(12.10 hodin)
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, primárním důvodem předložení tohoto návrhu je nezbytnost promítnout do našeho právního řádu evropskou směrnici o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Tato směrnice zavádí jednotný právní rámec kolektivní správy práv s cílem zajistit vysoký standard jejího výkonu zejména z hlediska transparentnosti a finančního řízení kolektivních správců a právní jistoty všech dotčených subjektů, zvláště nositelů práv a uživatelů předmětů ochrany. Vedle toho se zavádí zcela nová možnost přeshraničně licencovat užití hudby online k povzbuzení rozvoje hudebních služeb v internetovém prostředí.
Transpozice směrnice si vyžádala značný zásah do dosavadní struktury autorského zákona. Tato nutnost byla využita k celkové revizi, zpřehlednění a zpřesnění úpravy kolektivní správy včetně přizpůsobení koncepci a terminologii nového občanského zákoníku.
Kromě transpozice novela obsahuje několik významných změn reflektujících problémy z praxe. Příkladem je nová celistvá úprava tvorby sazebníků odměn nebo nově zaváděná možnost licencování užití děl na trhu nedostupných a děl osiřelých prostřednictvím kolektivní správy, sledující usnadnění přístupu ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství v digitálním prostředí. V této souvislosti novela podstatně rozšiřuje možnost využívat institut takzvané rozšířené kolektivní správy. Za zmínku stojí také s ohledem na senátní návrh novely zařazený k projednání na této schůzi značné zjednodušení ohlašování živých hudebních produkcí.
Děkuji za vaši pozornost a podporu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní, prosím, měl se původně ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Zlatuška. Nicméně v tomto týdnu, od 3. 5. do 6. 5., by měl pana poslance Zlatušku, který je omluven z důvodu zahraniční cesty, zastoupit pan poslanec Roman Procházka.
V prvním čtení je o změně zpravodaje nutno hlasovat. Proto si vás dovoluji požádat o změnu zpravodaje z pana poslance Zlatušky na pana poslance Romana Procházku.
Já zahajuji hlasování o této změně. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 487, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný. Návrh byl přijat.
Nyní prosím tedy pana zpravodaje Romana Procházku, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, novela autorského zákona si klade za cíl především implementovat směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Kromě toho novela autorského zákona upravuje některé další otázky vycházející především z praxe a přizpůsobuje svou terminologii aktuálním právním předpisům České republiky.
Cílem směrnice o kolektivní správě je usnadnění poskytování licencí pro užití hudebních děl na internetu a podobných platformách pro území více států. Za účelem implementace směrnice o kolektivní správě je v novele autorského zákona navrženo zcela nové znění hlavy IV. Implementací směrnice o kolektivní správě tedy nedojde ke změně systému kolektivní správy jako takového, nadále bude uplatněn takzvaný zákonný monopol v kolektivní správě a oprávnění k výkonu kolektivní správy bude i nadále udělovat pouze Ministerstvo kultury. Směrnice o kolektivní správě však přináší výjimku z tohoto principu při výkonu kolektivní správy při poskytování licencí pro území více států pro užití hudebních děl online, kde se nebude vyžadovat udělení oprávnění kolektivním správcům z jiných členských států EU nebo EHP, pokud budou vykonávat kolektivní správu v této konkrétní oblasti i pro území České republiky.
Kromě implementace směrnice o kolektivní správě ruší novela autorského zákona problematické zastropování výše odměn za užití díla, kdy se takové užití děje prostřednictvím televizních nebo rozhlasových přijímačů umístěných v prostorách určených k soukromému ubytování osob. Dále novela autorského zákona přináší například povinnost Státního fondu kultury a Státního fondu kinematografie vést jmenný seznam autorů a dalších nositelů práv, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla jako odúmrť, upravuje ukončení statusu osiřelého díla, zavádí zákonnou licenci pro užití autorských děl a jiných předmětů ochrany pro účely karikatury a parodie a upravuje některá ustanovení věnovaná správnímu trestání týkající se výše pokut a cílového příjemce těchto pokut, kterým je Státní fond kultury.
Navrhuji pustit novelu zákona do druhého čtení, a to i s ohledem na skutečnost, že členské státy EU měly povinnost implementovat směrnici o kolektivní správě do konce dubna 2016. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, zdá se, že projednávání novely autorského zákona nebude příliš komplikované, ale přesto bych ráda upozornila už teď na některé věci, které při sestavování novely byly opomenuty, ačkoliv řada organizací Ministerstvo kultury na některé nedostatky upozorňovala.
Ta jedna věc, o které jistě budeme diskutovat ve druhém čtení, se týká výčtu veřejných knihoven, které nemají platit odměnu za půjčování, respektive nemají platit odměnu autorům, a už vůbec, naprosto bylo vypuštěno, že by nějaká odměna náležela také nakladatelům. Nakladatelé samozřejmě vkládají velké finanční prostředky do toho, aby určitá kniha mohla vyjít. A my sice velmi jsme rádi, že si lidé půjčují v knihovnách literární díla a zejména i odborné publikace, ale samozřejmě jestliže si půjčím, tak si nekoupím. Takže nějakým způsobem by autor i nakladatel mohl být, byť to bude spíše symbolické, nějakým způsobem by měl být odměněn. To bude jedna z možných diskusí.
Další diskuse se bude týkat osob, takzvaných povinných osob, které dovážejí přístroje k rozmnožování zvukových a zvukově obrazových záznamů. Zajímavé je, že sama asociace dovozců těchto zařízení by byla velmi ráda, aby se lepším způsobem tato oblast regulovala, protože by se tím omezila šedá ekonomika.
Další věc je kopírování audiovizuálních děl. Tady zase jde o to, že v podstatě zkopírování se má platit za každou novou vyprodukovanou kopii, a je k úvaze, zda by nebylo lepší, aby se platil určitý paušál.
Velice takové citlivé téma je také to, že umělci a autoři, kteří chtějí, aby se jejich tvorba dostala na nosiče, ať už jsou audio nebo audiovizuální, tak v podstatě velmi často nemají dostatečné finanční prostředky, aby tyto nosiče mohli vyrobit. A v tu chvíli vlastně ten, kdo vyrábí ty nosiče, velmi zhusta dělá to, že si od nich jednorázově koupí v podstatě to dílo, takže autor i případně interpret ztrácí už potom možnost, byť by to dílo bylo dále šířeno, bylo velmi úspěšné, třeba opravdu superúspěšné, tak autoři ani interpreti už z toho díla nevidí vůbec nic. A je to vlastně jenom proto, že na začátku byli v určité finanční nouzi.
Existují ještě asi dvě nebo tři problematiky, o kterých bude třeba diskutovat, a protože jsme napříč politickými stranami uspořádali už několik seminářů a kulatých stolů, tak věřím, že pozměňovací návrhy půjde poměrně snadno vytvořit. Proto i za TOP navrhuji, abychom autorský zákon pustili do druhého čtení.***