Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

159.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím celního zákona
/sněmovní tisk 717/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru poslanec Josef Novotný. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 717/3, který byl doručen dne 20. dubna 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 717/4.

Táži se nyní navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Prosím, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem včera u jiného návrhu zákona demonstroval, já nevím, jestli vědomou, nebo nevědomou snahu zákonem buď zcela vyloučit určitý typ podnikání pro některé společnosti, anebo jim natolik ztížit podmínky, aby to podnikání nemělo smysl a vlastně zaniklo. Jenom připomínám, že to včera bylo v zákoně o pojišťovnictví, kdy vládní návrh zakazuje pojišťovnám prodávat normální finanční produkty, tak jak to dělají jejich konkurenti na trhu. Tady máme další návrh, jenom v doprovodném zákoně, dokonce je to v novele zákona o DPH, kterým se de facto, ne že by to ze zákona bylo zakázáno, ale tím, že se výrazně změní a zhorší podmínky, ruší svobodná pásma. Možná je ještě znáte pod starším názvem bezcelní zóny.

To zdůvodnění je takové obvyklé, které přichází z Ministerstva financí pod vedením Andreje Babiše - tam jsou podvodníci. Když jsem se ptal, kolik jich je a kteří to jsou, tak mi řekli na rozpočtovém výboru, to vám nemůžeme říct. Tam jsou prostě podvodníci, tam se dějí podvody, tudíž to navrhujeme zrušit.

Není žádný důvod rušit svobodná pásma. Fungují tady mnoho let, nikdo nás k tomu nenutí, můžeme to udělat, slouží to zejména ke kompletování investičních celků, které se vyvážejí. I v podrobné debatě na rozpočtovém výboru zástupci Ministerstva financí přiznali to, že vlastně ani ta změna zákona nepřinese žádné vyšší daňové přínosy pro ČR a že nedochází ani v dnešní době k tomu, že by někdo neplatil daně nebo že by státní rozpočet přišel o něco, na co má nárok.

Já to považuji za zcela zbytečné a mohl bych tady předvést podobnou filipiku jako včera, kdy říkám, že naši úředníci špatně vykládají evropské směrnice, ohýbají si výklad k tomu, tak jak se jim to hodí. I tady se odvolávají na směrnici. A nevím, jestli mám také zase hodinu číst, co všechno špatně pochopili a co špatně implementují. Možná to není velký problém, těch společností není tolik, máme deset svobodných pásem. V okamžiku, kdy tu činnost fakticky znemožníme, říkám, aniž bychom ji zakázali, a ty podmínky se tak dramaticky změní - dneska, když to zjednoduším, to funguje tak, že české firmy, které chtějí vyvážet, shromažďují zboží ve svobodném pásmu, neplatí z toho DPH a případně DPH, pokud je potřeba, se platí v okamžiku, kdy zboží opouští svobodné pásmo. A to je pomoc pro firmy. Navržené znění je takové, že firmy zaplatí DPH při vstupu zboží do svobodného pásma, to tam potom trvá týdny a měsíce, než dojde k výstupu, a pak případně, pokud takový případ nastane, DPH dostanou zpátky. To znamená, že změnou zákona místo abychom firmám pomáhali, tak je donutíme k tomu, aby vlastně úvěrovaly stát. A to si myslím, že není účelem.

My jsme jako občanští demokraté podpořili novelu celního zákona, o které jsme hlasovali před chvílí, takže tento náš pozměňovací návrh není žádným koaličně opozičním střetem. Je to to, že se zastáváme lidí a firem, které v tomto oboru podnikají. Nevidíme žádný důvod, proč jim zhoršovat podmínky pro jejich podnikání. Myslím si, že když ten pozměňovací návrh podpoříte, nijak se tím nesníží zamýšlené důsledky i pozitivní změny tím, že jsme přijali základní celní zákon. Já vás žádám, abyste se na to podívali ne pohledem toho, že to předložil opoziční politik, ale pohledem toho, zda to je, nebo není dobře a zda nám stojí za to některým, kteří tady svobodně podnikají a plní své povinnosti, ztěžovat podmínky. Pro nás odpověď je velmi jednoduchá. Nám to za to nestojí. My podpoříme tento pozměňovací návrh. V případě, že projde (správně neprojde), nemůžeme hlasovat pro zákon jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se hlásíte s přednostním právem, pane předsedo. (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já si dovolím doplnit jednou poznámkou a prosbou na dvě tři vysvětlující věty, které prosím, zda by nám mohl poskytnout pan ministr financí.

Uvědomuji si, že problematika, o které mluví pan předseda Stanjura, se netýká nějakého masového množství subjektů, ale přece jenom jsou to lidé, kteří poctivě podnikají, poctivě platí daně a zaměřili své podnikání na tuto činnost. Vím ze své bývalé zkušenosti, že je Finanční správa nemiluje, protože kontrola jejich činnost je prostě obtěžující. Je to nějaký jiný režim než standardní režim standardního podnikatele a oni by rádi, kdyby to nebylo. Ale to je jediný důvod, na který jsem kdy přišel, proč bychom to měli zrušit. Myslím si, že to není dobrý důvod, neboť evropská směrnice - Ministerstvo financí se nám snažilo chvíli tvrdit, že to odporuje evropské směrnici. Neodporuje. Je to zcela v souladu s evropskou směrnicí a je to aplikováno v několika státech EU, tedy i tady.

Pokud pozměňovací návrh pana poslance Stanjury nebude přijat, v podstatě těm několika desítkám subjektů zakážeme podnikat v tom oboru, v kterém se etablovaly a jsou docela úspěšné. O nic jiného nejde, protože se to prostě Finanční správě nelíbí, protože musí kontrolovat trochu jiný režim, než je standardní, je to prostě obtěžuje a je to práce navíc. My máme trochu jiný přístup a vždycky jsme ho měli v dobách, kdy jsem o tom komunikoval s Finanční správou já. My jsme tady pro ně, ne oni pro nás. Pokud podnikají a platí daně, tak nám nemůže vadit, že mají trochu jiný režim, pokud je legální.

Na rozpočtovém výboru jsme o tom s panem předsedou Stanjurou vedli zvláštní diskusi s paní náměstkyní ministra financí, která mi trochu připomínala onen slavný dialog z Cimrmanovy pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Hovořili jste spolu, nebo nehovořili? Hovořili, nehovořili. My jsme se vždycky zeptali a paní náměstkyně řekla něco jiného, než na co jsme se ptali. Tak asi patnáctkrát. Nikam to nevedlo.

Jinými slovy, velmi poprosím pana ministra financí, protože to je fakt vážná věc, svým hlasováním budete rozhodovat o životním osudu několika desítek lidí, kteří se nedopustili ničeho jiného, než že podnikají podle evropského i českého práva. Vy jim to chcete zakázat. Tak já se chci zeptat pana ministra financí, zda by byl tak laskav a teď Poslanecké sněmovně řekl, co je tím opravdovým důvodem této restrikce a co z toho stát bude mít kromě toho, že to bude mít Finanční správa o něco pohodlnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně se stalo, že jsem se v závěrečné větě svého vystoupení přeřekl. A nechci se zařadit po bok kolegů z ANO, kteří vymysleli nový politický postup, že nejdřív podpořím pozměňující návrh a právě proto, že projde, nemůžu hlasovat pro celek. Takže aby bylo úplně jasné, opravuji poslední větu. Skutečně jsem se přeřekl.

Pokud tento pozměňující návrh neprojde, nemůžeme hlasovat pro zákon jako celek. A naopak, pokud projde, tak logicky - na rozdíl, co se tady dělo minulý týden - můžeme a budeme hlasovat pro zákon jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, abych nebyl nařčen z něčeho podobného jako kolega Šincl, tak bych chtěl předeslat, že jsem proti eliminaci šedé a černé ekonomiky a pro ochranu veřejných zdrojů. Jsem proti okrádání státu na daních a odvodech, neboť to může být cestou spekulací či korupce, ale také díky neúčinné řídicí kontrole ve státní správě.

Tento problém, který zde diskutovali jak pan předseda Stanjura, tak pan předseda Kalousek, se netýká jenom deseti svobodných pásem. Týká se totiž především firem, které vyvážejí zboží z České republiky. Když se rušilo Ministerstvo zahraničního obchodu, tak některé kompetence přešly na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Byl bych rád, kdyby i toto ministerstvo zaujalo k tomuto zde, z tohoto místa, nevím, jak to probíhalo v rámci připomínkových řízení, svůj postoj.

Ono totiž opravdu nejde jenom o to, jestli deset pásem bude funkčních, nebo bude zrušeno díky své nefunkčnosti, ale o to, jestli stát pomáhá, či nepomáhá při vývozu zboží. A když si vezmete, že některé investiční celky se vyvážejí postupně a leží v celním skladu i dva roky a dva roky bude vývozce úvěrovat stát prostřednictvím daně z přidané hodnoty, tak to nejsou malé částky. To není podpora vývozu. Uvedu jeden příklad z poslední doby. Komplikace ve Vietnamu, vyvezeny dvě třetiny zboží a jedna třetina se drží, protože se neví, jak to dopadne. A všechno by bylo zatíženo daní z přidané hodnoty. Lépe řečeno takto: dvě třetiny vyvezené ne a jedna třetina ano.

Takže chci položit pár otázek předtím, než se budu rozhodovat, protože jsem z Moravskoslezského kraje a v rámci Mošnova je také jedna zóna, která pamatuje ještě federální uspořádání. A otázky zní na pana ministra: Sníží se atraktivnost a poslání svobodných pásem a jejich podpora aktivnímu zahraničnímu obchodu, když projde tento návrh? Proč nebylo navrženo licencování svobodných pásem? Tam jsme přece mohli ten problém řešit jednoznačně. A znovu třeba i omezit počet těchto pásem.

Proč není zavedeno sledování pohybu zboží, pokud je pravda, že dochází k takovým machinacím, např. prostřednictvím kamer, jako u stáčení lihu? Je pravda, že celní dozor zodpovídá za to, aby se ve svobodné zóně neděly nepravosti? Na čí straně je větší zodpovědnost? Ono totiž tento návrh připravovali bývalí zaměstnanci Generálního ředitelství cel, jestli mám správnou informaci. Je pravda, že směrnice Rady č. 206/112/ES umožňuje omezení od daně některých plnění? To je směrnice, o které hovořil kolega Kalousek.

Jsou svobodná pásma v České republice skutečně části celního prostoru Společenství či Evropské unie, ve kterém se nevybírá clo ani daně? A poslední otázka. Je normální, aby byl rozdílný režim u zboží určeného na vývoz na rozdíl od zboží dovezeného z třetích zemí?

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. (Slabý potlesk zleva.) A táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom pro záznam, protože si myslím, že to do záznamu patří, poznamenat, že pan poslanec Opálka a poslanec Kalousek v rámci této problematiky - kterou nepokládáme, opravdu nepokládáme za úplně marginální vzhledem k tomu, že rozhodujete o lidských osudech - položili panu ministru financí několik věcných, nepolitických, nestranických, neideologických otázek. Jenom aby nám to vysvětlil.

Pan ministr financí se zřejmě zachová jak? Pan ministr financí Sněmovně neodpoví. Prostě neodpoví. Proč by to dělal? Já vás všechny moc prosím, až budete hlasovat o pozměňujícím návrhu pana poslance Stanjury, pokud vám to není úplně zřejmé, tak zohledněte skutečnost, že pan poslanec Stanjura, já i pan poslanec Opálka jsme vám to vysvětlili. Pan ministr financí nehodlá odpovědět.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zemánek. Není tomu tak. V tom případě faktickou poznámku odmazávám. A s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Určitě rád odpovím. Nevím, jak na to přišel pan kolega poslanec Kalousek, že neodpovím.

Začal bych, na co jsou svobodná pásma. Je to možnost umístění zboží, a to tím způsobem, jako by se nenacházelo na celním území Evropských společenství. Máme jich deset. Do svobodného pásma se například umísťují lihoviny z důvodu značení lihu podle zákona o povinném značení lihu. Dále se jedná o připevňování etiket, štítků apod.

Pokud porovnáme svobodná pásma u nás a v jiných členských státech EU, tak svobodná pásma jsou zřizována v místech, kde je jejich přítomnost logická a z hlediska celních přepisů nutná a z regionálního pohledu odůvodněná. V těchto členských státech jsou ale pro osvobození od DPH stanoveny zcela specifické podmínky. Řada členských států nemá žádné svobodné pásmo. Například naši sousedi. Svobodné pásmo nemá Rakousko, Slovensko ani Maďarsko.

Účel svobodných pásem v ČR z regionálního hlediska není zřizování svobodných pásem opodstatněné. Hlavním smyslem této existence je skutečnost, že všechna plnění, která jsou ve svobodném pásmu poskytována, jsou podle zákona o DPH od této daně osvobozena s nárokem na odpočet daně a manipulace s celní hodnotou zboží. Pokud se podíváme na šetření provedené Celní správou v letech 2014 až 2016 - svobodná pásma byla využita pro umístění zboží celkem v 11 965 případech a jenom pouze v osmi procentech byly odůvodněné. Devadesát dva procent to bylo z důvodu snížení ceny.

Celkově byla snížena hodnota zboží Unie téměř o 6 mld. korun, přesně 5 769 890 997 korun. Zboží Unie umístěné do svobodných pásem bylo v celkové hodnotě téměř 20 mld. A svobodná pásma opouštělo toto zboží v celkové hodnotě téměř 14 mld. Takže o 6 mld. méně.

Takže svobodná pásma jsou v podmínkách České republiky jakýmsi elitním územím, v jehož rámci dochází ke značnému zvýhodňování plátců, kteří tímto způsobem podnikají. Po zrušení osvobození od DPH při obchodování ve svobodných pásmech budou všichni plátci uplatňovat stejné obecné principy pro uplatnění DPH, osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží zůstane zachováno. Bude zrušen nerovný přístup jednotlivých podnikatelů a celkově dojde k narovnání podnikatelského prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jak jste si všimli, pan ministr financí neodpověděl ani na jednu otázku, kterou mu kolegové v diskusi položili. Přečetl obecnou deklaraci, já tady mám stejná slova ze stanoviska Ministerstva financí, dramaticky říkal, že zboží mělo hodnotu 20 mld., a když to opouštělo, 14 mld. A co má být, pane ministře? Jakou souvislost mají ta dvě čísla - já je nezpochybňuji, to jsou čísla Finančního ředitelství nebo Celní správy - jakou souvislost mají s českým státním rozpočtem? Přece v okamžiku, kdy se zboží vyváží, tak český stát neuplatňuje DPH a nevybírá z toho DPH. Tak jaké narovnání podnikatelského prostředí? Komu to má sloužit, ten vás návrh?

Neodpověděl jste na to, že to znevýhodňuje české vývozce, resp. zhoršuje to jejich možnosti exportu. Ale pak zase můžeme vymyslet dotační titul, aby někteří vyvolení možná tu podporu dostali, místo abychom nechali v té obecné rovině. A uvědomme si, když se podíváte na strukturu zemí, kam to zboží směřuje. Většinou jsou to země, kde není svobodné tržní hospodářství, kde se velmi často používají nástroje dumpingu. A pokud ještě zatížíme naše vývozce tím, že budeme úvěrovat stát, protože pokud to zaplatí na vstupu třeba z těch 20 mld., tak při vývozu to stejně stát vrátí. Žádná kladná bilance pro státní rozpočet. To byla jedna z těch otázek.

Já jsem se v duchu podíval do mapy Evropy, střední Evropy. S překvapením jsem zjistil, že naší sousední zemí je Maďarsko, kde není žádné svobodné pásmo. Ale pan ministr zapomněl například Německo, to bezesporu je náš soused, a tam jsou svobodná pásma.

Ale základní otázka zní úplně jinak. Léta to tady funguje - proč to chceme změnit? My to nezavádíme, my neexperimentujeme s něčím. My nástroj, který naši exportéři běžně využívají, chceme vlastně zrušit, ne sice de facto, že to tam nebude napsané, že svobodná pásma nesmí být, ale v okamžiku, kdy jim řeknete, že tam nesmí využívat (nesrozumitelné) DPH, tak ten smysl skončí. To je, jako kdybyste řekl: My vám povolíme restaurace, ale nesmíte tam podávat ani nápoje ani jídlo, ale restauraci mít můžete. Ani tam nesmíte nikoho ubytovat, kdyby náhodou. Ale nikdo restauraci přece neruší. To je úplně stejná logika.

A jestli pan ministr není v této chvíli schopen odpovědět, tak já pak navrhnu, teď ne, ale pokud mi neodpoví, navrhnu 30 minut pauzu, aby ten mobil jednou použil k tomu, aby napsal příteli na telefonu, poradil mu ty odpovědi na ty otázky a my jsme se ty odpovědi před hlasováním dozvěděli. Protože - a já děkuji panu poslanci Opálkovi, možná jsem to nezdůraznil - netýká se to jenom pouze těch svobodných pásem, ale jejich klientů, našich firem. A pan ministr průmyslu má také bobříka mlčení, když dostal otázku, co na to říká MPO, na to zhoršení podmínek pro exportéry, tak je to škoda. Myslím si, že kdy jindy než před finálním hlasováním bychom měli tento vážný problém debatovat, zamyslet se nad tím. Opravdu to není politický souboj - a možná je - těch, kteří mají zdravý selský rozum a chtějí vytvářet podmínky pro podnikání, a těch, kteří si myslí, že stát ví všechno nejlépe.

Ano, asi je pravda, že pro Celní správu to bude jednodušší. A to má být důvod pro zhoršení podmínek pro naše exportéry?

Když jsem se ptal na rozpočtovém výboru, a pan předseda Kalousek popsal úplně přesně tu debatu: ptejte se mě, na co chcete, já vám stejně odpovím na něco jiného - takhle ta debata probíhala, a u spotřebitelského úvěru to budu dokumentovat možná i zápisem z rozpočtového výboru, protože tam jsem požádal o přímý zápis dotazu a vyhýbavé odpovědi jiné náměstkyně ministra financí. Takže to není osobní.

A pokud nejsme schopni dostat odpověď na tyto otázky, tak zkusím odpovědět já. Umožňuje to směrnice? Umožňuje. Je to podpora našich exportérů? Je to podpora. A pak je klíčová otázka, na kterou neznám odpověď - proč tuto podporu našim exportérům chceme zrušit, co za tím je. Jenom to, že chtějí mít celníci lehčí život? Tak to je málo, to se na mě nezlobte. Takhle jednoduché to skutečně být nemůže, aby nám úředníci říkali: To je příliš komplikované, to bychom museli kontrolovat, tak to raději zrušme, no a co, že někdo bude hůř exportovat. My to budeme mít prostě jednodušší.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Chtěl bych využít faktické poznámky k opravě, neboť jsem byl upozorněn, že jsem se ve svém projevu zmínil, že jsem proti eliminaci šedé a černé ekonomiky. Chci to opravit, že jsem samozřejmě pro, a to na mikrofon, jenom proto, aby to náhodou média nezneužívala ve svých vstupech. Myslím, že jinak jste dostali všichni informace relevantní, takže pokud ten zákon projde a bude potom ohlas podnikatelské sféry negativní, tak nemůžete říci pro své alibi, že jste o tom nevěděli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr financí. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem skutečně dojat starostlivostí pana Stanjury o naše exportéry. Já si myslím, že jsem to řekl jasně. Je to elitních deset území, kde se dělají výborné obchody na úkor státu. Já jsem tady četl, že je to jen 8 %. A kolem nás je Rakousko, Slovensko a Maďarsko a tam nemají ta pásma.

Takže já vám teď přečtu, jak se tam dělají ty kšefty, ty podvody, když to tedy chcete slyšet. Typická transakce, uskutečňovaná ve svobodném pásmu: Svobodné sklady umožňují oproti celním skladům změnu fakturované hodnoty zboží směrem dolů u zboží původem z Evropské unie, využívané při vývozu zboží do třetích zemí. Příklad: česká firma Č prodá do svobodného skladu firmě P se sídlem v Panamě, to je teď populární, nebo jiném daňovém ráji zboží se statusem společenství za 500 tis. dolarů. Firma P, ta panamská, prodá dále toto zboží firmě R se sídlem v Rusku. Fakturovaná prodejní cena firmy P pro firmu R ze svobodného skladu je 20 tis. dolarů. Takže původně bylo 500, teď to je 20.

Nabízí se otázka, jestli nedochází k podvodům vůči celním orgánům Ruské federace, případně jiné země, kam se zboží doveze, protože tyto orgány neznají cenu, za kterou bylo zboží do svobodného pásma umístěno, a znají pouze prodejní cenu ze svobodného skladu.

Na druhou stranu celním orgánům společenství nejsou známy podmínky kontraktu mezi firmou P a R., jestli se jedná o konečnou cenu tvořící základ celní hodnoty, nebo tento kontrakt zahrnuje následně plnění ze zisku, které se při výpočtu celní hodnoty v zemi dovozu připočte k fakturované ceně a tvoří základ pro výpočet cel a daní, takže úspora na DPH, sazba DPH krát 500 tis. dolarů minus 20 tis. dolarů.

Jako příklad obchodu ve svobodném pásmu lze uvést obchodování s opracovanou žulou, kterou slovenská firma A umístila do svobodného pásma. Zboží bylo prodáno americké společnosti B za stejnou cenu, která byla uvedena při jeho umístění do svobodného pásma ve výši 420 tis. eur. Dále bylo zboží ze svobodného páska prodáno další americké firmě C, a to za cenu 84 tis. eur. Ta zboží prodala srbské firmě D za 17 tis. eur. To jsou ti naši exportéři, pane kolego. Po tomto prodeji bylo zboží fyzicky vyvezeno ze svobodného pásma, ale jako majitel zboží v celních dokladech vystupuje firma E.

Zboží bylo dopraveno zpět na Slovensko, kde bylo celně projednáno do režimu volný oběh a stalo se předmětem řady uskutečněných zdanitelných plnění, u kterých byly uplatněny odpočty DPH. To je tzv. karusel, forma otevřeného karuselového obchodu, podvodu. Po těchto transakcích na území Slovenska bylo zboží pořízeno společností A, která zboží do svobodného pásma umístila původně a která je následně umístila zpět do svobodného pásma. Takže to je další příklad, jak se dělá skvělý export ze svobodného pásma, že se dělají samozřejmě tyto podvody. Jsou dost složité, ale můžu vám ukázat schéma.

Za absolutně nejkřiklavější lze označit případ vývozního exportu - jsme dojati všichni - vývozu investičního celku, jehož deklarovaná hodnota při vstupu do svobodného pásma byla 690 milionů korun, a po následných přeprodejích zboží vystoupilo z pásma v hodnotě 9 milionů korun! 690 milionů korun vstup, výstup 9 milionů korun! Takže já fakt nevím, o jakých exportérech mluvíte. Čeští exportéři jsou poctiví. Děkuji. (Tleskají poslanci za ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná ti, kteří tleskají, by se měli zeptat, kolik z té částky by mělo podle pana ministra skončit v českém rozpočtu. Nula. Je vám to jasné? Nula. Možná že ruský rozpočet byl o něco ochuzen v tom prvním případu, to je možné. Ale já hájím zájmy českých daňových poplatníků a českých firem, a ne ruských. Takže to je zase dokument, který pan ministr přečetl, je nám znám z rozpočtového výboru. My jsme se ptali: A kde je ta škoda pro český stát?

Ten případ - jenom abychom věděli - ten případ s tou slovenskou firmou, ten je znám v komunitě svobodných pásem. Jak se na něj přišlo? No podnět přišel od slovenské policie, ne od české policie. A já jsem neříkal, že tam občas nemůže být podvod, ale od toho máme policii a orgány Celní správy, pokud se tam nějaké případné nekalosti dějí, aby to odhalily.

Takže je hezké, že ta čísla tady tak dramaticky ministr financí čte, ale řekněme si, pokud by platil ten zákon znova, kolik by na tom vydělal český státní rozpočet. Nic. Takže nemá cenu tady takhle přečíst firma A prodá B firmě C. Vy možná někteří zatleskáte, ale i kdyby to tak nebylo, tak ve státním rozpočtu bude pořád stejně. Tak si můžete zatleskat ještě jednou. Nic jste neušetřili. Nic jste nevydělali. Jenom ztížíte podmínky pro české firmy a české exportéry. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste, pane ministře financí, řekl: Kolem nás je Slovensko, Rakousko, Maďarsko a nikde to nemají. Tak především bych chtěl upozornit, že kolem nás není Maďarsko. Kdybyste si ráčil ujasnit, v které zemi vlastně ministrujete, bylo by to možná namístě.

Ale bez ohledu na to, s jakými státy sousedí Česká republika, výběr vašich zahraničních případů je až komicky selektivní. Kolem nás je 26 zemí, které nezavádějí chorvatský systém - nemluvím o registračních pokladnách, nemluvím o jiných systémech evidence tržeb. Ale chorvatský systém - my ho zavádíme. Proč, když kolem nás je Maďarsko, Slovensko a Rakousko, abych tady zachoval vaši představu o sousedících státech s Českou republikou, a tam to nikde nedělají?

Já jsem shodou okolností v pondělí a v úterý projel křížem krážem celé Německo po cestě do Lucemburska a marně jsem vyhlížel někde nějaké lány řepky. Když prostě nejsou v tom Německu, tak proč mají být u nás? Berme si ty příklady ze zahraničí vyváženě, pane ministře.

Vaše odpovědi, nezlobte se, vaše odpovědi, které nejsou odpověďmi, vaše odpovědi vyvolávají pocit, že tady skutečně nejde o nic jiného než o chorobnou podnikatelskou závist. Já optimalizuji a nechci, aby optimalizoval někdo jiný. Vy jste druhý největší zaměstnavatel v České republice, přesto se váš koncern neocitl v první dvacítce plátců daně z příjmů právnických osob. Nemyslím si, že jste spáchal něco nelegálního. Já vám mohu poblahopřát k vašim skvělým účetním a k vašim skvělým daňovým poradcům. Ale vy optimalizací ořezáváte tento stát o miliardy, a pak to chcete vytáhnout ze živnostníků. To je docela ohavný přístup. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jak jsem avizoval, požádám o přestávku v délce 30 minut, protože pan ministr neodpovídá ani na jednu z otázek, které tady byly položeny. Chci si to vzít ještě teď, dokud je rozprava, aby nám pak mohl odpovědět a my, kteří jsme kladli otázky, jsme mohli na to reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Jestli jsem tomu dobře porozuměl, chcete přestávku teď, pane předsedo. Ještě se hlásí kolega Beznoska se svým vystoupením. (Nesouhlasná reakce z lavic.)

Dobře. Uděláme to tak, že přeruším jednání schůze na 30 minut s tím, že poté je přihlášen do rozpravy kolega Beznoska. Pokračovat budeme v 11.35.

 

(Jednání přerušeno v 11.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.36 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený na přestávku vypršel. Budeme pokračovat v projednávání bodu, který jsme přerušili, a tím je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Požádám vás, poslankyně a poslanci, abyste zaujali místa v jednacím sále.

Řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Beznoska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Byl jsem přihlášen, moje chyba, že jsem se nepřihlásil elektronicky, takže vše podstatné řekli mí kolegové. Nerad bych se dočkal další půlhodinové přestávky. Podám spíš jeden technický dotaz na pana ministra.

Protože vládní návrh zákona kromě dalších podstatných věcí, jako je centralizace pověřených celních orgánů a jako je rozšíření působnosti Celní správy v trestním řízení, tak ještě také řeší odstranění limitu místní příslušnosti správce daně. A mě tedy zajímá, a jestli jsem to dobře pochopil, tak jednak rozumím argumentu, že je to zaměřeno především na řetězce podvodných společností, které mají často sídlo v jiném kraji a spadají tak pod jiný úřad. To je v pořádku. Nicméně mám obavu ze situace, kdy například řekněme úřad z moravského města začne vyšetřovat firmu, která sídlí v Praze, jenom proto, že momentálně nemá jinou pracovní aktivitu. Můj dotaz je stručný. Jestli máme někde nadefinovanou jednoznačnou provázanost společností, za kterých může jeden úřad překročit svoji teritorialitu a začít vyšetřovat společnosti v kompetenci jiného úřadu. V podstatě se ptám proto, abychom se vyhnuli případnému chaosu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Pokud se již nikdo další do rozpravy nehlásí, v tom případě rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele, pana zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě přikročím k hlasování o pozměňujících návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor jako garanční výbor navrhl následující: Doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích, podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 717 v následujícím pořadí. Za prvé pod písmenem A pozměňovací návrhy A1 až A3 obsažené v usnesení rozpočtového výboru jedním hlasováním. Dále hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem B1. Dále, za třetí, pod označením B2, následuje B3, následuje C1, následuje C2 a potom hlasovat o návrhu jak ocelku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda má někdo námitku nebo chce změnit proceduru hlasování. Není tomu tak. Než ji odsouhlasíme, tak vás všechny odhlásím a požádám vás o opětovnou registraci.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s navrženou procedurou hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 249, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 158, proti nikdo, s procedurou byl vysloven souhlas.

 

Můžeme tedy započít s hlasováním. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Novotný: První hlasování by bylo hlasování pod písmenem A, tzn., pozměňovací návrhy A1 až A3 společně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím pana ministra o stanovisko. (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 250, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 170, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Dalším hlasováním je hlasování pozměňovacího návrhu B1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Zásadní nesouhlas.) Výbor? (Bez stanoviska.) Dobře.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 251, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro návrh 56, proti 67. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Dalším hlasováním je pozměňovací návrh pod označením B2.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (B2? Ještě jednou.) B2. (B2 - nesouhlas.) Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 252, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro návrh 56, proti 69. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Další hlasování, což je hlasování pozměňovacího návrhu pod označení B3.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 253, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro návrh 59, proti 68. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Další hlasování je hlasování pozměňovacího návrhu pod označením C1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 254, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 160, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Ano. Další hlasování je hlasování pozměňovacího návrhu C2.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 255, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 172, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Josef Novotný: Poslední hlasování je hlasování o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Děkuji. Stanovisko výboru? (Doporučuje.) Děkuji.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, podle sněmovního tisku 717, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 256, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 129, proti 17. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání, tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.