Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

157.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
/sněmovní tisk 639/ - třetí čtení

U stolku zpravodajů zůstává pan místopředseda vlády a již se k němu připojil pan zpravodaj garančního výboru poslanec Jiří Holeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 639/3. Ten byl doručen 20. dubna 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 639/4. Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak.

Otevírám rozpravu a prosím pana poslance Vilímce.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se ještě ve třetím čtení před hlasováním vrátit k pozměňovacím návrhům, které byly mnou a také i kolegou Zbyňkem Stanjurou načteny.

Víte, já marně hledám důvody, faktické důvody, proč se daňově zpoplatňuje převod nemovitých věcí pořízených z již jednou zdaněných příjmů. Toto dvojí zdanění vlastně žádné opodstatnění nemá. Náklady státu spojené s převodem těchto nemovitostí v katastru jsou totiž hrazeny -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane poslanče. Prosím skupinky poslanců, aby se rozpustily. Pokud chtějí diskutovat, tak mimo jednací sál. Děkuji.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane předsedo. Náklady státu spojené s převodem těchto nemovitostí v katastru nemovitostí jsou hrazeny poplatky katastrálnímu úřadu, to všichni víme. A také víme, že správa této daně něco stojí. Alespoň podle vnitřního auditu Generálního finančního ředitelství se výlučně správě této daně věnuje 359 osob. Nejvyšší kontrolní úřad dokonce načetl ještě o 88 více, protože ten vnitřní audit očistil ty osoby od těch, kteří provádějí kumulativní věci. Ať tak nebo onak, správa daně minimálně stojí 200 mil. korun. Ano, v některých zemích stále ještě tato daň existuje. A jsou země v Evropě, jako je třeba Španělsko, jak jsem si přečetl, sazba této daně činí 7 %. Ale myslím si, že v této věci ze Španělska si úplně vzor brát nemusíme. Naopak jiné země od této daně zcela upustily nebo je sazba této daně mnohem nižší. Jenom pro příklad - v Estonsku je to 1 %, v Irsku maximálně dle ceny převáděných nemovitostí 1,6 %, v nám myslím poměrně docela blízkém Slovinsku je to např. 2 %, Slovensko, jak známo, tuto daň úplně zrušilo. Jediným argumentem pro vypisování této daně je snad nějaká daňová tradice, ale to se mi zdá příliš málo na to, abychom takovou daň v současné výši sazby 4 % vypisovali.

Ministerstvo financí ve vztahu k pozměňovacím návrhům načteným mnou i panem poslancem Stanjurou především namítá fiskálními dopady v souvislosti se zrušením nebo snížením sazby této daně. Ten výběr, když se podíváte do státního rozpočtu, se pohybuje kolem 10 mld. V roce 2014 to bylo 9,2 mld., v roce 2015 to bylo o něco více, asi 11 mld., ale návrh letošního rozpočtu počítá s částkou asi 10,3 mld. korun.

Samo o sobě převedení daňového břemene na kupujícího je podle mého soudu výhodné hlavně pro finanční správu, protože při vzniku daňové povinnosti převodce již není vlastníkem předmětné nemovitosti. Samozřejmě vnímám stávající stav, kdy kupující je ručitelem placení této daně a v případě, že převodce nezaplatí, to přináší určitou nejistotu. Ale ten převod daňového břemene na kupujícího bude určitě činit komplikace v případě předkupních smluv třeba na pozemky nebo byty, které jsou již uzavřeny. Cena se totiž pro kupujícího může zvýšit o 4 %, pokud to nemá v těchto smlouvách ošetřeno. Také si nemyslím, že v některých případech bude možné sjednat s převodcem cenu nižší o ta 4 %; např. stát asi nebude reflektovat na to, že kupující bude platit daň z nabytí nemovitosti, a o 4 % kupní cenu nesníží. (Hluk v sále.)

Považuji tedy minimálně za přiměřené, aby se sazba této daně snížila, pokud současná vláda chce tuto daň za každou cenu zachovat. Koneckonců současnou vládou zrušený zákon o jednotném inkasním místě, když se tam podíváte, počítal se sazbou 3 %, tedy návratem k dřívějšímu stavu. Pojďme učinit v této věci nějaký vstřícný krok ve prospěch budoucích kupujících nemovitosti, ve prospěch těch, kteří si pořizují do svého vlastnictví byty a musí splácet dlouhodobé hypotéky. Poukazováním na to, že i v některých evropských zemích se tato daň vybírá ve srovnatelné výši, jim mnoho nepomůže. Fiskální dopad, např. snížení této sazby daně na původní výši 3 %, se pohybuje tedy v pásmu 2,5 mld. korun -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, omlouvám se, pane poslanče. Znovu prosím o klid, jinak budu nucen přerušit jednání Sněmovny. Už se nám to povedlo včera, tak doufám, že to nebudeme muset opakovat.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane předsedo. To znamená, fiskální dopad např. jednoho mého návrhu, snížení této sazby daně na původní výši 3 %, je v pásmu 2,5 mld. korun. S tím si stát a určitě pan ministr Andrej Babiš dokáže bez problémů poradit. Zjednodušme to daňovým poplatníkům. Nevytahujme proto zbytečně z kapes těchto daňových poplatníků peníze, aniž sami dokážeme přesvědčivě odůvodnit, proč je vlastně vybíráme. Proto vás žádám, abyste při hlasování o pozměňovacích návrzích aspoň jeden z těch návrhů pod písmenem B nebo pod písmenem C podpořili.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Stanjura, další do rozpravy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Máme před sebou šanci zjednodušit daňový systém a zrušit daň, která je podle našeho názoru, a jak to před chvílí pan kolega Vilímec jasně osvětlil, zbytečná. Jediným argumentem Ministerstva financí a vládní koalice je, že to má fiskální dopady, tudíž že se vybere méně. A to je pravda. I ta čísla, která uvádí Ministerstvo financí, nezpochybňujeme. Zhruba zjednodušeně, jeden procentní bod, 2,5 mld. korun. To znamená, pokud bychom daň úplně zrušili, příjmy státního rozpočtu, protože tato daň je stoprocentně příjmem státního rozpočtu, není sdílená, by byly nižší o 10 mld. Pokud bychom nechali sazbu 1 %, o 7,5, 5 či 2,5 mld., pokud bychom snížili tu sazbu ze 4 na 3 %. A vláda tvrdí, že si s tím neumí poradit.

Vycházím z otevřených zdrojů. V pondělí vláda absolvovala první jednání o státním rozpočtu. A jak si pak postěžoval pan ministr financí, jeho koaliční partneři se spikli a ve dvou hlasováních už zvýšili výdaje o 7,2 mld. Pokud si dobře pamatuji, byly to platby za státní pojištěnce a výdaje na vědu, výzkum. Sedm celých dvě miliardy jedním hlasováním na vládě, s tím si vláda poradit umí. Se snížením daně o 2,5, 5, 7,5 nebo 10 mld. nám vláda tvrdí, že si poradit neumí. Na té samé vládě se vláda rozhodla, a zase podle veřejných zdrojů jednomyslně, to znamená, všichni přítomní ministři byli pro, zvýšit výdaje v roce 2018 o 30 mld. Takže zvýšit výdaje o 30 mld., s tím si vláda poradit umí, ale snížit příjmy o 10 mld., to je pro vládu neřešitelný problém.

Nevím, kdo z vás v poslední době vyplňoval daňové přiznání k této dani z nabytí nemovitostí. Já ano. A můžu vám říct, že to vůbec není jednoduchý formulář a není vůbec jednoduché tuto nesmyslnou daň vůbec správně podat. A pokud podpoříte návrh na zrušení, státnímu rozpočtu se nic nestane, maximálně místo 30 mld. zvýšení výdajů by bylo zvýšení o 20 mld. I to je o 20 mld. víc, než je potřeba. Takže pořád by byl dostatečný prostor. Uvidíme, co se stane s tím číslem, se kterým přichází Ministerstvo financí, kdy navrhuje na příští rok schodek ve výši 48,5 mld. I to je příliš vysoký schodek v období, kdy opakovaně ekonomika roste! A přesto jsem si takřka jist, že ten výsledný návrh, který do konce září přijde do Poslanecké sněmovny, bude obsahovat číslo vyšší, než je 48,5 mld. Tak se prosím netvařte, že zrušením této daně by došlo k nějakému problému pro státní finance. Vůbec nic by se nestalo. Ušetřili bychom statisíce daňových přiznání ročně. Ušetřili bychom 380, 430 úředníků - nechci se přít o to číslo, zda má pravdu Generální finanční ředitelství, nebo Nejvyšší kontrolní úřad. NicménĚ stovky úředníků, stamiliony provozních výdajů a statisíce daňových přiznání fyzických i právnických osob. A to za to stojí. (Potlesk části poslanců zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, daň z převodu nemovitostí postaru nebo daň z nabytí nemovitostí ponovu je majetková daň. A já bych zcela respektoval vládu, která by ji chtěla udržet v současné výši, za předpokladu, že tu prioritu ve snižování břemene daňového poplatníka by viděla na jiné prioritě, především na prioritě odvodů, které jsou vázány na pracovní místa. Pak bych říkal ano, ponechme majetkové daně ve stávající výši a snižme ty odvody, které jsou pro další, protože dobré časy nebudou trvat věčně, které jsou pro další podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu zapotřebí. To jest zejména odvody vázané na pracovním místě.

Nic z toho ale vláda nedělá. Pan ministr financí ještě před volbami a dál v tom dva roky úspěšně pokračuje, kritizuje předcházející vládu dramaticky, že zvýšila daně, aniž by dodal, že jsme řešili bezprecedentní situaci krize a rizika rozvalu veřejných rozpočtů. Rozpočty jsme stabilizovali a zvýšení daní jsme právně zakotvili platnými zákony na tři roky. Že platily zákony, kde od 1. 1. 2015 měla být nižší daň z příjmu fyzických osob, měly být větší úlevy pro osoby samostatně výdělečně činné a systémově, nikoliv kosmeticky v jednotlivých položkách, mělo opět dojít ke snížení DPH. K tomu všemu mělo dojít a to byly zákony, které platily s účinností k 1. 1. 2015.

Pan ministr financí z těch našich přechodných ustanovení, která dramaticky kritizoval a říkal jim zvýšení daní, udělal opatření trvalá, čímž nejenom že v podstatě potvrdil správnost našeho rozhodnutí, ale dramaticky ho extendoval a učinil z něj trvalé rozhodnutí, to znamená, ponechal si ty peníze, o které jsme občany požádali pouze po přechodnou dobu. Z právního hlediska zvýšil daně. Nikoliv fakticky, protože účinnost měla být od 1. 1. 2015, ale z právního hlediska zvýšil daně, protože ponechal v platnosti naše zvýšení daní, které tak dramaticky kritizoval. A v takovém případě samozřejmě je namístě podpořit zrušení či snížení daně, kterou upřímně řečeno TOP 09 nevidí na prvním žebříčku priorit, která by se měla snižovat nebo rušit. Ty priority vidíme jinde. Ale vzhledem k vaší naprosté neochotě ty priority jakýmkoli způsobem prosazovat, naopak to, co již platilo v zákoně, tak jste zrušili a protáhli, tak samozřejmě podporujeme snížení a zrušení jakékoli daně.

Půvabná je argumentace pana ministra financí, kterou argumentoval, když z toho našeho přechodného opatření učinil opatření trvalé a prosadil zrušení těch již platných zákonů. Říkal, že to byla mina, kterou jsme mu tam nechali. Mina, která by představovala snížení příjmů státního rozpočtu o 20 mld. To je hezké číslo. Těch 20 mld. totiž stojí těch 21,5 tis. nových státních zaměstnanců, které jste dokázali za dva roky nabrat. Nikdo z nás nemá námitky proti tomu, že v dobrých časech se zvýší platy učitelům, lékařům, zdravotním sestřičkám. Pardon, zdravotnictví je mimo státní rozpočet. Ale že se zvýší platy stávajícím státním zaměstnancům, zejména učitelům. U učitelů bych si dokázal představit zvýšení vyšší. Ale nikdo z nás si neumí představit vládu, taková vláda tady nebyla, která za dva roky zvýšila počet svých zaměstnanců o 21,5 tis. a uvalila tak na daňového poplatníka mzdové náklady zhruba ve výši 20 mld. ročně. Ne jednorázově, ale ročně. Takže ne že to byla mina, která byla připravena pro pana ministra financí. Bylo to normální opatření koncepční fiskální politiky, které logicky nepočítalo s tím, že se najde vláda, která by dokázala zvýšit počty svých zaměstnanců o 21,5 tis., aniž by se to jakkoliv projevilo na efektivitě tohoto státu.

Tady bych se chtěl pana ministra financí zastat. Stále se mu předhazuje, že chce řídit stát jako firmu. No nechce! Umíte si představit nějakou firmu, která z roku na rok zvýší své mzdové náklady o 20 mld. korun, aniž by se to projevilo na efektivitě výkonu té firmy? Taková firma neexistuje. Ona by totiž brzy neexistovala. Pan ministr financí možná tento stát chce řídit jako tu cizí firmu, které se chce zmocnit. Ale rozhodně ne jako vlastník. V té vlastní by to neudělal.

Děkuji. (Potlesk části poslanců zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy? Pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo. Než dorazí pan poslanec k řečništi, tak ještě omluvy. Pan poslanec Fiala mezi 14.30 a koncem jednacího dne z důvodu jednání. Paní poslankyně Balaštíková od 10 do 12 hodin ze zdravotních důvodů. A pan poslanec Černoch od 15 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Nyní má slovo pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už jen krátce doplním to, co tady zaznělo. A jen, mám konzistentní názory, čili budu zastávat svůj názor, jaký jsem prezentoval na rozpočtovém výboru, kde jsem se přiklonil k tomu, že podpořím návrh kolegy Stanjury.

Ještě vám nabídnu jiný pohled na věc. V předvolebním období v rétorice bylo řečeno nějaké číslo 200 mld., 100 mld. se rozkrade, 100 mld. jsou daňové nevýběry. Tady je pokles 10 nebo 11 mld., pokud by se ta daň zrušila.

Ale ti úředníci by přece zůstali, to víme, když se jich 20 tisíc přidalo do celé státní správy, tak asi těch buď 400, nebo 700, to byla také zajímavá debata na rozpočtovém výboru, kolik úředníků se výběrem této daně zabývá, tam zůstane. Dokážu si představit, že zůstanou tam, kde se ty daně nevybírají. Čili nestrašme si tady tím, že pokles výběru daně musí být nutně 11,5 miliardy. Neříkám, že těch 11,5 miliardy vyberou hned všude někde jinde. Ale myslím si, že je reálná představa, že pokud 400 nebo 700 úředníků zaměří svou pozornost jinde, kde jsou daňové úniky, dojde k tomu kýženému efektu, který si přejeme. Že se zjednoduší daňový systém a budou potírány daňové úniky.

Takže vám dávám ke zvážení vzít tu odvahu a vyjádřit se k tomu, co navrhoval kolega Stanjura, čili tu daň zrušit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Votava s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom reagovat na slova pana kolegy předřečníka. Domnívám se, že to zvýšení daně z převodu nemovitosti tehdy bylo za vlády Občanské demokratické strany. A tehdy byl ministrem financí pan kolega Kalousek. Dneska je tady pozměňovací návrh, abychom tuto daň zcela zrušili. Státní rozpočet by přišel o 10 miliard korun. A tehdy právě za éry pana ministra Kalouska došlo ke zvýšení ze 3 % na 4 %. Takže trošku nechápu ty vaše logické postupy. Tehdy jste to chtěli zvýšit. Tehdy jste argumentovali tím, že to dáváme do souladu s tím, co je běžné v Evropě. A dneska to chcete zcela zrušit.

Už jsem tady k tomu jednou vystupoval a navrhoval jsem, nebo jsem říkal takovou kacířskou myšlenku, že by možná bylo vhodné, aby se i obce podělily o tuto daň, tak jak je to běžné v řadě zemí Evropy, kdy to nejde jen do státního rozpočtu, ale jde to buď celé do rozpočtu obcí, jako je daň z nemovitosti, ta jde také do rozpočtu obcí, anebo aby se obce podělily se státem, se státním rozpočtem fifty fifty - padesát na padesát. Je to, jak říkám, v řadě zemí.

Jenom jsem tedy chtěl říct, že nechápu, co tady pan kolega Kalousek, nebo pro co chce hlasovat, když sám tu daň z nemovitosti zvyšoval. Stalo se tak za vlád Občanské demokratické strany.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dvě faktické poznámky - pan předseda Kalousek, potom pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Když jsem mluvil, tak jsem to buď nesrozumitelně formuloval, nebo vy jste, prostřednictvím pana předsedajícího, špatně poslouchal. Myslím, že jsem to tady vysvětlil. Neštěstím je, když se jakákoli daňová sazba diskutuje samostatně. Vždycky se musí diskutovat v rámci celkové fiskální politiky. Máme daně přímé, nepřímé a majetkové. A naší fiskální politikou bylo ulevovat daňovému poplatníkovi zejména v přímých daních, a to jsme také prosadili, a ponechat, mírně zvyšovat to těžiště ve zdanění spotřeby i majetkových daní. Pokud budu snižovat přímé daně, nevadí mi, když ponecháme daň z převodu nemovitostí v této výši, do které jsem ji kdysi navrhl, ale oproti prudkému snížení přímých daní.

Vzpomeňte si, že jste mě kritizovali, že na můj návrh jsme takzvaně podsekli příjmy státního rozpočtu, protože Topolánkův batoh snížil přímé daně o 80 miliard. A další snížení přímých daní mělo nastat k 1. 1. 2015. V takovém případě by mě nenapadlo o bod snižovat tuto daň nebo ji zrušit. Ale v okamžiku, kdy vy daně zvyšujete oproti danému právnímu stavu a nemíníte je snížit na úroveň, kterou jsme navrhovali my, tak se holt nedá nic dělat. Někde se snažíme tomu daňovému poplatníkovi ulevit. V tom je ta logika myslím pochopitelná pro každého. Jenom vy ji nechcete slyšet.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda rozpočtového výboru, pan poslanec Votava, tak dramaticky říká: Státní rozpočet přijde o deset miliard. To je pravda. Ale kde skončí těch deset miliard? Zůstane občanům a firmám. A ti to mohou investovat a kupovat za to služby, výrobky. A to je správná podpora ekonomického růstu, že lidem dáme peníze. Ne, vy je vyberete, a pak vymýšlíte jeden dotační titul za druhým a dáváte jenom vybraným. A je to pomoc taky mladým rodinám v okamžiku, kdy bude pořízení bytu o 4 % levnější, aby ta 4 % mohly investovat do nějakého vybavení, do něčeho, co oni považují za rozumné. Ale zase ty peníze skončí v české ekonomice.

Vy plánujete 1 300 miliard výdajů. Tisíc tři sta miliard! Deset miliard není ani jedno procento. A děláte z toho vědu, že si bez toho neporadíte. Ano, možná by vám nevyšlo na některé nesmyslné dotační tituly, kdy oceňujete jenom vybrané nebo šťastnější.

Nechme ty peníze lidem! Oni už je budou investovat. Ony z ekonomiky neodejdou a budou investovány lépe, než je investuje stát. My jsme přesvědčeni, že občané vědí mnohem lépe, co s těmi penězi, než to ví vláda. A navíc dojde k zjednodušení. A ten zbytečně složitý formulář a statisíce daňových přiznání prostě odpadnou a může se finanční správa soustředit na chytání velkých ryb, těch, kteří skutečně ty daně neplatí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se na další přihlášky do rozpravy. Žádnou nevidím. Rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, popřípadě pana zpravodaje, zda si přejí závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě se pan zpravodaj ujme slova a navrhne nám proceduru hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Holeček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, rád bych vás seznámil s usnesením rozpočtového, v tomto případě i garančního výboru, který se při své 40. schůzi 27. dubna 2016 tímto tiskem číslo 639 zabýval a doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 639 v následujícím pořadí:

Za prvé hlasovat o C1, C2 jedním hlasováním - jde o na sebe vázaná zrušující ustanovení, budou-li přijata, nelze již hlasovat o žádných dalších pozměňovacích návrzích, pouze o zákonu jako o celku, tedy nehlasovatelné bude A, B a C3; za druhé o A1; za třetí o B1 variantě 1 - bude-li přijat, pak nehlasovatelné B1 varianta 2 a C3; za čtvrté o B1 varianta 2 - je hlasovatelná, pouze nebude-li přijat B1 varianta 1; za páté o B2 - B2 je hlasovatelný pouze, bude-li přijat B1 v jakékoli variantě, bude-li přijat, je nehlasovatelné A2; za šesté doporučujeme, aby se hlasovalo o A2, což je hlasovatelné, pouze nebude-li přijat B2; za sedmé hlasovat o C3 - C3 je hlasovatelný, pouze nebude-li přijat B1 v jakékoli variantě; a za osmé hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda je návrh na změnu procedury. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o navržené proceduře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženou procedurou. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 238, přihlášeno je 175, pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Prosím, pane zpravodaji, první návrh.

 

Poslanec Jiří Holeček: Prvním návrhem bychom hlasovali jedním hlasováním o C1, C2. To je návrh pana poslance Zbyňka Stanjury, kterým bychom zrušili celý zákon. (Hlasy z pléna: Celou daň, ne zákon.) Ano, návrh.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Celý zákon asi ne, ale všichni víme, o čem hlasujeme. (Se smíchem.)

 

Stanovisko pana ministra prosím. (Nesouhlas.) Pan zpravodaj - stanovisko výboru. (Garanční výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 239, přihlášeno je 175, pro 42, proti 114. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Ano. Tím, že jsme zamítli tento pozměňovací návrh, tak budeme hlasovat o A1.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra k A1? (Souhlas.) Pan zpravodaj? (Garanční výbor - souhlas, doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu. Je to hlasování 240, přihlášeno je 175, pro 165, proti 1. Tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Další budeme hlasovat o B1 varianta 1.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Pan zpravodaj? (Garanční výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 241, přihlášeno je 175, pro 44, proti 84. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Tímto teď nebudeme hlasovat o variantě B1 - varianta 2 B1. A dostáváme se k hlasování o B2.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já myslím, že hlasujeme o variantě 2 v této fázi, protože B1 varianta 1 přijat nebyl, v tom případě bychom hlasovali o B1 varianta 2. Je to tak?

 

Poslanec Jiří Holeček: Ano, máte pravdu. Ano, omlouvám se, je to tak.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Takže budeme hlasovat o B1 varianta 2. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 242, přihlášeno je 175, pro 45, proti 85. Návrh přijat nebyl. Další prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Posuneme se k hlasování o A2.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, B2 je tedy nehlasovatelné. A2. Prosím stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Pan zpravodaj? (Garanční výbor souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 243, přihlášeno je 175, pro 168, proti 1. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Nyní, protože nebyl přijat B1, budeme hlasovat o návrhu C3.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.) Pan zpravodaj?

 

Poslanec Jiří Holeček: Pan zpravodaj má poznámku, že garanční rozpočtový výbor neudělil souhlas, ale rozpočtový výbor přesto má záznam bez stanoviska. V legislativě jsem to ověřoval, ti mají také nesouhlas, takže já musím přečíst ale to, co doporučil rozpočtový výbor, a stanovisko zní "bez stanoviska".

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 244. Přihlášeno je 175, pro 45, proti 81. Tento návrh přijat nebyl.

 

Mám za to, pane zpravodaji, že jsme hlasovali o všech hlasovatelných pozměňovacích návrzích. Je tomu tak? (Souhlas.) Nikdo z pléna nemá jiný názor? V tom případě můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle sněmovního tisku 639, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Ještě prosím pana ministra financí o stanovisko k celému zákonu. (Souhlas.) Pan zpravodaj? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 245. Přihlášeno je 175, pro 130, proti 20. Návrh byl přijat a s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Končím tedy bod 157. Ještě přečtu omluvu pana poslance Chalupy, který se omlouvá od 31. 5. z důvodů zdravotních.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.