, co dělaly vlády předchozí. Bohužel tam, kde není vize, tam, kde není pohled do budoucna, tam, kde není řešení, nastupují pouze výmluvy.

Paní ministryně tady zmínila dvě věci, že na úřadech práce nikdo nechce dělat a že zaměstnanci na úřadech práce mají nízký plat. No tak paní ministryně, já bych se vás chtěl zeptat, kdo je za to odpovědný. Snad ne ministr Drábek, který už tam čtyři roky není? Odpovědnost padá pouze na vaše bedra. To znamená to, že tam nikdo nechce dělat a že mají nízké platy, je vaše manažerské selhání, paní ministryně.

Současně bych vám chtěl připomenout, že neustále roste výplata dávek. Já se chci zeptat, jak je možné, že v době hospodářského růstu neustále roste výplata dávek. Já čtu stovky a stovky nabídek práce, a to mi potvrdí i lidé z Ústeckého kraje, že není možno sehnat zaměstnance na uvolněná místa v průmyslových podnicích. Zaměstnavatelé doslova prosí jak o nekvalifikované, tak i kvalifikované zaměstnance. A přesto rostou výplaty dávek. To je vaše zodpovědnost, paní ministryně, a neschopnost úředníků kontrolovat ty, kteří dávky pobírají, a skutečně selektivně vyplácet pouze těm potřebným, kteří dávky skutečně potřebují. Ne těm, kteří je zneužívají a pouze sedí doma na gauči a dívají se na telenovely. Toto je věc, která plně padá na bedra ministryně práce paní Marksové.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane místopředsedo. Prosím, dle úzu, který zazněl na grémiu Sněmovny, abyste příště žádal o přednostní právo pouze v případě, kdy je předseda poslaneckého klubu omluven, což v tomto případě nebylo. Kolegům se omlouvám, netušil jsem.

Jsme mimo rozpravu. Paní ministryně pronesla závěrečné slovo. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování.

 

Zahajuji hlasování o přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 259, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 114, proti žádný. Konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Není tomu tak. Nezazněl ani návrh na zkrácení či prodloužení lhůty. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu, a končím prvé čtení toho návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.