(12.30 hodin)
(pokračuje Brabec)
Chci ale, kolegyně, kolegové, zdůraznit jednu věc, která tady zapadla, ale která je strašně důležitá, že v průběhu celého času vyjednávání Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady úspěšně vydávaly ověřující závazná stanoviska pro desítky projektů, které mají posudek EIA dle zákona č. 100, tedy také toho starého, který původně Evropská komise neakceptovala, kterých bylo k dnešnímu dni vydáno téměř 150, a další jsou připravena k vydání. Seznam máte ve svých materiálech a tam uvidíte, jestliže jsme dneska obviňováni z toho, že jsme nevyjednali žádné výjimky, tak jsme samozřejmě vyjednali výjimky právě pro zákon č. 100, kde jsou těch projektů stovky, jsou za desítky, možná stovky miliard korun, budou postupně ověřovány a budou ověřeny. A to je postup, který Evropská komise na začátku při tom jednání naprosto odmítala, a nám se podařilo tento postup vyjednat. A opět říkám, že i díky tomu se podařilo také z Evropské komise dofinancovat staré dopravní projekty za téměř 50 miliard korun. A to je, vážení, realita! To není žádný kondicionál co by kdyby. To se prostě stalo a to se podařilo a ta stanoviska jsou vydávána. A jsou vydávána úspěšně a projekty jsou realizovány. Nechci zdržovat se seznamem, máte ho tam.
A teď prosím jenom k těm mýtům. Mýtus, že zákon č. 39/2015 Sb. může za radikální pokles ve stavební sezóně 2015, 2016 popř. dále. On se k tomu vyjádří určitě více pan ministr Ťok, ale přesto. V prvé řadě bych chtěl říct, že ČR bohužel v EU, a možná nejen tam, drží neblahý primát v délce přípravy staveb. Příprava dopravních staveb v ČR trvá běžně 15 let, ale máme tu akce, jejichž příprava trvá 20 let, aniž by se koplo do země. Důvodů je víc, bude o nich hovořit i pan ministr dopravy, stejně jako o reálném dopadu možného zdržení v důsledku EIA. Realita ale je, že ověřování stanoviska dle zákona č. 244/1992 Sb. naprosto neovlivňuje stavební sezónu 2016, neboť drtivá většina letos realizovaných staveb již má vydané stavební povolení. O tom, jaký bude dopad na stavební sezónu 2017, bude hovořit pan kolega Ťok, ale samozřejmě to jsou právě ty akce, které by měly být řešeny zrychleným projednáváním v rámci novely zákona č. 100.
Zákon č. 39/2015 Sb. naopak umožnil profinancování dopravních staveb z operačního programu Doprava a zachránil čerpání v rámci celého programového období, a už jsem hovořil, že se jednalo o ohrožených 100 miliard korun. Mimo jiné bez přijetí tohoto zákona by rozhodně uplynulá stavební sezóna 2015 a částečně i 2014 zdaleka nemohla být tak úspěšná, jako byla, protože právě díky tomu, že EU byla konečně po deseti letech spokojená s transpozicí směrnice do českého právního řádu, tak nám umožnila, abychom dočerpali ty peníze.
Aktuální pokles, který je na stavebním trhu, a bude o tom hovořit pan Ťok, je důsledkem spíš dynamiky operačních programů, tj. přechodem na nové programové období. A znovu zopakuji, byla zachráněna naprostá většina projektů se stanovisky vydanými dle zákona č. 100/2001 Sb., tj. stovky projektů veřejných i soukromých investorů za stovky miliard. Jestliže mě tedy pan kolega Laudát, vaším prostřednictvím, pane předsedající, cituje v mých prohlášeních při projednávání tohoto zákona, že se stavět bude, tak se stavět bude a staví se, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. To znamená, k žádnému zablokování staveb nedošlo. Řešíme tady problém s akcemi 244, ten problém existoval celou dobu, ale ty stovky, které byly nejvíc ohroženy, jsme zachránili a vyjednáváme o dalších.
Druhý mýtus, že infringement byl zahájen až v roce 2013, odpovědná je pouze úřednická, případně hlavně naše vláda, nebyly vyjednány výjimky. Už jsem říkal, že novela zákona č. 39/2015 Sb. byla více jak rok vyjednávána s Evropskou komisí a skutečně vyjednávací tým byl velmi široký. Víte, do jednání na politické úrovni se zapojili všichni. My jsme požádali celou řadu lidí, aby nám v těch jednáních pomohli. Musím říct, že z europoslanců se zapojil pouze pan poslanec Telička, jinak jsme nedostali v podstatě žádné odezvy. Byli samozřejmě europoslanci všech stran osloveni. Dneska nás někteří europoslanci kritizují, jak jsme byli měkcí, ale upřímně řečeno z jejich strany žádná reakce nebyla. Zapojili jsme samozřejmě naši eurokomisařku, zapojili jsme dokonce i ostatní eurokomisaře dalších spřátelených zemí. Dopisy a petice se žádostí na Evropskou komisi psali i hejtmani, mnozí starostové, ty petice měly tisíce hlasů, a já, když dovolíte, si vám dovolím jenom odcitovat krátce odpověď na jeden takový dopis, která přišla od eurokomisaře pro životní prostředí Velly:
"Bezpochyby je politováníhodné, že ČR umožnila tolik stanovisek o posouzení vlivů na životní prostředí pro projekty v oblasti dopravy, které se staly zastaralými, aniž by je okamžitě realizovala. To je nyní problém téměř u všech dopravních projektů navržených pro nové finanční období v ČR, a to nejen u projektů silnic, na které se odkazujete. Podle revidované směrnice EIA od května 2015 budou členské státy povinny ověřit, zda závěry nebo rozhodnutí EIA jsou aktuální před vydáním povolení. V tomto smyslu bude existovat možnost, aby členské státy zavedly časový rámec pro platnost závěrů nebo rozhodnutí EIA. I když jsme pochopili fungování českého vícestupňového systému, v jiných členských státech jsou přijatá opatření v tom smyslu, že EIA jsou pravidelně aktualizovány, a existují mechanismy, aby se vyvarovali těchto problémů. Česká republika je jediným členským státem, který navrhuje takováto stará stanoviska EIA. Problém ještě zhoršuje skutečnost, že český zákon o EIA nebyl v souladu s právními předpisy EU značnou část posledního desetiletí, kdy byla stanoviska EIA napsána a kdy byly povoleny tyto projekty. České právo je v souladu s právem EU teprve od 1. dubna 2015."
A závěrem říká: "Je důležité, aby bylo respektováno evropské právo, jelikož jsou to pravidla schválená všemi členskými státy. Pokud má být aktivita financována ze zdrojů EU, musí respektovat právo EU. To platí jak pro finanční postupy, jako je zadávání veřejných zakázek, tak pro environmentální postupy. Posuzování vlivů na životní prostředí je mezinárodně uznávaný postup, jak zvážit různé dopady na životní prostředí u konkrétního projektu."
To je, dámy a pánové, odpověď na jeden z dopisů, který psal jeden z hejtmanů. Psal i předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch podobný dopis, psali senátoři, psali i starostové a toto jsou reakce Evropské komise. A jsou to reakce velmi, velmi konzistentní a stále stejné. Jinými slovy, pokud od nás chcete naše peníze, akceptujte naše pravidla. Já jsem vám tam dával seznam projektů, které byly díky tomu financovány, včetně projektů zachráněných z operačního programu Doprava I, které opět můžeme považovat za zachráněné.
Mýtus č. 3, že zákon 39/2015 zavádí do českého právního řádu retroaktivitu. Fakta: Takzvaná pravá retroaktivita, kdy právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností, je v českém právním prostředí nepřípustná, a proto přechodná ustanovení zákona č. 39/2015 Sb. tuto retroaktivitu samozřejmě vylučují. Je však v souladu s obecně platnými právními zásadami, které dovodila i judikatura Ústavního soudu ČR, že nové procesní právo, a zákon o EIA je procesním aktem, platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti právní úpravy, zůstávají zachovány.
Jinými slovy, on to potvrzuje i postoj Nejvyššího správního soudu ČR, který judikoval třeba problém obchvatu Znojma a který judikoval následujícím způsobem: "Smyslem posouzení vlivů záměru na životní prostředí je jeho posouzení z hlediska dosaženého stupně poznání o životním prostředí. Reflexe aktuálních poznatků o předmětném území i dostupných možnostech ochrany životního prostředí představuje esenciální princip právní úpravy. Je tedy nasnadě, že dosažený stupeň poznání mohl být po 11 letech od vydání původního stanoviska odlišný. Skutečnost, že zákon č. 244/1992 Sb. oproti stávající úpravě výslovně časově neomezil platnost stanovisek o posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nemůže tento závěr změnit." ***