(17.50 hodin)
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nechci mluvit o obsahu té novely, protože o tom mluvil pan ministr. Ona přesunuje především povinnost platit daň ze strany prodávajícího na kupujícího. Není to něco nového, protože s tím přišlo již Ministerstvo financí ke konci minulého volebního období. Senát to pak trochu změnil. Z mého pohledu komunálního politika, pokud tedy ta daň zůstane, tak je pozitivní to, že územně samosprávné celky nebudou muset platit onu daň, protože je to součást veřejných rozpočtů, a samozřejmě i to, co přijal rozpočtový výbor, že nebudou muset ani podávat daňové přiznání.
Ta samotná změna osoby poplatníka má pro finanční správu určitou výhodu z hlediska výběru daně, protože při vzniku daňové povinnosti převodce již není vlastníkem předmětné nemovité věci. Na druhé straně může také činit komplikaci v případě předkupních smluv, které jsou uzavřeny. A kvůli změně plátce daně při zachování třeba současného znění předkupních smluv, pokud se tedy nezmění, se může cena pro kupujícího také prodražit o ta 4 %, pokud zůstane sazba na stávající úrovni.
Občanská demokratická strana navrhovala, a to určitě dobře víte, ve sněmovním tisku 426 úplné zrušení této daně. Koneckonců když jsem se díval, jak je to v jiných zemích, tak na Slovensku se tato daň vůbec nevybírá. Slovensko je mnohdy uváděno jako takový příklad v jiných věcech - např. při debatě o EET tady padalo také Slovensko, nebo u registru smluv. Zde se o tom moc nemluví, že se tam ta daň vůbec nevybírá.
Vláda zrušení této daně odmítla především tedy z fiskálních důvodů, byť se jedná v zásadě o další zdanění pořizované nemovitosti z již jednou odvedených daní. Takže tady se vlastně uplatňuje jakási zásada dvojího zdanění.
Já právě i s ohledem na komplikace, které mohou prodražit i cenu pozemků pod byty nebo některých bytů, které nejsou nové, navrhuji alternativně snížit od 1. ledna 2017, tedy až od příštího roku, tuto daň na 3 %, resp. 2 %. Podával jsem návrh v rozpočtovém výboru. Ministerstvo financí ve stanovisku pro rozpočtový výbor uvedlo jména zemí, kde je výše zdanění srovnatelná s aktuální sazbou v České republice. Uváděl jsem příklad Slovenska, kde se vůbec nevybírá, jsou i jiné země, kde se vybírají v nižší sazbě, třeba ve Slovinsku jsou to 2 %, mohl bych uvádět i jiné příklady. Nemusíme vycházet pouze z Chorvatska, kde se platí 5 %. Ano, někde je třeba zdanění závislé od ceny nemovitosti a samotná daň nebo jeho část je třeba také někdy příjmem i místních rozpočtů. U nás v této věci máme tradičně jednotnou sazbu a rozpočtové určení daní se týká vlastně jenom toliko příjmů státního rozpočtu.
Když se podíváme do minulosti, tak až do roku 2003 sazba daně z převodu nemovitosti tehdy činila 5 %. Poté se snížila na 3 procentní body od toho roku 2003 a od roku 2013 byla zvýšena v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů v době ekonomické krize na 4 procentní body. Krize již odezněla, ale původně zamýšlené dočasné opatření, jak se v případě daňových sazeb docela často stává, se stalo zase opatřením trvalým. Proto je namístě využít této novely aspoň k pokusu o snížení sazby - myslím, že tady byly ještě odvážnější návrhy - v podmínkách, když vlivem ekonomicky příznivého období dochází k určité konsolidaci veřejných rozpočtů. Snížení v té první alternativě na 3 % je z tohoto pohledu naprosto logické a navíc ulehčí finanční situaci mnohým nabyvatelům bytových jednotek nebo nemovitostí.
Pokud se týká rozpočtových dopadů, studoval jsem stanovisko Ministerstva financí, které uvádí dopady z optiky skutečnosti roku 2015. Tam ten výběr byl poněkud vyšší, 11 mld. - nevím, jestli to bylo z toho důvodu, že se připravuje tento návrh zákona, nebo z nějakého jiného důvodu - zatímco třeba v roce 2014 to bylo pouze 9,3 mld. korun, aniž to Ministerstvo financí, aspoň soudě podle schváleného rozpočtu, nějak očekávalo. Naopak i v letošním roce, když jsem se díval, Ministerstvo financí snížilo v rozpočtu částku této daně na 10,3 mld. korun, možná i s ohledem na osvobození obcí nebo krajů, nedokážu posoudit.
Můj návrh v případě snížení sazby na 3 % bude mít dopady do rozpočtu zhruba v pásmu 2,5 mld. maximálně, kdybych to vzal ze skutečnosti minulého roku 2,8 mld., kdyby to snížení bylo o polovinu na 2 % po vzoru Slovinska, tak to bude znamenat dvojnásobek, zase tedy pásmo 5,5 mld. až 5,6 mld. korun. Jsem přesvědčen, že ani tato suma by neznamenala nějaké nepřekonatelné problémy na příjmové straně rozpočtu.
Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že jedna z těch variant - a budou tady určitě ještě odvážnější varianty - snížení sazby může získat vaši podporu a především pomůže ulehčit pozici mnohým nabyvatelům nemovitostí. V podrobné rozpravě pak se pouze odkážu na sněmovní dokument, kde je popsán pozměňovací návrh včetně odůvodnění. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi a do rozpravy dále v obecné rozpravě je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prosím, nevyděste se, protože já budu hájit návrh, který předložil pan ministr financí. On totiž zdaleka není předkládán proto, že je to komfortnější pro finanční správu. Ale ten dopad je komfortní především pro daňového poplatníka, kterému se zvyšuje jeho jistota. Současný právní stav, kdy se platí daň z převodu nemovitostí, má v sobě zabudované vzájemné ručení mezi prodávajícím a kupujícím. Jinými slovy, když prodávající nezaplatí tu daň, tak ji pak finanční správa podle současně platného zákona vymáhá po tom kupujícím, protože ručí. Ono to samotné vzájemné ručení mezi poplatníky je něco poměrně velmi nepříjemného pro daňového poplatníka. Máme to v tomto případě, pak to máme ještě u daně z přidané hodnoty. A já jsem ve své praxi zažil nemálo skutečně srdceryvných případů, kdy nabyvatel koupil nemovitost, v rámci té nemovitosti prodávajícímu samozřejmě zaplatil i daň, která v té ceně byla zakomponována, prodávající daň neodvedl, peníze zmizely, babička je rozdala vnoučatům nebo prodávající z nich zaplatil dluhy, a protože ji finanční správa od něj nemohla vymáhat, obrátila se na ručitele, kterým byl pořizovatel té nemovitosti, a skutečně v několika případech došlo k tomu, že ta poctivě zaplacená nemovitost, ve které zaplatil už i tu daň, která ale nebyla odvedena, kvůli té neodvedené dani byla exekuována. Těch případů byla řada. Mě z nich bolelo srdce a nebylo, jak těm lidem pomoct. Zákon umožňoval dát jim platební kalendář, ale zákon neumožňoval jim to nějak zohlednit, zlevnit nebo jim tu daň odpustit.
Tenhle instrument, který přenese tu povinnost na nabyvatele nemovitostí, tenhle problém odstraní. Prostě to ručení tam skončí, žádné ručení tam nebude. Daň odvede nabyvatel nemovitosti, a kdyby ji neodvedl, tak koneckonců ta daň byla i v ceně té nemovitosti, tak bude-li mu nemovitost exekuována, tak to bude podstatně spravedlivější než v tom prvním případě.
Takže já jsem jednoznačně za. Zrovna tak jako podporuji z důvodů, které pan poslanec Vilímec už řekl, i snížení té daně. Děkuji. ***