(15.00 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu a mám zde přihlášku pana poslance Ondráčka.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já musím říct, že tento sněmovní tisk v obdobném znění už tady byl hned na začátku našeho volebního období, pokud vzpomenete sněmovní tisk č. 46, a vláda ho stáhla zpět a přepracovala ho. V podstatě ale zůstal zachován.
Musím říct, že já obecně nesouhlasím s tím, abychom měli pouze dva typy věznic, kdy v prvním typu věznice s ostrahou by byli prakticky všichni odsouzení s výjimkou danou v § 56 odst. 2 písm. b) návrhu, to znamená odsouzených k výjimečnému trestu, jako jsou členové organizované zločinecké skupiny nebo pachatelé odsouzení za zvlášť závažný zločin, kde by byl uložen trest odnětí svobody nejméně na osm let, a také útěkáři. Zde to je zřejmě reakce asi na našeho nejznámějšího útěkáře pana Kajínka. Znamená to tedy, že v prvním typu věznice, věznici s ostrahou, by vykonávali trest odnětí svobody prvotrestaní odsouzení společně s odsouzenými za nedbalostní trestné činy nebo, chcete-li, přečiny, ale společně také s recidivisty, kteří tvoří více než dvě třetiny všech odsouzených. Obávám se, že pouze vnitřní diferenciace věznic na nízký, střední a vysoký stupeň zabezpečení bude nedostatečná. Nepovažuji to ani za správné z pohledu kriminologického. Důvodová zpráva také neuvádí, jaký je odhad, kolik osob v tom či onom stupni zabezpečení výkonu trestu ve věznici s ostrahou bude. I to je číslo, které by nás mělo zajímat.
Domnívám se proto, že výkon trestu odnětí svobody by měl být vykonáván diferencovaně, a to nejméně ve třech typech věznic, a to s dohledem, s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, čímž bychom se de facto vrátili k bývalému diferencování výkonu trestu odnětí svobody a ředitelé věznic by rozhodovali o režimu výkonu trestu. Chápu však snahu Ministerstva spravedlnosti částečně odbřemenit soudům, které v současnosti rozhodují o přeřazení odsouzených z jednoho typu věznice do druhého, ale nechat vše pouze na řediteli věznice, popř. v případě odvolání na jejich generálním řediteli také není systémovým řešením.
K předkládanému materiálu konkrétněji.
Část první - Změna trestního zákoníku. Ani v důvodové zprávě není zřejmé, kdo a jak bude evidovat, že odsouzený uprchl nebo se pokusil uprchnout z výkonu vazby, výkonu trestu nebo výkonu zabezpečovací detence. Podle čeho tedy bude soud rozhodovat o tom, zda odsouzeného, který má vykonávat trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou, není třeba umístit do věznice se zvýšenou ostrahou?
Druhá poznámka. V § 57 odst. 5 trestního zákoníku - Přeřazení z věznice se zvýšenou ostrahou do věznice s ostrahou. Znám stávající úpravu § 57 odst. 6 trestního zákoníku, ale kladu si otázku: nepřeháníme to již trochu s tou humanizací vězeňství, kdy nyní navrhujeme, že odsouzený, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, může podat návrh na přeřazení do věznice s ostrahou nejdříve - já říkám už - po deseti letech výkonu trestu? Podle stávající úpravy to možné nebylo. Takže si představte pachatele jakéhokoli zvlášť závažného zločinu, který opravdu dostal ten výjimečný trest doživotí, a po deseti letech ho budete mít ve výkonu trestu s prvotrestanými pachateli, popř. s pachateli, kteří se dopustili neúmyslného přečinu.
Část druhá - Změna výkonu trestu odnětí svobody. Stávající poradní sbor nahrazujeme poradní komisí. Mohlo by se říct OK, kosmetická změna názvu, ale nepovede to k dalšímu prodražování systému? Nyní nebudu hodnotit administrativně technické nedostatky předkládaného materiálu, kdy např. není logické v § 4 odst. 6 zákona navrhovat pro předkládání nějakých zpráv termín do 30. 5., když měsíc květen má 31 dní. A pokud se myslí do konce měsíce, tak by tam mělo být datum 31. 5.
Další nelogičností textu. Proč je vnitřní členění věznic s ostrahou nově koncipováno jako § 12a, a ne logicky jako § 8 či jako § 8a? V tomto textu v odstavci 3 najdeme i nesprávný právní výraz "druh zavinění". Ustálený právní pojem je "forma zavinění". Za zmínku také stojí předpokládaný nezanedbatelný nárůst administrativy v každé z věznic, který vychází z § 12a odst. 4.
V důvodové zprávě mě doslova pobavil text v oddílu 3.4 Sociální dopad, kde se píše, že ve střednědobém a dlouhodobém výhledu by tato opatření měla přispět ke snížení míry recidivy kriminálního chování osob odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody. Já na to říkám - povídali, že mu hráli, nebo papír snese všechno.
V důvodové zprávě se také píše, že v důsledku návrhu lze očekávat snížení počtu soudního rozhodování o přeřazování do jiného typu věznic. Ano, to je celkem logické, když to odeberete soudům a dáte to věznicím, ale počet žádostí se tím rozhodně nesníží. A vy to víte, protože jedním dechem dodáváte, že očekáváte nutnost zvýšit plánovaný počet zaměstnanců Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky o dvě osoby, což představuje roční náklad více než 1,1 mil. korun. Nesdílím ani předpoklad efektivnějšího vynakládání finančních zdrojů na zabezpečení chodu věznic, neboť odsouzení zařazení soudem do věznic s ostrahou budou Vězeňskou službou umisťováni do oddělení v konkrétní věznici již podle míry rizika stavebně zabezpečené. Naopak já si myslím, že do roka či do dvou přijdete s požadavkem na finanční prostředky pro stavebně technické úpravy ve věznicích, pro oddělení odsouzených podle stupně zařazení. Přestože sami víte, že recidivisté tvoří dvě třetiny všech odsouzených, nejste schopni předložit přesnější statistiky, kolik kterých odsouzených v tom kterém stupni zabezpečení ve věznici s ostrahou bude. Místo toho se vymlouváte na řadu vnějších faktorů, jako je např. celková míra kriminality, počet dopadených a odsouzených pachatelů, trestní politika státu a celé řady dalších. To jsou však statistická data, která jsou známá, a vy s nimi nepracujete. Jak tedy chcete určit, kolik kterých stupňů zabezpečení výkonu trestu ve věznicích s ostrahou je třeba vytvořit?
Závěrem. Víte, asi před rokem jsem byl na návštěvě v Evropském parlamentu, a když jsem viděl tu efektivitu práce, a čím se zabývají místo toho, aby řešili problémy této společnosti, byl jsem velmi zklamán. Podobně si připadám nyní. Ministerstvo spravedlnosti místo toho, aby makalo na rekodifikaci trestního práva procesního, tedy trestního řádu, nebo zákona o znalcích a tlumočnících, tak předkládáte materiál, který je běžnému občanovi úplně fuk a jeho život to neulehčí. Vím, že si tento sněmovní tisk zřejmě prosadíte i silou koalice, ale osobně si myslím, že zde jste se, pane ministře, zrovna moc nevycajchnoval. Já myslím, že Vězeňská služba a výkon trestu má mnoho jiných problémů. Máte před sebou desítky žalob za neproplácení odsloužených hodin a přesčasů příslušníků Vězeňské služby a hrozí vám žaloby: 91 příslušníků věznice Kynšperk nad Ohří, 176 příslušníků z plzeňské věznice na Borech, 77 příslušníků z Prahy Pankráce, 86 příslušníků v Horním Slavkově a takto bych mohl pokračovat.
Pane ministře, tento materiál není dobrý a já dávám návrh na jeho přepracování. Děkuji za pozornost.***