Neautorizováno !
(11.40 hodin)
(pokračuje Černochová)
Je mi tedy líto mých kolegů, kteří nemohou vystoupit, protože přednostní právo nemají. Stejně tak mě mrzí, že pan ministr nedodržel druhý slib, který nám ve čtvrtek dal, že dostaneme zprávu, se kterou se budeme moci seznámit v úterý. Dostali jsme ji včera ve 21 hodin a dneska na stůl. Včera ve 21 hodin elektronicky, dneska na stůl. Já jsem se samozřejmě té zprávě během dnešní noci věnovala. Četla jsem některé věci, které už tady říkal i pan předseda TOP 09 Kalousek i pan předseda Fiala, a mám za to, že skutečně věta - dovolte mi citovat - věta, že "snahou Policie České republiky bylo nepodcenit žádný poznatek nebo signál, který by se mohl rozvinout do přímého ohrožení nebo vzniku nebezpečné situace". Stejně tak se zpráva na téměř každé druhé straně odvolává na bezpečnostní situaci, na události ve Francii, v Belgii a v Německu, na to, že byl vyhlášený první stupeň ohrožení terorismem.
Tak jak to tedy je, pane ministře Chovanče? My tady tři týdny posloucháme, že České republice žádné teroristické útoky nehrozí, že žádná zvýšená bezpečnostní opatření nejsou třeba, a přitom ve zprávě, kterou, předpokládám, že jste četl, stojí tato věta. Nepřipadá vám to malinko, dovolte mi použít to slovo, chucpe? Že na jednu stranu říkáte, že nám nic nehrozí, a pak ta zvýšená bezpečnostní opatření, bezprecedentně zvýšená bezpečnostní opatření, omlouváte prvním stupněm ohrožení terorismem?
Víte, myslím si, že snad mi dáte za pravdu, ti, co mě znáte ať už z tohoto volebního období, nebo z minulého volebního období, já nevyhledávám každou příležitost, kdy bych Policii České republiky za něco kritizovala. Naopak. Když probíhaly v únoru demonstrace, přestože jsem opoziční poslankyně, byla jsem ta, která se Policie České republiky zastávala. Tady se mohu tak maximálně zastávat samozřejmě jednotlivých policistů, kteří z principu své práce poslouchají své velitele a musí plnit rozkazy.
Opakovaně tady zaznívalo, že podobná bezpečnostní opatření, a píšou to kolegové z Ministerstva vnitra i v té zprávě, tady byla v minulosti, kdy na návštěvách byli jiní významní státníci. Není to pravda. Stejně jako není pravda celá řada dalších informací, které v té zprávě jsou. Já jsem shodou okolností osmnáctým rokem na radnici Prahy 2. Dvě volební období jsem byla místostarostkou, třetí volební období jsem starostkou. A asi víte, kde Praha 2 leží, víte, jak je dotčená různými těmito shromážděními a státními návštěvami vzhledem k tomu, že jsme centrální městská část. Pamatuji návštěvu George Bushe mladšího i staršího, pamatuji návštěvu pana prezidenta Clintona, pamatuji návštěvu papeže Benedikta, se kterým jsem měla tu příležitost si před svatým Jezulátkem dokonce podat ruku. Žádná bezpečnostní opatření tohoto rozsahu nikde v ulicích nebyla.
Pokud se bavíme o návštěvě srovnatelné, tedy mocensky srovnatelné s návštěvou čínského prezidenta, mohu zmínit návštěvu tehdejšího prezidenta Medveděva a amerického prezidenta Obamy, také už o tom mluvil Mirek Kalousek, kdy byla možnost se dostat na Hradčanské náměstí, byla možnost se dostat do okolních ulic. A skutečně argumentovat tím, že důvodem těchto opatření je ochrana chráněných osob, je hloupé a nepravdivé. Důvodem těchto opatření byla ochrana čínského prezidenta před realitou.
Víte, já si opravdu myslím, že na tom Hradčanském náměstí při nemožnosti realizovat právo shromažďovací došlo k porušení Ústavy České republiky. Protože tam skutečně v právu shromažďovacím stojí, že pokud se z nějakých důvodů rozhodne svolavatel nebo ten, kdo shromáždění povoluje, vyhodnotí se ta situace nějak jinak z důvodu nějaké okolnosti, ta okolnost může být třeba vis maior, nemusí to vůbec být nějaká bezpečnostní situace, ale může to být živelní pohroma, tak má povinnost nabídnout alternativu. A k tomu tady nedošlo. Stejně tak povinností ze zákona shromažďovacího je vyrozumět oznamovatele tři dny předem. To se nestalo. A v tomhle naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo od Mirka Kalouska. Tady skutečně došlo k flagrantního porušení zákona shromažďovacího naprosto normou, která není srovnatelná s tímto ústavním právem, a to dopravním omezením, které vydával na základě žádosti ochranné služby, tedy Policie České republiky, Magistrát hlavního města Prahy.
Ta dopravní opatření, já jsem si to skutečně posuzovala s těmi předešlými dopravními opatřeními při těch akcích, tak něco tak rozsáhlého Praha ještě nepamatuje. Já nevím, jestli to, pane ministře vnitra, pamatujete vy. Já vím, že vy jste z Plzně, stejně tak paní Krnáčová, primátorka hlavního města Prahy, je z Bratislavy. Takže možná jste tady s námi ta shromáždění, která tady v minulosti byla, státní návštěvy, tak jste možná tato shromáždění s námi Pražany nežili. Ale myslím si, že i z těch informací, které vy si můžete zjistit na Ministerstvu vnitra, a je tam celá řada pamětníků zasedání měnového fondu, zasedání Světové banky, kdy nám na Praze 2 hořela půlka Vyšehradu, a byla jsem to tehdy já, která se jako jedna z prvních policie zastala a poděkovala za jejich práci a za to, že to zvládli.
Dnes z toho ten pocit, že bych Policii České republiky chtěla za něco děkovat, nemám. Dnes z toho naopak mám tu pachuť, která pramení z toho, že byť rozhodnutí, které vymezuje prostory, které budou uzavřeny, podávali samozřejmě zástupci ochranné služby, magistrát vyhověl bezezbytku všem jejich požadavkům, tak bohužel někteří policisté, kteří byli přímo na těch ulicích, tak nebyli schopni zvládnout ani oddělit od sebe skupinky demonstrantů, ale ani vyhodnotit si to, co ze zákona o policii vyhodnocovat mají, tedy jaká je míra bezpečnostního rizika. Jestli skutečně to, co se v Praze tady ty tři dny dělo, je přiměřené tomu, té ochraně osob, které jsou chráněny a mají být chráněny zákonem. Já nepopírám, že neměla být zvýšená celá řada bezpečnostních opatření, ale ne takto šíleným způsobem.
Víte, při návštěvě prezidenta Medveděva a prezidenta Obavy jsme i jako starostové participovali na těch dopravních opatřeních. Dostávali jsme a pomáhali jsme informovat rezidenty, občany Prahy 2, o těchto opatřeních, protože i v našem zájmu bylo, aby ty věci proběhly hladce, aby lidé věděli, když se přesouvají z jedné části Prahy do druhé části Prahy, kudy mají jet. A vše, co se týkalo dopravních omezení, viselo na webových stránkách Magistrátu hlavního města Prahy i na našich webových stránkách městských částí dva týdny před příjezdem. A pak, ano, stejně tak jako se v Praze léta běhá maraton, tak víme, jakým lokalitám se vyhnout, víme, kudy máme jet. ***