Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

232.
Ústní interpelace

První interpelaci si vylosovala paní poslankyně Věra Kovářová, které bude pana premiéra interpelovat ve věci nepřítomnosti členů vlády na interpelacích, což je dnes velmi aktuální interpelace.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Nepřítomný pane premiére, dovolte mi, abych se na vás znovu obrátila ve věci neúčasti členů vlády na ústních interpelacích. Ve své poslední odpovědi na moji interpelaci v této věci jste v reakci na moji výtku ohledně častých absencí některých ministrů uvedl, že si necháte vypracovat statistiku, ze které vyplyne, jak to s tou docházkou ministrů ve skutečnosti je. Nedlouho poté jsem se z médií dozvěděla, že statistika skutečně vznikla a ohledně řady členů vlády z ní vyplývají skutečně nelichotivá čísla. Patří mezi ně i místopředseda vlády Babiš s účastí 32 %, který se dokonce nechal slyšet, že na interpelace nechodí, protože musí pracovat. Takové zdůvodnění považuji za zcela absurdní. Součástí jeho práce je přece z Ústavy i zodpovídání otázek na půdě parlamentu.

Ale abych směřovala k samotné otázce. V odpovědi na moji dubnovou interpelaci jste uvedl, že na základě této statistiky budete hovořit s těmi ministry, kteří mají nejhorší výsledky, a požádáte je, aby se interpelací zúčastnili. Ráda bych se proto zeptala, se kterými ministry jste hovořil a jak se k vaší žádosti postavili, zda existuje příslib zlepšení současné nedobré situace. Ráda bych věřila, že ano, přestože pohled do vládních lavic tomu moc nenasvědčuje. Možná právě proto mi dovolte, abych vyjádřila své přesvědčení, že opakované interpelace moje a mých kolegů nejsou dostatečným řešením a že bude nezbytné věnovat tomuto problému samotný bod jednání, během kterého bude dost prostoru na vyjasnění ústavních práv a povinností členů vlády a parlamentu. Jeho zařazení navrhnu v úterý, a pokud vím, má tento krok podporu také dalších kolegů. Někteří členové vlády touto Sněmovnou pohrdají a tato Sněmovna si to nesmí nechat líbit.

To jen pro vaši informaci, pane premiére. V každém případě předem děkuji za písemnou odpověď. (Předsedající upozorňuje na čas.) A jenom dodávám, že loni pan premiér křtil zebru a letos pokládá při interpelacích základní kámen hasičské zbrojnice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Snad to pan premiér vztáhne i na sebe, tu kritiku do řad členů vlády.

Druhou interpelaci přednese pan poslanec Stanislav Mackovík, který bude interpelovat pana premiéra ve věci vojenského významu průjezdu americké kolony Českou republikou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Chtěl bych se obrátit na nepřítomného premiéra s těmito dotazy.

Na oficiálních stránkách americké armády v Evropě je uvedeno, že armáda Spojených států v Evropě hraje klíčovou roli při prosazování zájmů USA. Proto se ptám, jaké jsou zájmy Armády České republiky ve vazbě na cvičení Saber Strike, které bude probíhat v Pobaltí a s nímž je spojen přesun americké armády přes naše území.

Co je cílem průjezdu 500 vojáků a 225 kusů vojenské techniky, když na jedno vozidlo vychází něco málo jak v průměru dva vojáci, tedy v mnoha případech nekompletní posádka? Proč tato technika není přesouvána po železnici nebo letecky, kdy by se dal cvičit i další druh vojsk, tedy dopravní letectvo? A proč se na základě přesunu po silnici stává příčinou dopravních omezení, která jsou pak problémem pro naše občany?

Dále se chci zeptat, jestli je ve vozidlech americké armády vezena ostrá munice a zda premiér ví, v jakém množství a jaký druh munice je vezen, a proč se Severoatlantická aliance věnuje víceméně cvičení v pobaltských státech a u ruských hranic a o to méně se věnuje problematice uprchlické krize a s tím spojených humanitárních problémů. A samozřejmě, proč se méně věnuje válce proti terorismu.

A ještě, kolik hodin v nastávajícím cvičení společně s naší armádou se vojáci americké armády budou věnovat proklamovanému společnému výcviku ve střelbě, v lezecké přípravě a jízdě ve vozidlech? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Radim Holeček, který pana premiéra bude interpelovat ve věci příspěvku pro propuštěné zaměstnance OKD. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane premiére. No nemám já smůlu? Když už mám štěstí na los a rodinnou podporu na galerii, tak vy tu zase nejste.

Interpeluji vás ve věci sociálního příspěvku pro propuštěné zaměstnance OKD ve výši osm tisíc korun po dobu tří let. Rozumím vašim pohnutkám, že za každou cenu chcete ututlat svou chybu při prodeji OKD panu Bakalovi a následném vytunelování společnosti, za které teď stát bude nesystémově doplácet. Chci se vás zeptat, jestli by stát postupoval stejně, kdyby se v insolvenci ocitly třeba Severočeské doly, které leží v regionu, který tu zastupuji já. Já si to nemyslím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Karel Fiedler, který bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci interpelací poslanců. Interpelujte, pane poslanče, o interpelacích.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Pokud se občané dívají, je to opravdu tristní pohled do tohoto sálu, kde přítomnost poslanců je malá. Ale je to z toho důvodu, že tady není pan premiér a na interpelacích na ostatní ministry to nevypadá jinak, stejně jako na zasedání vlády. Dnes tady máme přítomného jednoho pana ministra, který musí být přítomen, aby mohla zasedat Sněmovna. A častokrát je na schůzích Sněmovny přítomen i - já tomu říkám ministr pro přítomnost, pan Herman, který zastupuje vždy nepřítomnou vládu. Takže jestliže bylo řečeno, že pan premiér vyvodí nějaké závěry z toho, jak vypadají interpelace, tak dnes jsme měli jasnou možnost vidět, jak se ty závěry vyvodily, jak to vypadá, že na dopoledních písemných interpelacích byla řešena pouze jedna. Zbytek interpelací byl zrušen, Sněmovna nezasedala.

Pokud se vám nelíbí, občané, že Sněmovna pracuje tak, jak pracuje, tak je to věcí vlády, která sice neřídí Sněmovnu, ale významným způsobem ji ovlivňuje. Když se podívám na seznam dnes přihlášených poslanců k interpelacím, tak naprosto překvapivě tam nejsou poslanci sociální demokracie. Tak jak jsem si dělal jednou statistiku, jednou jich dokonce bylo přihlášeno 70 % z těch, kteří interpelují vlastního ministra, tak dneska tu nejsou, protože tu není pan ministr. Takže ta slova kolegy Stanjury z dnešního dopoledne, že se ptají svého pana premiéra, jak to dělá dobře, a on jim na to odpovídá, jak dobře to tady vykonává, tak to nebyla až taková sranda, to byla bohužel velmi krutá realita.

Očekávám, že premiér přijme opravdu opatření k tomu - a měli bychom se jako Sněmovna vážně zabývat tím, jak vypadají interpelace v Parlamentu České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a po zasedání mu rád navrhnu řešení z pozice řídícího schůze. Věděl bych, jak se proti tomu vzbouřit.

Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Alena Nohavová, která pana premiéra bude interpelovat ve věci vystoupení člena vlády na sudetoněmeckém shromáždění. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vzhledem k tomu, že nebyl přijat nový bod jednání navržený Vojtěchem Filipem, který od vás požadoval informaci v otázce vystoupení člena vaší vlády, ministra kultury pana Hermana, na sudetoněmeckém krajanském shromáždění s oficiálním vládním posvěcením, táži se vás na toto prostřednictvím interpelací. Bohužel dnes nejste přítomen, tak alespoň interpelaci načtu.

Alexandr Mitrofanov v Právu komentoval tuto situaci takto - cituji: "Sobotka na rozdíl od některých českých politiků toto vystoupení podpořil. Politicky k němu klestil cestu." Je to pravda, pane premiére? Na rozdíl od pana prezidenta, který se od přímé podpory distancoval, vaše distancování jsme zatím nezaznamenala. Dočkám se ho? Anebo mám chápat spolu s ostatními spoluobčany váš názor zveřejněný v této věci jako znak faktu, že slova prezidenta Beneše o očekávaných snahách některých sil o přepisování dějin již nejsou pro předsedu vlády relevantní? Nebo vám snad stačilo stanovisko, že mezi přední protagonisty takovýchto snah o přepisování dějin druhé světové války, jehož jsme dnes a denně svědky ve stále větší míře, již nestojí sudetoněmecký svaz jen proto, že drobně upravil své stanovy? Musím ale upozornit, že vypuštění majetkových požadavků bylo soudem označeno za neplatné.

Dále mám zdání, že se zásadně mění zahraniční orientace českého státu ve prospěch extrémně nacionálních až téměř neofašistických tendencí patrných v Rakousku a Německu. (Upozornění na čas.) Nebo se snad mýlím? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně.

Šestou interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude pana premiéra interpelovat ve věci letecké záchranné služby v Jihočeském kraji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já se na pana premiéra Sobotku, který není přítomen, obracím s interpelací ve věci letecké záchranné služby v Jihočeském kraji. V roce 2015 bylo na letišti v Českých Budějovicích otevřeno stanoviště Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, jehož hlavní součástí je heliport pro vrtulníky letecké záchranné služby a zázemí pro tyto stroje a jejich posádky. Přistávací plocha i další zázemí jsou dimenzovány pro vrtulníky do tří a půl tuny, které většinou ve světě normálně leteckou záchrannou službu zajišťují. Vláda ČR ale rozhodla, že Jihočeský kraj je vyjmut z výběrového řízení na leteckou záchrannou službu v ČR, a rozhodla, že leteckou záchrannou službu v jižních Čechách budou zajišťovat armádní vrtulníky. Ty ale mají hmotnost šest a půl tuny a na heliportu budějovického letiště nemohou přistávat. Řešeno je to tak, že by tyto vrtulníky měly přistávat na armádním letišti v Bechyni.

A nyní tedy otázky na pana premiéra. Proč vláda takto nesystémově rozhodla a pro zajištění letecké záchranné služby v Jižních Čechách určila armádní vrtulníky? Byly přitom brány v úvahu i argumenty, že tím je vlastně zmařena investice 50 milionů korun z prostředků Jihočeského kraje? Co podle pana premiéra, táži se, má Jihočeský kraj dělat s tím heliportem a jeho zázemím, když tam letecká záchranná služba v této podobě nemůže fungovat? A poslední otázka: Nebude možné představitele kraje obvinit z toho, že nejednali jako řádní hospodáři, když zmíněných 50 milionů korun investovali? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude písemně odpovězeno.

Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová bude interpelovat v sedmé interpelaci pana premiéra ve věci postoje vlády k neřešení sociálních dopadů útlumu těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci rozhodnutí vlády o zajištění podpory pouze pro propuštěné zaměstnance ostravských dolů a zrušení finančních kompenzací pro horníky v Ústeckém kraji, respektive pro zaměstnance Dolu ČSA, po vládním usnesení z října roku 2015. Rozhodnutí vlády o podpoře horníků propuštěných ze společnosti OKD patřící soukromému vlastníkovi je ryze na ní. V Ústeckém kraji ovšem vláda rozhodla o ukončení těžby u prosperujících firem, které proti své vůli musely začít propouštět. Šlo o společnosti, které se o své zaměstnance dokázaly postarat. Neposkytnutí finanční podpory právě propuštěným zaměstnancům společnosti Severní energetické i dalším navazujícím dodavatelům je navíc zcela odlišné od slibů, které ministři dali horníkům při svých návštěvách přímo v jejich těžebních společnostech, kde je pravidelně uklidňovali, že dělají maximum pro to, aby ztrátu zaměstnání pocítili co nejméně. S tímto vládním rozhodnutím také zásadně nesouhlasí vedení Ústeckého kraje, ale i Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje a Sdružení odborových organizací. Považují toto rozhodnutí nejen za neseriózní, ale také za útok na Ústecký kraj.

Vážený pane premiére, jak vysvětlíte svůj postoj v této závažné situaci? A jak opravdu chcete otázku propouštění horníků řešit, když jste sám sliboval veškerou možnou pomoc? Zatím se jen obracíte zády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přistoupíme k osmé interpelaci. Paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci zákona o střetu zájmů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěla v této interpelaci zeptat předsedy vlády ČR na to, jaké jsou skutečné priority této vlády. Ovšem vezmu-li v potaz, že prioritou samotného pana premiéra nejsou dnešní interpelace ani dnešní jednání Poslanecké sněmovny, ale poklep na základní kámen nějaké hasičské zbrojnice, tak vlastně si můžu odpovědět na ty priority, jaké vláda má, sama. Přesto se pokusím dotaz formulovat.

Kdysi předseda vlády a s ním celá koalice oznámili, že jednou z hlavních priorit české vlády je přijetí zákona o střetu zájmů. Tento zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny před rokem. Před půl rokem bylo zahájeno první čtení. Před dvěma měsíci shromáždili jak v garančním výboru ústavněprávním, tak výbor mandátový, imunitní a další pozměňovací návrhy, a jsou k dispozici, tedy zákon mohl být dál projednáván ve druhém čtení. Od té doby, přestože premiér vlády se silně zaklínal, že to je klíčový zákon, ve kterém udělá přítrž tedy tomu střetu zájmů, který panuje přímo v jeho vládě, tak se neděje nic. Každý týden tady předřazujeme různé body vlády, ale tenhle bod vláda nepředřazuje tak, aby mohl být projednán.

Mé otázky znějí: Pane premiére, je stále tento zákon prioritou vlády? Proč, je-li tedy prioritou vlády, proč se nezasadíte o jeho přesné zařazení, tak aby mohl být projednán? Za třetí, podpoříte, jak jste slíbili, návrhy pana poslance Plíška, které vložil k tomuto návrhu zákona? A za čtvrté, podpoříte návrhy pana poslance Chvojky, za kterým stála velká část vedení sociální demokracie, s tím, že neoblomně tento zákon v rámci - tedy tento návrh v rámci střetu zájmů podpoří? Děkuji vám za odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Devátou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková, která bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci odměňování nelékařského personálu v nemocnicích. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vám všem ostatním přeji krásné odpoledne. Vážený pane premiére, jak probíhá médii, měly by platy ve zdravotnictví vzrůst od 1. ledna 2017 o 10 %. Na tom se shodla vaše koalice na jednání se zástupci krajů, lékařské komory a lékařských a zdravotnických odborů. Doufám, že k tomu přijmete ve vládě usnesení a vaše jednání s panem ministrem Babišem budou úspěšná v platbách za státní pojištěnce a k navýšení opravdu dojde.

Já mám obavy z jiné věci. Velké problémy v odměňování ve zdravotnictví, je roztříštěnost v odměňování. Některá zdravotnická zařízení jsou odměňována podle platů a některá podle mzdy, podle toho, jestli jsou státní, nebo krajská, či soukromá, a zde dochází k velikým rozdílům v řádu tisíce korun a já to považuji za diskriminující. Přece za stejnou práci by měla zaměstnanci náležet také stejná odměna. Kdy sjednotíte, pane premiére, odměňování zaměstnanců lůžkových zařízení pod jeden systém, a to já pokládám za nejdůležitější, podle tabulek? Co v tom jako předseda vlády děláte se svými ministry a kdy odstraníte tuto diskriminaci mezi zaměstnanci? Nevěřím, že nějaké připravované memorandum, které chce vláda uzavřít s hejtmany, zajistí srovnání odměňování ve zdravotnictví. Memorand ve zdravotnictví byla přijata řada a žádné se nesplnilo.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za tuto naléhavou interpelaci.

Desátou interpelaci přednese pan poslanec Stanislav Grospič, který bude interpelovat pana premiéra ve věci Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený nepřítomný pane premiére, dovolte, abych se na vás obrátil s naléhavou otázkou, jak mám vnímat a jak mají vnímat voliči a občané České republiky vaše slova, která jste učinil pro deník Právo 21. května tohoto roku, kdy jste doslovně řekl, že sudetské Němce potřebujeme jako spojence v této nejisté rizikové situaci v Evropě. Chtěl bych vám z tohoto pohledu připomenout, že česko-německé vztahy jsou upraveny v současné době platnou deklarací, která nahradila smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo, která byla uzavřena v sedmdesátých letech. V této souvislosti bych vám chtěl také připomenout neúměrné množství (nesrozumitelné) obětí, které právě přinesli sudetští Němci tím, že vytvořili a zapříčinili rozpad prvé Československé republiky v předvečer druhé světové války. V tento moment si myslím, že poselství pravdy, které je neoddiskutovatelné, je velice pofidérní a vládní představitel na úrovni předsedy vlády by se neměl snižovat k tomu, že přistoupí na diskusi s krajanským spolkem, který má za cíl revizi poválečného uspořádání, Jaltských dohod vítězných mocností druhé světové války, a které primárně útočí svými požadavky i na česko-německé vztahy právě v této podobě a snaží se dosáhnout revanše a revize přehodnocení výsledků druhé světové války.

V této souvislosti také vyjadřuji obavu, že vaše slova mohla potenciálně vzbudit nároky, které budou později promítány do požadavků i skutečných reálných restitučních nároků a vypořádání se právě s odsunutými Němci (Čas!), kteří byli učiněni (?) na základě poválečných dohod.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další interpelaci přednese pan poslanec Tomio Okamura, který bude interpelovat pana premiéra ve věci sudetoněmeckého landsmanšaftu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, jel pan ministr Herman na sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu s pověřením české vlády nebo po dohodě s vámi? V tuto chvíli se začíná spekulovat o tom, že v Německu se hovoří o potenciální variantě dohody mezi sudetskými Němci a českou vládou, která by schválila v uvozovkách partnerské vyrovnání, ve kterém sice sudetští Němci nedostanou zpátky své nemovité majetky a pozemky, ale podle již existujícího modelu českých církevních restitucí by mohli uplatnit finanční nárok na kompenzaci, a to z titulu deklarace o konečném vyrovnání, o kterém pan Posselt hovořil už před třemi lety. Finanční vyrovnání by sudetští Němci od české vlády prý dostali za to, že by ze strany sudetských Němců zatlačili na Angelu Merkelovou, aby couvla z povinných kvót na migranty. Vy osobně už jste v této souvislosti uvedl, resp. jste uvedl, že sudetské Němce prý potřebuje Česká republika jako spojence kvůli rizikům v Evropě. A s tímto zdůvodněním by byl prý vzájemný obchod mezi vaší vládou a sudetskými Němci obhájený před českou veřejností.

Pane premiére, rád bych se vás zeptal - připravujete se sudetskými Němci takový obchod? Připravujete se sudetskými Němci nějaký podobný obchod? Připravujete se sudetskými Němci nějakou novou dohodu? Děkuji předem za konkrétní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, snad dostane konkrétní odpověď.

Další interpelující bude paní poslankyně Jana Fischerová, která pana premiéra bude interpelovat ve věci neúčasti ministrů na interpelacích. Velmi aktuální interpelace. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, děkuji vám tímto za slovo. Ano, je to aktuální interpelace, protože nejsem první a nebudu ani poslední během dnešních interpelací, čili jdu přímo k dotazu.

Vážený pane předsedo vlády, dnes jsem tu měla studentku, která se mě vyptávala, jakou hodnotu mají interpelace ve Sněmovně. A já jsem jí musela odpovědět: kdyby fungovaly, jak mají, tak by jistě měly svoji hodnotu, protože to je jediná možnost, kdy můžeme zejména jako opozice se zeptat na věci pana premiéra a dalších ministrů, není-li nám umožněno během programu jednání Sněmovny zařadit do programu svůj dotaz, konkrétní dotaz, který dostáváme od svých občanů. Poslouchala jsem také před týdnem paní Miroslavu Němcovou, která se pana premiéra, čili vás, ptala, jak bude zajištěna náprava při těchto interpelacích a konkrétní účast ministryň a ministrů. Pan premiér, neboli vy, pane premiére, jste slíbil, že se zasadíte o to, aby účast byla lepší. Dnes ráno byly písemné interpelace. Bylo zde deset interpelací a byl přítomný jenom jediný pan ministr. To jsou moje konkrétní zkušenosti po týdnu.

A já se vás ptám - zdravím vás do republiky, kde se pohybujete, kdy klepete na ten základní kámen. Mě to mrzí, fakt mě to mrzí, že tady nejste, protože bych byla ráda, kdybychom si z očí do očí mohli říci a odpovídat na svoje dotazy. Ptám se vás tedy, jaká náprava bude, jaká je vaše priorita, a když jednou vykonávám nějakou povinnost a dopředu je známo, že čtvrtky jsou pro interpelace, tak každý z členů vlády toto musí vzít jako svoji prioritu. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Jana Hnyková bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci řešení sociálních dávek a programy pro děti od 15 let. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, k mé interpelaci mě vedl včerejší článek - cituji: Po základce rovnou pro dávky, trend, který začíná děsit politiky. V tomto článku je uvedeno, že tento problém se vyskytuje v Ústeckém kraji. Ale já se s tímto problémem setkávám i ve svém Libereckém kraji. Účastnila jsem se před časem jednání ve školách v Tanvaldu, které vyvolaly toto jednání a upozorňovaly na tento velký problém, kdy rodiče doporučují dětem, aby po ukončení školní docházky šly na úřad práce, nebo po měsíci v učebním oboru opouštějí tuto školu a pobírají dávky. S tím je spojené poflakování těchto dětí, brzké těhotenství, zvýšená kriminalita a zvýšené riziko drogových závislostí. Chápu, že pokud se někdo ocitne v tíživé situaci, že se mu musí pomoci, ale tady nám vyrůstá další generace dětí, které budou mít jen základní vzdělání, mnohdy ani neukončené, ale pro budoucnost a pracovní trh tato generace je naprosto neuplatnitelná.

Chci se vás zeptat, jaká opatření připravujete v této oblasti. Běží tu řada projektů financovaná z Evropské unie, pracuje tu agentura, neziskové organizace s těmito komunitami a výsledky jsou minimální. Ba naopak, stoupá více problémů v této oblasti. Rozhodl jste, že budete přijímat uprchlíky do naší země. Tato vláda si nedokáže poradit s vážnými problémy v naší zemi, tak nevím, jak zvládnete začlenit tyto lidi do naší společnosti. Já vám děkuji za velmi podrobnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Kéž se tak stane. Čtrnáctou interpelaci pan poslanec Mackovík stahuje, takže se dostáváme k patnácté interpelaci. Pan poslanec Tomio Okamura bude interpelovat pana premiéra ve věci svobody slova. Prosím, pane poslanče, svobodně se vyjádřete.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, advokátka Klára Samková je vyšetřovaná advokátní komorou za její veřejné vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde upozornila na nebezpečí islámu a srovnala ho s nacismem a komunismem. Disciplinární řízení v rámci advokátní komory může skončit až vyloučením dr. Samkové, což by znamenalo zákaz další advokátní praxe.

Pane premiére, tuto a další kauzy vnímám jako další pokus veřejně a exemplárně trestat ty, kdo mají jiný než oficiální názor. Celá vláda se nedávno předháněla v tom, že je solidární s HateFree, kdy se tento byznysový koncept stal obětí inscenované provokace, která měla poškodit a dehonestovat kritiky islámu. Nestojí vám a vládě za zamyšlení, postavit se veřejně za svobodu slova, a to i těch, s kterými nesouhlasíte? Ukázkou občanské odvahy není kejhání v bezpečí mainstreamového stáda, ale schopnost postavit se i za nepříjemnou pravdou nebo se zastat nepopulárního člověka.

Mám pro vás výzvu. Najděte vy a vaše vláda a zastaňte se lidí pronásledovaných za jiné názory. Ne kvůli nim, ale kvůli vám. Jinak čas vaší vlády bude v historii označený za nástup nové totality. Žádám vás o názor na výše uvedené.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Šestnáctou interpelaci má přednést pan poslanec Karel Fiedler, kterého ale nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a dostáváme se k 17. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat pana premiéra ve věci vládního koordinátora pro digitální agendu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vláda nedávno rozhodla o zřízení pozice vládního koordinátora pro digitální agendu. Na jednu stranu toto rozhodnutí považuji za dobré, protože například v oblasti eGovernmentu se mnoha úspěchy nemůžeme pochlubit a pan Prouza se, pokud vím, právě eGovernmentu chce intenzivně věnovat. Na druhou stranu si říkám, jestli zřízení této pozice nepřichází později, než by bylo žádoucí, a zda tato snaha nevypovídá především o tom, že vláda tuto oblast doposud opomíjela. Možná mé smíšené dojmy překoná to, co nový vládní koordinátor bude reálně vykonávat.

Vážený pane premiére je možné v tuto chvíli sdělit, jakým tématům se pan Prouza bude věnovat, s jakým termínem plnění a jakými prioritami? Jaká je jeho odpovědnost, jaký vztah k ostatním členům vlády, který z členů vlády bude odpovědný za jeho kroky a jejich plnění, respektive neplnění. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Osmnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová, která bude interpelovat pana premiéra ve věci účasti ministrů na interpelacích. Spíše neúčasti ministrů v interpelacích.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Skoro by se zdálo, že to je zbytečné opakovat, ale někdy asi platí, že opakování je matka moudrosti, tak přesto se pokusím dotknout ještě znovu toho tématu, které jsem otevřela dnes dopoledne na našem jednání.

Na minulých ústních interpelacích jsem se ptala pana předsedy vlády, jak zajistí, aby interpelace měly normální parlamentní dimenzi, aby interpelovaní ministři sem chodili a aby ti, kteří se omlouvali, měli skutečně závažný důvod. Řekla jsem, že tyto závažné důvody jsme racionálně schopni akceptovat. Víme, že musí ministři jezdit na důležitá zahraniční jednání. Víme, že mohou mít osobní vážné důvody nebo zdravotní důvody, a rozhodně bychom takovouto omluvu nezpochybňovali. Pan předseda vlády na to přitakal, zdálo se, že si v té věci rozumíme, a já jsem také doufala, že si rozumíme v tom, že zatímco on tehdy, předseda vlády, tady seděl, tak jeho první místopředseda vlády rozdával na volební kampani koblihy. Domnívala jsem se, že pan předseda vlády pochopí, že takhle to nemá fungovat, a že tedy přiměje pana ministra financí k nějaké zodpovědnosti. A ukázal se pravý opak. Týden se sešel s týdnem, a přestože mi pana předseda vlády sliboval, jak tu nápravu zjedná, tak se ukázalo, že si vzal vzor z pana prvního místopředsedy vlády a odjel dělat kampaň také. Takže zatímco minulý týden tady předseda vlády byl a kampaň dělal pouze jeho první místopředseda, týden nato dělají kampaň oba a dávají tak přednost těmto věcem před povinnostmi v Poslanecké sněmovně. Je to truchlivý pohled na to, jak se zhosťují své povinnosti. Ale vždycky platí to, že ryba smrdí od hlavy, a v tomto případě pan předseda vlády bude mít to, co sám zasel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a prosím, aby si ještě místo u pultíku podržela, protože navazuje 19. interpelací ve věci Ministerstva práce a sociálních věcí na genderovou politiku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Chtěla bych se zeptat váženého pana předsedy vlády, co říká nápadům své paní ministryně Marksové Tominové. Myslím, že tato paní ministryně se vyznačuje nadměrnou kreativitou, asi největší, pokud jde o členy vlády. A asi k těm jejím zatím nejšílenějším z mého pohledu nápadům patří to, že mají firmy vytvářet antistresové prostředí, a pokud se jim stane, že některý jejich pracovník bude mít na pracovišti stres, tak za to budou ty firmy nějak trestány. Asi to ještě nemá legislativní podobu, ale jako nápad to opravdu překonává zatím všechno, co jsme mohli očekávat, že sem přijde.

Nicméně jiný takový nápad, který už hmatatelnou podobu má, je to, že paní ministryně se rozhodla rozdat svým spřáteleným neziskovým organizacím, ve kterých se také dříve hodně pohybovala, 400 milionů korun na takzvanou genderovou politiku, která se má týkat vyrovnávání platů mezi ženami a muži v podnikatelské sféře. Nic proti tomu, za každou práci mají být odměňováni lidé tak, aby mezi nimi nevznikl rozdíl, jestli je mužem, nebo ženou. Ale 400 milionů korun věnovat neziskovkám na to, aby tuto věc nějak řešily, nějak napravovaly, to se mi zdá opravdu jako z Marsu.

Proto se chci zeptat pana předsedy vlády, kdy o tom vláda rozhodla, jaké stanovila podmínky pro výběr těch neziskovek, které se tímto budou zabývat, kdy máme znát jejich výsledek, jak to posoudí, které firmy si počínají dobře, které si nepočínají dobře. Prostě jaká kritéria tyto neziskové organizace přijmou, aby těch 400 milionů korun bylo utraceno tak, aby skutečně přinesly nějaký výsledek.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její interpelaci. Dostáváme se k předposlední interpelaci. I tady bude interpelovat pan poslance Tomio Okamura, který pana premiéra bude interpelovat ve věci referenda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, mají podle vás občané právo rozhodovat o své zemi? Ano, či ne? Pokud ano, řekněte, proč jim mermomocí blokujete možnost rozhodovat v referendu o všech otázkách, jak je v demokracii obvyklé a jak si také občané přejí. Nebo si myslíte, že vy jste moudřejší než 10 milionů občanů, kteří vás, vaši vládu i stranu dobře živí? Ve skutečné demokracii nemohou platit žádná omezení pro lidové hlasování. Už z toho principu, že jednak země patří lidu, nikoli stranickým elitám, jednak proto, že pokud má někdo pocit, že občané nejsou dost kvalifikovaní, tak je zcela zřejmé, že žádnou kvalifikaci nemá ani Sněmovna, která by se v tom případě přece skládala pouze opět z nekvalifikovaných zástupců těch - v uvozovkách - nekvalifikovaných občanů.

A jen připomenu, že zákon o referendu, který naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD již předložilo, a vy jste nám ho, vaše vláda, Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda, našemu hnutí SPD, zamítli - tento náš návrh umožňoval hlasovat o všech otázkách v referendu a také, aby referendum bylo pro parlament závazné. Naopak váš vládní návrh, který tady už celkem dlouho leží ve Sněmovně, a evidentně není nějaká silná vůle ho projednat, tak zásadní otázky omezuje a referendum není ani závazné pro parlament. Takže takové plivnutí do tváře občanům.

A prosím vás, abyste opravdu odpověděl zcela konkrétně na všechny tři moje otázky, jelikož pokaždé když se vás tady na něco ptám, tak je to způsobem já o voze a vy o koze. Takže nikdy na moje otázky neumíte odpovědět, vyhýbáte se odpovědím nebo mluvíte pokaždé o něčem úplně jiném, jelikož odpovědi na moje otázky prostě neznáte nebo jsou vám nepohodlné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Kéž se to tentokrát nestane.

Dvacátou první interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová a pan premiér bude interpelován ve věci tabákové lobby. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Musím říci, že mě k této interpelaci přimělo vystupování představitelů vládní koalice ve včerejším televizním vysílání České televize, ČT 24, v Událostech, komentářích. Seděli tam zástupci všech tří stran, které tvoří vládní koalici, a předháněli se v tom, kdo označí kterého za toho, že je více zaplacený tabákovou lobby v souvislosti s tím, jak byl včera přijímán protikuřácký zákon.

Mně se zdálo neuvěřitelné to, co se odehrálo na obrazovce. A jestliže tam takto silná tvrzení a takto silná osočení zaznívala ze všech tří stran vůči sobě, tak se musím předsedy vlády zeptat, co říká na to, že jeho ministr zdravotnictví je označován nikoliv jako ministr zdravotnictví, ale ministr tabákové lobby, jak řekl zástupce v hnutí ANO v tomto pořadu. To jsou tak vážná podezření, že k tomu by přece předseda vlády měl zaujmout jednoznačné stanovisko. Mé dotazy tedy znějí, co říká vůbec stavu uvnitř vládní koalice po včerejším projednávání protikuřáckého zákona. Za prvé.

Za druhé, co říká na osočení, že ministr Němeček je jinými slovy placen tabákovou lobby. Není ministrem zdravotnictví, ale je ministrem tabákové lobby. A jak hodlá vysvětlit svým koaličním partnerům, že tomu tak není, a tato podezření vyvrátit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji. To byla poslední písemná interpelace na pana nepřítomného premiéra.

A pokud Sněmovna nebude mít námitku, přejdeme k ústním interpelacím na členy vlády dle vylosovaného pořadí. První interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci platby daní. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, o platbě kartou, kdy by se platily daně, se mluví už dlouho. Nedávno se toto téma znovu vynořilo v souvislosti s dalším legislativním balíčkem chystaným Ministerstvem financí. Podle mých informací se ale platba kartou má, pokud vůbec, týkat jen určitého výseku plateb, které podléhají daňovému řádu.

Pane ministře, můžete situaci prosím vyjasnit? Mohou občané očekávat, že bude existovat možnost platby daní prostřednictvím platební karty, či nikoliv? Pokud ano, tak kdy. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přejdeme k druhé interpelaci. Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat taktéž pana ministra financí Andreje Babiše ve věci ztracených dokumentů k Čapímu hnízdu.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, tím, jak jste pořád nepřítomný, tak my už jsme vlastně vytvořili takový dopisovací seriál. Možná to jednou můžeme vydat knižně k vašemu Čapímu hnízdu. Vy jste mi teď odpověděl, že v době podání žádosti o dotaci, to jest ke dni 29. 2. 2008, nebyla již společnost farma Čapí hnízdo, a. s., dříve ZZN Pelhřimov, a. s., součástí koncernu Agrofert, a proto nebyla uvedena v konsolidované účetní závěrce společnosti Agrofert, a. s. za rok 2008. Ale auditorský tým v souvislosti s valnými hromadami společnosti farma Čapí hnízdo, a. s., konanými za období 2008 až 2010 žádal kopie plných mocí pro zástupce akcionářů k účasti na valných hromadách společnosti. Auditovaná osoba uvádí, že listiny přítomných a plné moci se jí nepodařilo dohledat. Server Neovlivní dále citoval i jinou zajímavou pasáž z auditorské zprávy, a to: "Nedoložení výše uvedených dokumentů a neposkytnutí vysvětlení objasňující účast na uvedených valných hromadách je stále další indicií, která zvyšuje riziko, že farma Čapí hnízdo, a. s. byla jednou hospodářskou entitou se společností Agrofert Holding."

Nepřipadá vám to celé podezřelé? Mně ano.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Třetí interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci sociálních dávek pro děti, které ukončily školu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: V úvodu bych řekla kolegovi Holečkovi prostřednictvím vás pane předsedo, že kdybychom založili časopis, mohly by písemné interpelace, odpovědi v tom být a občané by se spoustu věcí dozvěděli.

Já interpeluji paní ministryni ve stejné věci, jako jsem interpelovala pana předsedu vlády, a týká se to včerejšího článku, který už jsem citovala, Po základce rovnou pro dávky. Trend, který začíná děsit politiky. Jak jsem již uvedla, tento problém se netýká jen Ústeckého kraje, ale setkávám se s tímto problémem i ve svém Libereckém kraji.

Vy jste uvedla v tomto článku, že navrhujete protáhnout školu. To znamená, že o tomto problému víte. Nelze přece jen přesunout tento problém na jiný rezort, ale je nutno k tomuto přistupovat komplexně. Co s tím hodláte dělat? Vyplácení dávek jdou z vašeho ministerstva a i v době ekonomického růstu neklesají. Jakou koncepci v této oblasti máte připravenou? Jak se daří začleňovat tyto děti? Vždyť si připravujeme v budoucnu další problémy. Vy jste sama navštívila lokalitu Tanvaldska. Víte, jaké tam máme problémy. A musím vám znovu zopakovat, že s tímto fenoménem je spojena zvýšená kriminalita, zvýšené riziko drogové závislosti, brzká těhotenství a mohu jmenovat další úskalí.

I vám musím sdělit, že je tu řada projektů financovaná z EU. Pracuje tu agentura Neziskové organizace, ale jak už jsem řekla v předešlé své interpelaci, výsledky jsou minimální, ba naopak problémů více a více. Je nutné tuto problematiku řešit okamžitě, a ne si vše přehazovat jako horký brambor.

Děkuji vám za odpověď a pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Čtvrtou interpelaci má přednést pan poslanec Ladislav Okleštěk..., který by měl interpelovat svého ministra životního prostředí. A, je tady. Bude interpelovat svého ministra životního prostředí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se vaším prostřednictvím panu kolegu Bendlovi, že jsem nestíhal, ale já jsem měl fyziologickou přestávku. Takže mám dotaz na pana ministra.

Vážený pane ministře, v poslední době se velmi často stává, že ministři se účastní různých mezivládních delegací apod. Já jsem zaznamenal, že jste měl prodloužený víkend v Izraeli, a nikde jsem nezachytil výstup z vašeho jednání. Mě by zajímalo, jak skutečně návštěva probíhala. Co jste tam projednávali. Protože mně to přijde, že dneska kdo necestuje, tak není ministr. A v současné době se mi zdá, že bychom se měli i více věnovat práci právě ve Sněmovně, pokud jsou to pouze cesty, které jsou cesty pro cesty. Takže bych chtěl od vás slyšet, jestli jste... zahraniční návštěvy, máme nějaký výstup, a potom se budu ptát dál.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, jak bylo v Izraeli?

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za dotaz. Pane předsedající, vážený pane poslanče... (Pobavení, smích v sále.) To je přátelská interpelace na svého ministra. Aspoň vidíte, že to u nás není jednoduché.

Tak především nebyl to prodloužený víkend, resp. takový prodloužený víkend, kolega Němeček tam byl se mnou, může potvrdit, že to byl víkend skutečně zkrácený. Letěli jsme tam v sobotu večer a vraceli jsme se v neděli v noci. V pondělí brzy ráno, asi ve dvě hodiny ráno jsme přistáli na letišti a ráno byla už vláda. Takže bylo to velmi hektické. Ale myslím si, že velmi intenzivní, protože ten jeden den, který jsme tam strávili jednáním - neděli, což je v Izraeli pracovní den. Těšil jsem se, že tam mají v neděli volno, ale nemají. Mají právě pracovní den. Tak jsme se mimo jiné samozřejmě potkali jak s izraelským prezidentem, tak s předsedou sněmovny. Ale především jsme se potkali se svými rezortními kolegy, což bylo hlavním předmětem jednání, aby jednání bylo relativně krátké, tak bylo myslím velmi zajímavé, protože Izrael je světový lídr v oblasti šetření managementu vody. Má vody velmi málo a umí s ní fantasticky hospodařit. Máme se od něj určitě co učit. Obávám se, že to období, kdy budeme nuceni některé i technologie využívat, se velmi rychle blíží.

Takže my jsme tam se dohodli i na konkrétní podobě výměny expertů. Izraelští experti přijedou do České republiky a budeme diskutovat tři témata. Jedno téma bude využívání vody, tedy jak té vody surové, tak potom i vody odpadní, protože oni mají nesmírně zajímavé technologie i na využívání odpadních vod, respektive na recyklaci odpadních vod. A otevřeli jsme dvě další témata, kde naopak Izrael má zase velký zájem spolupracovat s námi, a to je v oblasti likvidace odpadů, protože Izrael velkou část svých odpadů kupodivu skládkuje, a má tedy zájem i o české zkušenosti s postupným odklonem od skládkování. A v neposlední řadě Izrael kupodivu řeší velmi podobné problémy, jako řeší Česká republika v těch svých průmyslových oblastech, a to je kvalita ovzduší. Oni mají také velmi průmyslové regiony, jako je například přístav Haifa, které jsou velmi zatíženy toxickými látkami, prachovými mikročásticemi. My vlastně podobný problém řešíme například na Ostravsku, byť samozřejmě v trošku jiném rozměru. Takže i tady jsme se dohodli, že bude velký prostor pro setkání a jednání expertů a případné společné projekty. Ale pro Českou republiku teď je velmi zajímavá oblast právě spolupráce v oblasti vody, ať už využívání tedy té srážkové vody, tak samozřejmě i v oblasti odpadní nebo splaškové vody. A já si myslím, že za ten den jsme toho udělali hodně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, to bylo vyčerpávající tak, že už pan poslanec nechce doplňující otázku. Děkuji.

Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Ivan Adamec bude interpelovat nepřítomného pana ministra Jana Mládka ve věci statusu tržní ekonomiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, vážený zbytku vlády, já bych se tady chtěl zastavit nad problémem, který tady otevíral náš předseda klubu Zbyněk Stanjura při schvalování programu, a to je přiznání statusu tržní ekonomiky pro Čínu, Čínskou lidovou republiku. Já tedy musím říct, že když jsem slyšel tento pojem poprvé, tak jsem to považoval za velmi špatný vtip, protože pokud si vzpomenete, co se stalo po otevření českých trhů, tak hned při tom otevření de facto ten asijský trh včetně toho čínského nás začal v některých oborech velmi válcovat a nestačily ani daňové obrany na toto válcování. Protože říkat, že Čína by měla mít status tržní ekonomiky, je řekl bych odvážné tvrzení, protože v Číně sice je kapitalismus, ale státní kapitalismus řízený státem, dotovaný státem, probíhá tam intervence ve prospěch čínské měny, tak jak se jim to hodí. A navíc Čína, pokud jsem měl zkušenost ji poznat osobně, také jsem tam byl na zahraniční cestě, je to asi osm nebo devět let zpátky, tak Čína víceméně nerespektuje licenční ujednání, okopíruje, co chce, prodává to pod svými značkami, za jiné peníze. Nakonec i v oboru, kterému já se věnuji jako koníčku, je to stejné, protože čínské výrobky válcují prostě výrobky z České republiky. Je škoda, že jsme to nezařadili jako nový bod.

Já si myslím, že i to, co tady říkal pan ministr v tom úvodu, že se tím budou zabývat, je sice dobrá odpověď, nicméně já bych byl velmi rád, abych byl ujištěn, a vy všichni a i veřejnost, že k tomu přiznání statusu prostě nedojde. Je to velký problém. Já chápu, čínská ekonomika se nedá přehlédnout, je to obrovská ekonomika, je dneska moderní mluvit o Číně. (Předsedající: Čas.) A tak bych byl rád, abyste nám popsal, jak to vidíte do budoucna, a sdělil nám, zda jste opravdu tak silní v kramflecích, abyste toto přiznání statusu v zásadě nepodpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Šestou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci fondu nepostižitelných rizik. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím využít situace, když je konečně mezi námi pan ministr zemědělství. Já jsem se chtěl zeptat - správný název by byl asi nepojistitelných rizik, nevím, jak se tam dostalo nepostižitelných. Ale v zásadě je to jinými slovy totéž.

V loňském roce postihlo Českou republiku a řadu zemědělců extrémní sucho a od té doby přes sliby Ministerstva zemědělství, že dojde k nějaké finanční výpomoci v téhle oblasti, protože to je situace, ze které si zemědělci sami pomoct nemohou, je slibováno, že dojde k nějakému posouzení věci a případně výplatě podpor. Protože se tak do dnešního dne nestalo, tak by mě zajímalo, jak se věci mají, kdy se tak stane. Pokud vím, ještě neexistují ani řádné formuláře pro to, aby byly shromažďovány jednotlivé podklady, a čas utíká. Tak jestli jim opravdu chcete pomoct, takže snad ne v roce 2017 nebo 2018, ale už teď jsme více jak rok po události. Je otázka, do jaké míry ještě to bude pomoc někomu, kdo ještě bude vůbec existovat. Prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já bych rád vyjasnil terminologii. U nás v resortu za ty dva roky mluvíme a jednáme o fondu těžko pojistitelných rizik. Takže to je první na úvod. O žádném jiném názvu ani o jiném principu jsme nikdy jindy nehovořili. Ten fond má pojišťovat rizika, která jsou obtížně pojistitelná komerčními subjekty, to znamená především problematiku sucha a dešťových srážek v období sklizně. Pojišťovny dneska například vám nepojistí ani obilí ani většinu jiných komodit v okamžiku, kdy dojdou zralosti, a zkušenosti z minulých let jsou takové, že v období sklizně začne na týden dva pršet a v ten okamžik obilí máme porostlé a úroda je znehodnocena a nikdo vám toto riziko z pojišťoven nepojišťuje. Princip fondu má fungovat tak, že dílem do tohoto fondu vloží peníze stát, dílem vloží zemědělci podle toho, zdali se jedná o trvalý travní porost, ornou půdu či nějaké jiné speciální plodiny, a měli jsme tady nachystané různé sazby tak, aby pro zemědělce to byla přijatelná sazba, aby do tohoto fondu se odhodlala vstoupit většina zemědělců, protože pokud tam nevstoupí většina, tak ten princip řekněme i určité solidarity nebude fungovat. Nicméně loňský rok ukazuje, že i když mnoho zemědělců říkalo "mě se nikdy taková záležitost nebude týkat, protože já jsem v dobré oblasti, mně tady nehrozí tato rizika", tak loňský rok ukázal, že sucho hrozí naprosto všude, a máme období, kdy dešťové srážky v období sklizně taky ukázaly v minulosti, že se to může dotknout různých výrobních oblastí v České republice.

My jsme na tom fondu velice intenzivně začali pracovat v loňském roce. Já jsem byl opakovaně ujišťován tehdejším ředitelem PGRLF, který měl tuto problematiku na starost, panem ředitelem Karbanem, že v prvním čtvrtletí tohoto roku budeme moci tento fondu spustit a zahájit. Nicméně po personální výměně na PGRLF a poté, co tam nastoupilo nové vedení, které se na tu problematiku opravdu podívalo řádně a komplexně, mně bylo vysvětleno, že máme zde dva základní problémy, a to je notifikace u Evropské komise, která v tu dobu ještě probíhala, a potom především kvalitní legislativní rámec pro tento fond v legislativě České republiky. Notifikaci jsme ukončili, nicméně z našeho pohledu tam to vyjádření Komise zanechalo určité formální administrativní nedostatky, proto jsme požádali, aby tu notifikaci upřesnili a doplnili. Takže na to jejich vyjádření čekáme a připravujeme také legislativní rámec, protože fond, který jednak shromažďuje peníze od privátních subjektů, od státu, potom má nějaký mechanismus na rozdělování těchto peněz, tak tato záležitost už musí mít legislativní oporu. Takže připravujeme zákon o těžko pojistitelných rizicích.

Musím říct, že reálně vidím tu činnost, která nás čeká, ať už komunikace s Evropskou komisí, příprava legislativy, její schválení, minimálně ještě na příštích dvanáct měsíců. Takže ta očekávání, která jsme měli, že bychom udělali ještě letos tento fond, se bohužel nenaplní. Já jsem to zemědělcům říkal a omlouval jsem se jim za to.

Pokud tady padlo a bylo kritizováno loňské sucho, že nebylo ještě vyplaceno, tak bych chtěl říct, že to není tak úplně pravda. Evropská komise loni schválila záchranný balíček pro zemědělce a jeho kompenzace za dopady ruských sankcí, ale také za právě loňské sucho. Bylo to 304 milionů korun, které nám Evropská komise vyčlenila z evropského rozpočtu. My jako Česká republika jsme k tomu mohli přidat ještě sto procent. Takže celkově zhruba 605 milionů korun bylo letos do konce dubna vyplaceno českým zemědělcům, především chovatelům a producentům mléka a vepřového masa.

Samozřejmě pracujeme na kompenzaci za sucho ještě i pro jiné komodity, především pro pěstitele ovoce a zeleniny, ale i plodin, které byly určeny ke krmným účelům. Tady jsme v procesu příjmů žádostí na tento dotační titul a peníze by měly být v průběhu měsíců srpna a září zemědělcům vyplaceny. Někdo může říkat ano, je to až po roce. Je potřeba si uvědomit, že do konce roku jsme sbírali data od zemědělců přes jejich zemědělské svazy a na konci března do tří měsíců byl nachystán materiál na vládu včetně diskuse o alokaci, která bude vyplacena. Dnes je rozhodnuto o minimálně 600 milionech, které budou vyplaceny na základě přijatých žádostí. Takže je potřeba si uvědomit, že byť to sucho bylo červenec, srpen, museli jsme počkat na konečné sklizně a konečný stav škod, které to sucho napáchalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Doplňující otázka pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane ministře, teď v závěru svého příspěvku jste říkal, že 605 milionů bude vyplaceno, na začátku jste říkal, že bylo vyplaceno. Tak bych prosil, abyste to nějak upřesnil, jestli jde o přeřek, nebo jestli jsem špatně slyšel. Beru vás tedy za slovo, byť opravdu si myslím, že věta, že v současné době shromažďujete žádosti, to znamená, v květnu 2016 shromažďujete žádosti o události, která se stala v létě 2015, je opravdu trochu pozdě, to uznejte. Zemědělci nevěděli, co po nich vlastně budete chtít. Možná že i tam někde bude problém, že to není na straně zemědělců, ale spíš na straně Ministerstva zemědělství, že nebylo schopno říci, které informace vlastně jsou. A je otázka, do jaké míry je teď ještě zemědělci dají všechny dohromady. Ale beru vás za slovo, že do konce září bude celá záležitost sprovozena ze světa a budou ty věci vyřešeny a uhrazeny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já s dovolením ještě jednou vysvětlím, možná jste nedával pozor nebo jste špatně slyšel. Já jsem mluvil o jedné částce, která je kompenzací, o které rozhodla Evropská komise vloni v říjnu. Bylo to zhruba 304 milionů korun. My jsme k této částce přidali zhruba ještě jednou tolik, takže je to něco přes 605 milionů korun, které už byly do konce tohoto roku měsíce dubna (?) vyplaceny a jsou na účtech zemědělců. To je řekněme balík dílem Evropa a národní rozpočet.

Potom je částka dalších 600 milionů korun, které schválila vláda, a tyto prostředky teď administrujeme, na ně přijímáme tyto žádosti s tím, že je potřeba si uvědomit, že sklizeň cukrové řepy, například i jedné z komodit, na kterou se tato kompenzace vztahuje, a její zpracování probíhala do konce ledna tohoto roku, že my jsme v průběhu podzimu až do té doby, než se sklidily všechny komodity, shromažďovali od svazů podklady... (Poslanec Bendl se baví v lavici ODS se svými kolegy.)

Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, prosím, s dovolením dávejte pozor, protože vy potom nevíte a ptáte se na věci, které tady většina posluchačů normálně pochopí v Poslanecké sněmovně. Děkuji. (Výkřiky zprava: Prostřednictvím předsedajícího!) Ano, prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě, jinak bych si to ani nedovolil.

A na tyto uzavřené monitoringy škod vláda do dvou měsíců schválila metodiku, podmínky a alokaci. Zemědělci od února znají přesně, na webových stránkách Ministerstva zemědělství tyto podmínky byly vyvěšeny a teď probíhá ostrý příjem žádostí, aby zemědělci podali ty žádosti, budou probíhat škodní komise a budou vyplaceny peníze, pokud zemědělci splní parametry toho programu, tak jak je notifikován u Evropské komise.

Takže se snažíme postupovat maximálně rychle, ale je potřeba si uvědomit, že v průběhu celého podzimu se sklízely ty komodity, a dokud zemědělské svazy nesečetly škody, tak jsme těžko mohli říkat, kolik po vládě budeme chtít peněz a jak ten program rozeběhneme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď.

Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Simeon Karamazov, který bude taktéž pana ministra zemědělství Mariana Jurečku interpelovat ve věci registru smluv. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, minulý měsíc jsem se vás tázal na možnost vynětí z registru smluv těch subjektů, jejichž postavení je fakticky stejné jako postavení národního podniku Budvar, Budějovický Budvar. Na mysli jsem měl přitom státní podniky a obchodní společnosti vlastněné státem nebo územně samosprávnými celky. Ve své písemné odpovědi jste zcela správně přirovnal Budějovický Budvar k běžným obchodním společnostem vlastněným soukromými osobami. Účelem existence všech těchto subjektů je dosahování zisku a jediný rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco Budějovický Budvar vlastní stát, vlastníkem obchodních společností jsou nejčastěji soukromé osoby. Proto i plně souhlasím s vaším závěrem, že národní podnik je nutné z registru smluv vyjmout, jinak zcela zbytečně ohrozíme jeho konkurenceschopnost.

Rád bych však, pane ministře, abyste svoji odpověď ještě blíže konkretizoval. Pokud jste přirovnal Budějovický Budvar k běžným obchodním společnostem vlastněným soukromými osobami, neplatí tím spíše vaše závěry i na obchodní společnosti vlastněné státem? Vždyť zde už skutečně není ale naprosto žádného rozdílu než toho, kdo takovou obchodní společnost vlastní. Ptám se vás proto, pane ministře, zda budete ve třetím čtení zákona o registru smluv podporovat ty pozměňovací návrhy, které budou znamenat vynětí obchodních společností vlastněných státem nebo územně samosprávnými celky. Vzhledem k vaší předchozí odpovědi by jiná než kladná odpověď na moji otázku byla velmi nelogická. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Musím na vaši interpelaci říci, že jsem se teď touto novelou se svými kolegy snažil napravit akutní situaci, která se týká především Budvaru, v rámci svého resortu jako podniku, který jsme identifikovali, že by z registru smluv měl největší problém. V rámci našeho resortu máme i jiné podniky, například státní podniky jako podniky povodí a Lesy ČR, kde po diskusi s managementem bylo vyhodnoceno, že registr smluv a celý tento proces neohrozí fungování těchto podniků, nesníží a nezhorší konkurenční postavení. Takže nelze standardně říci, že na každý typ státního podniku nebo podniku s majetkovou účastí státu dopadne registr smluv tak jako například na Budvar.

Musím říct, že v podání mého návrhu zde nebyla také studie Deloitte, kterou zadávalo, pokud se nepletu, Ministerstvo vnitra, a samozřejmě také mnoho jiných subjektů, ať už v rámci resortních organizací, či případně jiných subjektů, jako jsou vysoké školy, neznalo ještě přesně a neumělo si vyložit úplně aplikační praxi toho zákona včetně všech jeho dopadů.

Pokud jde o projednávání tohoto zákona ve třetím čtení, očekávám, aby se k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které se týkají i jiných státních podniků, vyjádřili mí resortní kolegové, aby řekli, nakolik mají udělanou analýzu, že tento zákon o registru smluv může ohrozit České dráhy, ČD Cargo, Čepro a jiné podniky, ať už se stoprocentní, či většinovou majetkovou účastí státu. Jejich stanovisko bude pro mě důležité v tom, jakým způsobem se já budu rozhodovat.

Včera bylo jednání ústavněprávního výboru, kde byly v rámci druhého čtení projednány a jsou načteny návrhy, které víceméně jsou schopny řešit i tyto podniky, o kterých se tady bavíme, to znamená podniky s většinovou majetkovou účastí státu. Takže dveře pro to řešení jsou zde otevřeny, ale musí se vyjádřit resortní kolegové. Já jsem neměl kapacitu a ani nemám dělat si analýzu, jaký dopad může mít tento zákon například na již zmiňované České dráhy. To musí přijít a říct ministr dopravy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Osmou interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová, která bude interpelovat ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhl. a zadr. a konf. výnosů z t. č.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, páni ministři, chtěla bych se, pane ministře, zeptat na aktuální stav ratifikace Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti a o financování terorismu. Tato úmluva se přizpůsobuje novým podmínkám a formám praní špinavých peněz a zároveň odráží skutečnost, že terorismus může být financován nejenom prostřednictvím ilegálních aktivit, ale i prostřednictvím legálních činností, jako jsou charitativní sbírky či legitimní obchodní činnost.

Moje otázka tedy je, kdy tento materiál bude odeslán do mezipřipomínkového řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tedy alespoň ti, kteří tu jsou. Kdyby jenom ratifikace. Ta úmluva ještě není Českou republikou ani podepsána, ačkoliv byla otevřena k podpisu 16. května 2005. Proč se s tím otálelo tak dlouho, když jsme v tuto chvíli předposlední země, s námi už toho černého Petra drží jenom Irsko, to byste se musela zeptat někde jinde. My jsme tam bohužel zdědili v tomto směru deficit větší, takže zatím, pokud jde o tuto úmluvu, tak jsme dokončili překlad do českého jazyka, a jakmile dořešíme teď ty další prioritní, mám tam nějaké další interpelace, zdá se, že dnes budu mít trochu prověrku v tomto směru, tak se dostaneme i k téhle. Zatím počítáme, že bychom ji měli předložit vládě k vyslovení souhlasu s podpisem do konce letošního roku.

Abych také řekl něco pozitivního, tak ovšem legislativní reakce, která odpovídá těm závazkům, tak víte, že aktuálně ve druhém čtení zde v parlamentu je příslušný zákon, úprava našeho trestního práva, a ještě jedna úprava týkající se terorismu by sem měla v blízké době přijít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Doplňující otázka paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane ministře. Já skutečně tady mám poznámku, že se jedná o smlouvu prezidentskou, která byla otevřena k podpisu již v květnu 2007 ve Varšavě a že tento materiál by měl být v mezipřipomínkovém řízení do konce roku 2016. Já jenom doufám, že tomu tak skutečně bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Devátou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Pastuchová, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci pěstounské péče na přechodnou dobu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážená paní nepřítomná ministryně, nedávno mě oslovila maminka osvojitelka devatenáctiměsíční holčičky, která se díky mezeře v našich zákonech dostala do tíživé finanční situace. Došlo k tomu, že pěstounka na přechodnou dobu, která se před touto osvojitelkou o holčičku starala, měla nastaveno čerpání rodičovského příspěvku v nejkratší možné délce. Pěstounka tedy téměř vyčerpala všechny prostředky z balíčku rodičovského příspěvku, konkrétně 218 500 korun, který souvisí s danou holčičkou. Osvojitelce tak zbylo k čerpání pouhých 1 500 korun, což pokud by chtěla být s holčičkou doma do jejích tří let, představuje částku 125 korun na den. Víme všichni, z toho se vyžít nedá.

Ráda bych se vás tedy zeptala, jak je možné, že stále dochází k takovým případům, ačkoliv jsem byla na různých místech i ze strany MPSV v minulosti ujišťována, že takové jednání pěstounů na přechodnou dobu již možné není. Existuje nějaké zákonné řešení, jak této mamince pomoci? Podotýkám, že byla v kontaktu s úřadem práce i s MPSV a kromě rady, ať dá výpověď v zaměstnání a bere dávky v nezaměstnanosti, což považuji za absurdní, se žádného konstruktivního řešení nedočkala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně.

Přikročíme k další interpelaci. Paní poslankyně Jana Fischerová bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci budovy Finančního úřadu v Havlíčkově Brodě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Opět děkuji za slovo, pane předsedající. Přiznám se, že jsem bývalá starostka Havlíčkova Brodu, a samozřejmě jsem s tím městem srostlá a obracejí se na mě lidé ve svých záležitostech, radostech, ale i starostech. A jedna z těch velkých starostí je právě současná budova finančního úřadu, což je vlastně majetek Ministerstva financí, potažmo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Nepřítomný pane ministře, už jsme spolu o této věci mluvili, už jsem si vyměnila korespondenci s paní generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Odpověď byla, že tato budova, která, podotýkám, je v naprosto již nevyhovujícím stavu, protože panely, tzv. boletické panely, z fasády opadávají a jsou tam ochranné sítě, a lidi zajímá, co s touto budovou bude. Písemná odpověď paní generální ředitelky, která už je k dnešnímu stará tak asi půl roku, byla, že se to všechno bude řešit ve druhé polovině roku 2016, nejspíš to bude nabídnuto k prodeji. Druhé pololetí roku 2016 se blíží, a proto zde řeknu panu ministrovi: Mě by velice zajímalo, co bylo v této věci dále uděláno, co je plánováno. A budu velmi ráda kontaktní osobou, abych mohla toto dále přenášet dál do Havlíčkova Brodu. Důležité je i v současné době, aby ta stavba byla zajištěna, protože i sousedé, kteří bydlí v těsné blízkosti, se obraceli na tamější radnici i na mě, aby to bylo vše stavebně dobře opatřeno a nedošlo tam k nějakému úrazu.

Takže děkuji vám za písemnou odpověď a velmi ráda předám informaci o tom, jak se to bude dál řešit přímo v daném místě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přejdeme k jedenácté interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci nelikvidace obchodních společností Nemocnice Na Homolce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, na kontrolním výboru Poslanecké sněmovny vystoupil vámi ustanovený ředitel Nemocnice Na Homolce pan MUDr. Ivan Oliva a seznámil nás s plánem likvidace dceřiných společností nemocnice Na Homolce. Připomínám, že to je nestandardní nemocnice v rámci České republiky, která má již dlouhodobě zřízeny dvě obchodní společnosti - Holte, s.r.o., Holte a.s. Tyto společnosti dále zřizují další společnosti Homolka Premium Care a Homolka, Mateřská škola, a.s.

Já bych se chtěl zeptat, z jakých důvodů byla zastavena likvidace společnosti, tzn. nebude dodržen harmonogram, který pan ředitel představil. Vstup do likvidace byl 14. 12. minulého roku. Ke dni 11. 5. se to zastavuje s odůvodněním, že si nemocnice nevyžádala formální souhlas vlády. Je mi to velmi divné, mohla požádat přece o souhlas a ta likvidace mohla běžet dál.

Další věc je budoucnost vnukovských společností Nemocnice Na Homolce, protože pan ředitel oznámil, že Homolka Premium Care bude prodána. Já bych se chtěl zeptat proč. Je to společnost, která je zisková, ovšem z tohoto zisku, který byl třeba ve výši 7 milionů korun při obratu asi 28 milionů korun, např. v roce 2013 byly vyplaceny na odměny členům orgánu 3 miliony 753 tisíc. Já bych se chtěl zeptat, jestli je to standardní a jestli takto postupují i jiné nemocnice, které chtějí poskytovat nějakou nadstandardní péči (upozornění na čas), a proč Homolka nemá školku jako jiné nemocnice, proč to musí být obchodní společnost a proč má vyprodáno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, Nemocnice Na Homolce obdržela od Ministerstva zdravotnictví pokyn k provedení kroků směřujících bezprostředně k likvidaci dceřiných společností Holte Medical, a. s. a Holte, s. r. o. již v červnu roku 2014. Po provedení personálních změn na postu ředitele i náměstků této nemocnice byl koncem roku 2014 připraven soubor konkrétních kroků k odstranění zjištěných problémů. Jejich významnou součástí byl i plán nutných kroků k tomu, aby dceřiné společnosti Nemocnice Na Homolce byly připraveny ke vstupu do likvidace.

Vzhledem k tomu, že obě dceřiné společnosti nemocnice zajišťovaly řadu klíčových činností, bylo nutné před zahájením procesu likvidace tyto činnosti nejprve převzít do Nemocnice Na Homolce, což byl obrovsky náročný a i časově náročný úkol, a já jsem velmi rád, že vedení nemocnice se tyto kroky daří a že naplňují ten záměr, který jsme jim samozřejmě dali, byť se objevují některé nové překážky. Situace je ještě složitější, než vypadala před zahájením tohoto procesu. Nicméně v současné době společnost Holte, s. r. o. již veškerou svoji činnost ukončila. V podstatě tam zbývá nějaká prázdná skořápka, mohu-li to takto nazvat, kde je třeba dokončit tuto likvidaci.

Nicméně nezbytným krokem před vstupem do likvidace je dle zákona č. 219/2000 Sb. získání souhlasu vlády České republiky k tomuto kroku. Protože bohužel právním oddělením nemocnice byl tento krok opomenut, tak jsme se domluvili s vedením nemocnice, že chceme, aby ten proces nebyl nikým zpochybněn a že se tento krok napraví tak, že likvidace bude spuštěna až poté, tedy formálně, co vláda vysloví souhlas. Materiál s žádostí byl již vládě zaslán a bezprostředně po udělení souhlasu bude rozhodnuto o vstupu do likvidace a bude jmenován likvidátor společnosti, který následně provede samotnou likvidaci. Předpokládám, že vlastní likvidace této společnosti by měla být zahájena do konce června letošního roku.

Co se týče činnosti nemocnice Holte Medical, a. s., jsou průběžně převáděny do Nemocnice Na Homolce tak, jak se daří jednotlivé komodity soutěžit na základě zákona o veřejných zakázkách. Jakmile budou tyto činnosti v maximální možné míře převedeny do nemocnice, bude zahájen i zde proces likvidace. I v tomto případě však bude nutné nejprve získat souhlas vlády. Já předpokládám, že proces likvidace bude zahájen do konce roku.

Co se týče likvidace těch vnukovských společností, o kterých jste hovořil, tak podle čerstvých informací, které teď mám od vedení nemocnice, týká se to tedy společností Homolka Premium Care, a. s., a Holte, Mateřská škola, a. s., bude zajištěna likvidace v procesu likvidace společnosti Holte, s. r. o., která je jejím stoprocentním vlastníkem. A předpokládám, že likvidace těchto společností bude společně s tou společností Holte, s. r. o., zahájena do konce letošního roku.

Teď nejsem schopen na místě komentovat, jaké odměny měly orgány v roce 2013, nicméně musím říct, že to, co tady bylo uvedeno, mě nepřekvapuje, protože těch nestandardních kroků v činnosti tam bylo mnoho. To je ten důvod, proč byl vydán příkaz, aby ty činnosti byly převedeny do standardního režimu příspěvkové organizace. A já věřím, že v tomto režimu obdobném bude fungovat i školka pro zaměstnance nemocnice. Nemyslím si, že by to měla být akciová společnost. Pokud to bude nemocnice zajišťovat svými silami, tak podle mě také standardně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já prostě jenom nechápu, že třeba pan ředitel si nepohlídal takovou věc, jako že měl mít předchozí souhlas vlády, resp. že ho na to Ministerstvo zdravotnictví, příslušný náměstek neupozornil. To je jedna věc.

Ta druhá věc je, to, že jsme byli seznámeni s faktem, že ty vnukovské společnosti mají být prodány. Že zjistili, že nejčistším způsobem prodeje těchto obchodních společností nebo likvidace těch obchodních společností má být jejich prodej. A protože je to záležitost, která de facto přes tu dceřinou společnost je vlastně, je to v majetku Nemocnice na Homolce, tak to nepovažuji za dobré řešení vzhledem k tomu, že jsou příklady, kdy v různých nemocnicích jsou některé společnosti, které mají určitou část, a to ziskovou část těchto nemocnice, a prostě odcházejí tudy peníze, které mohou být použity pro nemocnici, pro léčbu nemocných. Takže mně to nepřipadá jako rozumné řešení, žádám o více informací k těmto vnukovským společnostem a i k tomu zadlužení mateřské školky, které je zřejmé z dokladů, které mám k dispozici.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, dovolte, abych doplnil svou odpověď. První k té administrativní chybě.

Ano, stala se chyba, skutečně, my jsme to s panem ředitelem řešili a variantou bylo, a byly na to i různé právní rozbory, že snad i ten souhlas nemusel být získán, či musel. Přiznám se, že jsem poradil panu řediteli, abychom postupovali cestou právní jistoty, protože pan ředitel má v Nemocnici Na Homolce velmi obtížnou situaci. A vzhledem k tomu, co tam musel napravovat a komu asi neudělal radost, že překazil některé asi zajímavé obchodní příležitosti, tak podle mě musí být velmi opatrný, aby nakonec ta celá situace se neobrátila proti němu a aby nedopadl třeba jako pan primátor Svoboda v Praze, že nakonec by byl stávající ředitel, který tam dělá pořádek, ten, který bude potahován za nějaké formální pochybení. Proto jsme rozhodli z hlediska jistoty a nějaké právní čistoty ten omyl přiznat a postupovat s nějakým zpožděním dopředu. Myslím si, že chybu může udělat každý, zvláště když vezmeme situaci, jaké věci tam musí pan ředitel řešit. Přesoutěžit vlastně celý sortiment pro nemocnici, řešit spousty právních problémů. Za sebe musím říct, že mám pochopení pro to, že v téhle situaci se prostě chyba stane. Nedošlo k žádné finanční nebo ekonomické škodě. Došlo k nějakému drobnému zpoždění, ale myslím, že to stojí za jistotu, že postupujeme dobře.

Co se týče způsobu likvidace těch vnukovských společností, zase musím říct, že podle mě zodpovědnost je teď na řediteli nemocnice. On ponese veškerou právní zodpovědnost a já jsem přesvědčen, že bude postupovat velmi opatrně s péčí dobrého hospodáře. Že před každým krokem, který udělá, si nechá udělat příslušné právní a ekonomické analýzy a audity, že tento krok je v pořádku, zvláště s ohledem na to, že by to mohlo být použito proti němu. (Upozornění na čas.) A že zvolí cestu, která je nejvýhodnější pro nemocnici, ať je to likvidace, nebo prodej. Jsem přesvědčen, že bude postupovat s péčí řádného hospodáře. A my samozřejmě na to budeme dohlížet. Ale pan ředitel má moji důvěru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho obsáhlou odpověď.

Dvanáctou interpelaci přednese pan poslanec Vojtěch Adam. Bude interpelovat přítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci problematiky jízdy kamionů.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Naštěstí přítomného pana ministra Ťoka. Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane ministře, chtěl bych vám položit naprosto jednoduchou otázku. Proč nevyvineme zákonodárnou iniciativu, která by řešila zákaz předjíždění kamionů do levého pruhu na dálnici, kde jsou pouze dva pruhy?

My, co trávíme mnoho času na D1, víme, o čem mluvíme. Nechci paušalizovat a házet všechny řidiče kamionů do jednoho pytle. Ale to, co se na dálnici děje teď, přesahuje jakoukoli míru únosnosti. To, co je publikováno a náhodou zachyceno, je jen zlomeček skutečnosti. Na nepohodu při řízení auta na dálnici úplně stačí průjezd rekonstruovanými úseky. A musím říci a pochválit ministerstvo, že se na nich skutečně velmi intenzivně pracuje. Když se k tomu přidá naprostá bezohlednost řidičů kamionů, je stres pro řidiče naprosto dokonalý. Neustálé a nepřetržité vybočování do levého, tedy rychlého pruhu za účelem předjetí jiného kamionu, který má jen nepatrně menší rychlost, a manévr trvá třeba i několik kilometrů, ohrožuje plynulost dopravy. A to ani nemluvím o chování řidičů v kabině, kdy je při míjení kamionů zřetelně vidět, že se, slušně řečeno, řízení příliš nevěnují a není to jejich priorita.

Čili chtěl bych se zeptat, znovu zopakuji jednoduchou otázku, proč nevyvineme zákonodárnou iniciativu a kamiony nebo řidiče kamionů neumravníme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. My, co jezdíme po D1, víme, o čem mluví. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Adame prostřednictvím pana předsedajícího, předjíždění nákladních vozidel na dálnicích může být v místech, kde je to nežádoucí, regulováno místní úpravou provozu na pozemních komunikacích. Tedy prostřednictvím zákazové dopravní značky. Porušení tohoto zákazu, tedy předjíždění vozidla v případech, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích provedeno, je samostatnou skutkovou podstatou přestupku podle § 124c odst. 1 písm. f) bodu 7, za který se nyní ve správním řízení ukládá pokuta od 5 000 do 10 000 a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. Do bodového systému se zapisuje sedm bodů.

V rámci připravené revize jsme tyto sankce ještě zpřísnili a navrhujeme umožnit za tento přestupek projednat v blokovém řízení pokutu ve výši 5 000 korun. Recidivu tohoto přestupku navrhujeme řešit prostřednictvím bodového systému, kdy při opakovaném spáchání tohoto podle návrhu šestibodového přestupku dosáhne řidič 12 bodů a na rok pozbude způsobilost k řízení motorových vozidel.

K vašemu dotazu konkrétně. Mám za to, že plošný zákaz předjíždění nákladních vozidel na dálnicích by nevedl ke zvýšení bezpečnosti a ani plynulosti silničního provozu. Plošný zákaz by podle našeho názoru naopak vedl k tomu, že pravý jízdní pruh by byl ucpaný nákladními automobily, které by se posunovaly rychlostí nejpomalejšího z nich, jejich řidiči by byli nervózní a pouštěli by se do různých krkolomných manévrů, které by mohly být mnohem nebezpečnější než předjíždění na vhodném místě. Důsledkem takové situace by u dálnic, kde jsou v každém směru dva jízdní pruhy současně, bylo přesunutí všech ostatních vozidel do levého pruhu, což by i pro ně znamenalo vyloučení možnosti předjíždění. Plošný zákaz předjíždění by tak ve svém důsledku výrazně snížil plynulost provozu, což vždy vede k ohrožení jeho bezpečnosti.

Přestože vnímám, že předjíždění nákladních automobilů je velmi nebezpečný jev, nepovažuji jeho plošné zakázání za účelné řešení. Daleko vhodnější je dle mého názoru cílené umísťování zákazových dopravních značek, které umožní zohlednit podmínky v konkrétních místech jak z pohledu parametrů dané pozemní komunikace, tak i s ohledem na její vytíženost a další okolnosti. To znamená, myslím si, že by se mohly využít zákazové značky mnohem víc než v současné době, ale za sebe i za rezort, přestože jsem původně měl podobný názor jako vy, nedoporučuji, abychom udělali plošný zákaz na všech dálnicích, kde jsou dva pruhy, z důvodů, o kterých jsem mluvil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance. Ano, bude pokládat doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Já tedy bych přesunul pozornost k další interpelaci ne dneska, ne na ministra dopravy, ale na ministra vnitra, protože jezdím po dálnici už osmý rok do parlamentu nepřetržitě a té policie jsem tam skutečně moc neviděl. Zákazové značky jsou samozřejmě namístě, nicméně to musí také někdo kontrolovat a vyžadovat jejich dodržování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom krátce. Já bych tady měl potřebu se policie trošku zastat. Já si myslím, že oni svoji práci dělají, a na druhé straně my jsme projednávali možnost měření a sledování těchto přestupků kamionů například nově pomocí dronů a myslím si, že to je problematika, o které se budeme bavit, a ta by tomu mohla pomoci, aby to nebyla pevná hlídka, ale bylo by to zdokumentováno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Adamová, aby přednesla svoji interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, minulý měsíc jsem vás interpelovala ve věci příspěvku na dojíždění do zaměstnání. Zpochybňovala jsem zavedení další sociální dávky v době příznivé ekonomické situace a rekordně nízké míry nezaměstnanosti. Argumentovala jste tím, že i v situaci, kdy je přes 100 tis. volných pracovních míst, se nedaří tato místa obsadit nezaměstnanými, kterých je kolem 460 tis. Proto zavádíte novou sociální dávku, kterou chcete trh práce rozpohybovat, přičemž pro pilotní fázi projektu počítáte s podporou asi 7,5 tis. lidí. Vím, že pilotní projekt funguje od letošního dubna a na hodnocení je tedy, zdá se, trošku brzy, nicméně po více než měsíci fungování již máme k dispozici čísla, na kterých můžeme ilustrovat, jaký asi zájem bude i v budoucnu. V pěti krajích, kde pilotní projekt funguje, evidovaly úřady práce v dubnu celkem 97 900 dlouhodobě nezaměstnaných osob, z toho si v dubnu požádalo o příspěvek na dojíždění 27 osob a pouze jedna jediná tento příspěvek získala. Je to asi 0,03 % z těch, kteří by měli nárok si o tuto dávku požádat.

Tato čísla o rozpohybování trhu práce nesvědčí a také nenasvědčují tomu, že by měl být za rok splněn váš cíl, tedy podpořit 7,5 tis. lidí. Zástupci krajských poboček úřadů práce už však údajně dávají dohromady připomínky, v nichž žádají ministerstvo, aby pravidla poskytování této dávky zmírnilo, aby byl příspěvek přístupný širšímu okruhu osob.

Vážená paní ministryně, hodlá MPSV zmírnit pravidla nároku na příspěvek, aby na něj dosáhl širší okruh osob, například i ti, kteří nemají žádný příslib práce, anebo uznáte, že je tato nová dávka zbytečná a neefektivní a zrušíte ji bez náhrady? Patří mezi cíle vašeho ministerstva i snaha ušetřit prostředky ze státního rozpočtu? Myslím si, že v tomto případě by to bylo namístě. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní ministryně není přítomna, proto prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Mackovík, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Pane ministře, dovolte mi, abych vám položil několik otázek, které se týkají přejezdu kolony americké armády přes Českou republiku.

Za prvé, proč tato technika není přesouvána do Pobaltí po železnici nebo letecky, a stává se tak příčinou dopravních omezení, která souvisejí právě s přesunem této techniky.

Dále mě zajímá, jestli je ve vozidlech, která se přesouvají přes naše území, převážena ostrá munice, a pokud ano, tak zda máte povědomost, jaká ostrá munice se ve vozidlech nachází.

Další má otázka směřuje k tomu, jak bylo uvedeno v některých sdělovacích prostředcích, že američtí vojáci budou cvičit společně s vojáky naší armády, a to střelbu, lezeckou přípravu a jízdu v některých vozidlech, tak kolik jednotlivým druhům tohoto výcviku během těch několika málo dnů, kdy se mají pohybovat na našem území, bude věnováno hodin výcviku.

A samozřejmě kolik bude během přesunu techniky po našem území nasazeno policistů jak Policie ČR, jestli máte povědomost, tak samozřejmě i policistů Armády ČR.

A ještě by mě zajímalo, co je taktickým námětem cvičení Saber Strike, které proběhne v Pobaltí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji za slovo, paní předsedající. To plánování, resp. celý průjezd je plánován už řadu měsíců. Byli jsme požádáni někdy v listopadu loňského roku, kdy jsme dostali ze strany Spojených států požadavek na zabezpečení tohoto přesunu. Pak o tom byla vedena jednání. První bylo 30. 11. loňského roku. Toho se zúčastnili také zástupci velvyslanectví Spojených států a rezortu obrany a Armády ČR, našeho zpravodajství a naší policie. Vytvořil se pracovní tým, jako je v podobných případech běžné, ke stanovení různých odpovědností za veškerou koordinaci, jakési společné operační centrum, které bylo na Ministerstvu obrany. Další jednání pak proběhlo ještě v prosinci před Vánocemi už za účasti příslušníků druhého jízdního pluku, tedy těch lidí, kterých se přesun přímo týká. Potom probíhala další pravidelná jednání a veškeré plánované aktivity byly konzultovány s příslušnými orgány státní správy, to znamená pohraniční policie, Policie ČR, resp. její dopravní části, Ředitelstvím silnic a dálnic apod., stejně tak jsme informovali s předstihem rámcově také veřejnost.

Jaký je přínos pro naši armádu takového přesunu? Je to v první řadě posílení nějakého elementárního partnerství armád obou států a nějakého kontaktu, včetně lidského atributu tohoto kontaktu, je to demonstrace interoperability společných vojenských činností, protože v řadě případů tam dochází k doplnění a k jakési vzájemné závislosti činností, dále výměna zkušeností pomocí již vámi zmíněného výcviku, a to se jedná o výcviky ve střelbě, v řízení bojových vozidel, ve společné pozemní přípravě, společná práce na přesunu v kolonách je také samozřejmě součástí nějakého výcviku a je to v neposlední řadě také prověření schopnosti poskytnutí podpory hostitelským státem, tzv. host nation, podle standardů NATO.

Přínos pro americkou armádu, důvod toho přesunu. Jak bylo řečeno, je to přesun do Pobaltí na cvičení Saber Strike 2016, což je cvičení, které bylo dlouhodobě plánováno a které vychází vstříc požadavkům pobaltských států, které se cítí ohroženy neustálým narušováním vzdušného prostoru, velkou kumulací zbraní v oblasti Kaliningradu a podobně.

Nácvik přesunu alianční země přes území jiného aliančního státu je také jakýsi atribut, který je potřeba vyzkoušet. Pokud se někomu zdá, že těch přesunů je teď víc, tak se mu to asi nezdá. Odpovídá to realitě, odpovídá to zostřené bezpečnostní situaci a ty přesuny jsou součástí nějakých schopností.

Co se týče železniční dopravy, to je právě součást toho rychlého přesunu. Nácvik rychlého přesunu, který je potřeba cvičit tímhle způsobem, to znamená, po běžných silničních komunikacích s cílem zkrátit čas. Samozřejmě, pokud by se jednalo o čistě logistický přesun, jenom dostat materiál z bodu X do bodu Y, tak ta železnice se používá standardně a běžně, ale není to potom nácvik. Tohleto je nácvik něčeho, co by mělo proběhnout rychle, organizovaně a bez velkých technických problémů. Souvisí to s tím, co jsem už naznačil, to znamená, se zvýšenou výcvikovou aktivitou v Evropě jako takové. Tímto cvičením NATO reaguje na vývoj - teď myslím to cvičení Saber Strike - na bezpečnostní prostředí a prezentuje soudržnost a připravenost členských zemí ke kolektivní obraně.

Toť, abych nepřekročil nějak výrazně čas. Ve stručnosti mohu tu informaci doplnit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku? (Ano.) Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Ještě bych se vrátil k té případně vezené ostré munici, zda se nachází ve vozidlech, a potom proč, když to má být rychlý přesun, který trvá několik dnů, tak jaký to má taktický význam, že není použito dopravní letectvo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Přesun se týká především vozidel Hummer a vozidel Striker, dále kamionů, kontejnerů, také samohybných houfnic, a munice je v těch kontejnerech. Je zajištěna standardním způsobem za dodržování všech přísných norem. Takže v tom smyslu nehrozí žádné nebezpečí. Na tom celém participuje - to jsem ještě myslím v tom prvním bloku nezodpověděl - v součinnosti také vojenská policie samozřejmě a dopravní policie České republiky. A dovolím si říct, že po tom loňském poměrně velkém přesunu už s tím máme docela solidní zkušenosti a myslím, že to nebude znamenat ani velké omezení pro občany, což se vždycky snažíme omezit na minimum. Proto je také celá ta kolona rozdělena do devíti proudů. Je to 500 osob, 225 vozidel, zhruba. A těch devět podkolon, řekněme, bude mít mezi sebou třicetiminutové rozestupy. Jsou tam také vytipovány zastávky na odpočívadlech, tak aby to co nejméně narušovalo plynulost dopravy.

Výcvik - ono se to dost dobře nedá zvládnout nějakým nonstop způsobem, to má nějaká svá pravidla, nějaká kritéria, nějaké technické nároky a tak dále. A samozřejmě tu bezpečnost, která stojí čas. Vždycky bezpečnost stojí nějaký čas. Takže optimální způsob, jak to využít, je to, že už po tom prvním noclehu, který proběhne v kasárnách na Ruzyni, tak potom druhý den dopoledne bude výcvik ve střelbách. Potom přesun bude pokračovat do Vyškova a Přáslavic a tam to následující minimálně dopoledne bude věnováno těm činnostem, včetně třeba výcviku na trenažerech, o kterých jsem se už zmínil.

Následující den potom bude pokračovat výcvik a teprve na jeho sklonku, tam jsou ty noclehy dva - (upozornění na čas) ano. A v pondělí, myslím, že je to 30., teď mě neberte úplně doslova, je to pondělí a to je den, kdy se ta kolona vydá přes Bohumín do Polska. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Nekl, aby načetl svoji interpelaci na pana ministra zemědělství. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Dostal se mi do rukou dokument, který zpracovalo vaše Ministerstvo zemědělství. Je to tento dokument. (Ukazuje.) Je to stanovisko k projednávání povolení geneticky modifikované kukuřice pro zástupce České republiky v Evropském parlamentu. Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva se neshodl na podpoře závěru Evropského úřadu pro bezpečné potraviny o tom, že využívání geneticky modifikované kukuřice nevyvolává žádné obavy ohledně bezpečnosti. Tento závěr převzala i Evropská komise. Evropský parlament předkládá návrh usnesení, ve kterém se domnívá, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise přesahuje její pravomoci, a žádá o stažení tohoto návrhu. Jen pro informaci, postoj států na jednání stálého výboru dne 25. 4. byl tento: 10 zemí pro, včetně České republiky, 13 proti a 4 se zdržely.

Není prostor citovat celé stanovisko Ministerstva zemědělství, které je, zdá se, v rámci Evropské unie menšinové. Jen snad poslední větu ze stanoviska Ministerstva zemědělství, která zní - cituji: "Doporučujeme českým europoslancům hlasovat proti předloženému návrhu usnesení." To je proti stažení tohoto návrhu z jednání, doplňuji já.

Ptám se, pane ministře, co vedení Ministerstva zemědělství k podpoře návrhu Komise, když většina zemí s tím nesouhlasí, vedlo. Mezi nimi například Belgie, Slovensko, Polsko, Německo, Francie, Itálie, Maďarsko a další z důvodu obavy ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin a krmiva. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane poslanče, musím říct, že ČR a Ministerstvo zemědělství v této oblasti se snaží vždy držet odborných podkladů a všech vědeckých poznatků, které k dané problematice máme, a sice především se opíráme o Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který k této problematice vždy vydává stanoviska. Takže pokud tento úřad vydá stanovisko, že v dané situaci s ohledem na možnosti poznání jsou tyto potraviny a produkty produkce GMO kukuřice nebo jiných plodin bezpečné, pak my zaujímáme toto stanovisko, samozřejmě ještě po konzultaci s orgány - vědeckým výborem GMO a Českou komisí GMO, což jsou expertní týmy lidí, které pracují pod gescí Ministerstva životního prostředí, protože to je rezort, který tuto problematiku má v ČR jako hlavní rezort na starosti. A pokud i tyto autority se vyjádří, že je to z pohledu současné úrovně poznání, ta komodita pěstovaná a z ní produkty vyráběné pro potravinářské účely, bezpečné pro lidské zdraví i případně bezpečné pro dopady na životní prostředí, tak my držíme toto odborné stanovisko, byť jsme například třeba v menšině oproti jiným evropským státům. Protože jedna věc je přijít dnes a říkat: GMO nechceme, a já o tom často se svými rezortními kolegy mluvím, ale pak se jich také ptám: a máte alternativu, pokud uděláte vaši zemi, případně celou EU jako společenství států, kde bude zakázáno používání GMO produkce, máte alternativu, jak zajistit krmivovou základnu například pro celou živočišnou výrobu? Kde vezmeme takový objem bílkovinných krmiv? Na to už odpovědi tito lidé dávat nejsou schopni. Takže proto se u této problematiky, která na první pohled je velice mediálně zajímavá, mnoho lidí bez odborných znalostí se k ní vyjadřuje, držíme opravdu těch věcí, které nám dneska jsou schopny říct odborné vědecké kapacity.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Budete pokládat doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Položím doplňující stanovisko. Možná že ne otázku. Odpověď samozřejmě vychází z toho materiálu, který jste poslali našim evropským poslancům, ale já mám vážnou obavu, že to je součást takové té salámové taktiky, kdy se postupně budou přijímat různá doporučení nebo různá usnesení nebo různá rozhodnutí, která potom v celém tom souboru se poskládají do TTIP smlouvy, dohody o transatlantické investiční a obchodní spolupráci mezi EU a Spojenými státy americkými. A protože tato dohoda má obrovský odpor v zemích Evropské unie, u jejích občanů, tak si myslím, že to jsou právě kroky k tomu, aby se udělaly postupné kroky, a pak se to spojí dohromady a bude vlastně ten požadavek Spojených států amerických a vedení Evropské unie naplněn, jak si to představují oni. Proto si myslím, že nevím, jestli Ministerstvo zemědělství náhodou nenaletělo na tento taktický tah. Ale to je taková malá otázečka. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka My jsme na žádný tah nenaletěli. Já tady musím říct i s ohledem na svoji profesi, zkušenost i odborné vzdělání rostlinolékaře, kdy genové manipulace začal provádět už před více než 140 lety Johan Gregor Mendel, kdy začal zjišťovat jednotlivé vlastnosti genů hrachu a začal je různě kombinovat tak, aby z toho byl ten nejvyšší možný užitek. Děláme to dlouhá desetiletí, teď samozřejmě za poslední řekněme dvě dekády s daleko větší intenzitou, protože laboratorní techniky nás posunuly úplně do jiných sfér možností a nemusíme dneska všechno řešit poloprovozními pokusy na pokusných parcelách.

My jsme na nic v oblasti TTIP nenaletěli, protože tady je jednoduchá garance. Pokud jakýkoli členský stát nebude souhlasit s tou konečnou dojednanou podobou TTIP, u které zatím nevíme, jak např. ta dohoda bude v oblasti bezpečnosti potravin, ta jednání řekněme nejsou ani v polovině, a já jsem mluvil na návštěvě loni, kdy jsem byl v Americe, jak s hlavní vyjednávačkou americké strany, tak s hlavním vyjednávačem Evropské unie, a právě v oblasti potravinové bezpečnosti i GMO se zdají ta jednání nejsložitější. A pokud prostě nebude jakýkoli členský stát a jeho parlament souhlasit s dojednanou podobou, tak prostě tato smlouva nebude nikdy ratifikovaná a nikdy nevejde v platnost. Takže tady opravdu občané i my máme velkou jistotu v tom, že na konci toho procesu budeme moci říct: chceme to, je to férové, nebo to můžeme odmítnout. Takže tady mluvit o tom, že jsme na něco naletěli nebo nenaletěli, to odmítám. My se striktně držíme těch věcí, které mají chránit bezpečnost a zdraví spotřebitelů a ochranu životního prostředí, a na základě dostupných znalostí a informací se rozhodovat, jestli touto cestou chceme jít, nebo nejít.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi za odpověď a nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Grospič, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra kultury.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, tak asi jako většina našich spoluobčanů jsme s politováním zaregistrovali vaši účast coby člena vlády České republiky na sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu, kde jste přednesl projev, který jste zahájil slovy "drazí", některé sdělovací prostředky uvádějí slovy "milí krajané", a v němž jste se znovu omluvil za vyhnání sudetských Němců v poválečném období.

Chtěl bych vám tedy v této souvislosti položit několik otázek, a to je, jak se vy sám osobně díváte na poválečné uspořádání, které bylo dohodnuto na Jaltské konferenci v srpnu 1945. Jak se potom dále díváte na problematiku poválečného uspořádání i trvalé snahy právě sudetských Němců, dnes sdružených v různých krajanských spolcích v Rakousku či Spolkové republice Německo, kteří se velice aktivně zapříčiňovali za to, aby vůbec nevznikla v roce 1918 Československá republika, a poté využili příležitosti a byli nástrojem k rozbití jednotného Československa, což vyjádřili třeba i posledním hlasováním ve volbách v roce 1938, v obecních volbách v hlasech pro sudetoněmeckou stranu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já děkuji za tuto otázku. Možná bych trošku korigoval ten úvod. Co se týká té odezvy, tak minimálně ty odezvy, které dostávám já, jsou tak z 90 % pozitivní a lidé mi děkují za to, že už byl čas zralý a že jsem do Norimberka na toto krajanské setkání jel.

Ale k vašemu dotazu. Co se týká poválečného uspořádání nebo voleb z roku 1938, tak jenom když se podíváme chronologicky na tu celou záležitost, tak je to záležitost stará osmdesát, sedmdesát let. To znamená, že lidé, kteří tehdy měli právo volit, tak dnes už všichni jsou na věčnosti. Takže to setkání, které se v současné době koná, jsou buď děti, nebo lidé narození po válce. Tedy tehdejší děti, lidé, kteří ještě pamatují ty válečné a poválečné události, jsou dnes ve věku zhruba osmdesátníků.

Co se týká poválečného uspořádání, to je samozřejmě věc jedna, ale je velice zajímavá skutečnost následující. Já jsem po podepsání Česko-německé deklarace v roce 1997 byl přizván tehdejším spolupředsedou Česko-německého diskusního fóra Pavlem Tigridem a jeho německým partnerem Günterem Verheugenem k členství v této dnes koordinační radě Česko-německého diskusního fóra. Jeden z hlavních úkolů bylo tehdy vytvořit srovnávací studii právních předpisů, jak se jednotlivé země stavěly k problematice německých menšin na svém území a k problematice kolaborantů nebo válečných zločinců. Z toho vyplývá celkem velmi jednoznačný rozdíl. Země, které byly později součástí svobodné části Evropy s německými menšinami, jako je např. Dánsko, Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, se touto otázkou zabývaly optikou politickou. To znamená, váleční zločinci, nacisté, kolaboranti byli po právu potrestáni, zatímco země, které se staly součástí sovětského impéria, řešily tuto otázku optikou etnickou. To znamená, tam se nezkoumala vina či nevina, ale pouze etnický původ, na základě kterého byli tito lidé vyhnáni ze svých domovů. A to se často stávalo i tak, a tady mohu mluvit i na základě zkušeností z vlastní rodiny, že třeba Židé německého jazyka, kteří vůbec přežili to nacistické běsnění, byli poté po návratu z koncentračního tábora zařazeni do nových transportů a jako tentokrát Němci byli tedy odejiti ze svých domovů. To znamená, tento princip kolektivní viny na základě etnického původu je prostě nepřijatelný a je třeba ho odmítnout.

Já jsem se neomlouval za vyhnání, to udělal už pan prezident Václav Havel. Já jsem se přihlásil k této myšlence z roku 1990, stejně jako tedy k další kontinuitě, zmínil jsem Česko-německou deklaraci z roku 1997, která se touto problematikou zabývá, poté gesto tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka, omluva sudetoněmeckým antifašistům, na které vlastně dopadla dvakrát ta pěst osudu - v době nacismu pro jejich politické přesvědčení a po válce pro jejich etnický původ. Poté premiér Petr Nečas v bavorském zemském sněmu v roce 2013 rovněž se vyslovil na toto téma a vicepremiér naší vlády pan Pavel Bělobrádek v loňském roce ve svém videopozdravu na krajanském sdružení se rovněž této problematice věnoval. To znamená, že jedna věc jsou právní záležitosti a jedna věc jsou tedy excesy, ke kterým došlo. To bylo opravdu násilí velmi brutálního charakteru. Myslím, že všichni si asi dovedeme představit, že opravdu to byly věci hrozné. Samozřejmě v kontextu druhé světové války a zločinů nacismu to lze do jisté míry pochopit, ale nelze to omluvit.

A s dovolením, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, vy jste znovu zopakoval tu optiku, kterou se tehdy celá ta záležitost děla. To znamená, mluvíte o sudetských Němcích. Oni nejsou žádní ti Němci nebo ti Češi nebo ti Židé. Vždycky jsou to konkrétní lidé s konkrétní odpovědností. Protože jestli se člověk narodí příslušníkem toho či onoho etnika, přece vůbec nic nevypovídá o kvalitě života toho člověka, ale teprve to, jak ten člověk žije. (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) Děkuji. A to bohužel zkoumáno nebylo. Takže znovu říkám jako jádro, nelze dávat rovnítko mezi etnickou a politickou příslušnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, budete pokládat doplňující otázku? Je tomu tak, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane ministře. Já samozřejmě s vámi souhlasím v tom, že se nemá pokládat rovnítko mezi politickou a etnickou příslušnost. Nicméně ten historický rozměr je velice závažný a myslím si, že v tomto kontextu právě i celé krajanské sdružení sudetoněmecké je velice problematické, protože vznáší a vznášelo výrazné nároky vůči Československu i České republice. V této souvislosti není vyloučeno, že bude v těchto krocích dále pokračovat.

Chtěl bych tedy vědět, zda máte ujištění toho, že německý soud skutečně rozhodne a potvrdí, že bude ze znění sudetoněmeckého landsmanšaftu vyškrtnuto vznášení majetkových nároků vůči České republice, a zda se tomu tak nebude dít i fakticky, to znamená, směřující reminiscencí k nějakým dalším potenciálním restitucím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Moje účast právě byla odpovědí na to, že ze stanov sudetoněmeckého krajanského sdružení byly ty majetkové požadavky odstraněny. To znamená, že drtivá většina dokonce dvakrát odhlasovala, že prostě není možné zpochybňovat majetkoprávní jistoty občanů České republiky. To myslím, že je celkem jednoznačné gesto. A vidíme, že žádné majetkové požadavky v praxi uskutečňovány nebyly a nejsou. To znamená, že je to spíše jakési strašení nějakými pofidérními představami, které nejsou reálné. To sdružení se tohoto zřeklo, dívá se do budoucnosti. A to byla také moje filozofie. Já jsem se samozřejmě také těm otázkám minulostním věnoval, ale řekl jsem v podstatě to, že je třeba zhojit rány minulosti, abychom mohli společně budovat budoucnost, kterou můžeme změnit na rozdíl od té minulosti, kterou změnit nemůžeme. A ty výzvy, které na nás v Evropě čekají, jsou velké. To bylo přijato. Jsem velmi rád, že to bylo přijato i drtivou většinou politiků zde u nás.

Samozřejmě že jsem tyto věci konzultoval dopředu, protože to nejsou věci, které by bylo možné dělat takzvaně partyzánsky. A jsem rád, že v podstatě kromě vaší strany a kromě - prostřednictvím paní předsedající - některých ojedinělých názorů to bylo přijato kladně, což vidím jako zrání v naší společnosti a jsem za to rád. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pane ministře, jenom upozorňuji, že pokud se jedná o interpelace, tak můžete oslovovat interpelujícího poslance přímo. Děkuji.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, obracím se na vás s věcí, která se dotýká shodou okolností území volebního kraje, ve kterém jsme byli oba dva zvoleni poslancem. Jedná se v daném případě o avizované zrušení chovné stanice služebních psů v Domažlicích, která v Domažlicích funguje už od roku 1962, tedy více než půl století, a má být ke konci letošního roku zrušena. Důvodem je převod této chovné stanice do Prackovic. Přitom je zajímavé, že chovná stanice v Prackovicích, která je v Ústeckém kraji, byla uzavřena v roce 2012 z ekonomických důvodů. Vedení policie tvrdí, že objekt stanice v Domažlicích nevlastní a současný stav tamní stanice je nevyhovující, ale i stanice v Prackovicích se také musí zrekonstruovat. Podle tvrzení zaměstnanců chovné stanice v Domažlicích naopak byla před čtyřmi lety zrušena tato stanice, protože tamní výběhy byly nevyhovující a zem je údajně i zamořena.

V chovné stanici v Domažlicích podle dostupných údajů pracuje 17 lidí a kromě šéfa stanice a jeho zástupce se jedná o civilní zaměstnance. Chovná stanice čítá 11 zkušených instruktorů, kteří se této činnosti věnují velmi profesionálně a s velkým úspěchem. Nikdo z těchto lidí samozřejmě do Prackovic jít nemůže. Museli by Domažlice úplně opustit a jít do zcela jiného kraje, to je pro ně asi sotva možné. Podotýkám, že chovná stanice, a to určitě víte, cvičí a dodává německé ovčáky pro celou policii a částečně i pro horskou službu, Celní správu a armádu.

Vážený pane ministře, ptám se vás tedy, zda skutečně musí být zrušena tato chovná stanice, a zároveň vás žádám o prošetření této záležitosti a zodpovědné a nepředpojaté posouzení, zda skutečně tato chovná stanice služebních psů v Domažlicích musí skončit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za odpověď a poprosím pana ministra za odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane kolego Vilímče, já jsem ještě dnes v té věci komunikoval s policejním prezidentem, abych zjistil detaily toho dotazu. Chápu, že ta chovná stanice je tam dlouhá léta, že má tradici. Pokud si správně pamatuji, tak vznikla v roce 1954. Rozhodnutí o přesunutí, tedy ne zrušení toho kynologického útvaru, který spadá pod Policejní prezidium, ale jeho přesunutí do Ústeckého kraje se rozhodlo loni, tuším, že v květnu. Zasedla komise policejního prezidenta i za účasti zástupců krajského ředitelství policie jako přísedících v této pracovní komisi a posuzovali varianty - buď investice do Domažlic, kde poslední investice byly 1994, od té doby už ne, takže ten objekt není ve vyhovujícím stavu, nebo znovuotevření zařízení v Ústeckém kraji. Ta komise nakonec rozhodovala hlasováním a rozhodla o tom, že by se měli přesunout do Ústeckého kraje. Je poctivé říci, že zástupci Krajského ředitelství Policie České republiky Plzeňského kraje byli proti. Přesto ta komise měla většinu hlasů pro to, aby se to přesunulo. Já jsem se dnes dotazoval policejního prezidenta, jestli je to definitivní rozhodnutí. On mi říkal, že v současné době už v tom ústeckém objektu probíhají stavební úpravy, které budou údajně násobně nižší, než by byly stavební úpravy v Domažlicích.

Já jsem ho dnes požádal o to, aby celou věc prověřil, aby mi dal detailní čísla, a ta detailní čísla vám samozřejmě zašlu. Ale stanovisko policie, policejního prezidenta k dnešnímu dni je, že on souhlasí s tím přesunem, a to i z důvodů, že ekonomika vychází lépe pro zařízení v Ústeckém kraji. Oni tvrdili, že stav v Domažlicích už odporuje i takzvané zoohygieně, že ty prostory pro psy jsou stísněné, že nemají zelené plochy na výběh atd., atd.

Já si to nechám celkově přiblížit a myslím si, že ve lhůtě do týdne, maximálně 14 dnů bych vám zaslal dopis s vysvětlením, proč a jak, a pokud se tam nenajdou zásadní pochyby, tak ten proces bude pokračovat. Ti zaměstnanci by měli přecházet buď v rámci policie ke krajskému ředitelství policie, zatím byl nabídnut přechod jednomu zaměstnanci, to se snad uskutečnilo, a ostatní mají nabídku jezdit do Ústeckého kraje. Já chápu, že to je 200 km a že je velmi složité to realizovat. To znamená, dohlédneme na to, aby případně tito lidé byli zaměstnáni u policie v rámci Plzeňského kraje. I to bude v té poziční zprávě, kterou vám zašlu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nebude pokládat doplňující otázku, proto prosím dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Zahradník, který přednese interpelaci na pana ministra zemědělství. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, obracím se s interpelací na pana ministra zemědělství, pana Mariana Jurečku, v následující věci. Jedná se o problém dotací zemědělským hospodařícím subjektům v České republice, které jsou v poslední době nevypláceny nebo zadržovány Státním zemědělským investičním fondem. Nevyplácí tento fond prostředky za rok 2015 v obvyklých termínech a ty zemědělské podniky, které splnily podmínky pro přiznání dotací, za minulý rok je zatím nedostaly. Domnívali se, ti zemědělci, že se jedná o jakýsi ojedinělý, náhodný problém, ale ukázalo se, že je to systémový problém a že osm měsíců po ukončení sezóny stát dluží podle jejich slov 65 až 75 procent finančních prostředků za práce a činnosti provedené těmi zemědělci v loňském roce.

Můj dotaz je tedy za prvé na to, jak chcete tuto situaci, pane ministře, řešit. Jak se vypořádáte s vašimi úředníky, kteří ani po delší době a po opakovaných urgencích nejsou schopni odpovědět na dotazy postižených zemědělců. A konečně, kde leží ty finanční prostředky, které EU poskytla na pokrytí těchto zemědělských dotací. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych k tomuto dotazu a interpelaci chtěl říci, že je potřeba si uvědomit, že v loňském roce došlo i k reformě společné zemědělské politiky, respektive nastal první rok aplikační praxe. My jsme na to zemědělce dlouhodobě připravovali, že tady dojde ke změnám, kdy vznikne daleko víc takzvaných dotačních titulů v rámci společné zemědělské politiky, to znamená, jsou tam tituly na citlivé komodity, na greening, je to členění daleko širší, než bylo doposud. Takže zemědělec nedostane jednu platbu na plochu, která byla v posledním roce zhruba necelých šest tisíc korun, ale dostane více plateb vázaných na více činností, pokud je splní. Nechal jsem si tady dnes vyjet stav vyplácených objemů finančních prostředků.

Musím říci ještě jednu věc. Už jsem to tady říkal ráno. V říjnu loňského roku jsme zemědělcům a nevládním organizacím představili harmonogram všech plateb těchto dotačních titulů za rok 2015. Byli s tím srozuměni dlouhodobě dopředu, s tím, že celý harmonogram jsme dodrželi jako SZIF. Pouze v případě jedné jediné platby, a to byla platba za tzv. greening, kdy měl být termín výplaty těchto dotací do konce února s tím, že v průběhu ledna bylo zjištěno, že náš dodavatel IT systému, jedna nejmenovaná společnost, udala ve vzorci pro výpočet celé této platby a kontrolní mechanismy s tím spojené, chybu. Proto znovu se muselo udělat přeprogramování této platby a platba se prodloužila do konce dubna. Za to jsme se zemědělcům omlouvali. Nicméně informaci jsme sdělili okamžitě na začátku ledna, když jsme se informaci dozvěděli.

Dneska je stav takový, pokud jde o základní platbu sapsovou, je vyplaceno, teď budu říkat ve finančním vyjádření - 99,4 % zemědělců. Pokud jde o tzv. platby LFA, to jsou zemědělci v přírodně znevýhodněných oblastech, je vyplaceno 98,7 % zemědělců. Pokud jde o platby na dojnice, je vyplaceno 99,41 % finančních prostředků. Pokud jde platby za mladého zemědělce, vyplaceno 93,5 %. Přechodné vnitrostátní podpory, které se týkají živočišné výroby - je vyplaceno 98 %. A za greening, to je to nejvíce skloňované opatření, je dneska vyplaceno fyzicky 86,7 % peněz s tím, že rozhodnutí, která jsou už vydána SZIF, tak těch je 96 %. 96% objemu platby má vydáno rozhodnutí a zemědělec, pokud chce, tak se může okamžitě vzdát práva na odvolání a dostane prakticky během jednoho kalendářního týdne peníze vyplacené na účet. Tady u této platby s podivem - tolik zemědělců se na ni ptalo, ale ještě zhruba před měsícem byl rozdíl v tom, že mělo být vydáno 90 % rozhodnutí a pouze 70 % bylo vyplaceno, protože zemědělci se nevzdávali práva na to odvolání.

Musím říct, že úplně nesouzním s tím, co jste tady říkal, že většina zemědělců nedostala peníze vyplaceny. Já tady mám kompletní seznam všech plateb (nesrozumitelné). Já vám to tady klidně nechám. Můžete se na to dopodrobna podívat s tím ještě, když jsme věděli, že tam dojde k určité komplikaci, tak jsem měl např. osobně jednání se všemi bankami v ČR, které investují, nebo resp. financují zemědělské podniky. I tam jsme informaci předem sdělili. Oni řekli, ano, my v tomto zemědělcům, pokud budou mít problémy se splátkami, jsme připraveni vyjít vstříc, o měsíc až dva splátky odsunout, aniž bychom je nějakým způsobem zásadně penalizovali. A pak jsme ještě v dubnu otevřeli možnost čerpat z PGRLF investiční a provozní úvěry pro zemědělce, hlavně pro ty, kteří mají problémy s kontrolami. To jsou nějaké ty desetinky procent, které chybí do sta procent. To znamená zemědělský podnik, který nemá uzavřenou kontrolu, je tam nějaký problém, tak ten nedostal vyplaceny dotace. Pro ně jsme udělali tento mechanismus, aby si z PGRLF případně mohli půjčit na období, než se celý administrativní proces ukončení kontroly vypořádá, aby ho mohli překlenout.

Myslím si, že pro zemědělce v tomto bylo uděláno dost. Byli informováni na dvouměsíční nebo dvaapůlměsíční trvající proluku u greeningu. Za to jsme se omluvili. Já se znovu omlouvám a vysvětlovali jsme jim to. Ale musím říct, že z celého koláče plateb ten greening netvoří ani 25 %, ta lokace, kterou zemědělec dostává. Takže to nebylo, že by jim chyběly hlavní peníze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Ono to vypadá, jak že by si ti zemědělci nějak stěžovali neoprávněně. Ale ono to tak není. Oni prostě měli problémy. Dodnes je mají. To není nijak staré. To nejsou nijak staré informace, které mám o prodlení s platbami. A také je zajímá to, že kdy vlastně ty peníze přicházejí z EU? Kdy vy je dostáváte na účet? Kdy je SZIF dostane na účet a jak dlouho na účtě leží, než jsou po některých, možná byrokratických, průtazích nakonec zemědělcům vyplaceny?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Musím říct, že to rozhodně není tak, že by to byly zbytečné byrokratické průtahy. My peníze můžeme vyplatit v okamžiku, kdy máme odkontrolováno u zemědělce, máme to např. ověřeno s registrem hospodářských zvířat, zdali to, co nám nahlásili, sedí, protože ne všechno se dá odkontrolovat úplně fyzicky. Kontrolujeme nějaký vzorek u zemědělců. S tím, že my peníze nemáme na účtu, že by nám je Evropská komice vyplatila někdy v září. A tady máte 33 miliard a ty postupně rozdělujte.

My harmonogram, který zveřejňujeme zemědělcům, zveřejníme samozřejmě také k Evropské komisi a ta nám postupně uvolní finanční prostředky s tím, že např. na přelomu února jsme se dostali do situace, kdy jsme ještě museli 600 mil. korun si operativně půjčit z PGRLF, abychom byli schopni pokrýt konec roku a začátek roku nového, abychom peníze byli schopni vyplácet, aby to zemědělci nepocítili, protože v ten okamžik jsme peníze nebyli schopni načerpat od Evropské komise. Takže v tomto se chováme opravdu hodně operativně. Není to tak, že bychom seděli na balíku peněz a nevypláceli je.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Soukupa, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra zahraničních věcí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, Karlovy Vary se jenom obtížně vyrovnávají s úbytkem ruské a ukrajinské klientely. Důvody jsou známé. Ekonomické problémy obou zemí. Klientské agentury se začaly orientovat na další bohaté postsovětské země, jako je např. Uzbekistán. Velký problém na českém velvyslanectví je ovšem získat volné místo v systému Visapointu EU, aby si turista, resp. lázeňský host mohl požádat o vízum. Potíže jsou hlavně přes léto.

Podle pracovníků zastupitelského úřadu by údajně problém mohl vyřešit letní personální posílení Visapointu. Agentury měly reálnou možnost získat na nastávající léto z Uzbekistánu kolem sedmi set klientů, jak mi tvrdily. Měly zajištěnu leteckou přepravu. Z kontraktů ovšem pravděpodobně sejde. Dnes už je téměř jasné, že nebudou včas víza. Za ubytování a další služby by klienti dohromady zaplatili podle údajů agentur skoro 24 mil. korun. Nepočítám náklady na letenky. V obchodech a službách navíc utratí jeden klient v této oblasti - zdůrazňuji - denně neuvěřitelných 54 tisíc korun v průměru. To všechno je možné odečíst jako ztráty.

Pane ministře, nešlo by ohledně personálního posílení Visapointu v Uzbekistánu, ale také v Kazachstánu, tam je podobný problém, nešlo by něco udělat?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den. Ano, děkuji za dotaz nebo interpelaci. Vy jste vlastně odpověděl na otázku, v čem je problém, skoro hned v úvodu svého vystoupení, když jste říkal, že problém je kapacita zastupitelského úřadu Taškent. Kdybych chtěl zkrátit odpověď, tak skutečně jediné řešení je v posílení personální kapacity. A my to v této chvíli zrovna činíme. Jednak bude doplněn zastupitelský úřad o jednu stanici, vízovou stanici včetně čtečky na otisky prstů, v těchto dnech se to právě děje. A tím dalším faktorem, který vy jste právě zmiňoval, je, že navýšíme systemizaci zastupitelského úřadu Taškent, dalšího konzulárního referenta. Tohle je vlastně to, co se děje v této chvíli. A je to vlastně to, co vy jste řekl, je tam nedostatek personálu.

Řešení je navíc v tom, že jsme uzavřeli koncesní smlouvu s externím zprostředkovatelem služeb v Taškentu právě díky řešení tady toho, co vy naznačujete, toho problému. Tím se problém vyřešil částečně. Vznikla možnost předávat žádosti o pobytová oprávnění tam, kde jde o žádosti o schengenská víza. Problém je, že i přes veškerou snahu se nám nepodařilo danou smlouvu naplnit z důvodu uzbecké legislativy. Ona neumožňuje výběr vízového poplatku ze strany koncesionáře a jeho následné zaslání na účet příslušného zastupitelského úřadu. Takže my teď máme takovou jinou variantu, kterou posuzujeme, že bychom k převodu vízových poplatků použili jinou vízovou destinaci. Konkrétně bychom to řešili přes zastupitelský úřad Moskva. Takže to je i jeden problém, který se tam snad podaří.

A jinak zvýšit kapacitu Visapointu se dá vlastně opravdu jedině tím, že zvýšíme množství úředníků, kteří to budou zpracovávat. Ta změna, ke které v této chvíli dochází, by situaci měla zlepšit. On ten Taškent má na starosti také další země, vykonává vízovou agendu také pro Turkmenistán a Tádžikistán, takže ten nápor je tam daný také tím, že se tam sbíhají žádosti ještě z těch dalších zemí.

Co se týče Kazachstánu, tak tam v této chvíli vám asi neřeknu úplně přesně, jak je to s tou kapacitou, jestli se nám tam podaří také kapacitu zvýšit. Ale v principu platí to, že pokud chceme zlepšit situaci tam, kde máme Visapoint jako tu internetovou aplikaci použitou na registraci pobytových oprávnění, tak se nám ukazuje, že zvýšení kapacity je jediná cesta, která k tomu vede.

Vy jste zmínil problém Karlových Varů a hostů. To je samozřejmě věc, které se také věnujeme poměrně soustavně. Obecně se nám v posledním roce podařilo v celé republice v lázeňských místech téměř nahradit tu kapacitu bývalých ruských návštěvníků těmi, kteří přijíždějí dnes především z Jižní Koreje a z Číny. Takže v těch hrubých číslech se to podařilo nahradit. Nicméně to nevylučuje, že jsou místa, a Karlovy Vary si myslím, že jsou právě příklad, kde ten dojem úplně nemají, že jim to nahradilo, že prostě ta náhrada byla odpovídající. Takže hledáme podle mě způsoby, jak pomoci tam, kde je to možné, a pokud jsou klienti třeba pro lázně právě v Uzbekistánu a v tomto regionu, tak se skutečně budeme snažit jim umožnit, aby se do našich lázní dostali.

Takže některé kroky jsou v chodu, myslím si, že to můžeme společně sledovat, do jaké míry se podaří ten problém řešit. Ale je to vážné a myslím, že chápu vaši interpelaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane ministře, já vám děkuji za tu odpověď. Nicméně já jsem maximalista, tudíž se zeptám. Já jsem to všechno podmínil, že tam bylo získáno kolem sedmi set klientů, že tam byla zajištěna letecká přeprava a všechno, a ono to ještě v podstatě nepadá. Myslíte si, že ještě pro letošek by se dala ta situace nějakým způsobem zachránit třeba pro tento kontrakt?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já k tomu mohu říci, že situaci hodláme zlepšit samozřejmě v tomto roce. Tady tento kontrakt, to vám úplně nepovím, to se budeme muset na to podívat tedy individuálně, jestli je to možné, nebo ne.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mi dovolte načíst omluvy, které se mi tady nashromáždily. Od 16.45 z pracovních důvodů do konce dnešního jednání se omlouvá pan ministr Brabec, z dnešního dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Heger, z odpoledního jednání do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Válková, pan ministr Pelikán zrušil svoji omluvu, je přítomen, z pracovních důvodů se z dnešního jednání omlouvá pan poslanec Šarapatka, mezi 14.30 a 19.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Korte, z rodinných důvodů se z dnešního dne od 14.30 do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Golasowská, mezi 14.30 a 19.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Lank a z dnešního dne od 14.30 do 16.30 se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. To byly omluvy.

Dalším v pořadí je pan poslanec Šincl, kterého zde nevidím, tudíž jeho interpelace propadá. Nyní poprosím tedy paní poslankyni Hnykovou, aby přednesla svoji interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní ministryně, velmi mě zajímá vedle odměňování pracovníků ve zdravotnictví také odměňování pracovníků v sociálních službách. Řadu let jsem ve službách pracovala a není mi jedno, jak se vyvíjí situaci v této oblasti. I přes navýšení platů během vašeho ministrování zůstávají platy v této oblasti na velmi nízké úrovni. Jistě jste i vy zaznamenala, že začíná docházet k nedostatku pracovníků v sociálních službách. Stěžují si na to ředitelé nejen ve Zlínském kraji, ale slyšeli jsme to i na jednání výboru pro sociální politiku od zástupců Asociace krajů. Co s tím hodláte dělat? Upozorňuji, že pokud nedojde k razantnějšímu zvýšení platového ohodnocení pracovníků v sociálních službách, půjde kvalita služeb rapidně dolů, a to po letech intenzivního zlepšování je smutné a bohužel alarmující pro naši budoucnost.

Dále bych chtěla upozornit na dlouhodobou diskriminaci těchto pracovníků. Vykonávají v přímé péči stejnou práci jako ošetřovatelé a sanitáři v nemocnicích a jsou stále hodnoceni v jiné tabulce. Víte sama, v jakém zdravotním stavu jsou přijímáni uživatelé služby do zařízení. Co hodláte dělat s touto diskriminací a kdy ji napravíte? Jako ministryně práce a sociálních věcí byste měla nejen dodržovat a respektovat práva seniorů a zdravotně postižených, ale měla byste dbát i na dodržování práv zaměstnanců v sociálních službách a odstraňovat diskriminaci, která je na nich už léta páchána. Já vám děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, můj dotaz je jednoduchý, jak jsem slíbil před pár měsíci, kdy jsem vás interpeloval právě se stejnou záležitostí, pane ministře, a to je záležitost výstavby drážního spojení mezi Kladnem a Prahou, zkráceně řečeno rychlodráhy, která zajímá celou tu část Kladna a okolí, neboť denně tady dojíždí desítky tisíc lidí do práce nejenom z Kladna do Prahy, ale i z Prahy na Kladno. Tak se chci zeptat, co je v této záležitosti nového, jestli od okamžiku, kdy jsem se vás naposledy ptal, se některé věci změnily. A pak mě samozřejmě zajímá, do jaké míry selhání v té oblasti EIA, vlivu stavby na životní prostředí, se případně týká i této stavby. Zjednodušeně řečeno, co je nového a kdy co případně v tuhletu chvíli je aktuální, abychom věděli, zdali se věci pohnuly, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče Bendle, děkuji za tento dotaz. Určitě víte z mých předchozích odpovědí, že v minulém roce byla schválena studie proveditelnosti na toto spojení. SŽDC musela na základě požadavků projednat schválenou polopovrchovou variantu mezi Veleslavínem a Dejvicemi, což byl mimo jiné požadavek agentury JASPERS. Toto projednání se však nesetkalo s úspěchem, narazilo se na dlouhodobý předpokládatelný nesouhlas Prahy 6. V Praze 7 je ochota k nalezení kompromisu vyšší.

V prostoru mezi Veleslavínem a Dejvicemi se proto SŽDC rozhodla prozkoumat po stránce technické proveditelnosti s předpokládaným snazším způsobem projednání trasy v území i variantu, která by v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem vedla v raženém tunelu. Tím by byly eliminovány nejen negativní vlivy provozu, ale i samotné výstavby, byť samozřejmě za cenu vyšších nákladů. Tato varianta procházející ve střešovickém skalním masivu by však umožnila i dílčí zkrácení jízdní doby. Nevýhodou je samozřejmě potřeba změn územně plánovací dokumentace, celkově by však očekávaná snazší projednatelnost nemusela znamenat časové zdržení při zahájení realizace. V ostatních, méně problematických částech SŽDC aktuálně zpracovává aktualizace přípravných dokumentací, následně bude požádáno o ověření a verifikaci a EIA a postupně budou zahajována územní řízení. Jinými slovy, my jsme se rozhodli, že přestože nám nevychází ekonomické vyhodnocení toho tunelu mezi Dejvickou a Veleslavínem, že ji naprojektujeme, budeme ji projednávat. A tady jsme v takovém trošku klinči, že Evropská komise říká, nebo naše výpočty a Evropou schválené výpočty říkají, že se nám ekonomicky podpovrchová varianta nevyplatí, nicméně jinou pravděpodobně postavit asi nebude lze.

V každém případě jsme připraveni, že budeme postupovat od Kladna, to znamená, naší prioritou je přivést nebo zmodernizovat minimálně trať na Veleslavín a na letiště. V nejhorším by se dalo dočasně využít metro do Veleslavína a přestup do téhle té stanice, což není asi úplně nejoptimálnější případ, ale takhle to vypadá.

Mám takový pocit, ale to vám když tak zpřesním, že EIA pro tento případ je zpracována podle zákona č. 100, takže tam stačí ověřovací stanovisko. A na úsecích, které nejsou problematické, to znamená Kladno až do Veleslavína, se dneska myslím žádá o to územní rozhodnutí, nebo se zpracovává.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Za odpověď velmi děkuji. Myslím si, že pokud se začne od Kladna směrem ku Praze, tak alespoň něco už se začne dít, protože se o tom opravdu mluví a pracuje se na té stopě rychlodráhy velmi dlouhou dobu. Vím, že Praha 6 a Praha 7 logicky má své zájmy, že asi budou tlačit na to, aby rychlodráha co možná nejméně obtěžovala, a že bychom měli mít odvahu jít i případně tou cestou, o které mluvíte. To, že v tuhle chvíli to možná ekonomicky nevychází, jsem přesvědčen, že do budoucna se ekonomicky musí nejenom tomu pražskému, ale i středočeskému regionu vyplatit, neboť množství přepravovaných osob a zajímavost Prahy i po modernizaci letiště Ruzyně tomu nasvědčuje. Děkuju za tu informaci.

A kdy tedy předpokládáte aspoň nějaké volné termíny, kterých je možné se stoprocentně držet? (Ministr gestikuluje, že nejsou nebo neví.) Ale určitě s nějakými termíny pracujete, tak jestli byste něco k tomu mohl říct.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas. (Poslanec Bendl: Děkuji.)

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, my jsme v této fázi v přípravě dokumentace pro územní rozhodnutí. Nechci úplně ty termíny teď lovit z paměti. Navrhnu, že vám ten termín pošleme v písemné odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Váhalovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra spravedlnosti. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, dámy a pánové, pane ministře. Chtěla bych se vás zeptat na aktuální stav ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu a zároveň na jejím podpisu závislého navazujícího Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu. Předkládací zpráva měla být již vložena do mezipřipomínkového řízení do konce dubna 2016. Připomínkové řízení pak mělo termín patnácti dnů a vládě měl být předložen do konce června nejpozději k podpisu a projednání. V této souvislosti jsem se vás chtěla zeptat, zda je materiál již připraven k předložení vládě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené zbývající poslankyně a poslanci (v sále se nachází deset poslanců a poslankyň), ten materiál je v podstatě hotov. Ještě včera nebo předevčírem jsem ho vracel zpět s jednou drobnou připomínkou, takže ta se tam, počítám, do konce týdne vypořádá a pak již půjde do procesu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Jenom připomínku, pane ministře. Tato smlouva je z roku 2005. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr nebude reagovat. Dobře. Děkuji.

Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dostala jsem poměrně závažný podnět ohledně novely zákona o pozemních komunikacích, kterou známe pod číslem 268/2015. Tato novela zkomplikovala mnoha obcím život, neboť neumožňuje uložení kanalizačního řádu do tělesa komunikace kromě místních komunikací. Vzhledem k tomu, že většina obcí logicky je protnuta silnicí státní nebo krajskou, jedná se o velký problém, neboť kanalizační systémy musí být propojeny a jaksi minout tyto komunikace vyššího řádu prostě nelze. Pro obce a města jde o skutečně vážnou překážku. Kvůli tomuto problému například nemohou čerpat dotace na výstavbu infrastruktury.

Vážený pane ministře, ví Ministerstvo dopravy o tomto problému? Chystá se jej řešit? Kdy předloží návrh řešení vládě? Kdy Poslanecké sněmovně? A kdy se očekává nabytí jeho účinnosti? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rovněž vážená paní poslankyně Kovářová, Ministerstvo dopravy samozřejmě o tomto problému ví. Nicméně je to problém, který Ministerstvo dopravy v žádném případě nezavinilo. Novela zákona o pozemních komunikacích, která přinesla tuto změnu v ustanovení § 36 odst. 4, byla navržena teprve v průběhu projednávání tohoto zákona v Senátu Parlamentu České republiky, a to panem senátorem Eybertem. My jsme v projednávání i na plénu tento pozměňovací návrh odmítali, nicméně Senát ho schválil, a tím pádem schválená verze byla schválena Parlamentem České republiky, takže je to platné. Není to záležitost, kterou by chtělo Ministerstvo dopravy, nebo ji tam do té úpravy chtělo dodat.

Teď se pustím do toho textu. (Čte z papíru:) Ministerstvo dopravy zastává názor, že uvedené ustanovení v nyní účinném znění zasahuje do současné praxe umísťování inženýrských sítí do vozovek průjezdných úseků silnic, nadále je však možné vedení ukládat v souladu s § 36 odst. 2 a 3 zákona o pozemních komunikacích, tedy do silničního pomocného pozemku. Tady to nebudu číst. (Ukazuje v papíru.) Jinými slovy, jak to napravíme? O nápravu vzniklé situace usiluje Svaz měst a obcí, jeho cílem je vrátit § 36 odst. 4 do původní podoby, tedy do podoby účinné před 30. prosincem 2015, a to prostřednictvím poslaneckého návrhu zákona. V tomto úsilí má Svaz měst a obcí plnou podporu ministerstva.

Pro vaši informaci - my jsme ten návrh napsali, je to nachystáno. Teď už jenom záleží na Svazu měst a obcí, jakým způsobem a kterého poslance získají pro podání tohoto pozměňovacího návrhu. Nebo ne, to je poslanecký návrh změny zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně nebude pokládat doplňující otázku. Děkuji.

Prosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby přednesl svoji interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní ministryně, interpeluji vás, podobně jako předtím paní poslankyně Hnyková, ve věci nedobrého fenoménu poslední doby, a to případů, kdy patnáctiletí chlapci a dívky po ukončení základní školy utíkají ještě s nezaschlým vysvědčením na úřad práce pro dávky. V našem Ústeckém kraji je to čím dál častější jev, a proto tento problém budete muset řešit. Ptám se vás tedy, jakým způsobem tomu můžeme zabránit. Myslíte, že je řešením upřít dávky osobám mladším 18 let, anebo prodloužit povinnou školní docházku? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, která již jde, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle vašich koaličních partnerů porušilo včera hnutí ANO koaliční smlouvu tím, že nebylo jednotné při hlasování o vládním návrhu o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, tzv. protikuřáckém zákonu. V médiích jste počínání hnutí obhajoval tím, že o návrhu jako celku nešlo hlasovat, jelikož tabáková lobby ovlivnila poslance ČSSD, kteří hlasovali pro opoziční pozměňovací návrh, tedy konkrétně pana poslance Marka Bendy, který dělal z protikuřáckého zákona zákon kuřácký. Jsem si vědoma toho, že jste na hlasování nebyl přítomen, a že tedy nemáte přehled o tom, jak vaši poslanci hlasovali. Když vám ale vaši mediální poradci tento argument poradili, zapomněli vám říct, že pro zlobbovaný opoziční návrh, tedy v uvozovkách, hlasovalo také osm poslanců hnutí ANO včetně vašeho pana předsedy poslaneckého klubu pana Faltýnka.

Vážený pane ministře, pokud tvrdíte, že pro pozměňovací návrh poslance Marka Bendy hlasovali zlobbovaní poslanci, znamená to, že se nechali takovou tabákovou lobby ovlivnit i poslanci hnutí ANO a že tabáková lobby zapůsobila a ovlivnila mj. i předsedu poslaneckého klubu ANO? Jistě se v rámci vašeho klubu o jednotlivých návrzích diskutuje, určitě se i zpětně o této záležitosti bavíte a vás určitě zajímá, proč osm poslanců z vašeho klubu hlasovalo právě pro tento návrh. Můžete tedy sdělit, jaké vysvětlení jste od těchto svých kolegů dostal?

Předpokládám, že budete tvrdit, že u pana Faltýnka a sedmi dalších poslanců hnutí ANO nešlo o zlobbování. Proto rovnou připojuji ještě doplňující dotaz a velmi prosím, abyste se odpovědi na něj nevyhýbal, jak je vaší oblíbenou taktikou, ale opravdu jej zodpověděl. Máte nějaké důkazy pro svá tvrzení, že poslanci byli zlobbováni tabákovým průmyslem? Můžete to konkrétně doložit? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jako příčinu nebo důvod k navrhovanému rušení vzdělávacího oboru praktický lékař pro děti a dorost uvádí ministerstvo tyto tři důvody: nepříznivý demografický vývoj v oboru, zvýšení potřebnosti prostupnosti mezi obory a kompatibilita s evropským systémem vzdělávání lékařů. Jsou ještě nějaké jiné důvody rušení tohoto výukového oboru? Je cílem zrušení oboru dosáhnout zajištění dostatku lékařů na zajištění pohotovostní služby? Považujete snížení objemu praktické výuky v nově připravovaném vzdělávacím programu za krok správným směrem? Soudíte, že současná péče o děti a dorost v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost je zajišťována nedostatečně? A jak se případně zlepší po zrušení vzdělávacího programu tohoto oboru. Při přípravě návrhu novely zákona č. 1995/2006 Sb. si ministerstvo ověřovalo spokojenost rodičů i plátců péče se zajištěním péče o děti a dorost, nebo neověřovalo? Proč rušíte vzdělávací obor, který má přes dva tisíce lékařů? Považujete péči o děti a dorost v České republice v současné době za dostatečnou a kvalitní v porovnání se zeměmi Evropské unie? Očekáváte případně, že po zrušení výukového programu pro praktické lékaře pro děti a dorost se zvýší nebo sníží počet lékařů v nemocnicích a v terénu a jak se tohoto zvýšení nebo snížení dosáhne?

Prosím tedy o odpovědi na tyto otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych tedy stručně odpověděl.

Za prvé musím říct, že Ministerstvo zdravotnictví nic neruší. Uvedená změna je v návrhu zákona č. 95, který je v současné době ve zdravotním výboru, a o tom, který obor zůstane či nezůstane, rozhodnou poslanci jednak v rámci zdravotního výboru a jednak samozřejmě zde v projednávání na plénu. To je za prvé.

Za druhé. Co nás vede k tomu, že se domníváme, že by bylo dobré vrátit se do standardních evropských zvyklostí a mít jeden obor pediatrie, je skutečně to, že se domníváme, že propustnost mezi nemocniční a ambulantní sférou bude jenom ve prospěch pacientů a jejich rodičů, protože nepovažujeme za úplně normální, aby v současné době například primář dětského oddělení s třicetiletou praxí, s obrovskou erudicí neměl odbornou způsobilost k tomu, aby mohl provozovat ambulanci dětského lékaře pro děti a dorost. Prostě medicínské důvody k tomu absolutně nenalézáme. A asi skutečně není náhodou, že takovéto oddělení sféry ambulantní a nemocniční není nikde na světě, a nevidíme důvod, proč by tomu tak mělo být v České republice. Navíc oba ty obory, jak nemocniční, ale ještě v mnohem větší míře ten obor ambulantní péče pro děti a dorost, se nacházejí v poměrně těžké personální situaci. V oboru praktického lékaře pro dětský dorost je ještě vyšší průměrný věk těch lékařů, kteří se tam nacházejí, a myslíme si, že není nic proti ničemu, aby propustnost oběma směry tady byla. Domníváme se, že ten obor se stane atraktivnější jak pro ty, kteří chtějí třeba nějakou dobu pracovat v nemocnici a pak se přesunou do terénu, nebo naopak.

Koneckonců to, že dezinformace, které někteří funkcionáři Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost vypouštějí do veřejnosti, že rušíme místo praktického lékaře pro děti a v systému, prostě není pravda. My jenom sjednocujeme vzdělávání. Uvedu příklad jiného oboru, který se také velmi liší mezi nemocnicí a terénem, to je například gynekologie a porodnictví, kde ambulantní gynekologové mají atestaci z celé gynekologie a porodnictví, nemají samostatné vzdělávání, nemají samostatnou atestaci, a já si myslím, že je to tak dobře.

Já jsem dlouze diskutoval se zástupci praktických lékařů a pro děti a dorost a ptal jsem se laicky, selským rozumem: V čem se ten váš obor tedy liší? V čem ta pediatrie v ambulanci a v nemocnici nebo v nemocniční ambulanci je jiná? Dostal jsem informaci, že mají jinou administrativu a že mají očkování. Musím říct, že jsem nenašel jakékoli odborné argumenty, a myslím si, že jde o velmi sofistikovaný lobbing těch funkcionářů, a musím říct, že považuji za velmi neetické, když do tohoto sporu zatahují rodiče, dávají jim v ambulancích podepisovat petici a informují je o tom, že je ohrožena péče o děti, protože samozřejmě každý rodič podepíše svému lékaři to, co po něm bude požadovat, protože není úplně v rovnoprávném postavení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, jistě, pane ministře. Obor se neruší jako takový, ale v návrhu, který jde do Sněmovny, je navrhováno zrušení vzdělávacího oboru praktický lékař pro děti a dorost. To je nepopiratelný fakt. V tom oboru se od roku 2004 pět let nevzdělávalo a potom za těch sedm let se vzdělalo prostřednictvím rezidenčních míst dvě stě lékařů, za poslední tři roky do toho oboru vstupuje šedesát lékařů a padesát atestuje. Čili to je podle mě dostatečný počet.

Jedna základní otázka: Proč v těch okolních zemích, kde je jedna pediatrie a kde se říká, že to je systémové, proč tam mají takový nedostatek dětských lékařů pediatrů v primární péči, že se prostě o děti mohou starat praktičtí lékaři jenom vlastně do věku 12 nebo 15 let, a proč tedy o starší děti tam zajišťují péči praktičtí lékaři pro dospělé nebo rodinní lékaři. Děkuji.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem přesvědčen, že skutečně nerušíme tento obor, že ho sjednocujeme a že lidé, kteří budou mít jednotnou pediatrii, tak ji budou mít jak pro ten terén, tak pro nemocniční péči. A mohli bychom tady dlouze hovořit o různých systémech zajištění primární péče v různých zemích, kde je to do značné míry dáno nějakou kulturněhistorickou tradicí. Prostě v některých zemích byl tzv. rodinný lékař, který zajišťoval péči o všechny od, když to tak řeknu jednoduše, od kolébky po hrob. A někde se to oddělilo.

Já musím říct, to, o čem tady hovořil pan poslanec, proč u nás je to až do 18, jinde je to do 15, já si pamatuji, že to byl do značné míry vstřícný krok vůči praktickým lékařům pro děti a dorost, protože na rozdíl řekněme před mnoha lety ještě, kdy těch lékařů bylo dost, tak počty dětí v ambulancích ne vždy byl dostatečný a oni měli zájem péči poskytovat co nejdéle. Ale nemyslím si, že by byl nějaký zásadní problém, kdyby od 15 let věku se o toho člověka staral praktický lékař pro dospělé. Ale stejně tak může zůstat ten model, že se o něj stará praktický lékař pro děti a dorost.

Ale chci jenom znovu zdůraznit, neděláme žádnou zásadní revoluci. Systém, který tady je nastaven, tak zůstane. Zůstanou tady praktičtí lékaři pro děti a dorost, jenom budou mít širší erudici a v případě zájmu mohou změnit své působiště do nemocnice, a naopak v případě zájmu lékaři s erudicí z nemocnice, zkušení lidé, mohou bez problému jít do terénu. Já v tom vidím spíše posílení toho systému.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Adamce, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra dopravy, který se od 17 hodin z interpelací omluvil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře. Los je los, prostě s tím se nedá nic dělat, pan ministr to hlásil. Já jsem samozřejmě položil otázky, které se týkají ohledně mýta, resp. pokládám je teď, protože jsem vždycky upozorňoval na to, že to budeme sledovat. A interpeloval jsem i předsedu vlády. Myslím si, že je to tak důležité téma, že je potřeba ho hlídat.

Co se mi stalo. Tak už mám odpověď na interpelaci, aniž bych ji vyřknul, protože úředníci pana ministra byli aktivní. A chtěl jsem říct, že nepožaduji na část mýta písemnou odpověď. Ale co se týká EIA, tak tam bych ještě chtěl slyšet představy, protože mýto bude probráno na hospodářském výboru 18. 6., jak bude pokračovat po roce 2016. Protože skončí zdroje pro výstavbu a údržbu komunikací a vůbec dopravní infrastruktury, takže je potřeba, aby toto bylo zajištěno jiným způsobem, správným výběrem mýta. A co se týká EIA, tak musím říct, že u EIA vidím jako velký problém představu vlády, že napraví to, co se zkazilo už tady před několika měsíci, možná lety, a nechci se vracet do minulosti, že to napraví tím, že vyjmenuje některé úseky dopravní infrastruktury, na které se EIA nebude muset opakovat. Opravdu nejsem takový idealista a myslím si, že to možné nebude. Zajímají mě lhůty, termíny, i když už něco v té odpovědi, kterou jsem předběžně dostal, je. Přesto tady bych trval ještě na zpracování podrobnějším, protože EIA je skutečně vážný problém, který může ohrozit rozvoj ekonomiky, to znamená i životní úroveň České republiky.

Takže možná připomínku, ale to není samozřejmě v kompetenci pana ministra Ťoka. Rád bych se zeptal, jak to vypadá s novelou stavebního zákona nebo s novým stavebním zákonem. Protože ten měl být součástí tří zákonů, což byl zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o EIA a stavební zákon, tak abychom komplexně celou problematiku vyřešili.

Děkuji za pozornost a omlouvám se za přetažení času.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Mackovíka, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra spravedlnosti. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych se chtěl na pana ministra obrátit s otázkou, zda je reálná šance, že v rámci Libereckého kraje bude zřízen a bude fungovat samostatný krajský soud. Protože v současné době je soudní agenda rozdělena tak, že v Liberci existuje pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem a agenda ze Semil je řešena Krajským soudem v Hradci Králové. To znamená, je to trošku kostrbaté. Vím, že Liberecký kraj je malý kraj, nicméně má vlastní krajské ředitelství policie, které se osvědčilo. A myslím si, že i existence tzv. vlastního krajského soudu by měla velký přínos. Zároveň také víme, že personálně by to asi velký problém být neměl. A pokud jde o vybavení soudu, tak před cca 15 lety byl v Liberci postaven nový justiční palác, který určitě podmínkám pro funkci krajského soudu odpovídá. To znamená, je reálná šance, že i v Libereckém kraji se dočkáme samostatného krajského soudu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážená paní předsedající a vážených zbývajících deset statečných. Děkuji za tu otázku. Otázka je dobrá, leč nesměřovaná správným směrem, protože ta otázka by měla být směřována na tuto sněmovnu. Zde od loňského roku, teď hledám marně přesné datum, ale snad od června 2015, leží sněmovní tisk 539, který si klade za cíl zřídit Krajský soud v Liberci. Ministerstvo spravedlnosti k tomuto sněmovnímu tisku zaujalo pozitivní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že na rozdíl od jiných administrativních krajů, ve kterých jsou pouze pobočky krajských soudů, Liberec vzhledem k obtížné dopravní dostupnosti Ústí nad Labem, vzhledem k rozvinutosti té pobočky a řadě dalších okolností, obtíží Ústeckého kraje z hlediska justičního, je natolik výjimečný, že si skutečně zaslouží, aby tam nový krajský soud zřízen byl.

Nicméně ve vládě toto naše stanovisko neuspělo, takže vláda jako taková byť pouze většinovým, velmi těsnou většinou dala negativní stanovisko k tomuto sněmovnímu tisku. Nicméně je to ve vašich rukou. Ten tisk tu leží, nehýbe se. Pokud se pohne, pokud to Poslanecká sněmovna schválí, a jak říkám, má to mou podporu, tak jsme připraveni tam krajský soud zřídit a nebude to z hlediska administrace justice vůbec žádný problém. Naopak nám pomůže. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku. Proto prosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci podnětu, který mi zaslala paní starostka města Vejprty u nás v Ústeckém kraji. Podnět se týká hlavně odlivu kvalifikované pracovní síly v pohraničí do Spolkové republiky Německo. Jedná se o odliv pracovníků ve všech oblastech života. Sociální pracovníci, zdravotníci, úředníci, techničtí zaměstnanci v soukromých firmách a podobně. Hlavní a vlastně jediný důvod, který všichni uvádějí, je výše mezd v daném kurzu eura. Proto jim nevadí, že pracují na mnohem méně kvalifikované, ne-li podřadné práci, kde minimální mzda je i třikrát vyšší, než jim mohou nabídnout i s ohledem na tabulkové mzdy a platy zaměstnavatelé v Česku.

Jak tedy dopadne pohraničí? Dobří a schopní lidé odejdou a není, kdo by je třeba na obcích nahradil, protože lidé s nutnou kvalifikací, která je ze zákona nutná, prostě nejsou. A nemůžeme jim ani nabídnout srovnatelné adekvátní platy. Ve firmách dobré zaměstnance také nemají kým nahradit a firmu v pohraničí pak raději zavřou. Co pak? To je to, kam chceme, aby směřoval vývoj života v pohraničních regionech? Je doopravdy nutné z důvodu exportu uměle držet podhodnocenou korunu vůči euru?

Děkuji za odpověď a za tento podnět starostů v mém regionu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Adamce, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, já bych opět poděkoval za to, že jsem dostal písemnou odpověď, aniž bych interpeloval na aspoň část svého dotazu. Já osobně velmi vítám, že se konečně snad podaří převést nádraží na železniční dopravní cestu. Má to svoji logiku, je to součást liberalizace trhu na železnici. A přiznám se, že někdy v době před pěti šesti lety, kdy jsem byl člen správní rady SŽDC, tak už tady jsme o tom mluvili. A samozřejmě, protože České dráhy jsou akciová společnost, i když ji vlastní stát, tak není možné převést majetek ze státu přímo na akciovou společnost. Je potřeba ho prodat. A tady vidím trošku problém. Ten majetek se prodává za 3,3 mld. A ještě to nejsou dvě nádraží, jedno je Masarykovo, druhé je brněnské nádraží. Jedno z majetkoprávních důvodů, druhé z nejasnosti polohy nádraží do budoucna.

Ale ten odhad ceny, to si vymínila Evropská komise, protože vyšší cena by byla tzv. nedovolenou veřejnou podporou. Nevím, jak k tomu číslu přišli, ale zřejmě na to mají metodiku. A teď se to vlastně prodalo, vy říkáte, pane ministře, že převedlo, na základě usnesení vlády, ale tím, že tam probíhá finanční plnění, tak já to vidím trošku jako problém, pokud ta cena neodpovídá ceně tržní nebo ceně dle znaleckého posudku, ať je to podle jakékoli metodiky.

Nemáte obavy, že se tento proces může zastavit právě z těchto důvodů? Navíc aktivita společnosti CPI s Radovanem Vítkem v čele podle mě k tomuto směřuje, protože samozřejmě oni by si sáhli na tento koláč. A já bych byl velmi nerad, aby na základě těchto problémů, o kterých jsem zde hovořil, celá ta záležitost zhavarovala. Je prostě potřeba převést nádraží na SŽDC a je potřeba, aby se o ně začal někdo starat, protože za těch pár let, kdy se to neřešilo, zchátrala.

A musím říct, že ještě mi vadí to, že není určeno - a vy sám říkáte, že to je věc managementu Českých drah - jak naloží s těmi utrženými penězi. (Předsedající: Váš čas!) Já bych apeloval na to, protože ten dluh nevznikl z těch nádraží, aby větší část těchto peněz byla použita na modernizaci vozového parku.

Děkuji za pozornost, omlouvám se za přetažení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, můj dotaz je jednoduchý a týká se předpokládaného zvýšení mezd ve zdravotnictví o 10 %, o kterém se vláda zavázala, že takovéto finanční prostředky nebo takovýmito finančními prostředky oblast zdravotnictví posílí. Já myslím, že to je chvályhodné, že je třeba, aby zejména střední zdravotnický personál pocítil nějakou finanční změnu na svých mzdách, abychom v rámci udržení stability poskytování zdravotní péče občanům v tomto ohledu byli vstřícní. Ale chci se vás zeptat, jak finanční prostředky máte zajištěny a odkdy to bude.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat za tuto interpelaci. Já jenom možná trošilinku zpřesním, že za tímto desetiprocentním navýšením platových tarifů všem zdravotníkům není rozhodnutí vlády, ale je to příslib všech předsedů koaličních stran, nicméně ten důsledek je podobný v konečném efektu.

Musím říct, že jako ministr zdravotnictví zatím nemám absolutní jistotu a klid, že skutečně ty finanční prostředky již jsou rozhodnuty a zajištěny. V okamžiku, kdy se to stane, budu mnohem klidnější. Ten rozhodující okamžik pro to by mělo být teď pondělní zasedání vlády, kde se bude rozhodovat o nějakém základním zadání státního rozpočtu pro rok 2017, resp. kde by vláda měla projednat - a já pevně věřím, že se zachová zodpovědně a schválí navýšení plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění, tak jak to ukládá zákon, tedy do 30. 6. letošního roku. Protože když půjdeme po těch číslech, tak to desetiprocentní navýšení tarifů znamená minimální navýšení pro nemocnice někdy v hodnotě 6,5 mld. korun. A když vezmeme v úvahu nějakou predikci vývoje ekonomiky a s tím spojeného autonomního růstu pojistného od zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných, tak to znamená, že pokud bychom měli odhadovat potřebnou míru navýšení za státní pojištěnce plus řekněme nějaký rozvoj té nemocniční péče, tak jsme někde u čísla zhruba 5 mld. korun, 4,5 až 5 mld. A já pevně věřím, že všichni předsedové koaličních stran, kteří podpořili toto navýšení, včetně pana ministra financí, k tomu, že řekli to A, tak řeknou i to B a podpoří navýšení plateb za státní pojištěnce, protože, prostřednictvím paní předsedající, jak vy jistě víte, nelze počítat s tím, že veškeré navýšení pojistného bude dáno do nemocničního sektoru. Je tady ambulantní sektor, je tady potřeba nových léků, drahých biologických léků v centrové péči apod. Takže pokud stát udělá řekněme velmi pozitivní a potřebné gesto vůči nemocničnímu personálu, tak je třeba, aby to finančně zajistil, a já pevně věřím, že to vláda udělá.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, budete pokládat doplňující otázku? Je tomu tak, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Takže v pondělí by mělo padnout nějaké konečné slovo, i co se týká termínu, jestli tomu dobře rozumím. Dobrá, pak tedy iniciály A a B, když říkáte A bylo řečeno, B by řečeno být mohlo. Andrej Babiš má ve svém jméně A a B, tak doufejme, že to tak dopadne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, starostové obcí a občané z obcí Janovice nad Úhlavou a Nýrska se na mě obrátili se žádostí o prověření povolovacího procesu k povolení těžby štěrkopísku v horním toku řeky Úhlavy, výhradní ložisko štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou. Starostové upozorňují, že v 70. letech došlo k prověření stavu ložisek štěrkopísku v horním toku řeky Úhlavy a následně bylo vyhlášeno chráněné ložiskové území a výhradní ložisko štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou o rozloze asi 100 hektarů, s průměrnou mocností kolem osmi metrů. Firma Klatovské štěrkopísky, s .r. o, postupně vykoupila od vlastníků větší část dotčených pozemků a od 90. let se snaží o vyhlášení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou. Původní návrh na celou plochu ložiska s většinovou přepravou štěrkopísku železniční vlečkou se po sérii podání, zamítnutí, úpravě zadání a jeho dalším projednání, kdy firma postupně opravuje a odstraňuje neprůchodné body v podání, v současné době ustálil na předpokládané ploše těžby 27,5 hektaru v horizontu 16 let s výhradně nákladní automobilovou dopravou, kdy přes Janovice nad Úhlavou bude podle předložených podkladů přepravováno 80 % vytěžených štěrkopísků. Firma Klatovské štěrkopísky, s. r. o, získala již řadu podkladů, které jsem vám předával.

Starostové se obávají vysoké dopravní zátěže, hlučnosti a prašnosti. Poukazují také na to, že stávající komunikace na takovou zátěž nejsou stavěny, a navíc poukazují na to, že vytěžené štěrkopísky budou vlastně exportovány, takže se budeme vzdávat našeho národního bohatství. Prosím, abyste v této věci konal a abyste případně v této věci vyhověl starostům a občanům obcí Janovice a Nýrska. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká nových částí strategických hlukových map, které v loňském roce zpracoval Státní zdravotní ústav. Mapovaly se aglomerace Plzně, Ostravy, Ústí nad Labem, Teplic, Liberce a Jablonce nad Nisou, Olomouce a také hlavní železniční tratě a silnice a Letiště Václava Havla, pochopitelně také Praha a Brno. Z map vyplývá, že nadlimitní hluk především z dopravy obtěžuje ve vybraných lokalitách desítky tisíc lidí. Mezní hodnotě hluku ze silniční dopravy je podle dostupných informací ve dne vystaveno na sledovaném území zhruba 50 000 lidí, v noci o téměř 11 000 více. Do těchto čísel není zahrnuta Praha a Brno.

Cílem map je vytipovat tato kritická místa, aby v nich pomocí akčních plánů mohla být vytvořena opatření na zlepšení. Podle mých informací tyto mapy Ministerstvo zdravotnictví předalo krajským úřadům a Ministerstvu dopravy, které musejí do dvanácti měsíců zpracovat akční plány opatření. Pokud se nemýlím, tato lhůta bude u konce už v poměrně brzké době. V některých případech už mohou být akční plány samozřejmě hotové.

A právě k tomu směřuje můj dotaz, pane ministře. Jaký je současný stav příprav těchto opatření? Můžete už některá z nich uvést? A jaký bude další vývoj v této záležitosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych odpověděl na interpelaci týkající se problematiky strategických hlukových map a přípravy akčních plánů. To znamená, tyto záležitosti jsou primárně v rukou krajských úřadů a Ministerstva dopravy. Ministerstvo zdravotnictví přímo nedisponuje těmito informacemi. Odpovědnost za přípravu akčních plánů je totiž na straně jejich pořizovatelů, tedy krajských úřadů a Ministerstva dopravy. Akční plány jsou Ministerstvu zdravotnictví předávány pouze pro vytvoření souhrnného reportingu pro Evropskou komisi. Zpracované akční plány by měly být krajskými úřady a Ministerstvem dopravy předány Ministerstvu zdravotnictví nejpozději do 30. 11. 2016. Samozřejmě v okamžiku, kdy je budeme mít, a to, co budeme mít, rádi paní poslankyni poskytneme.

Jenom považuji za důležité zdůraznit, že realizace je skutečně převážně a primárně v kompetenci těch pořizovatelů. Největší zátěž je pak na Ministerstvu dopravy, které zastupuje provozovatele největších zdrojů hluku, tedy Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty. Zpracované akční plány jsou po dokončení veřejně přístupné na webových stránkách pořizovatelů a veřejnost k nim může vznášet připomínky ve lhůtě 45 dnů od vyvěšení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, děkuji moc za odpověď. Dovolte mi ještě jednu otázku, která má úzký vztah k vámi řízenému ministerstvu.

V posledních týdnech zaznamenávám stále častější výjezdy pana ministra financí Babiše do nejrůznějších zdravotnických zařízení. Zlé jazyky říkají, že si obhlíží ty nemocnice, jejichž akvizici by rád provedl. Skutečnost je ale taková, že tato zařízení skutečně navštěvuje především jako člen vlády. A v téhle souvislosti mi to nedá a musím se zeptat: Nezasahuje, pane ministře, pan ministr Babiš do vašeho portfolia? Nebo s trochou nadsázky snad to, že tak často navštěvuje nemocnice, znamená výměnu rolí a vás budeme v brzké době vídat třeba na finančních úřadech? Ani v jednom případě se mi to příliš nelíbí. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tady mi dovolte jenom krátkou repliku. Skutečně že jsem samozřejmě zaznamenal aktivity svého kolegy. Vnímám to, že jde trochu asi o souvislost s krajskými volbami. I když je pravda, že jsem zaznamenal fotografie pana ministra financí v bílém plášti a s fonendoskopem na krku.

Tady možná trochu i já zabruslím do oblasti, kde nejsem doma, jakési psychologické. Všichni jsme byli kdysi dětmi. Chlapci chtěli být ve školce často kosmonauty nebo popeláři, někdo možná toužil stát se lékařem a nevyplnilo se mu to v rámci té budoucí profesní dráhy. Tak se nějakým způsobem snaží ty dětské sny realizovat teď a možná, že to skončí nakonec třeba i změnou profesní dráhy. To člověk nikdy neví. Máme nedostatek lékařů. Možná bychom posílili.

A je pravda, že mi někteří kolegové říkali, že bych z logiky věci měl začít navštěvovat finanční úřady a ptát se, co dělají či nedělají. Tak za prvé musím říct, že té práce, kterou máme na Ministerstvu zdravotnictví je skutečně přehršel a že bych toto nepovažoval za úplně férově využitý čas pro našeho zaměstnavatele, kterým jsou voliči a občané.

Za druhé si často říkám, že je dobré vždycky říci to staré dobré ševče, drž se svého kopyta. A já se vám přiznám, že bych se asi neuměl dostat do situace, kdy bych dával moudré rady na těch finančních úřadech o věcech, o nichž nemám ani ponětí, a vyvolával bych tak maximálně úsměvy shromážděných zaměstnanců, kdybych jim radil o věcech, o kterých nic nevím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Váhalovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra spravedlnosti. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, v polovině května se v Berlíně uskutečnilo zasedání sítě parlamentářů proti násilí na ženách výboru pro rovnost a nediskriminaci Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Jednání bylo zaměřeno na aktuální výzvy ohledně ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tedy takzvané Istanbulské konvence, členskými státy Rady Evropy. Tato dohoda je velmi důležitá, protože se jedná o jedinou mezinárodní dohodu, která se zabývá tímto narůstajícím problémem. Moderním aspektem této úmluvy je například zavedení souboru definic trestných činů, jako je například vynucený sňatek, stalking a mnoho dalších.

V této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, jaký je aktuální stav předložený k ratifikaci této dohody, kterou již schválila vláda 8. února 2016. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, my tuto úmluvu bereme velice vážně. Z tohoto důvodů také konečně došlo k jejímu podpisu Českou republikou. Myslíme si, že koneckonců i v souvislosti s tím migračním vývojem - dnes už bych nehovořil o migrační krizi, to už máme zaplať pánbůh za sebou. Ale bůh ví, jestli ji nemáme před sebou, že? Ale prostě s nějakým nárůstem migrace je třeba, aby naše trestní právo skutečně bylo připraveno a znalo ty trestné činy a umělo prosadit naše evropské pojetí, do kterého nepochybně patří i jasné NE jakémukoliv násilí na ženách. Takže jak říkám, úmluva již byla podepsána přes pro mě nepochopitelné nesouhlasné stanovisko KDU-ČSL. A nyní tedy probíhají práce na úpravách legislativy, kde mi usnesení vlády uložilo předložit tato opatření nejpozději do 30. června 2017 s tím, že předložení samotné úmluvy Parlamentu k souhlasu s ratifikací je naplánováno do 30. června 2018. Věřím, že to zvládneme i rychleji, ale těch úkolů máme hodně, tak nevím o kolik. Ale věřím, že rychleji. Tohle jsou nějaká poslední data, do kterých to máme uloženo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku? (Ano.) Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Již jednou jste mi takto podobně odpovídal s tím, že předpokládáte, že k podpisu dojde v prvním pololetí roku 2016, že bude připraveno. Takže jenom doufám, že to do toho 31. 6. skutečně stihneme. A chtěla bych apelovat na to, abychom se pokusili tuto úmluvu přijmout ještě dříve než v roce 2018, nebo v polovině roku 2018. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Jenom chci říct, že to předtím jsem splnil. Že podpis máme za sebou a teď jsme na cestě k ratifikaci. Také bych chtěl, aby to bylo dřív. To vám slíbit neumím. Ale jinak, jak vidíte, snažím se to slovo držet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní poprosím znovu paní poslankyni Váhalovou, aby přednesla další interpelaci na pana ministra.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Takže dnes naposledy, pane ministře, dámy a pánové. Chtěla bych se dotázat na aktuální vývoj a termín předložení k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy proti obchodování s lidskými orgány, která byla Českou republikou otevřena a podepsána 25. března 2015. Tato mezinárodní konvence zakazuje nezákonné obstarávání orgánů k transplantacím a jsem velmi ráda, že se Česká republika aktivně zapojila do akce proti tak závažnému zločinu a byla mezi prvními signatáři konvence. Ale kdy bude, pane ministře, tato úmluva předložena Poslanecké sněmovně?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pane ministra o reakci.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já musím říct, že jsem rád, že mě takhle interpelujete, protože někdy mám pocit, že naše činnost v téhle oblasti nikoho nezajímá. Tak vidím, že aspoň někdo ji sleduje skutečně s mimořádnou podrobností.

My jsme tam měli původně termín pro odůvodnění sjednání úmluvy do 31. října 2015. Ten ovšem musel být odložen, protože je tam návaznost právě na zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který se tehdy zasekl v Poslanecké sněmovně. Proto mi byl tento úkol prodloužen od celý rok - do 31. října 2016. Nyní konečně víte, že před několika dny došlo k definitivnímu schválení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, takže dalšímu postupu nic nebrání. Věřím tedy, že úkol určitě splním do 31. října 2016. Po pravdě bohužel v podkladech nemám další předpokládaný harmonogram, ale co nejrychleji poté bude všechno pokračovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně bude pokládat doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já opět jenom apeluji, pane ministře, na zrychlení celé procedury. A na viděnou příští čtvrtek.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Tímto jsme vyčerpali všechny interpelace. Dovolte mi ještě, než přeruším jednání, načíst omluvu pana poslance Kolovratníka, který se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 hodin z pracovních důvodů až do konce jednacího dne.

V tuto chvíli přerušuji jednání Sněmovny do zítra do 9 hodin, kdy bychom měli pokračovat podle programu body z bloku třetích čtení. Na 13. hodinu máme pevně zařazený tisk pomoc v hmotné nouzi, první čtení.

Já vám děkuji za přítomnost a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.51 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.