Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 543/9/ - vrácený Senátem

Senát nám vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 543/10. Vítám mezi námi senátora Karla Kratochvíleho a prosím, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům se vyjádřila paní poslankyně Věra Kovářová, která zastupovala navrhovatele od počátku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, a to hned ve dvou verzích - senátní a sněmovní. Ta senátní se přitom liší od sněmovní a obě se liší od verze, kterou jsme spolu s kolegy předložili. Nepochybně rozsahem, když v důsledku koaličních pozměňovacích návrhů předloha tak trochu nabobtnala, ale také obsahem, kdy se reguluje více záležitostí, než jsme si na začátku představovali.

Nyní bych ráda připomněla, proč jsme předlohu, která původně sestávala z několika málo vět, připravili. Naší hlavní motivací bylo usnadnit výstavbu rodinných domů na zastavitelných plochách, kdy se k nim neměl vyžadovat souhlas orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, a dále odstranit diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace, jsou povinny platit obce a kraje, ne však stát, který jako jediný měl zcela nepochopitelně stanovenou výjimku. Poslední novelizační bod říkal, že v případě veřejně prospěšných staveb v zastavitelné ploše se odvody za trvale odňatou zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu nestanoví.

Ráda bych se podrobněji vyjádřila k usnadnění výstavby rodinných domů. Četné reakce veřejnosti, ale koneckonců i hlasování o tomto návrhu ve třetím čtení, kdy předloha získala tříčtvrtinovou, více než ústavní většinu, svědčí o tom, že jde o téma, které se veřejnosti podstatně dotýká a zajímá ji.

Uvedu příklad za všechny, který se opírá o jeden z desítek, možná stovek e-mailů, které jsem v této věci dostala. Cituji: "V polovině března roku 2015 jsme koupili pozemek v jedné moravské obci s tím, že si zde postavíme dům. V tu dobu jsme neměli vůbec tušení o připravované novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Během roku jsme si připravovali projekt a před měsícem začali vyřizovat stavební povolení. Teprve včera jsme zjistili, že je třeba zažádat o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a nechat si vypočítat částku odvodu. A přišel šok. Podle bonity půdy nám bylo spočítáno za 150 metrů čtverečních zastavěné plochy 180 tisíc korun. To je částka pro pracující, ale ne nadprůměrně vydělávající rodinu velmi zásadní. Navíc jde o pozemek momentálně v už zastavěné oblasti. A jak opakuji, při koupi pozemku jsme neměli možnost toto zjistit, i kdybychom věděli, že se chystá novela zákona. Toto je opravdu ohromná podpora pro mladé rodiny."

Takto ironicky a myslím, že oprávněně, končí svoji zprávu jeden z pisatelů a já mám pro jeho slova pochopení. Ano, poslední novela zákona o zemědělském půdního fondu se skutečně nepovedla a byla bych moc ráda, kdybychom si to dokázali přiznat a náš přešlap napravit.

Nyní uvedu ještě jeden příklad, který se týká obce Neplechov. Tato obec věnovala své hřiště pro výstavbu jiné veřejně prospěšné stavby, a to dálnice D3, s tím, že si podle nového územního plánu postaví nové hřiště na jiném pozemku. Jaký však byl její šok, když zjistila, že za vynětí bude muset zaplatit 9 mil. korun. To znamená, že tato obec již hřiště nikdy nepostaví. Pokud samozřejmě nepodpoříte senátní verzi.

Nyní bych se ale ještě ve stručnosti vrátila k historii projednávání tisku číslo 579. Dva koaliční komplexní pozměňovací návrhy předložené v rámci sněmovního projednávání tři výše uvedené body zapracovaly, byť naneštěstí ne zcela. Požadavek na zahrnutí veřejně prospěšných staveb při hlasování ve třetím čtení bohužel neuspěl. Tento problém se následně pokusili vyřešit kolegové z horní komory a vyřešili jej způsobem, který je patrný ze senátní verze návrhu. Důležité z mého pohledu je, že tento způsob si získal například podporu Svazu měst a obcí, který ve svém stanovisku nabízí přesvědčivý příklad nesmyslné nákladnosti současné úpravy. Cituji: "Stávající poplatek za vynětí pozemku pro rozšíření hřbitova byl jednomu městu na jižní Moravě stanoven na 4,5 mil. korun. Po navrhované úpravě by byl 450 tisíc korun. Ušetřené peníze by samosprávy mohly použít v jiných oblastech života obce - na opravu chodníků, silnic, veřejného osvětlení, na podporu spolků." Tolik tisková zpráva Svazu měst a obcí.

Chci zdůraznit, že především proto, že se senátní verze snaží věrněji respektovat podobu naší původní předlohy, konstatuji jako předkladatelka, že má moji podporu. V případě, že by senátní verze nezískala dostatečnou podporu, dovoluji si doporučit, aby tato Sněmovna podpořila alespoň redukovanou verzi sněmovní. Tím nejhorším, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby oba tyto návrhy spadly pod stůl a volání mladých rodin, které jsou zatíženy nesmyslně vysokými odvody, a obcí a měst, kterým je současné nastavení překážkou v rozvoji, by zůstalo nevyslyšeno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, a ještě než budeme pokračovat, se zeptám, jestli se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu chtějí vyjádřit zpravodajové, nejdříve garančního výboru zemědělského pan poslanec Josef Kott. Ano, má zájem. Připraví se kolegové Robin Böhnisch a František Adámek, pokud mají zájem se k tomu vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Poslanecká novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu přijatá Poslaneckou sněmovnou ve znění komplexního pozměňovacího návrhu zemědělského výboru obsahuje vyřešení aplikačních problémů v případě výjimky plochy pro výrobu, skladování a strategické průmyslové zóny, výjimku pro silnice a místní komunikace budované kraji a obcemi, výjimku pro budování vodních nádrží a výjimku pro individuální stavby rodinných domů. Na tomto kompromisu byla nalezena, jak již dobře víte, shoda nejen v Poslanecké sněmovně, ale také mezi jednotlivými ministerstvy, tj. Ministerstvem životního prostředí -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiný problém, než je zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, prosím v předsálí. A týká se to všech částí Poslanecké sněmovny. Ještě počkám chvilku. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane místopředsedo. Je to výsledek kompromisu mezi Poslaneckou sněmovnou, ale hlavně mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Senát navrhuje vložit do zákona nejen osvobození od poplatků za zábor zemědělského půdního fondu, za výstavbu rodinných domů v zastavěném území, další výjimku na snížení odvodu při budování veřejně prospěšných staveb mimo zastavěná území. Platnou výjimku pro budování veřejně prospěšných staveb v zastavěném území považují někteří senátoři za nedostatečnou a prosazují snížení odvodu pro budování blíže nespecifikovaných záměrů. Znovu se vracíme k termínu významně prospěšných staveb.

Významným rizikem je skutečnost, že požadavek senátorů nejenom oslabuje ochranu původního fondu v České republice vložením dalších výjimek do zákona, ale především vlastní aplikační dopad takovéhoto typu ustanovení. Rozsáhlé soukromé sportovní a rekreační areály, lyžařská střediska a podobně by rozhodnutím zastupitelstev mohly získat významné ekonomické zvýhodnění na úkor ochrany zemědělského půdního fondu, a to zcela bez vlivu státních úřadů.

Zákon se ze Senátu vrací do Poslanecké sněmovny a je velmi důležité, abychom si uvědomili popsaná rizika senátních pozměňovacích návrhů. Doporučuji, abychom setrvali na schválené verzi Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Josefu Kottovi. Nyní pan kolega Robin Böhnisch - má zájem o vystoupení zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, výbor pro životní prostředí nebyl garančním výborem, nicméně dovolte mi jenom ve stručnosti potvrdit slova mého předřečníka. Výbor pro životní prostředí přijal velmi podobný pozměňovací návrh, který byl potom základem finální sněmovní verze. Domníváme se, že sněmovní verze je velmi vyvážená a splňuje to podstatné, co předkladatelé návrhu zákona požadovali. To znamená především ulehčení výstavby rodinných domů, kde se výrazně snižuje odvod za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Návrh Senátu je dle mého soudu příliš široký a obával bych se v případě přijetí senátní verze něčeho, co bych nazval potenciálním developerským eldorádem ve volné krajině pod zástěrkou veřejné prospěšnosti. Dovolím si vás proto požádat o schválení verze sněmovní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi. Pan kolega František Adámek, jestli má zájem. Není tomu tak. Otevírám rozpravu. Jako první v rozpravě vystoupí pan senátor Karel Kratochvíle a potom už dám prostor jak pro přihlášené, tak pro faktické poznámky. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Karel Kratochvíle: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, od 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, č. 41/2015 Sb., která kromě dalšího přinesla zásadní dopady do života měst a obcí, ale i krajů, a v neposlední řadě také do výstavby rodinných domů. Od výše uvedeného data je zpoplatněno vynětí ze zemědělského půdního fondu pro stavby komunikací ve vlastnictví krajů a obcí. Dále pak došlo nově ke zpoplatnění vynětí ze zemědělského půdního fondu mimo zastavěné území pro stavby pro bydlení nebo veřejně prospěšné stavby umisťované mimo proluku o velikosti do půl hektaru.

Senát proto navrhuje v novelizačních bodech 11 a 30 návrhu zákona úpravu odvodů za vynětí ze zemědělského půdního fondu pro stavby rodinných domů včetně souvisejících staveb pro vlastní potřebu nebo veřejně prospěšných staveb v tom smyslu, že za prvé v zastavěném území se pro tyto stavby nevyžaduje souhlas orgánů ochrany zemědělského půdního fondu s odnětím, tedy nejsou stanovovány odvody. Za druhé, v zastavitelné ploše bude u těchto staveb vyžadován souhlas orgánů ochrany zemědělského půdního fondu a budou stanovovány odvody, avšak bez použití ekologické váhy vlivu.

Návrh Senátu má zvýšený efekt k ochraně zemědělského půdního fondu. Senát je přesvědčen, že stavebníci daných staveb budou daleko více motivováni k uvážení, zda stavbu realizovat v zastavitelné ploše a tak se vystavit povinnosti platit odvody za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, či využít pozemků v zastavěném území obce, kde nebude poplatek stanovován. Jedná se tedy o jistou formu environmentálního přístupu, který si klade za cíl vyvážit ryze fiskální zájmy.

Ekonomický nástroj ochrany zemědělského původního fondu současně zůstane zachován, jeho výše však nebude bránit realizaci stavby, neboť dojde k odstranění případů vysokých odvodů, mnohdy v řádu až statisíců korun v rámci odnětí zemědělské půdy pro realizaci individuální výstavby rodinných domů či v řádu až milionu (milionů?) korun za odnětí zemědělské půdy pro výstavbu veřejně prospěšných budov. Dle výpočtu Ministerstva životního prostředí by se mělo jednat o odvod maximálně 180 Kč/m2. Tj. odvod za odnětí zemědělské půdy o výměře 200 m2 pro jeden rodinný dům se zpevněnými plochami bude činit maximálně 36 tisíc korun proti současným 360 tisícům.

Institut veřejně prospěšná stavba je zaveden již ve stávajícím znění zákona a neměl by tedy v aplikační praxi činit problémy.

Je dobré zdůraznit, že základní nástroj ochrany zemědělského půdního fondu jsou územní plány, kde jsou v procesu projednávání a schvalování orgány ochrany přírody a orgány ochrany zemědělského půdního fondu účastníky s rozhodujícím stanoviskem.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Kratochvílemu a v rozpravě - faktická poznámka paní poslankyně Miroslavy Němcové? Ne. Tak potom faktická poznámka poslance Herberta Pavery, připraví se pan poslanec Bendl s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný podvečer, dámy a pánové. Já jenom bych chtěl říct krátce k podpoře senátního návrhu to, že opravdu chápu - sice jsem členem zemědělského výboru a samozřejmě vím, že zemědělská půda je velmi cenná pro budoucnost České republiky, ale současně se ve mně bije i pozice starosty obce, kde je nutno zajistit i rozvoj obcí a měst, a proto si myslím, že bychom měli podpořit i tu slevu za poplatky za odvody ze zemědělského půdního fondu nejenom u rodinných domků, ale i u veřejných prospěšných staveb, protože škola i sportoviště na vesnici jsou velmi důležité a vesnice opravdu nemají tolik peněz na vynětí ze zemědělského půdního fondu.

Daleko větším problém, který jsme tam schválili, je úleva pro výstavbu nějakých skladovacích hangárů a podobně. To si myslím, že vůbec tam nemělo být. To mělo být z toho zákona venku. Protože to bude mnohem víc pozemků, které vlastně ztratíme ze zemědělského půdního fondu, a tam si myslím, že jsme udělali drobnou chybu. Děkuji.

A jenom připomínám, protože mám ještě chviličku - prosím vás, v atriu Poslanecké sněmovny je krásná výstava o našem ještě krásnějším regionu Hlučínska. Tak nezapomeňte se tam jít podívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi, který mírně vybočil z předmětu projednávání, ale myslím, že to bylo pozitivní.

Nyní v rozpravě pan kolega Petr Bendl, připraví se pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane senátore, jsem přesvědčený o tom, že novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je potřebná. A je třeba si připomenout historii.

K takzvanému zdražení vynětí ze zemědělského půdního fondu došlo poté, co se Poslanecká sněmovna již v předminulém nebo minulém volebním období rozhodla využít tohoto nástroje jako brzdy výstavby fotovoltaických elektráren a zabírání zemědělského půdního fondu na loukách a polích, chcete-li. Proto došlo k tomu zdražení. Takže když dnes mluvíme o slevě, není to tak úplně přesné. Myslím, že brzdy už není třeba. Už není třeba toho astronomického zdražení vynětí ze zemědělského půdního fondu a můžeme se v klidu vrátit do polohy, ve které jsme byli v minulosti, neboť taková zvěrstva, jaká se udála, už se stát nemohou.

Bohužel ve vládní novele, která byla příležitostí k tomu, abychom věci vrátili do normálu, jsme vylili s vaničkou i dítě, neboť jsme požadovali například - nebo vy, kdo jste pro to hlasovali, já to nebyl - neúměrné peníze například z vynětí ze zemědělského půdního fondu i v případě budování třeba nového rybníka či veřejně prospěšných staveb. To považuji za chybu i v případě, že to tak dnes dopadne, protože veřejně prospěšné stavby zpravidla investují města, obce, kraje a v okamžiku, kdy jim odsouhlasíte výrazné zdražení vynětí ze zemědělského půdního fondu, tak co udělají? Přijdou na stát a řeknou: Státe, musíš dát nějakou dotaci, protože my to nejsme schopni ze svého rozpočtu zafinancovat. A roztočíme kruh byrokracie kolem toho, přičemž se peníze uvnitř těch žádostí budou spíše ztrácet, než aby se množily.

O zemědělský půdní fond a o jeho ochranu se vedou tvrdé debaty v okamžiku, kdy jednotlivá města a obce, případně kraje vyjednávají se zainteresovanými ministerstvy či s orgány ochrany přírody. Takže není pravdou věta, která tady zazněla, že stát nemá a neměl šanci ovlivnit zábor zemědělského půdního fondu. Opak je pravdou. Stát velmi vstupuje do diskusí a debatuje s jednotlivými obcemi, když projednávají své územní plány, kde je možné rozvoj obce pustit a kde naopak nikoliv. Jsou to detailní, ale velmi podrobné diskuse nad územními plány, a tam se rozhoduje o tom, jestli vynětí ze ZPF ano, či ne. Tato novela v podstatě jenom říká, kolik se za to má zaplatit. Někteří z vás si myslí, že čím to bude dražší, tím hůř pro investory, a oni tedy nebudou stavět. V případě veřejně prospěšných staveb - znovu podotýkám, jsou to města a obce, a jsou to těžce vydiskutované rozvojové plány měst a obcí právě s orgány ochrany přírody a krajiny. Je třeba, abyste věděli, že vlastně říkáte "kdo má prachy, ten si to vynětí ze ZPF může dovolit, a kdo ty prachy nemá, tak nikoliv". Ano, ta poslanecká verze to trochu zastropovala na 36 tisících korun, nicméně platí totiž - v případě tedy rodinných domků. U ostatního to neplatí. Tam zkrátka budou muset u veřejně prospěšných staveb tvrdě zaplatit obce v případě, že budou chtít rozšířit svoji nějakou dopravní síť, chodníky nebo postavit jinou veřejně prospěšnou stavbu. Tam samozřejmě přijdou znovu na stát a budou hledat nějaké dotační tituly a bude potřeba to tudy zaplatit. Nic víc, nic míň.

V zásadě kdo z toho musí mít radost, je samozřejmě ministr životního prostředí, protože to jsou prostředky, které půjdou zejména jemu do fondu, nicméně to bereme lidem, případně rozpočtům obcí a měst. Oni za to mohli postavit něco jiného, případně ze svých, a přiznejme si to, ne zcela naplněných rozpočtů vzhledem k potřebám, které města a obce mají, tyhle peníze budou muset věnovat na oltář Ministerstva životního prostředí. A to je výrazný rozdíl před tím, než byla ta brzda ve formě staré novely zákona o zemědělském půdním fondu, který byl přijat, jak jsem řekl, právě proto, aby zabránil výstavbám fotovoltaických elektráren na jednotlivých loukách a polích.

Proto prosím vás, když říkáte, že chcete hájit zemědělských půdní fond tím, že se zdraží, tím se nehájí. V územním plánu je řečeno, kde se může stavět a kde se stavět nesmí, co se tam smí stavět a za jakých podmínek, jenom to bude dražší. V podstatě jenom rozhodujete o tom, že to zdražíme - nebo zdražíte, já pro to nejsem. Ale protože vím, že stávající platná novela zákona je mnohem horší než poslanecký návrh a ještě daleko horší než senátní, budu plédovat tady za podporu senátního návrhu, protože tam si myslím, že zkušenost senátorů z práce v komunální politice je znát, a alespoň tímto směrem je třeba jít. V případě, že nepřijmeme senátní návrh, je lepší ten poslanecký návrh, byť opozičních poslanců, protože i ten zlepšuje situaci oproti vládnímu návrhu zákona, který jsme přijali v minulosti a který nesmyslným způsobem zdražuje vynětí ze zemědělského půdního fondu.

Znovu říkám, to, jestli půjde, nebo jde, anebo nejde něco vyjmout, je dáno územním plánem. A územní plány jsou projednávány se všemi státními institucemi samozřejmě za účasti zainteresovaných nejenom měst a obcí, ale také vlastníků jednotlivých nemovitostí, vlastníků půdy a podobně.

Za sebe říkám, podpořím obě varianty, ale myslím si, že senátoři měli víc rozumu než Poslanecká sněmovna. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Ještě kolegu Zemka požádám o strpení, protože je tady faktická poznámka, ke které se přihlásil pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den a děkuji za slovo. Musím tady trochu reagovat na svého předřečníka. Skutečně tady musím zdůraznit, že ten poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu je výrazně regulační. To, že se rozhoduje v územním plánu, zda ten či onen pozemek bude určen k zástavbě či ne, to si myslím, že na tom se všichni shodneme. Právě ten regulační poplatek je jedním z faktorů, který říká, jakým způsobem se k tomu v tom rozhodování postavíme.

Nechci tady teď hodnotit zákon jako takový. Nechci tady hodnotit senátní návrh ani poslanecký návrh, ale chci skutečně odmítnout, že ten poplatek neplní regulační funkci. On tu regulační funkci má. Ta regulační funkce je velice důležitá a při rozhodování hraje roli. Neříkám, že hraje nejvýznamnější roli, ale rozhodně roli tam hraje. Ta úvaha prostě je celkem jednoduchá. Pokud chce někdo stavět na té nejbonitnější půdě, tak za to prostě zaplatí. To je prostě jednoduché. Myslím si, že ten pohled je nebo měl by být podobný jak pro nás, tak pro všechny starosty. Ten poplatek určitě není tím faktorem, který by bránil výstavbě, ale říká "pozor, stavíte na bonitní zemědělské půdě a to skutečně něco stojí".

Opakuji, nehodnotím teď v tuto chvíli ani poslanecký ani senátní návrh, ale spíše se vymezuji proti tomu, že ten poplatek není regulační a že to hlavní se odehrává pouze na územním plánu. Odehrává, ale s tím pohledem regulace právě poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě dvě faktické poznámky, kolega Zemek ještě počká, a to pana poslance Petra Bendla a poté pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Bendl: Já tomu nerozumím. Musím se prostřednictvím předsedajícího zeptat pana kolegy Kučery, neboť ten senátní návrh je nejblíž poslancům, nebo tomu poslaneckému návrhu, který podepsali poslanci z klubu TOP 09 a Starostové. A to, co jsem tady teď slyšel, je obhajování zvyšování toho poplatku, že je regulační. Poplatek je jiná forma daně, a proto já bych plédoval za to, abychom se vrátili na tu úroveň, která tady byla ještě před přijetím té brzdy. A nezdaňoval bych to tolik, neboli nezpoplatkovával bych to tolik, protože z jedné kapsy bereme a do druhé dáváme. To za prvé.

A za druhé, těm, kteří už si konečně našetřili na bydlení, jim ho nesmyslně a hloupě zdražujeme. To je celé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Laudát, všichni s faktickými poznámkami. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci se úplně přít s kolegou z opozičních lavic, ale měli bychom trošku více důvěřovat těm samosprávám. A ten souboj o to, jestli ta lokalita je, nebo není vhodná pro výstavbu, se má svést na obci. A už ne žádný regulační poplatek. K čemu? Tak buď důvěřujeme samosprávě, že si moudře rozhodne a schválí územní plán, a není to vůbec jednoduchá věc, kdo to někdy prosazoval, ví, jak je to složité, kolik lidí do toho mluví, máte nadřízený orgán atd. A ne že my teď přijdeme a řekneme: To je sice hezké, že v té obci se shodli, že tady budou stavět rodinné domky, ale pozor, pozor, my ochranáři, kteří žijeme někde úplně jinde, nám to přijde tedy hloupé, protože je to cenná půda, tak aspoň ať zaplatí. A ještě k tomu do státního rozpočtu, což je taková bezedná díra, a tam to někde skončí. Případně bychom pak mohli vymyslet dotační titul, kterým bychom dotovali výstavbu například chodníků nebo rodinných domků nebo veřejného osvětlení. No to je přece blázinec. Nejdříve jim to vezmeme, protože nedůvěřujeme jejich rozhodnutí a říkáme no, oni na té obci ten územní plán asi nemají úplně dobře, kdybych tam seděl já, tak to udělám úplně jinak a v této části území nikdy nepovolím výstavbu. Anebo ne. Tak já plně respektuji právo každého z nás ve své obci, ve svém městě silně prosazovat svůj názor na územní plán, získat pro to většinu, prosadit to, ale trošku mi vadí ta pýcha, jak z té Prahy, jak z toho státu budeme všem říkat, že to je špatně, a když už jste to udělali špatně, tak si to aspoň zaplaťte.

Já to prostě nepovažuji za rozumný princip. A kdybych chtěl tak trošku popíchnout své kolegy, kteří sedí nalevo od nás, tak vy v tom poslaneckém klubu máte zástupce dvou politických stran a je vidět, že v tomhle se prostě neshodnete. A nám osobně je bližší -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, vypršel vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: - je bližší postup těch, kteří respektují samosprávu.

Děkuji, pane předsedo, za upozornění. Vůbec jsem si toho nevšiml. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní tři faktické poznámky. Pan kolega Laudát, pan poslanec Junek a pan poslanec Novotný. Nyní pan poslanec Laudát k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: To se to povídá. Měli jste možnost s tím zákonem přijít. Přišla s tím TOP 09 a je pod ním podepsáno 18 poslanců, jestli se nemýlím, ono už je to delší doba, co tady ležel. Takže co tady povídáte o tom, co kdo chce, nechce? A každé zatížení poplatkem čehokoli je regulační záležitost. Podívejte se na Babiše, ten tak zpoplatnil podnikatele, živnostníky a zpoplatnit ještě se chystá, a tím udělá regulaci, a až je doreguluje, tak je vyreguluje na úřad práce nebo do Agrofertu. Takže ono to funguje a uvidíte v praxi, že to fungovat bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Junek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na tu moudrou samosprávu. Tak ono by to bylo skvělé, kdyby ta samospráva byla moudrá, ale pak máte ty tlaky, kdy přijdou lidé, a my chceme stavět, pak přijde investor a řekne, my bychom si tady rádi postavili průmyslovou zónu, a začne argumentovat, obci to přinese peníze, pracovní místa atd. A kde je najednou ta moudrost? Obec řekne, no, ty peníze jako fajn, ale naproti tomu je ta orná půda, kterou tedy zlikvidujeme. A kde je ta moudrost?

Já si myslím, že takto to nefunguje. O co jde v tom vyjmutí ze zemědělského půdního fondu? Jde přece o to, že dneska se nám ty obce a města rozrůstají dále do krajiny. A ty středy se nám vylidňují. Říkám, tak si vyberte. Buď ano, půjdete za město a zaplaťte, a když budete stavět ve středu města, tak to máte levnější. To je přece ten princip toho. Ale ta moudrá samospráva, tak to nefunguje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak vystoupení pana kolegy Junka spustilo vlnu faktických poznámek. Čili pan kolega Novotný, ten je řádně přihlášen, poté pan kolega Herbert Pavera, Miroslav Kalousek a Zbyněk Stanjura. Faktické poznámky. Takže jsem ztratil naději, že uzavřu tento bod do 19 hodin podle jednacího řádu. Nyní pan kolega Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, představa, že samospráva ve chvíli, kdy realizuje územní plánování, je v rozhodování, kde stavět a kde ne, autonomní, je velmi mylná. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve chvíli, kdy s ním nedosáhnete v rámci územního plánování shody, v podstatě nemáte jakoukoliv šanci ten územní plán schválit. Můžete to řešit s krajským úřadem, můžete jít do rozporu na Ministerstvo životního prostředí, výsledky rozporových řízení jsou velmi často neúspěšné pro samosprávy. Přestože jsou přesvědčeny o veřejné prospěšnosti záměru, nepodaří se jim ve velkém procentu o tom ministerstvo přesvědčit, a tím pádem ani zakomponovat nějaký takový veřejně prospěšný záměr do svého územního plánu. Je to zkušenost mnoha samospráv. Já jsem proto hluboce přesvědčen, že regulace v tom je dostatečně silná tímto mechanismem. A regulovat ji ještě ekonomicky v podstatě znamená ze strany lidí, kteří nemají žádnou zkušenost s řízením měst a obcí, v podstatě těm samosprávám vzít poslední šanci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní pan poslanec Herbert Pavera také k faktické poznámce. Připraví se kolega Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Herbert Pavera: Ještě jednou dobrý večer. Jenom krátce prostřednictvím pana předsedajícího pro pana poslance Junka bych chtěl říci - ano, tak to vypadá, když někdo nemá zkušenosti se samosprávou. Pak tady mluví takové nesmysly, jako je pan Junek. Řada lidí, kteří si to nezkusili, vůbec neví, že územní plán se dělá třeba dva i tři roky, a vyjadřují se k tomu všechny orgány na ministerstvech, ať je to Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a další a další, které k tomu řeknou své a buď dají, nebo nedají souhlas.

Takže pane kolego, nejdříve se s tím seznamte, a potom tady mluvte věci s rozumem, a ne bez rozumu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek také k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, ale ani mě nemohlo nechat chladným vystoupení pana kolegy Junka. Já si nedělám žádné iluze o existenci či neexistenci tlaků na obcích při schvalování územního plánu i jiných rozhodnutí, ale představa, že zatímco na těch obcích jsou tlaky a ta moudrost někdy ustoupí, zatímco tady vládne pouze ta moudrost, kterou vetkneme do zákona, to mě opravdu překvapilo. Vezměte si to prostřednictvím předsedajícího, pane kolego, na sebe. Kolikrát vy jste se škubali tak jako naoko, že něco nechcete schválit, že není moudré podpořit zákony, které omezují lidskou svobodu, a pak jste řekli no jo, on je tady ten koaliční kompromis. A pokud jste vyměnili slib levnějších plenek za šestnáct bodů seznamu nesvobody, kde je ta moudrost, probůh? Takže ony ty tlaky jsou úplně všude, na obci, na centrální úrovni. A záleží spíš na pevnosti postojů a svědomí každého z nás než na tom, jestli jsme na obci, nebo v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura, poslední faktická poznámka. Doufám, že nevyvolá další vlnu. Pak už by se kolega Zemek dostal ke slovu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdříve chci říci, že jsme podporovali návrh paní kolegyně Kovářové a jejích kolegů. Dnes jsme připraveni hlasovat pro obě verze. Obě jsou lepší než stávající stav, takže jsme připraveni hlasovat jak pro senátní tak pro sněmovní.

Jinak se chci trošku zastat pana poslance Junka. On je zkušený komunální politik. Ale trošku v tom svém zeleném pohledu na svět na to zapomněl v tom vystoupení.

To jsou hezké rady, milý pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. Ale zkuste si v centru města něco postavit, když to je zastavěné. To není tak úplně jednoduché postavit si dům v centru. Navíc ten samotný pozemek má mnohem větší cenu než pozemek na okraji. A to jsou rady nás, kteří už bydlíme. Radíme těm, kteří by rádi něco postavili. No to se nám to radí! Já ani nevím, kdy vznikly územní plány v těch bytových nebo rodinných domech, ve kterých žijeme my, kteří jsme v Poslanecké sněmovně. A když jsem mluvil o respektu k samosprávě, tak já připouštím, že to některá ta samospráva neudělá dobře nebo šťastně, ale už kolegové mluvili o tom, že to není úplně jednoduché schválit ať územní plán nebo změnu územního plánu. Kdo to zkusil, tak ty dva tři roky to je, když to jde dobře, říkal pan poslanec Pavera, taky starosta úspěšné obce v mém volebním kraji. A když to nejde dobře, tak klidně tu změnu děláte pět let. A to neřešíte územní plán celého města jako třeba v případě Opavy. Takže to je skutečně běh na dlouhou trať.

Já jsem tady vyzval k tomu, abychom samosprávu respektovali. Abychom si nestačili říct - a mnohdy tady zaznívá a bylo to u školského zákona, že stát je moudřejší než samospráva a samozřejmě v tom levicovém pohledu na svět ten stát je hlavně moudřejší než rodiče a občané. A já tvrdím, že je to naopak. A pokud si někde vyberou špatnou samosprávu, tak nemají dobrý územní plán, to se stát prostě může. Když to budeme dělat z centra, tak těch případů špatných rozhodnutí bude mnohem více, než když to necháme tam, kam to patří. A to je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Václav Zemek řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předem podotýkám, že moje názory na ochranu zemědělského půdního fondu jsou poněkud odlišné od některých mých předřečníků, a doufám, že to nespustí opět lavinu různých poznámek. A pokusím se být velice stručný.

Zákon o zemědělském půdním fondu je věčným soubojem mezi zastánci výstavby na jedné straně a ochránci půdy na druhé straně. Jak tento souboj dopadá, vidíme nejlépe na naší krajině. Stačí se podívat na letecké snímky z letošního roku a například na letecké snímky pět let staré a potom vidíme, kolik zemědělské nebo volné půdy bylo ztraceno. To jenom taková moje první poznámka.

Já jsem poslouchal tady tu debatu a trochu mi připadlo, že ne úplně všichni řečníci byli v obraze, protože my tady dnes projednáváme nebo hovoříme o novele, kterou předložila paní kolegyně Kovářová, která tady potom proběhla debatou ve Sněmovně, a byly do ní zakomponovány různé pozměňovací návrhy. A potom o senátní verzi. Ale obě tyto verze snižují poplatky. Takže tady trochu mi připadlo z té debaty, že ne úplně všichni zaregistrovali, o čem tady jednáme. Zaznělo tady několik takových ne úplně přesných informací. Já je nebudu všechny zmiňovat, ale namátkou mi utkvělo v paměti, že se platí za vyjímání u rybníků. Tak to samozřejmě není pravda. Pokud se rybník obnovuje a ještě na něm není intenzivní hospodaření, tak tam se neplatí za vynětí. Rovněž tak tady padlo, že zákon byl měněn kvůli fotovoltaickým elektrárnám. Nevím, jaký tam byl záměr, ale pokud víte, když někdo stavěl fotovoltaickou elektrárnu na zemědělské půdě, tak se jedná pouze o dočasné vynětí, nikoliv trvalé.

A pak tady byla taková velká debata ohledně územních plánů a ohledně možnosti nebo ohledně zdražování výstavby pomocí poplatků. Zastávám trochu jiný názor než kolegové a doufám, že mi to prominou, že se v tomto neshodneme. Že tady se z mého pohledu jedná pouze o regulační nástroj, který by měl nějakým způsobem usměrňovat výstavbu tam, kde půda není tak kvalitní, nebo tam, kde nejsou třeba podzemní zdroje, což také souvisí s ochranou půdního fondu. Myslím, že ve většině normálně fungujících zastupitelstev, kde se tvoří územní plány, tento princip je dodržován. Ale samozřejmě já třeba z praxe znám i případy, a znám řadu případů, kdy tento princip nebyl respektován. A potom dochází k těm věcem, že stavebníci najednou zjistí, že se jim na jejich stavebním pozemku setká několik faktorů a prodražilo jim to právě poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Ale toto víceméně bylo vyřešeno, to byla asi nejzásadnější námitka nebo připomínka právě v návrhu paní kolegyně Kovářové, která byla akceptována. Toto bylo vyřešeno.

Z mého pohledu sněmovní verze je poněkud trochu lepší, kdy naopak ta senátní opět zavádí další a další výjimky. Já tam chápu některé věci typu hřbitovů, to problém je, ty konkrétní případy tam budou. A já si myslím, že praxe ukáže, a myslím, že ministerstva slíbila udělat nějakou analýzu toho průběhu. Ale při dnešním hlasování bych se velice přimlouval, aby zákon o ochraně půdního fondu měl nějaký smysl, abychom hlasovali pro sněmovní verzi. A doufám, že i ostatní kolegové to podpoří.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Zemkovi. I když se s přednostním právem - pardon, ne s přednostním právem, přihlásila paní kolegyně Kovářová, je tady ještě faktická poznámka pana poslance Petra Bendla, takže mu dám slovo k faktické poznámce. A potom zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím jenom zareagovat na to, co říkal pan kolega Zemek. Já jsem neříkal, že bylo potřeba nebo že se musí platit při rekonstrukci vodní plochy nebo rybníku, ale při výstavbě nového. A jestliže se tady dlouhou dobu bavíme o tom, že chceme udělat maximum pro udržení vody v krajině, pak je prostě správně, abychom nezdražovali výstavbu nových vodních ploch a nových rybníků v České republice. A nemá se tam nic platit za vynětí, protože tím naopak pomáháme krajině a pomáháme životnímu prostředí jako takovému. To se bohužel nepodařilo prosadit ve vládní novele zákona o zemědělském půdním fondu, přestože jsme to navrhovali. Ale odmítli jste to.

V tomto návrhu zákona to je. Je to opoziční návrh zákona, zaplaťpánbůh za to. Ale to, co je navíc v tom senátním návrhu zákona, je, že při veřejně prospěšných stavbách by se ten poplatek také snižoval, což by znamenalo, že bude menší tlak na dotace od těch investorů, kteří staví veřejně prospěšné stavby. A prosím vás, ještě jednou: Tenhle zákon je pouze o tom, kolik bude stát vynětí. Nikoliv o tom, co kde se bude dát postavit. Jestli někde bude hřiště nebo nebude žádné hřiště. Jestli někde musí být pole atd., tohle všechno určuje územní plán, a ne zákon o zemědělském půdním fondu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě než dám slovo paní poslankyni Kovářové, požádám sněmovnu o klid! Ať můžeme dojednat tento bod. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, měla jsem pocit, že zde nebylo dostatečně řečeno, o čem budeme hlasovat. Nyní bych to proto ráda shrnula.

Za rodinné domy a veřejně prospěšné stavby budeme oddělovat. Podle schválené novely sněmovní za rodinné domy se bude platit v zastavěné ploše dle bonity půdy. Za veřejně prospěšné stavby budou bez souhlasu čili bez poplatku v proluce do půl hektaru. V senátní verzi rodinné domy v zastavěné ploše budou bez souhlasu čili bez poplatku a veřejně prospěšné stavby též. Mluvíme o ploše zastavěné. Následuje plocha zastavitelná dle územního plánu, kdy rodinné domy - dle sněmovní verze za vynětí se bude platit dle bonity a senátní verze říká to samé. U veřejně prospěšných staveb se říká, že dle sněmovní verze se bude platit za vynětí dle koeficientů. To jsou ty obrovské částky, o kterých jsme zde hovořili. Kdežto senátní verze říká, že se platit bude též, nicméně bez ekologické váhy vlivu, bez těch koeficientů dle bonity půdy.

To ve stručnosti ohledně rodinných domů a veřejně prospěšných staveb. Jen podotýkám, že shoda je u komunikací, u obcí a krajů, kdy nebudou tyto platit za vynětí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byla poslední přihláška do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Než budeme pokračovat, ještě budu konstatovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to paní poslankyně Jany Lorencové od 19 do 21 hodin z dnešního jednání.

Protože rozprava byla ukončena, ptám se, jestli zpravodajové mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Zagonguji, abych přivolal ty, které jsem požádal, aby diskutovali mimo sál.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 543/9, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 543/10."

Zahájil jsem hlasování číslo 29 a ptám se, kdo je pro senátní verzi. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 29, z přítomných 163 pro 37, proti 105. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat. Konstatuji, že s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem jsme nepřijali usnesení. Budeme se tedy zabývat návrhem, který schválila Sněmovna. Budeme tedy hlasovat podle § 97 odst. 5 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí usnesení máme nastavený potřebný počet, tedy 101 poslance.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 543/9."

Zahájil jsem hlasování číslo 30 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 30, z přítomných 164 pro 157, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona jsme vyslovili souhlas. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji panu senátorovi, děkuji i zpravodajům a budeme pokračovat.

 

Dalším bodem našeho programu je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.